Ztráta zaměstnání, rozvod, ekonomická recese, špatný podnikatelský plán i vrozená lehkomyslnost, zdravotní problémy naše nebo blízkého člověka a jiné životní lahůdky majitele koní doženou k nepříjemnému rozhodování, zda koně nadále udrží a jak – nebo vůbec ne.

Život s koňmi není jedna rovná cesta bez jediného výmolu, zvláště, když je dlouhá, někdy celý život koně. Když máme koně, často si okolí myslí, že jsme bohatí, a pokud zjevně nejsme, tak že jsme blázni. Zjevně nejsme bohatí znamená například pěkná stáj, ale polorozpadlý domek, pěkní a dobře nakrmení koně, ale staré auto, v místním obchodě se platí drobnýma, ale jede se 100 km na závody. Je to otázka priorit, to je zřejmé, ale mezi obdobími hojnosti někdy nastanou časy více než krušné. Je určitá hranice, kdy touha udržet za každou cenu koně v hluboké finanční či rodinné, zdravotní krizi naráží na zákonem danou povinnost zajistit welfare koně. Prostě se ubere tady a tamhle, neodčerví se, neudělají zuby, méně drahého sena, občas žádné, zítra už určitě dovezou, prodlouží se intervaly mezi návštěvami kováře atd. Hranice mezi „ušetřením“ a týráním je docela tenká a bohužel někteří (naštěstí výjimečně) majitelé trpí u svých koní provozní slepotou a nevšimnou si včas, že se jim místo normálních koní začínají po výběhu potloukat trosky. Najednou se diví, že mají za vraty televizní štáb. Čas plyne v takových případech až příliš rychle. 

Strádání se projeví rychle

Při hladovění trvá 60-90 dní, než zdravý kůň v normální kondici zhubne natolik, že se sotva udrží na nohou.  Někomu se to zdá hodně, ale v životě koně je to relativně krátká doba – a Damoklův meč nad hlavou majitele koní.

Při restrikci krmiva se velmi rychle vyčerpají zásoby glykogenu, obvykle během 24–36 hodin, a kůň začne využívat své tukové zásoby, a když je spotřebuje, jsou na řadě proteiny a ubývá svalová hmota. Nedostatek krmiva způsobí snížení střevní mikroflóry nezbytné pro trávení potravy. Střevní buňky produkující trávicí enzymy snižují schopnost trávit a absorbovat živiny. Stravitelnost se snižuje. U koní, kteří leží na boku, nemohou zvednout hlavu, nereagují, mají křeče, nastává úhyn během 72–96 hodin.

U koní ve sternální pozici a při vědomí lze zahájit podpůrnou léčbu.  Koně, kteří  přežijí, jsou vhodně krmeni a je u nich zahájena léčba primárního onemocnění a podpůrná léčba, se zotaví a naberou tělesnou hmotnost během 60–90 dnů. V závislosti na závažnosti podvýživy a přítomnosti primárního onemocnění může návrat k optimální hmotnosti trvat až 6–10 měsíců. (Bečvářová, 2009)

Samozřejmě nejde u jednotlivých koní vždycky o týrání hlady, mohou se zrovna zotavovat po nějaké nemoci nebo přišli ze špatných podmínek a majitel dělá, co může, aby je dal zase do pořádku. V této souvislosti zmíním Austrálii, kde se pravidelně chovatelé potýkají s obdobími sucha. Manuál pro postižené majitele koní mimo řadu doporučení také ukládá, že koně nesmí v důsledku nedostatku píce zhubnout na stupeň 2 a méně BMC, jinak musí být utraceni/posláni na jatka.

Mohou to být opravdu jen dva, tři měsíce v životě koní, během kterých naprosto selže péče majitele z různých důvodů – přestože se mohl jinak celé roky, někdy celý život, o svá zvířata starat příkladně. Proto jsou všichni chovatelé tak spokojení, když mají pro svá zvířata dostatek sena pod střechou na celý rok – od sena do sena a pak znovu a pořád dokola, dokud mají koně.

Krize na dohled

Většinou nepotřebujeme schopnosti Nostradama, abychom věděli, co se na nás řítí. Očekávané sucho a drahé seno, ekonomická recese, ztráta zaměstnání – a nově Covid-19 a s ním související omezení.  

Výpadek příjmů nemusí hned nutně znamenat pohromu pro koně, pokud je dočasný a máme zásoby sena minimálně na dalších několik měsíců. Kvalitní píce je zásadní položka, kterou koním nelze vyškrtnout. Přestože se dají náklady na koně ponížit o nadstandardní položky jako nové dečky pod sedlo, kosmetiku nebo krmné doplňky, příliš mnoho škrtů snižuje kvalitu péče. Citelně zasáhnou do už tak drancovaného rozpočtu veterinární náklady. Prevence se vyplatí.

