Posluchači semináře získali díky teoretické části zaměřené například na etologii zvířat, stres a první pomoc, ale i obecné zásady taktiky při organizování záchrany zvířat, bezpečnost práce, problematiku stájových prostor atd. zajímavé penzum poznatků od osoby z nejpovolanějších - Martina Horňáka, velitele SDH Holešov a držitele prestižní ceny Salvator 2009 (ocenění v kategorii Dlouhodobá činnost za obětavou práci ve vedení Jednotky SDH Holešov, která je v počtu výjezdů díky jeho přičiněním raritou v celé republice).

Také v praktické části, která proběhla v pravčickém jezdeckém areálu, byly velmi užitečné jeho poznámky „přímo v terénu". Ty se týkaly např. uskladnění krmiv, únikových cest, vybavení hasicí technikou a především prevencí vzniku požáru. Náš velký dík patří nejen jemu za předání jeho cenných zkušenosti., ale i majitelům koní z Pravčic a Bowling baru Hulín, jejichž prostory nám byly k průběhu semináře laskavě zapůjčeny. Přestože nelze všechny informace z celodenního semináře zprostředkovat ve formě článku, pokusím se nyní shrnout ty nejdůležitější informace a zásady.

Legislativní prostředí aneb poctivá věc se žádných soudů nebojí

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů uvádí, že každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek. Při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí, je každý povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li se tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc.

Tolik k oné často pokládané otázce o povinnosti poskytnutí pomoci. Je třeba si uvědomit, že i přivolání pomoci je klasifikováno jako poskytnutí pomoci a tedy pozdější argumenty jako například odpor ke krvi apod. by neměly mít svou reálnou - ani morální - hodnotu. V prevenci vzniku požárů upozornil velitel Horňák na nejzákladnější aspekty v prostředí stájí a těmi jsou především: kuřáctví (ruku na srdce, milí koňáci.. !!), topná tělesa a řádně zapojená a revidovaná elektroinstalace (sem spadají i el. spotřebiče).

Co také vyplývá z uvedeného? Že ve všech případech je nezbytné odstranit jako příčinu ohrožení osob neznalost rizik a kvalifikovaného přístupu k řešení situací. Samozřejmým nařízením je zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

Být připraven na vše

Jak jsme byli informováni, absolvují členové hasičských sborů pravidelná školení práce se zvířaty. Přesto je ale velmi přínosné a důležité, pokud je k dispozici při vzniklé extrémní situaci osoba, která s aktuálně ohroženými zvířaty přichází denně do styku (majitel, ošetřovatel, jezdec, správce areálu apod.). Taková osoba je velmi nápomocna nejen při orientaci hasičů v areálu (budově), ale také při zajišťování zvířat (zvířata je třeba zajistit proti uprchnutí i po jejich případném vyproštění) či pomůcek nezbytných k manipulaci s koňmi. Proto je dobré mít vždy snadno dostupný věšák se základními pomůckami k vodění koní - ohlávka, vodítko, lonž atd.

Pokud budeme hovořit o vybavení stájí s ohledem na požární prevenci, nelze nezmínit příruční hasicí techniku (za samozřejmost je pokládána hadice s vodou, ta by každého napadla asi jako první). Nejvhodnějšími přístroji k hašení jsou ty vodní, které lze použít k hašení papíru, dřeva a dalších pevných hořlavých látek (nikdy ne na elektřinu, oleje apod.) Práškový přístroj je universální (elektřina, domácí spotřebiče, oleje, plyny, pevné látky) a pěnový lze použít na benzín, naftu, olej (nikdy ne na elektřinu, domácí spotřebiče).

Zajímavým tipem bylo užití rozvodných trubek k napáječkám: „...nebojte se ničeho a klidně je obětujte...Ovšem pokud nejsou napojeny na stejný zdroj vody jako již zmíněná hadice...pak by jejich rozpojení ztratilo efekt". A protože ani sebelepší hasicí přístroj nezmůže nic bez lidských rukou, zajistěte také, aby veškerý personál byl informován o umístění hasicích přístrojů a uměl s nimi zacházet. Jako preventivní opatření jsou výborným pomocníkem také orientační plánky areálů či budov s vyznačenými umístěními hasicích přístrojů a případně i únikových cest. Pamatujte, že nejbližší východ je obvykle ten nejlepší.

Že je čistota půl zdraví, víme všichni. Do základní stájové údržby proto patří nejrůznější ometání, zametání, smetání a smýčení, ovšem vždy jaksi „při zemi". Podle M. Horňáka je ale velmi důležité, udržovat pořádek i ve „vyšších polohách" - tedy na trámech, půdách a podobně. Nezbytné je z nich odstraňovat jak zbytky sena, či slámy (pokud skladujete tento materiál tím nejnevhodnějším, ale nejčastějším způsobem, tedy v půdních prostorách), tak i vrstvy prachu, který je také velmi hořlavý.

Součástí stájí jsou ale i místnosti pro nás, pro lidi. Je třeba pečovat i o ně, tedy šatny, společenské místnosti, kuchyňky atd. Kuřáky přestěhujte (pokud je nelze rovnou vystěhovat:-)) do uzavřené místnosti, odděleně alespoň chodbou od ostatních prostor. Pravidelně kontrolujte elektrospotřebiče - topná tělesa, „největší potížistky" varné konvice, vařiče - i stav kamen a komínů.

Etologie

Nezbytnou část semináře tvořily i informace o etologii koní (tuto část prezentovala Mgr. Iva Hlobilová ze společnosti HYJÉ), tu však, jako zkušení koňáci, jistě máte v malíčku. Co je pro nás ale důležité si uvědomit? Důsledkem i cílem agonistického (strategie spolupráce) i antagonistického (konkurence, agresivita) chování je vytvoření hierarchie. Její znalost u zvířat ve vlastním, případně ošetřovaném stádě může být nápomocna při samotné záchraně zvířat. Neocenitelné jsou také informace o agresivních či bojácných kusech ve stádě atd.

Situace, která vyžádá zásah jakékoliv jednotky integrovaného záchranného systému, je značně stresující událostí. Proto byli účastníci semináře seznámeni také s faktorem stresu u koní, jeho příčinami, projevy a zásadami první pomoci při rozvinutém šoku či následném zranění, zástavě dechu či srdeční činnosti.

Nejméně příjemnou, ale nezbytnou informaci tvořil blok o nutné porážce. Ta se provádí, pokud je další přežívání spojeno s bolestí nebo utrpením zvířat nebo hrozí uhynutí. Porážka se v tom případě provádí přímo na místě, kde došlo ke zranění, vyčerpání nebo zjištění nemoci, a to za podmínek stanovených veterinárními předpisy (veterinární zákon - opatření proti rozvlékání nákaz), předpisy životního prostředí (zákon o odpadech) a předpisy MPO (zákon o provozování živnostenské činnosti). Poražení zvířete musí být provedeno v souladu s ustanovením vyhlášky 382/2004 Sb., o ochraně zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování.

Jak jsem uvedla již na začátku, tento článek se pokusil vypíchnout jen některé z nepřeberného množství zajímavých a důležitých informací, které byly předány posluchačům semináře.

Pokud máte o problematiku hlubší zájem, teoretická část věnovaná tématům obecné zásady taktiky při organizování záchrany zvířat, bezpečnost práce a chov hospodářských zvířat, etologie, stáje pro hospodářská zvířata, transport zvířat, stres a zásady první pomoci je v písemné formě k dispozici na webu www.hyje.cz, najdete ji také zde pod článkem.