I zdravý kůň se může z minuty na minutu ocitnout v ohrožení života, stačí nepozornost či špatné zabezpečení koní. Podle Pavla Čechovského (spoluzakladatele projektu Pet & Horse Emergency, který známe pod užívaným názvem Koňská záchranka) je právě špatné zabezpečení nejčastější příčinou těchto případů. Kůň, který třeba uteče z výběhu, se může propadnout do studny, septiku, montážní jámy nebo se skutálet z rozbahněného svahu. Tohle jsou příčiny zhruba čtvrtiny výjezdů Koňské záchranky (zbylé tři čtvrtiny se týkají koní se zdravotními problémy). Vezmeme-li v úvahu, že mnoho případů řeší spíš hasiči, je evidentní, že se tyto nehody stávají častěji, než je zdrávo. Navíc jsou koně experti, kteří se dokážou i „šikovně" zavalit v boxu nebo výběhu. A někteří jsou tak nepoučitelní, že se zavalují znovu a znovu.

První, co je potřeba mít na mysli, když se kůň dostane do jakékoli svízelné situace, je jeho nepředvídatelnost. Chvíli kůň čeká, zda přijde záchrana, ale potom mu jeho poloha začne být nepohodlná (odkrvení, křeče svalů, namáhavé dýchání apod.), a tak začne situaci řešit v náš (i svůj) neprospěch a bojuje (a to může být nebezpečné jemu i nám). Teprve až se vysílí, zvadne. Opět nabere trochu sil a znovu bojuje. Toto se může několikrát opakovat a často právě ve chvíli, kdy se kolem začne něco dít (tedy se mu začneme snažit pomoci). S touhle koňskou nepředvídatelností je třeba počítat a dodržovat zásady bezpečnosti, případně je-li to možné a vyproštění nebude úplně snadné, koně lehce nasedovat.

Obecné bezpečnostní zásady při manipulaci s koněm ve svízelné situaci shrnuje Pavel Čechovský takto:

• osoba přibližující se ke koni by měla mít základní ochranné pomůcky - dlouhé kalhoty, pevnou obuv, rukavice, ochranu hlavy (klidně i jezdecká přilba), dlouhé rukávy, může mít bezpečnostní vestu, je-li k dispozici
• nepřibližujte se žádnou částí svého těla do míst, kam dosáhnou nebezpečné části těla koně - především zmítající se hlava a kopající kopyta
• k ležícímu koni se přibližujte jen ze strany hřbetu, je-li nutné (do-)sáhnout do prostoru nohou, sedněte obkročmo na tělo koně a pomozte si improvizovaným háčkem, zahnutým drátem apod.
• je-li bezpečnější, aby kůň nevstával, klekněte mu na krk (rukama ho neudržíte!). Při jakékoliv manipulaci ovládejte, nebo fixujte koni hlavu. Potom ovládáte a kontrolujete i zbytek těla.
• chovejte se klidně, nepanikařte, nehlučte. Hysterické osoby a vše jinak rušivé eliminujte.

Co počká a co nepočká

Ať už se stane cokoli, první a nejdůležitější věcí je co nejklidněji vyhodnotit situaci a v mezích možností koně prohlédnout. Hrozí mu na místě, kde se nachází, další bezprostřední ohrožení (utopení, sražení jedoucím automobilem, apod.)? Je kůň v přímém ohrožení života (dusí se, krvácí z tepny, ...)? Je-li to možné, tohle je zapotřebí řešit co nejrychleji - např. zastavit dopravu na silnici, zastavit krvácení, zajistit dýchání. Nemám na mysli umělé dýchání jako u lidí, i když podle Pavla Čechovského existuje přístroj, který ho zajišťuje, ale případy, kdy např. kůň upadne do vody a je potřeba mu držet hlavu nad vodou, kdy mu do dýchacích cest vnikne nečistota (bahno, písek) a je potřeba ho odstranit, nebo případy, kdy je kůň uvězněn v hustém bahně, které ho svírá a nedovoluje mu se nadechnout. V takovém případě je možným řešením zrušit podtlak, který kolem koně vznikl, vsunutím předmětů shora dolů podél břicha (boků) koně. Může jít o opatrně aplikované desky, větve, tyčky, kůly apod. Nejenže umožní koni dýchat, ale mohou i usnadnit vyproštění.

Pokud je zvíře příliš neklidné a hrozí, že by si mohlo způsobit další poranění nebo situaci zhoršit, udělejte všechno pro to, abyste ho uklidnili. V první řadě odstraňte z okolí vše, co jeho paniku vyvolává nebo zhoršuje (vypnout motor auta, ztlumit ostré světlo, zpacifikovat ječící paničku, ...). Někdy dojde ke zklidnění koně už jen tím, že se zklidní jeho okolí. Také samozřejmě pomáhá naprosto přirozené hlazení a konejšení, princip, který funguje i u nás, lidí. Pavel Čechovský připomíná radu starých sedláků, zabalit koni hlavu do kabátu, deky apod., čili zakrýt oči a uši. Ovšem pozor, někteří jedinci mohou na toto naopak reagovat hekticky - je to individuální. Je-li potřeba koně znehybnit a nemáte po ruce sedaci, pak zkuste výše uvedené zakleknutí krku a hlavy (kůň ji používá jako páku pro pohyb).

