Koňské filmové hvězdy

22. 12. 2019 Eva Holubcová Autor fotek: © archiv Cynthia Royal, Bobby Lovgrena, filmové archivy

Ve svátečním volnu je konečně mezi návštěvami také čas v klidu znovu zhlédnout nezapomenutelné klasické filmy či seriály a pokochat se našimi oblíbenými scénami. V mnoha filmech vystupují nezapomenutelní koňští herci (a jejich četní dubléři). Pojďme si některé připomenout…

Před dvěma lety jsme zveřejnili článek Na co koukat nejen o Vánocích aneb filmy o koních, na který volně navážeme v pokračování, abychom si připomněli křižmo letem světem některé koňské herce! Začneme tou u nás nejznámější hvězdou.

Bílý Jurášek

Popelčin milovaný koník Jurášek, který odehrál většinu scén v pohádce „Tři oříšky pro popelku“, vyjma těch natáčených v Německu, byl ve skutečnosti jménem Ibrahim a měl za sebou velmi bohatý život. Běhal dostihy, chodil všestrannost i drezúru.  A na „stará kolena“ byl zapůjčen do filmu. S Libuškou Šafránkovou utvořili nezapomenutelnou kultovní dvojici a jméno „Jurášek“ zlidovělo.  Pokud se divíte univerzálnosti koně, bylo to tehdy běžné, koně (i jezdci) byli všestranně rozvíjeni. Nebylo by to na škodu rozhodně ani dnes.

Bílí koně jsou vizuálně velmi atraktivní a vděčný objekt natáčení (např. vystupují jako jedni z hlavních postav ve filmu „Cesta na západ“ nebo „Nekonečný příběh“), ale pokud existuje absolutní filmový král bílých koní, tak to je nikdo menší než Stínovlas.

Stínovlas neboli Pán koní

V nádherně natočené sérii Pán prstenů vystupuje Stínovlas v dílech „Dvě věže“ a „Návrat krále“ jako jedna z nejvýraznějších koňských postav celé série. Spisovatel J.R.R. Tolkien rase koní Mearas přisoudil výjimečné schopnosti a směli na nich jezdit jen králové. Stínovlas byl nejrychlejší kůň v Rohanu a nebyl nikdy zkrocen. Gandalf si jej vybral, když byl vykázán z Rohanu s tím, že si může vzít jakéhokoliv koně. Vybral si Stínovlase, pána koní.

Stínovlase znázorňovali dva andaluští koně. Prvním byl šestnáctiletý hřebec Domero, který hrál ve většině neakčních scén. Jeho dublérem byl andaluský valach Blanco, který zase hrál většinu akčních scén. Domero se později zranil a byl plně nahrazen Blancem, takže se dá říci, že to byl hlavně Blanco, kdo sehrál Stínovlase.

Do Blanca se zamilovala Cynthia Royal, která si ho od režiséra Petera Jacksona a New Line Cinema koupila roku 2006, a několik let společně vystupoval s ní  a s ostatními koňmi až do roku 2009. V době koupě už nějaké triky samozřejmě uměl, ale Cynthia ho pomocí pozitivky naučila mnoho dalších triků. Později žil na jejím ranči, ale koncem roku 2013 bohužel vážně onemocněl a musel být v březnu roku 2014 utracen ve věku 25 let. K jeho uspání na veterinární klinice majitelka řekla: „Zeptala jsem se ho, jestli už přišel jeho čas. Bez zaváhání otočil hlavu a podíval se mi do očí a v tu chvíli jsem věděla, že je připraven.“ K jeho smrti uvedla: „Byl mým partnerem, mým přítelem a mým učitelem a součástí mého života, jak osobně, tak i profesionálně. Ztratit ho bylo jako přijít o rodiče, manžela nebo dítě. V některých ohledech byl pro mě vším dohromady.“

Další koně z Pána prstenů

Velmi známým byl i Brego, osobní kůň Aragorna. Ve skutečnosti ho hrál KWPN hřebec Uraeus (Polaris). Uraeus v drezúře dosáhl úrovně Grand Prix a působil jako plemeník. Že se zúčastnil natáčení Pána prstenů, bylo vlastně shodou okolností. Aragorna hrál Viggo Mortensen, který jezdil od dětství, ale i tak musel brát speciální lekce, aby hřebce ujezdil. Až na jednu scénu natočil prý vše – výjimkou z pravidla byla scéna, kdy Brego přichází pro zraněného Aragorna. Zajímavé je, že Brego měl ve filmu přední pravou ponožku vyzmizíkovanou, zřejmě proto, že dubléra měli pouze se zadními ponožkami. Viggo se do koně během natáčení zamiloval, tak si ho po natáčení koupil, ale kůň zůstal na Novém Zélandě, kde se dožil téměř třiceti let.

Uraeus dožil na farmě společně s Kennym, který hrál Hasufela. Hasufel byl prvním koněm Aragorna v Pánu prstenů, než „padl“ v bitvě a byl nahrazen Bregem. I jeho Viggo koupil :) (a můžeme na něj prozradit i to, že si koupil po natáčení filmu „Ohnivý oceán“ i jednoho z představitelů Hidalga).

Hasufela Aragornovi daroval Éomer, který dal Legolasovi zase Aroda, bílého koně. Silný Arod nosil často Legolase i Gimliho. Zajímavé je, že byl sám kříženec peršeronského koně.

A nesmíme zapomínat ani na Samwellova Billa, Théodenova Bělohříváka a Windfolu, koně Éowyn, a všechny ostatní, kteří sehráli tak krásné role v jedné z nejlepších filmových sérií pro koňaře.   

