Bohuslavice jsou malebná obec s krásnou členitou okolní krajinou. Polohou v podstatě na půl cesty mezi Brnem a Prahou, což jistě může být výhodou. Hospodářský dvůr je situován do prostor bývalého velkostatku řádu Premonstrátů kláštera v Nové Říši, ze dvou stran lemuje malé bohuslavické náměstíčko. Zpočátku mě vůbec nenapadlo, že to je ten areál, který vlastně hledám: z ulice vypadaly budovy restaurace a penzionu jako jeden z ostatních domů, rozhodně je však nešlo přehlédnout - zářily už zdálky novou žlutou omítkou a příjemnými dřevěnými doplňky, které navozovaly ten pravý vesnický dojem. Teprve po chvíli kochání se jsem si všimla, že vzadu za branou na mě přeci kouká jezdecká hala.

První dojem zdaleka nevystihoval velikost a jezdeckou využitelnost celého areálu, která v celé své kráse vykoukla až po bližším průzkumu. A přesně to - vybudovat pro jezdce i koně perfektní zázemí pro přípravu koní do sportu - bylo úmyslem při zakládání stáje. Sportovní stáj Starkon Nová Říše, jejímž působištěm Bohuslavice jsou, byla založena v roce 2001 - koně stáli v prostorách dnešní restaurace. Impulzem pro založení byly bezesporu sportovní ambice obou dcer pana majitele, Jiřího Kováře, a jeho láska k rekreačnímu ježdění. Veronika i Marie Kovářovy jsou talentovanými jezdkyněmi a na parkurech se jim od dětských i juniorských let dařilo. S rostoucí výkonností je třeba zlepšovat i podmínky pro trénink a tak postupně vznikal areál, který se ještě dnes stále rozvíjí a zdokonaluje.

Zbudováním zázemí se aktivity i počty koní rozrůstaly a dnes je v areálu cca 45 koní plus další hospodářská i exotická zvířata (lama, oslíci, divoká prasata, jeleni, papoušci,...). Takže z původního hobby ježdění se přešlo na závodní kolbiště a s dokončováním areálu i na pořadatelské aktivity. A byla by škoda, kdyby se nepořádalo. Především jezdecká hala přímo vyzývá k uskutečnění různých soustředění a seminářů. Zaujala mě nejenom velmi dobrým povrchem (geotextilie s pískem), ale hlavně nevídanou světelností - veliká okna na třech stěnách haly pouštěla dovnitř tolik světla, že jsem usoudila, že lépe vyřešené osvětlení (rozuměj přírodní, i když i umělé je samozřejmě k dispozici) jsem ještě nejspíš neviděla. Údržbě jezdeckých povrchů se věnuje v Hospodářském dvoře příkladná pozornost - pravidelně jsou upravovány a dle potřeby kropeny.

A víte, co prý pomohlo k rychlejšímu vybudování nové jezdecké haly? Původní oblouková plachtová hala obyvatelům Dvora doslova ulétla před očima. Teď se nad tím prý již zasmějí, ale tenkrát to byla doslova tragédie. Nicméně všichni to přežili a dnes se už těší z té, která už s nimi doufejme zůstane. :-)

Do haly se dá vstoupit přímo ze stáje. V ní v klasických dřevokovových boxech na dvou stranách prostorné uličky zahnuté do tvaru písmene L stojí koně soukromí i patřící přímo jezdeckému centru, koně sportovní i rekreační, koně tažní i pony - a mám pocit, že v jednom z boxů jsem zahlédla i srnce! :) V některých boxech mají koně k dispozici i venkovní padocky. Podestýlka v boxech (sláma či piliny), stejně jako veškerá objemná i jadrná krmiva (seno, vojtěška, zelená píce, ječmen, oves) pocházejí z domácí ekologické produkce Dvora.

Pro majitele ustájených koní musí i venkovní prostory areálu představovat malý ráj. V době mé návštěvy většinu okolí zakrýval sníh, i tak se ale daly rozeznat prostorné venkovní jízdárny se skokovým materiálem (a také novým korektním povrchem, ke kterému jsem se skrz sníh poctivě dohrabala), obrovské výběhy, ve kterých nechybí napáječky a přístřešky pro koně a dokonce se přímo v areálu nachází rybník upravený tak, aby byl vhodný pro plavení koní. K dispozici je zde samozřejmě i sociální a restaurační zázemí a sedlovna. Kromě haly a jízdáren se dá s koněm pracovat ještě v kryté kruhovce nebo vyrazit na vyjížďku do okolních rozmanitých terénů Vysočiny.