Dalším krokem je vyhodnotit, jestli si přítomné osoby poradí svépomocí, nebo zda bude nutné přivolat odbornou pomoc. Jestliže se k případu dostanou profesionální hasiči, nebo veterinární záchranáři, řiďte se striktně jejich pokyny. Proškolení a vycvičení odborníci nejlépe znají schopnosti a možnosti své i ostatních přítomných. Otázkou je, zda v takovém případě volat rovnou hasiče, nebo i veterináře - zejména pokud nejste schopni zjistit, zda je zvíře zraněné. Pavel Čechovský doporučuje volat nejprve veterináře, protože: „Dojezdový čas veterináře bývá delší než záchranářů. Čím dříve bude na místě další koňský specialista, tím lépe. Je-li stav koně fatální, nechť je mu pomoženo co nejdříve, zamezíme tak zbytečnému trápení koně z prodlení. A nakonec, ve většině případů nemohou profesionální záchranáři s koněm manipulovat dříve, než je nasedován."

Co zvládneme svépomocí

Mnoho těch nejběžnějších situací, do kterých se dostáváme, lze naštěstí vyřešit svépomocí - zavalení koně v boxu, pád na zledovatělém povrchu nebo zapadnutí do bahna. Projděme si tyto situace jednotlivě.

Zavalení v boxu

K zavalení se v boxu nebo ve výběhu dochází relativně často. Není vždy nutné volat odbornou pomoc. Většinou stačí zdravý rozum a trochu hrubé síly.

Základem pomoci je dostat nohy koně od stěny, ohrady nebo jiné překážky, která brání, aby kůň nohy natáhnul a vstal. To lze provést dvěma způsoby:

Vytažení ležícího koně z boxu např. zde: https://www.youtube.com/watch?v=c2U53dJwGNQ

• převrácením koně přes hřbet na druhou stranu. Pro koně ohleduplné přetočení se provádí např. upevněním lan, smyček nebo popruhů alespoň na obě spodní nohy a následně se, zatažením za tyto úvazky, kůň převrátí. Pozor!! Současně s tělem musí další člověk rovnoměrně otáčet i hlavu koně, aby nedošlo ke zhmoždění krku, nebo i zlomení vazu. Pokud toto provádíme v boxu nebo jiném stísněném prostoru, počítejme s tím, že otočením se dostáváme do dosahu kopyt!
• posunutím koně od překážky do prostoru. Je méně nebezpečné a složité, ovšem náročnější na provedení. Po provlečení popruhů pod spodními končetinami je potřeba zajistit několik fyzicky zdatných a koně silou opatrně posunout od stěny. Pokud nemáte k dispozici popruhy a potřebujete popotáhnout jen kousek, můžete koně popotáhnout ohleduplně i za ocas, ten vydrží docela hodně. Vhodnější je ale použít popruhy.

Pád na kluzkém povrchu

Takovéto nehody jsou také poměrně časté a ve většině případů lze koni pomoci bez nutnosti povolání odborníků. Základem je dostat koně do sternální polohy (na břiše). Variant, jak postupovat dále, je několik:

• někdy stačí jen koně správně účelně pobídnout. Hlasem, bičíkem apod.
• máte-li možnost použít posyp, aby povrch tolik neklouzal, určitě jej využijte.
• je-li kluzko jen na malém úseku (například kůň upadne při přecházení zledovatělé vozovky), je možné koně popotáhnout na lepší povrch (krajnici) a teprve tam ho postavit.
• je-li k dispozici těžká technika, je nutné mít ke zvednutí navíc k dispozici správné a dostatečně široké popruhy. Ty se podvlečou pod hrudníkem, ale také mezi zadními nohami, aby se obě poloviny těla koně zvedaly současně.
• nelze-li použít těžkou techniku, je potřeba se rozhlédnout a zamyslet, jak využít, popř. upravit okolní prostor, aby bylo možné koně zvednout. U starých stájí využít trámy, na montované boxy lze položit traverzu a zvedat přes ni atd.
• nápaditou a velmi účinnou variantou je využití jedné kostky HAKI lešení, které se postaví kolem koně. Srozumitelný návod, jak tímto způsobem koni pomoci, je např. na tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=Gb_my77PjCU

Zapadnutí do bahna

Zapadnutí do bahna je také celkem častý problém, stává se i během vyjížděk pod sedlem. I přes to, že na první pohled situace nevypadá až tak nebezpečně, známe případy, které bohužel končily smrtí zvířete. Příčinou nebývají až tak zlomeniny nebo infekce přes otevřené rány, jak by se mohlo zdát. Vážným nebezpečím je prochlazení, které hrozí, pokud by se záchrana koně prodloužila na hodiny.