No a jaká je vaše nejoblíbenější koňská scéna v Pánu prstenů? Je jich požehnaně, a sestavit žebříček by si vyžádalo dost nesnadné hlasování. Ale stejně, zkuste to! :)

Westernové superhvězdy

Westernový žánr byl velice populární před druhou světovou válkou až do 60. let, kdy byl z hlediska slávy na vrcholu. V té době bylo mnoho koňských hvězd, ale dvě se přeci jenom vymykaly.

Prvním byl palomino hřebec Trigger, který údajně byl po plnokrevném hřebci a z matky neznámého původu. Trigger se narodil roku 1934 (jiné údaje uvádí r. 1932) a v prvním filmu se objevil velice záhy, roku 1938 v „Dobrodružstvích Robina Hooda“. Brzy se potkal se svým osudovým člověkem a byla to láska na první pohled. Společně s hercem a později majitelem Royem Rogersem se objevili v mnoha béčkových filmech, a vytvořili nerozlučnou dvojici. Celkem natočili ve dvojici 88 filmů a také vystupovali společně v seriálu „The Roy Rogers Show“, který měl celkem 100 epizod. I Trigger měl svého „dubléra“, a to Triggera Jr., kterého Rogers koupil, aby měl originální Trigger také odpočinek.

Jeho celosvětová popularita byla nezměrná a byl vítaným a milovaným návštěvníkem v nemocnicích a jinde, kam se nebojácně vypravil pěkně po schodech nebo výtahem. V té době byli zkrátka americkými ikonami a neodmyslitelnou součástí filmové kultury. Trigger odešel do důchodu v roce 1957 a dožil na Rogersově ranči pod kalifornským sluncem a na zelených pastvinách až do roku 1965, dožil se tedy přes třicet let! Po celý život zůstal také hřebcem. Roy Rogers nechal svého koně vycpat a vystavit v muzeu, kde byl hlavní atrakcí až do roku 2009, kdy muzeum ukončilo činnost.

Druhým, kterého zmíníme, bude Silver, který natočil 73 filmů (!) mezi léty 1922 až 1942, z toho cca padesát natočil s hercem Buckem Jonesem. Narozdíl od Triggera se důchodu nedočkal. Zahynul při obrovském požáru nočního klubu Coconut Grove, kde byl přítomen jako host při příležitosti oslavy pro Jonese. Při požáru zahynul on a 491 lidí, což je dodnes co do počtu obětí nejtragičtější požár nočního klubu v historii.

Z ostatních jmenujme aspoň jménem koně jako Black Jack, Buttermilka, Koko, Loco, Raider, Sunfish, Tony, Brownie či White Flash.

Westernové filmy zůstaly populární dodnes, ale hvězdy, které by dosáhly Triggerovy slávy, už nemá. Trochu jiná je situace u jiných filmů, např. velice populární film „Válečný kůň“ upozornil na novou koňskou hereckou hvězdu.

A kdo to tedy byl „Válečný kůň“?

Hlavního hrdinu Joeye znázorňovalo celkem 14 různých koní (to proto, že ve filmu je také průběh života koně), přičemž na akční scény byl použit zejména exdostihový Finder´s Key, čímž se stal vlastně hlavní hvězdou. Ale pozor, ve slavné scéně vystřihování z drátů byl použit kůň umělý! :) Jako zajímavost lze uvést, že maskování (líčení) koní, aby vypadali stejně jako hlavní hrdina, zabralo v průměru třeba 45 minut a na jednu závěrečnou scénu Findera maskoval tým 26 lidí!

Finder´s Key byl prachmizerný dostihový kůň, který byl po několika startech vyřazen z provozu a jak k tomu poznamenala manželka jeho chovatele a majitele: „Chtěli jsme, aby Finder´s Key běhal dostihy, zatímco on chtěl být filmovou hvězdou.“ Dostal se k trenérovi filmových koní Bobbymu Lovgrenovi, který o něm řekl: „Není to klidný typ koně, občas je jako divoké dítě. Ale miluje být před kamerou, jen v jediné věci není dobrý, a to stát v klidu.“

A dodal: „Nikdy jsem nepracoval s takovým koněm. Je výbušný a má neuvěřitelnou schopnost se vzpínat a jančit ve stísněném prostoru. Umí hrát divokého koně na požádání.“ Finder´s Key tak může „hrát“ koně, u kterých filmaři potřebují, aby byli v daný moment divocí, těžko kontrolovatelní. Jsou to divácky velice atraktivní scény a takový kůň je pak hvězdou. Bob Lovgren rád pracuje s plnokrevníky, protože jsou atletičtí, a myslí si o nich, že jsou skvělí pro filmové účely. Po koních jinak nechce nic, co by šlo proti jejich přirozenosti, takže Finder´s Key umí to, co umí vlastně každý kůň, jen to předvede na vyžádání před kamerou. Vzpínat, lehnout si, běžet, hrát zraněného a nebo skákat.

Finder´s Key hrál už v mnoha filmech, znázornil např. počátky tehdy špatně zvladatelného dostihového šampióna Seabiscuita ve filmu „Seabiscuit“, pak hrál ve filmu „Legenda o Zorrovi“ (kde hrál Antonio Banderas), „Morganovi“ s Hughem Grantem, „Nezastavitelný“ s Denzelem Washingtonem a ve „Sněhurce“ s Julií Roberts. Finder´s Key je zkrátka hvězda a ještě ho uvidíme v mnoha dalších filmech! Ovšem k nepoznání zamaskovaného.

A co vy? Máte své oblíbené koňské filmové hrdiny?

Podobné články

Východočeské divadlo v Pardubicích natočilo rozhlasovou hru o vítězi Velké pardubické Vladimiru Hejmovském.

Na státním zámku Konopiště visí obraz, který až nedávno určil italský historik umění Gianluca Tormen jako významné dílo vlámského malíře Justa…