Jak jste se dostal k Estenské sbírce na státním zámku v Konopišti?

Na úvod je dobré předeslat, že rod Este byli v 15. až 19. století vévodové malého státu v severní Itálii s hlavním městem Modenou. Většina uměleckých děl, které dnes tvoří tzv. Estenskou sbírku na zámku Konopišti, pochází z předchozí sbírky patřící padovskému rodu markýzů Obizzi, s nímž měl rod Este přátelské a spřízněné vazby. Dnes je proto přesnější hovořit o Obizzi-Estenské sbírce. Víme z mnoha zdrojů, že celá Obizzi sbírka – po vymření rodu – přešla na rod Este a později na Rakouské-Este jako vedlejší větev Habsburků ve Vídni. Jejím posledním majitelem byl nešťastný arcivévoda Franz Ferdinand Rakouský, který, nicméně, než na něj byl spáchán atentát v Sarajevu, přenesl na konci 19. století její část právě na zámek Konopiště. Do středních Čech mě tak dovedl můj zájem, který začal právě uměleckou sbírkou markýzů Obizzi.

Předpokládám, že jste obraz nejprve viděl jako reprodukci a až později naživo?

Ano, obraz jsem znal jen z malého snímku otištěného v průvodci po zámku Konopiště. Osobně jsem měl tu možnost obdivovat toto nádherné plátno až při své první návštěvě Konopiště v doprovodu Jaroslava Horáčka a Šárky Kolářové z Národního památkového ústavu a Petra Přibyla, tehdy ještě zaměstnaného v Národní galerii, jejichž přátelství vděčím za mnohé. Pomáhali mi tehdy s mým výzkumem zaměřeným právě na sbírku Obizzi. Zorganizovali návštěvu Konopiště. Díky nim jsem si mohl projít jak zámecké sbírky, tak obdivovat mistrovské dílo malíře Sustermanse. Není třeba ani dodávat, že stát před takovým dílem pro mě byl velmi emotivní zážitek. Jeho krása mě doslova pohltila a takto na mě působí pořád, i teď, když jsem jej naposledy viděl vystavený v královském paláci ve Versailles.

Obraz byl dlouho identifikován jako jezdecký portrét polského krále Vasy. Byl připsán rovněž konkrétnímu malíři?

Nevybavuji si, že by v právě zmíněném průvodci nebo na popisce obrazu na zámku bylo uvedeno jméno nějakého malíře. Vlastně i proto jsem se rozhodl obraz dále zkoumat a pokusit se určit jeho autora. Dílo bylo v té době zcela neznámé, takže dle mého názoru nebylo ani možné, aby někdo provedl jeho atribuci.

Jak jste dílo určil? Jaká k tomu vedla cesta? Jaký byl hlavní argument pro to, že se nejedná o polského prince Vasu?

Nedlouho po návštěvě Konopiště jsem při zmíněném studiu sbírky Obizzi vypátral závěť Roberta degli Obizzi (1566–1647). V ní je uvedeno několik obrazů z jeho sbírek uchovávaných ve Ferraře a v jeho sídle známém jako „La Quiete“ nedaleko Modeny. Zejména popis jednoho z obrazů se shodoval s jezdeckým portrétem z Konopiště, a to doslova. Uvádělo se v něm, že námětem je „princ Leopold Medicejský na koni ve věku sedmi let, oblečený na polský způsob“. Okamžitě jsem si ho s českým zámkem spojil. Dalším srovnáním s portréty Leopolda uloženými v galerii Uffizi ve Florencii jsem si jen potvrdil, že se o mladého Mediceje opravdu jedná.

Sustermans byl vlámský malíř. Pocházel z Antverp stejně jako Rubens nebo van Dyck, proslavil se ale na italském dvoře Medicejských…

Justus Sustermans (italsky Giusto Suttermans nebo jen Monsù Giusto) pocházel skutečně z Antverp. Na přelomu let 1620 a 1621 se začíná jeho jméno objevovat v písemnostech spojených s dvorem velkovévody florentského, na který se dostal, když vstoupil do služby několika velmi zručných tkalců gobelínů. Sustermans brzy začal malovat obrazy a stal se oficiálním dvorním malířem, kterým zůstal až do své smrti v roce 1681.

Jaký byl Sustermansův vztah k Leopoldu Medicejskému? Sustermans jej portrétoval také v jeho starším věku…

Jako dvorní malíř poznal Sustermans samozřejmě také Leopolda, který žil v letech 1617 až 1675, jako posledního syna velkovévody Cosima II. Medicejského a arcivévodkyně Marie Magdaleny Rakouské. Lepold v dospělosti zasvětil svůj život církevní kariéře a stal se kardinálem. Během této doby Sustermans vytvořil několik jeho portrétů, mezi jinými v kněžském rouchu. Zejména jeden portrét se dochoval ve vídeňském Kunsthistorisches Museum a mimochodem také pochází z Obizzi-Estenské sbírky.

Na jezdeckém portrétu je Leopold Medicejský slavnostně oblečen. Ví se, pro jakou příležitost Sustermans obraz namaloval? Proč Leopolda zobrazil v koňském sedle? Zná se pozadí portrétu?

