Arc (Gr.1., 2400 m) patří ke kultovním dostihům prakticky od počátku svého vzniku a hraje velmi důležitou roli v určování významných jmen v historii plnokrevníka. Dostih vyhrála taková esa jako Ksar, Brantome, Corrida, Djebel, Ribot, Sea Bird, Mill Reef, Alleged, Dancing Brave a další. Někteří z nich byli ve své éře označováni za Koně století. Další velikáni tento dostih nevyhráli, jako třeba tehdy trojkorunovaný Nijinsky II, který prohrál o hlavu se Sassafrasem a jeho porážka v Arc patří k největším překvapením století. Dokonale tak ilustrovala pověstnou nejistotu turfu, která doprovází i tak věhlasný dostih, jakým Arc je.

Své o tom ví velmi dobře Japonci, pro které se tento dostih stal doslova svatým grálem a vždy, když startuje jejich kůň v Arc, přijede s ním i obrovský počet fanoušků z Japonska (zpravidla několik tisíc, nejvíce asi přijelo s legendárním Deep Impact - až 15 tisíc). Zatím jejich kůň nikdy nevyhrál. Letos přijelo fandit japonským hřebcům Orfevre a Kizuna cca 6 tisíc Japonců, doprovázených japonskou TV a médii, ti svůj úkol brali velice vážně. Někteří se vypravili ve válečných barvách, ovázali si hlavy šátky ve stylu kamikaze útočníků ze 2. světové války, jiní zase byli v dresech japonských koní, další se spokojili aspoň se namalovanou vlajkou na obličeji či pevně třímali japonské vlaječky. A na své pochopitelně sázeli horentní sumy. Minulý rok to už už vypadalo, že jejich „svatý grál" konečně poputuje do Japonska, ale v poslední chvíli vyhrála velká outsiderka Solemia, takže Orfevre zůstal pouze „morálním vítězem". I letos byl ale brán velice vážně a věhlasný Paris-Turf vyšel s všeříkajícím názvem „L´Empire contre-attaque".

Francouzi se na japonskou invazi svědomitě připravili, některá sázková místa byla označena japonskou vlajkou, na závodišti se pohyboval minimálně jeden japonský zprostředkovatel, který zasahoval do vzniklých nedorozumění. Ostatně k dispozici byly i informační stánky s obsluhou komunikující v angličtině a němčině, podobně tomu tak bylo i u sázkových poboček. Vstřícnost Francouzů v tomto směrů určitě boří vžité mýty o neochotě bavit se jinak než rodným jazykem.

Celkově úroveň organizace, ochota a vstřícnost všech byla na vynikající úrovni a to i po posledním dostihu dne, kdy už byli všichni velmi unaveni. Pro člověka uvyklého na neochotu a nepříjemné lidi pracující ve službách v ČR je to jako zjevení z Alenčiny říše.

Tato akce byla složitá i z bezpečnostního hlediska, součástí vstupu na závodiště byly i prohlídky jako na letišti, byť ne tak formální a se vřelým úsměvem ze strany sekuriťáků. Pokud člověk byl v pěkném oblečení a klobouku, neplatil vstupné - dobrý tah ze strany organizátorů ke zvýšení společenské úrovně!

Co bylo zajímavé - rozprostření obrovského množství diváků po závodišti bylo výborné, takže „sardinková situace" se vyskytla jen na některých místech (komfort absolutně nesrovnatelný s děním v den Velké pardubické), navíc výborný přehled zprostředkovávalo mnoho velkoformátových obrazovek, které byly rozmístěny všude a přenášely aktuální dění.

Samotný den přinesl celkem 7 Grupa 1 dostihů pro A 1/1, jeden dostih pro arabské koně a den zakončoval handicap vysoké úrovně.

