Zeptejte se odborníka na chov koní trakénského plemeníka, který produkuje dobře jezditelné koně, který ale nemá exteriér, který je pro toto plemeno typický. Odpovědí bude s nejvyšší pravděpodobností Caprimond nebo jeho syn Hohenstein či vnuk Münchhausen. Pokud je tu ještě vzkvétající hřebčí linie v moderním trakénském chovu, tak je to právě linie založená Arognem. On sám byl perfektní příklad moderního koně a trakénská asociace by mu měla postavit pomník. Poslední část seriálu se zaměřuje na moderní chov trakénů a potomstvo tohoto legendárního plemeníka.

Pythagoras a Arogno, dvě legendy chovu trakénů

Mluvit o trakénovi znamená mluvit o historii. Staří chovatelé se budou vždy odvolávat na staré dobré časy ve Východním Prusku. Jména jako Dampfross nebo Pythagoras jimi budou vždy skloňována, jako kdyby tito hrdinové první poloviny 20. století stále žili. Ale daleko nejvýznamnější plemeník v časech po druhé světové válce byl Arogno. Nicméně Arogno není produktem nejprestižnějších rodin z trakénského hlavního hřebčína, který byl tehdy v říjnu 1944 evakuován do bezpečných oblastí v Západním Německu, když začalo být zřejmé, že Rusové dříve nebo později obsadí Východní Prusko.

.

Arogno byl 168 centimetrů vysoký polokrevný hnědák s perfektním exteriérem a krásnou hlavou. Jeho matka Arcticonius byla plnokrevník narozený v Irsku, prochovaná na Nearco. Byla importována do Německa, kde ji zařadili do hlavní trakénské plemenné knihy a později obdržela elitní status. Jako chovná klisna byla možná nejlepší plnokrevnou klisnou, která kdy byla využita v chovném programu německého teplokrevníka.

Arcticonius dala tři plemeníky. Avignona (prodaného do USA) a Arogna, oba po Flaneurovi, a třetího Acajou po synu Flaneura, Damaskusovi. Její dcery Anna Karenina a Arktis také daly plemeníky. Po synovi Anny Kareniny jménem Amatcho (Matcho) je Miss Meller TSF, jedna z nejúspěšnějších ve všestrannosti, ježděná někdejším dvojnásobným šampiónem evropských mladých jezdců Michaelem Jungem, která vyhrála první dva trialy pro evropské šampionáty v roce 2005, kde porazila olympijské koně.

Otec Arogna, Flaneur, a jeho hřebčí linie Maharadscha – Famulus – Fetysz je založená arabem Fetysz, a to bylo možná právě to, co ho dělalo tak mimořádným. Je třeba zdůraznit, že matka Maharadschy, Marke, je také velmi významná, protože založila rodinu, která vyprodukovala plemeníky jako Mahagoni, Matador (děd Hohensteina) nebo Mackensen.

Otec legendárního Arogna, Flaneur (Maharadscha)

Ale konec teoriím. Faktem, který je třeba si zapamatovat, je, že Arogno v sobě měl hodně plnokrevníka a několik arabských linií, které byly přidány k jedné z nejvýznamnějších matek v historii trakénského teplokrevníka. Nebyl to jen excelentní exteriér a jeho krásná hlava, které pomohly Arognovi k zisku titulu rezervního šampión plemeníka na licentaci v Neumünsteru. Byl to také jeho pohyb a jezditelnost. Jako tříletý byl rezervní na jednom Spolkovém šampionátu a dokončil zkoušky výkonnosti v Adelheidsdorfu jako nejlepší trakénský plemeník toho roku.

Dnes by Arogno pravděpodobně patřil mezi špičkové plemeníky, jejichž inseminační dávky jsou rozesílány po celém světě, ale Arogno roku 1979 byl populární pouze mezi chovateli trakénského teplokrevníka a trvalo nějakou dobu, než se stal v chovu úspěšným. Arogno často měnil působiště, připouštěl na farmě svého chovatele, dále v tradičních chovech trakéna jako Webelsgrund a Hämelschenburg; a v jeho posledních letech pak v chovu Amselhof Walle, vybudovaném Joachimem Kemmerem pro dceru Heike.

