Zámek plný koní

Státní zámek Slatiňany patří k nejzajímavějším a k nejatraktivnějším zámeckým objektům Pardubického kraje. V poměrně nenápadné stavbě původně renesančního zámku, který byl postaven na místě gotické tvrze a přestavěn výrazně v 19. století arch. Františkem Schmoranzem, je od roku 1953 instalována specializovaná hipologická expozice, která citlivě spojuje muzejní a zámecký interiérový typ instalace.

Východní Čechy byly pro zřízení hipologické expozice vybrány záměrně s ohledem na starou tradici chovu koní se světoznámým hřebčínem v Kladrubech, založeným Rudolfem II. již roku 1579 a s proslulým chovem hospodářských koní v Chrudimi, ale i na tradici jezdeckého sportu a dostihů, zvláště na nejtěžší dostih kontinentu - Velkou pardubickou.

Bohaté umělecké sbírky s hipologickou tematikou převážně z 18. a 19. století byly soustředěny do Slatiňan krátce po převzetí objektu do správy státu. Hlavním posláním a smyslem slatiňanské expozice se stalo vedle poučení o vývoji a chovu koní také vyzdvižení významu koně a oslava krásy a inteligence tohoto ušlechtilého čtyřnohého přítele, který člověka provází v dobrém i zlém řadu tisíciletí a se kterým je neoddělitelně spjata historie lidstva. Jak o tom svědčí řada výtvarných památek, ale i bájí a legend, od trojského koně až po našeho Šemíka.

Krása koně, ušlechtilost i elegance jeho pohybu, to vše člověka od nepaměti přitahovalo a inspirovalo. Slatiňanská expozice je toho výmluvným dokladem, ať se jedná o práce z porcelánu, bronzu či sádry, nebo grafické a malířské práce umělců téměř z celé Evropy. V expozici jsou bohatě zastoupeny i výrobky mistrů sedlářů, uzdařů či postrojářů, kovářů a dalších řemeslníků, spjatých s chovem a využitím koní.

V těsné blízkosti zámku na okraji zámeckého parku se nachází i bývalé "knížecí stáje", které dal v roce 1877 vystavět František Josef z Auerspergu. Svého času jedny z nejmodernějších v Rakousku - Uhersku. V hřebčinci je umístěn unikátní chov kladrubských koní - vraníků. Tento chov byl právě ve Slatiňanech v roce 1945 zachráněn a navrácen životu. Při troše štěstí uvidíte v ohradách i potomky frízského hřebce Romke, který zde několik let působil pro osvěžení kladrubského chovu. Jeho potomci jsou stále velmi žádaní pro skvělou povahu a ušlechtilý vzhled.

Návštěvní doba Hippologického muzea
Duben a říjen, o sobotách a nedělích, 9.30 - 15.00, ostatní dny na objednávku
Květen až září, mimo pondělí, 9.00 - 16.00
Polední přestávka 12.00 - 13.00
Prohlídka je s průvodcem, trvá zhruba 1 hodinu a opravdu stojí zato.

Pokud spěcháte, nedoporučuji návštěvu místních výběhů a procházku zámeckou zahradou, protože se prohlídka zámku lehce stane celodenní záležitostí :o) Parkovat se dá bez problémů na místním parkovišti, od něhož vede alej až k zámku. U parkoviště je i restaurační zařízení, kde se dá získat dlabanec s poměrně rychlou obsluhou. Hřebčín je též kolmo vzhůru alejí po pravé straně. Výběhy s koňmi jsou těsně u hřebčína a místní si už zvykli na zájem turistů. Na zámku se konají i sezónní výstavy a akce, jejich seznam najdete na www stránkách slatiňanského zámku.

Podobné články

Emil Kotrba (22. února 1912 – 21. února 1983) byl český akademický malíř a grafik, světově uznávaný malíř koní a zároveň aktivní jezdec, trenér a…

Dlouho se o ní psalo jako o největší jezdecké soše na světě. Největší není, jak se zjistilo, ale téma, které ztělesňuje, stálo českému národu za…