Nebudu vás nudit popisem dostihů a jejich výsledkem, protože vím, že většina z vás dostihům neholduje a ti, kteří ano, si už zprávy dávno přečetli. Proto mi jen dovolte uvést, že vítězkou hlavního dostihu byla Trêve, která pole zdemolovala o pět délek v suverénním závěru. Klisna sice patřila synu katarského emíra, ale de facto se jednalo o vítězství francouzských tradic, neboť klisnu trénuje žena Criquette Headová, která patří do rodiny, která je součástí elitního světa francouzského turfu už několik generací a sama klisna je z famózní rodiny a disponuje neskutečnými papíry. Její otec Motivator vyhrál anglické derby a matka Trevise je z rodiny Trillion. Ta Trillion, která v letech 1977-1979 patřila mezi nejlepší klisny světa, sama byla v Arc druhá za legendárním Allegedem. V chovu dala ještě lepší a neuvěřitelně železnou Triptych, která byla 2x třetí v Arc. Triptych bohužel uhynula poté, co byla v noci ve výběhu sražena autem kontrolujícího zaměstnance (železné pravidlo, že neštěstí postihne nejlepšího koně, tak bylo opět potvrzeno) a nezanechala po sobě žádného potomka. Trêve je prapravnučkou Trillion z větve neběhající Trevilly a Arc pro rodinu konečně získala.

Z České republiky startovali v rámci dne dva koně. Oba dva jsou zde jenom trénovaní, jinak s ČR toho moc společného nemají. Majitelem je čečenský prezident Ramzan Kadyrov, který je ovšem v Evropě v jakési společenské klatbě (i proto má část koní registrovaných u nás) a naposledy se to ukázalo právě u Meandreho, který startoval za ČR v Arc. Meandre totiž vyhrál před dvěma týdny Preis von Europa (Gr.1.) v Německu a byl diskvalifikován pod falešnou záminkou kvůli skrumáži, kterou však zavinil jiný kůň, naštěstí to byla do nebe křičící nespravedlnost, že odvolání bylo po 10 dnech vyhověno. Trenérem obou je pan Šavujev, který sem přišel z Ruska a platí za trenéra z kategorie výjimečných, navíc se nebojí přihlašovat koně do vysoce renomovaných dostihů. S výkonem Meandreho v Arc však spokojen nebyl, hřebec doběhl desátý a měl určitě na lepší výsledek - byl zavřený nešťastně na bariéře v klíčovém okamžiku.

Za ČR startoval také Dux Scholar, který běžel jiný prestižní dostih, a to Prix de la Foret (Gr.1., 1400 m) proti silné konkurenci (jak jinak). Přípravný dostih absolvoval u nás a to Velkou cenu Prahy 22. 9., kterou suverénně vyhrál, do samotného dostihu odskakoval jako outsider a předvedl výborný výkon, když doběhl čtvrtý a dle jezdce mohl být i druhý!

Jejich zásluhou tedy vlála na závodišti v Longchamp i česká vlajka. Byť s rusko-čečenskou příchutí.

Tento prestižní den nabídl pestrou mozaiku dojmů a vjemů, neboť k vidění byly VIP z kategorie nejdůležitějších a ne tak daleko od nich bezdomovci (suď bůh, jak se na takovou akci přes bezpečnostní opatření dostanou :), kteří využívali bohatého odloženého menu a kontrolovali odložené tikety (ostatně historie zná pár případů vysokých výher ze zahozených tiketů).

Všudypřítomný byl hlavně silný arabský vliv, ne nadarmo celý den byl sponzorován přírodním bohatstvím státu jménem Katar a hlavní dostih vyhrál kůň katarského šejka. Bez nich by ovšem dostihy byly mnohem chudší, protože se všude na světě potýkají s finančními problémy, které se netýkají jen několika zemí. Jednou z výjimek je Francie s exkluzivním sázkovým systémem, který jim všichni závidí, neboť uživí celý ten dostihový kolos a lidi s ním spjaté (zejména chovatele a majitele).

Na závěr jenom dodám, že hned u brány dostal každý návštěvník čepici s logem a názvem dostihu + připínáček a v samotném areálu bylo k zakoupení mnoho suvenýrů, čehož masivně využili zejména Japonci.

Někoho možná bude zajímat i zázemí pro diváky. Občerstvení výborné, od čerstvých baget po palačinky a waffle a nebyla by to Francie, kdyby k zakoupení nebylo i víno. WC čisté, voňavé a v dostatečném množství na takovou obr akci.

Suma sumárum, perfektní událost, perfektní koně a lidé.