O koně se zde samozřejmě starají stájníci, majitelé si chodí jen dle vlastních potřeb se svými koňmi pracovat buď samostatně nebo i pod vedením externích trenérů. Každý kůň má individuální přístup dle potřeb, možností a přání vlastníka, což je názor, který mě velmi překvapil a zaujal, protože se s ním zvlášť v dnešní době člověk už jen tak v jezdectví nesetká, což je svým způsobem smutné. Tady se ale zachází s koňmi a nejenom s koňmi dle rčení „co zvíře, to osobnost". V tomto duchu jsou kladeny i požadavky na zaměstnance. Jeden koník potřebuje celodenní výběh, jiný raději odpočívá po práci ve stáji. Tak, jak se ukazují potřeby z chování jednotlivých koní ustájených v Hospodářském dvoře, tak je majiteli navrhnut denní režim, popřípadě výcvik jeho koně, pokud má samozřejmě o konzultaci zájem. Vychází se i ze způsobu využití jednotlivých zvířat (sport, rekreace, zápřež,...), a z toho, že každý kůň je do jisté míry vzdělavatelný a tomu se přizpůsobuje denní režim a práce.

Jezdecký klub v pravém slova smyslu ale v Hospodářském dvoře nenajdete. Výcvik jezdců zde sice probíhá denně od rána do večera, ale formou placených klientských hodin, přičemž koník je na domluvenou hodinu vždy předem nachystaný - vyhřebelcovaný a nasedlaný. Zájemce o "starání se o koníky", hlavně z řad dětí, však ve stáji neodmítají, mohou zde být třeba celý den, ale pomáhat jen v doprovodu svých rodičů, nebo osoby, která za ně odpovídá. Sportovní výkony se tak odráží hlavně v soukromé sféře - v současnosti v parkuru i drezuře do stupně "S".

Manažerkou stáje a tudíž osobou zodpovědnou za hladké fungování celého Dvora je Ing. Daniela Šeneklová. Koním se věnuje již od svých 10 let. Začínala ve východočeské oblasti v JK Krakonoš Trutnov, kde i závodně jezdila především parkury do středního stupně obtížnosti. Dle jejích slov nikdy nevynikala přílišným talentem, ale spíše horlivostí, pracovitostí a nadšením, bavila ji zejména práce s mladými koňmi, obsedání, přiježďování atd. Na stáži v Německém Münchbergu, Turnielr- und Ausbildungsstall Eiben přišla na chuť drezurnímu ježdění a po přestupu na Vysočinu v roce 2004 už u této disciplíny zůstala. „V posledních dvou letech, po mateřské dovolené, se sem tam podívám i na závodní obdélník s vlastním koněm, kterého jsem si sama obsedla. To byl vždy můj sen," svěřila mi.

U podobného areálu je myšlenka postupu od soukromých aktivit k veřejným službám v oboru jezdectví, hoteliérství, konferenčních služeb, rekreace, pěstitelské pálenice, keramické dílny atd. nasnadě. „Samozřejmě to takto zní velice jednoduše, ale bylo zapotřebí značného úsilí a prostředků k tomu, co dnes můžeme nabídnout a tímto patří majiteli obrovský dík," vysvětluje dále Ing. Šeneklová.

V areálu dvora se kromě výše popsaného zázemí pro jezdce a koně nachází restaurace, ze které můžete sledovat hospodářská zvířata přímo ve stáji a kde se dá sedět u hřejícího krbu. V něm se vám, zatímco se kocháte zvířátky, bude připravovat večeře. Zvláštností je také velké akvárium, kde si můžete vybrat rybu, kterou si následně necháte naservírovat.

Díky konferenčnímu sálu s promítací technikou je Hospodářský dvůr ideálním místem jak pro pořádání jezdeckých soustředění, tak pro různé firemní akce. Samozřejmostí je možnost ubytování v jedno až čtyřlůžkových pokojích. Dále je zde provozována pěstitelská pálenice pro zpracování ovoce od okolních drobných zemědělců. Na požádání se můžete nechat do procesu pálení zasvětit a absolvovat prohlídku s odborným výkladem a samozřejmě ochutnávkou produktů. Volný čas zde kromě jiného můžete trávit jak na koňském hřbetě, tak při projížďkách kočárem do krásné okolní přírody.

Pokud vás skrz toto krátké seznámení areál zaujal, můžete se více dozvědět na http://www.hospodarskydvur.cz/ a navštívit jej třeba u příležitosti některého z jezdeckých soustředění připravovaných na rok 2012. Rozpis naleznete na výše uvedené webové adrese.