„Původní návrh nového plánu péče popisoval území bývalého vojenského prostoru jako lokalitu, kde nadále pokračuje degradace a úbytek klíčových druhů organismů. Jednou z hlavních změn, které jsme se pokoušeli v rámci připomínek prosadit, je zachycení reálného vývoje, kterým oblast v posledních letech prochází. V části vojenského prostoru, kde vznikla pastevní rezervace velkých kopytníků, došlo nejen k zastavení degradace, ale naopak k plošné revitalizaci území a výraznému nárůstu biologické rozmanitosti,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Právě vznik pastevní rezervace v roce 2015 byl tak pro další vývoj přírodně cenného území zásadní. „V místech, kde došlo k zavedení pastvy velkých býložravců, došlo k obnově biologické rozmanitosti na plochách o stovkách hektarů, mimo pastviny velkých kopytníků bohužel degradace území většinou nadále pokračuje,“ shrnul Miloslav Jirků.

Připomínky vědců a ochranářů vedly také k doplnění aktualizovaných údajů o mnoha rostlinných a živočišných druzích, které se na zemí Národní přírodní památky Mladá nacházejí. „V rámci zavedení pastvy velkých býložravců funguje biologický monitoring pro řadu skupin organismů. Data, která přináší, ukazují na návrat nebo nárůst populací řady druhů na území, kde probíhá pastva velkých kopytníků,“ doplnil Miloslav Jirků.

Díky připomínkám vědců se rovněž do plánu péče vrátily některé progresivní metody péče o krajinu, které se objevily již před lety v plánu péče pro Evropsky významnou lokalitu Milovice-Mladá, ale v předchozím plánu péče o národní přírodní památku chyběly. „Jde především o lesní pastvu, která je pro péči o přírodě blízké lesy klíčovým typem managementu,“ zmínil Miloslav Jirků.

Nový plán péče by měl rovněž poskytnout pastvě velkých kopytníků potřebnou jistotu a kontinuitu. Vylučuje tak některé zásahy, které se v minulých letech neosvědčily. „Zavedení pastvy velkých kopytníků bylo v roce 2015 nejenom první zkušeností tohoto druhu pro ochranářské organizace, ale také pro úřady ochrany přírody. Ty tehdy přišly s některými podmínkami, které se v ochranářsky vyspělých zemích neuplatňují, včetně takzvaných nepasených zón, které měly podle představ úřadů chránit vzácnější druhy před ‘zničením‘ ze strany velkých kopytníků. Tehdy bylo možné tento přístup chápat jako určitou aplikaci pravidla předběžné opatrnosti. Vývoj však ukázal, že nepasené zóny fungují přesně naopak, než byly zamýšleny. Pokračovala v nich degradace území a úbytek vzácných druhů. Naopak v oblastech, kam měli velcí kopytníci přístup, se biotopy obnovovaly a počty jedinců vzácných druhů se zvyšovaly o stovky i tisíce procent,“ zmínil Miloslav Jirků. Také proto nový plán péče uvádí vymezování nepasených zón jako nežádoucí.

Nový plán péče bude platit do roku 2031. „Chtěli bychom poděkovat Ministerstvu životního prostředí za možnost vyjádřit se k plánu péče a připomínkami a doplňky se podílet na jeho finální verzi. Zároveň patří poděkování Agentuře ochrany přírody a krajiny – Správě Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj za spolupráci při zapracovávání doplňků,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina, která v roce 2015 založila rezervace velkých kopytníků ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Zároveň ocenil přístup AOPK k nepaseným zónám, které agentura na svých pozemcích zrušila ještě před schválením aktuálního plánu péče na základě vývoje vegetace a výsledků biologického monitoringu.

Aktuální plán péče o Národní přírodní památku Mladá, na jehož titulní straně je stádo zubrů, je ke stažení na internetových stránkách společnosti Česká krajina v sekci Publikace.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.