Jsem přesvědčen, že obraz u Sustermanse objednal výše zmíněný Roberto degli Obizzi, starší jezdec u Medicejů. Roberto byl patrně také pověřen, aby malého Leopolda naučil jezdeckému umění. Což nás patrně přivádí k tomu, že ho nechal portrétovat právě na takto nádherném koni. Ten byl pravděpodobně darem lotrinského vévody určeným Leopoldovi nebo jeho otci. Když se podíváme na Leopoldův oděv, ten patrně odkazuje na skutečnost, že děti Cosima II. byly při příležitostech různých oslav nebo projížděk oblékány do zvláštních šatů, které medicejským princům darovala jejich teta, polská královna Constanza Renata (sestra Marie Magdalény).

Co vše víme o bohatém postroji koně? Viditelná je pouze podsedlovka, nejvíce vyniká dlouhá hříva chycená za zdobnou deku. Leopoldův svrchní kabátec je otevřený směrem k divákovi a přidržuje jej pochva šavle… mají všechny tyto detaily symbolický význam?

Koňský postroj, jak správně uvádíte, je velmi bohatý a odborníci ve Florencii se po jeho částech snaží v muzejních depozitářích pátrat. Patrně se jedná o postroj, který byl zvolen na přání zadavatele Roberta degli Obizzi. Ten chtěl již tak nádherného koně ještě více zkrášlit. Už jen tou dlouhou hřívou vnímáme koně jako jedinečného. S takto zdobeným postrojem byl patrně určen k slavnostní přehlídce. Dokonce i volba zobrazit Leopolda v polském oděvu musela být záměrná, aby byl obraz o to působivější. Plášť se vepředu záměrně rozevírá a nechává tak vyniknout šavli, jejíž pochva je zdobena stříbrným tepáním. Navíc tato šavle se objevuje i na jiném Leopoldově portrétu od Sustermanse, který najdeme ve florentské Uffizi. Na něm je však malý princ zachycen ve stoje a v mladším věku. 

Zaměřil jste se také na ikonografii díla? Zajímá mě například význam modré látky, která vystupuje zpoza sedla. A patrně měla také vliv na hlavní podkladovou barvu oficiálního plakátu výstavy Cheval en majesté… Co jsou ty bílé „skvrny“ na zemi před koněm.

Samozřejmě jsem se obraz snažil studovat, jak z pohledu celkové ikonografie, tak i v nejmenších detailech. Soustředil jsem se i na modrou podsedlovku a její význam. V obraze skutečně vyniká. Domnívám se, že se jedná o nepřímou narážku, která má podtrhnout roli objednavatele díla Obizziho. Všimněte si, že světle modrý závěs má blízko k bílé hřívě koně. Šlechtický erb Obizziů v sobě nese štít se střídajícími se pruhy světle modré a stříbrné, která se v heraldické symbolice překládá jako bílá. Blízkost barev může nepřímo odkazovat na barvy na rodovém erbu a spojuje jméno Obizzi s Mediceji. Bílé „skvrny“ na podlaze nejsou ničím jiným než koňskou pěnou u huby. Víme, že koni se v podstatě tvoří pěna ze dvou důvodů a všimněte si té bílé rtěnky na pyscích: buď proto, že je nervózní nebo má příliš hlavu u krku, nebo že je spokojený. To souvisí s udidlem, na dobrém kontaktu s otěžemi a rukou jezdce. Kůň tak ukazuje dobrou spolupráci s jezdcem, tedy dovednost jízdních vlastností samotného jezdce.

Kde původně obraz visel? Jaká byla jeho cesta do Estenské sbírky a na Konopiště?

Jezdecký portrét Leopolda Medicejského, jak jsem zmiňoval, visel ve vile La Quiete Roberta degli Obizzi nedaleko Modeny. Obraz byl později přemístěn na hrad Catajo blízko Padovy, a to patrně na přelomu 18. a 19. století. Stále však nevíme, kdy přesně. Tam zůstal až do rozhodnutí arcivévody Franze Ferdinanda odvézt jej do Vídně a poté na jeho poslední místo na zámek Konopiště.

Patří jezdecký portrét na Konopišti mezi vrcholná díla Sustermanse? Najdeme v malířově kariéře i jiné jezdecké portréty?

Jestli je dílo opravdu vrcholnou prací malíře, není snadné říct. Zcela určitě se vymyká dílům, které vytvořil za svého mládí. Ovšem není pochyb o tom, že jej celkově vnímáme jako jeden z jeho nejúspěšnějších a nejúchvatnějších portrétů. A stejně tak jde o malířův jediný jezdecký portrét, alespoň co vím, kdy zobrazil člena rodu velkovévodů z Toskánska.

Na základě vašeho určení obrazu dnes jezdecký portrét Leopolda zdobí Zrcadlový sál na zámku Versailles a je jedním z největších taháků výstavy Cheval en majesté. Snese obraz dobové srovnání? Zdobí tak významné místo právem?

Krása obrazu, jeho formální dokonalost, pečlivé vykreslení nejmenších detailů, a především ikonografická originalita, která zachycuje dítě jedoucí na koni, zjevně okouzlila kurátory versaillské výstavy. Jejich volbu vystavit dílo v jedné z nejprestižnějších místností paláce považuji za nejvýraznější poctu hodnotě obrazu, stejně jako rozhodnutí použít jej na plakáty propagující výstavu v Paříži, a ten samý obraz se zřejmě objeví i na obálce katalogu.