Z toho důvodu je potřeba jednat rozhodně a rychle, někdy není dostatek času na zorganizování profesionální záchrany.

Dojde-li k zapadnutí v areálu stájí nebo v jeho blízkosti, dá se na vytažení použít technika - traktor, manipulátor, nakladač, silné terénní auto... Stane-li se problém během vyjížďky a je přítomen další kůň (koně), mnohokrát se už podařilo vyprostit postiženého koně za pomoci těchto ostatních.

Vytažení z bahna většinou brání fyzikální zákony - podtlak, který vzniká pod břichem koně při snaze o zvednutí. To se dá jednoduše eliminovat vsunutím předmětů shora dolů podél břicha (boků) koně, jak bylo uvedeno výše. Dalším řešením, účinným, ale hůře aplikovatelným, je naředění bažiny další vodou. Když bahno zřídne, lze koně podstatně lépe vyvést. Otázkou je, jak toto v terénu improvizovaně provést.

Upadnutí v přepravníku

Kůň se může z různých příčin během přepravy v přepravníku samovolně položit. Jednoznačné řešení této situace neexistuje, vždy záleží na tom, proč k pádu došlo a také, zda došlo ke zranění koně nebo poškození přepravníku. Někdy je lepší koně nechat ležet a naopak mu zabránit ve vstávání, a takto ho dovézt do cíle. To je případ zdravotního problému (např. kolika), nebo vysílení.

Jestliže došlo k pádu vinou neopatrné jízdy nebo nezkušenosti koně a současně kůň není zraněn a nedošlo k výraznému poškození přepravníku, potom je potřeba koně opět postavit a pokračovat v jízdě.

Došlo-li k závažnějšímu problému, například dopravní nehodě a kůň nevstává kvůli zranění nebo mu v tom brání poničený interiér přepravníku, nezbývá, než povolat odbornou vyprošťovací pomoc. Hasiči a zvířecí záchranáři již vědí co a jak zařídit a vykonat, aby nedošlo k dalším škodám na zdraví zvířete a osob a na přepravní technice.

Prošlápnutí dřevěného mostku/podlahy

Jde o velmi vážnou a nebezpečnou událost. K vyproštění je vždy nutné zavolat odborníky. Hlavní nebezpečí spočívá v tom, že dřevěné fošny, kterými se kůň propadl, mají tendenci se svírat kolem nohy koně a každým nekoordinovaným pohybem této končetiny si kůň sám ubližuje. Stejně tak může dojít k nevratným poraněním, pokud by se někdo pokoušel nohu osvobodit neodborně.

I v případě, že vyhodnotíme, že sami koně nevyprostíme, nebo že by to bylo příliš riskantní, v mezičase, než přijede pomoc, můžete pro koně něco málo udělat. Je-li to možné a bezpečné, zjistěte co nejvíce o aktuálním stavu a zranění zvířete - ušetříte čas i práci veterináři. Další důležitou věcí je zajistit zvířeti teplo. Je-li chladno a záchrana trvá dlouho, je prochladnutí vážným nebezpečím. Pokud tedy je to možné a zvíře není ve vodě, zadekujte ho.

 

Pokud chcete být skutečně připraveni, máte ještě jednu zajímavou možnost. Ukázky a školení jak vyprostit (svého) koně z rizikové situace pořádají brněnští zvířecí záchranáři z Pet & Horse Emergency. K nácviku nově používají unikátní model koně v životní velikosti (familiárně nazývaný Renda) a váze a se všemi pohyblivými klouby. Takto již pravidelně cvičí profesionální záchranáře z řad hasičů. Jejich výcvik navazuje na stále probíhající veřejnou sbírku „Záchranné sítě pro koně" (čtěte článek Záchranné sítě již pomáhají v praxi). Kromě hasičů a dalších složek IZS jsou členové Koňské záchranky samozřejmě připraveni předat své zkušenosti i zájemcům z řad koňské veřejnosti. Základní rady a postupy, jak v případě potíží postupovat, lze najít také na webu Koňské záchranky zde: http://www.konskazachranka.cz/akutni-pripady-co-delat/.

V seznamu kontaktů každého správného koňáka by určitě nemělo chybět číslo na několik terénních veterinářů (všichni víme, že jeden nestačí, protože nebývá dostupný, když je třeba) a také dispečerská linka na Koňskou záchranku čili zvířecí záchranáře. Tento kontakt je 778 011 112. Tísňové číslo 112 bývá automaticky v každém mobilním telefonu.