Obvyklé tipy na snížení nákladů na koně v horších časech

• Místo drahých směsí míchat statková krmiva z místních zdrojů
• Omezit závody
• Koně naboso
• Prevence – nezanedbávat prevenci pomůže snížit veterinární výdaje
• Péče o pastviny – využívat pastvu co nejdéle
• Levnější ustájení – ideálně s možností části nájmu hradit za výpomoc
• Snížit stav koní
• Dobře uskladnit a dávkovat píci (zpomalovače, sítě) eliminovat zbytečné ztráty

Co se týče snížení stavu koní, od rozhodnutí po realizaci může uplynout další čas v neprospěch koně. Ve Velké Británii, kde se letos v zimě očekává kolem 10 tisíc „unwanted“ koní, je nalezení nového domova pro koně záležitost průměrně několika týdnů (39 dní, rychleji podle statistik najdou nové majitele zdraví koně vhodní pro děti a začátečníky), koně – jen jako společníci mají o 67 % menší šanci najít nové majitele.

Kde najít pomoc?

Někteří majitelé koní o pomoc nikde nežádají, protože se obávají reakce okolí, propírání na sociálních sítích. Mají strach, že když se svěří okolí, že se dostali do potíží, někdo na ně pošle kontrolu a dostanou se do střetu se zákonem. A tak se to nějak snaží zalepit, jenže čas běží a koně hubnou, kopyta přerůstají, přejde měsíc a problém naroste do porušení zákona na ochranu zvířat ještě dřív, než přijede první zájemce o koupi koně. Navíc v době ekonomické krize stagnuje i obchod s koňmi. Proto je důležité umět včas zhodnotit situaci a začít ji řešit. Požádat o pomoc raději osobně – s krmením, s prodejem koně nebo jeho částečným pronájmem atd. Tady se také ukáže, jaké vztahy má majitel koní se svým okolím a jaký má dlouhodobý kredit v péči o koně, což může ovlivnit zájem okolí.

Jezdecké školy, turistické jízdárny, hiporehabilitační střediska mají v krizi covidové jisté možnosti kompenzací, ale řada z nich se potýká s problémy a uvolňování omezení je nedostatečné. Co se týče pomoci ze strany zastřešujících organizací, ČJF poskytuje doporučení, co se může a nemůže v dané situaci.

Česká hiporehabilitační společnost navíc se svými středisky intenzivně komunikuje, informuje o možnostech, mapuje situaci středisek a znovu aktivovala sbírku na pomoc hiporehabilitačním střediskům: https://www.darujme.cz/projekt/1202901.  

Jak požádat o pomoc veřejnost nebo svou sociální bublinu – prvoplánové emocionální výlevy na Facebooku nejsou to pravé a někdy spíše odradí a vyvolají nepříjemné reakce. Důležitá jsou fakta a čísla vypovídající o úrovni žadatele. Jisté je, že pokud někomu vyhoří stáj, najde více podpory než ten, který se dostal do finančních problémů, a to jakéhokoliv důvodu. Loosři prostě nejsou atraktivní, ať je důvodem jejich situace cokoliv. Proto je dobré vždy počítat s tím, že nějaká krize může přijít a musíme si poradit především sami – a raději s touto eventualitou vždy počítat.

Jak se připravit na horší časy?

• Finanční rezerva na základní péči o koně na určitou dobu – na půl roku?
• Pojištění majitele koní pro případ nemoci, úrazu
• Pojištění koní i pro případ operace, léčby
• Vědět, kdo se o koně postará, pokud majitel nebude moci
• Počet koní odpovídá běžným finančním možnostem a prostoru
• Zdravý a dobře vychovaný kůň snáze najde nový domov
• Koně si na sebe umí vydělat nebo alespoň přivydělávat – tzn. majitel má kvalifikaci a dobré jméno (bohužel lockdown toto neumožnil)
• Využívání grantů, dotací a sponzorství, udržovat si dobrý kredit ve zpětné vazbě – vyúčtování, závěrečné zprávy, propagace

Přestože se koně jeví jako zcela nadstandardní záležitost, jde o odvětví velmi silné z hlediska čísel (2017) – roční ekonomický dopad jezdeckého průmyslu je 300 miliard dolarů a 1,6 milionů pracovních míst na plný úvazek. Rozložení trhu – EU 133 mld $, USA 102 mld $, Čína 1,58 mld $. Průměrný stav koní v EU je 6 milionů (v ČR kolem 80 tisíc). Čína jezdecky roste, počet klubů v posledních letech stoupl o 1500 % (z 90 v roce 2010 na 1400 v 2017). Nicméně jezdectví je odvětví slabé v období velké recese, což naposledy předvedla krize 2008. Vzhledem k tomu, že následující roky jsou nejisté a ekonomické prognózy nepříliš přívětivé, pakliže jsou koně naší prioritou, je dobré už teď myslet na zadní vrátka. Nedávná studie z Velké Británie potvrdila to, co se obecně ví. Welfare koní pokulhává především tam, kde nejsou znalosti a peníze. Prostě vědět a mít.

Novela Zákona na ochranu zvířat proti týrání, schválená letos PS ČR, přináší vyšší postihy za týrání zvířat a mimo jiné je zde zavedena povinnost osob, které obchodují se zvířaty určenými pro zájmové chovy, poskytnout kupujícímu písemné informace o podmínkách chovu a správné péči o kupované zvíře.

 

• Zákon č. 166 / 1999 Sb. Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
• Zákon č. 246/1992 Sb. Zákon ČNR na ochranu zvířat proti týrání