Mjr. Miloš Svoboda

Majora Miloše Svobodu už od roku 1997 připomíná druhý díl kvalifikačního seriálu na Velkou pardubickou. Tento nápad se zrodil pouze jeden jediný rok po odchodu tohoto dvojnásobného vítěze Velké pardubické a osobnost města Pardubice. Letos 5. prosince si připomeneme už 110. výročí jeho narození.

Svobodova cesta k dostihům vedla přes armádní jezdectvo. Ve Velké pardubické zvítězil v roce 1946 s Titanem a potom v roce 1952 v sedle Vítěze II. Svou první Velkou absolvoval v roce 1937 – v den, kdy v tomto vyhrála doposud jediná vítězná žena Lata Brandisová.

Major Svoboda ovšem nebyl jen dostihovým jezdcem, byla také úspěšným československým reprezentantem v závodech military (všestrannosti). K této disciplíně se dostal díky absolvování speciálního jezdeckého kurzu v Pardubicích. Jako jezdec všestrannosti startoval na mezinárodních závodech v Baden-Badenu, v 50. letech byl třikrát po sobě mistrem republiky. Jen olympiáda mu unikala. Jeho účast vždy překazily politické události.

Po skončení své jezdecké kariéry se věnoval historii dostihů a Velké pardubické, je autorem několika publikací. Na pardubickém závodišti jeho jméno nese jedna z tribun. V roce 1994 mu pardubická radnice udělila čestný titul Osobnost města.

Kamil Kuchovský

To Kamilu Kuchovskému se ve Velké pardubické nikdy zvítězit nepodařilo. Startoval v ní celkem čtrnáctkrát a jak sám říkal, spadl v ní snad na každé překážce. V tomto dostihu startoval poprvé v roce 1966 a s Londonem doběhli sedmí. Naopak naposledy se jeho jméno na startovní listině objevilo v roce 1985.

O dva roky později svou dostihovou kariéru uzavřel a začal se věnovat westernovému jezdectví. Byl i velmi dobrým kovářem. A především byl velkým bavičem. Historky s ním a o něm se v jezdeckém světě vyprávějí dodnes.

Kamil Kuchovský se narodil v Puklicích na Jihlavsku 27. června 1940. Jeho děda byl bývalý hulán, který svým vyprávěním nadchnul Kamila pro koně. Vyučil se jezdcem a chovatelem koní, začal pracovat v nemošickém hřebčíně. Po vojně pak nastoupil do Kladrub, později působil i jako trenér v Jihlavě, Velké Chuchli, Kunovicích, Slušovicích i v Pardubicích.

Zemřel 1. července 1997 předčasně po vážné nemoci v pouhých sedmapadesáti letech.  

• POHÁR SLAVIA POJIŠŤOVNY – 24. června 2023