Jednoznačně nejúspěšnější potomek byl TCN Partout z matky Pedola po Donauwind (otec Abdullaha). Byl zakoupen roku 1989 skupinou Holanďanů, fanoušků trakéna. S Anky van Grunsven se dostal na mezinárodní úroveň, několikrát vyhrál Grand Prix Special a kvalifikaci na světový pohár v Amsterdamu. Také byl rezervním koněm Anky van Grunsven pro olympiádu v Atlantě 1996.

Partout s Anky van Grunsven

V chovu byl stejně úspěšný. Jeho syn Monteverdi byl šampion plemeníkem na licentaci do trakénské PK a získal mezinárodní umístění s dánskou jezdkyní Fie Skarsoe za hřebčín Wiesenhof. Monteverdi dal Olivera Twista, který sám nevypadá jako typický trakén, ale dle komisí dával pěkná hříbata.

Jiný syn TCN Partouta, Halbgott, je úspěšný v USA, umístil se v soutěžích na Floridě. Také některé dcery TCN Partouta zvítězily na chovatelských přehlídkách v Holandsku.

Vypadá to, že nejlepší potomstvo Arogna dříve nebo později opustilo Německo, jako například Schwadroneur narozený roku 1983 z klisny Schwalbenburg po Ibikus (další matky, která dala čtyři syny zařazené do chovu). Schwadroneur byl rezervním šampiónem na zkouškách výkonnosti a začal kariéru v Dánsku, kde ho jezdila Anne Grethe Törnblad (rozená Jensenová, slavná díky ježdění Marzoga v osmdesátých letech). Schwadroneur vyhrál 36 soutěží až do Grand Prix Special a v devadesátých letech byl drezurní chov v Dánsku jenom o něm. Dal neuvěřitelný počet sportovních koní, prémiovaných matek a plemeníků.

Schwadroneur (Arogno)

Německá sportovní statistika uvádí index 151 v roce 2003 – nejvyšší skóre, které mu dává místo někde nahoře mezi Weltmeyerem, Rubinsteinem a Donnerhallem. V roce 2000 byl vyhlášen dánským hřebcem roku a získal také titul nejlepší trakénský hřebec roku v Německu. Esprit by Schwadroneur a Nicole Ahlefeld byli desátí ve světovém žebříčku drezury.

Jeho nejlepší syn je Hertug. Jako mladý Hertug vyhrál v Dánsku vše, co může kůň vyhrát. Tři roky po sobě byl na mistrovství mladých koní neporažen. Později vyhrál PSG a Inter I s Andreasem Helgstrandem.

Zdá se, že úspěch na úrovni Prix St Georges je to nejmenší, co potomci Arogna mohou získat. Mnozí jeho synové byli v drezuře mimořádně úspěšní a jezditelnost se stala synonymem pro Arognovy potomky.

Než se zaměříme na největší a nejúspěšnější větev Arognovy linie, založenou na Caprimondovi, ještě několik krátkých poznámek o Arognovu synovi Ivernelovi. Tento dlouhonohý ryzák byl nejdražším koněm na trakénské aukci v hřebčíně Klosterhof Medingen, kde se později velmi dobře předvedl v rámci svodu. Do tohoto nádherného ryzáka se zamilovala Petra Wilm, členka německého B týmu.

Ivernel se ale ukázal jako extrémně citlivý kůň, který, i když trénoval na úroveň FEI, nebyl schopen se soustředit během celé drezurní úlohy. Jeho potomci ovšem vykazovali typické vlastnosti Arogna. Jeho syn Pret à Porter zemřel jako 5letý, ale zplodil Le Rouge, který byl v roce 2004 oceněn v Neumuensteru a v roce 2005 byl ve finále Bundeschampionate.

V roce 2005 Arogno znovu uspěl. Herzensdieb (Zloděj srdce) po Tambourovi byl od začátku miláčkem všech a trakénská chovatelská komise souhlasila s publikem a jmenovala ho trakénským šampion hřebcem roku 2005. Arogna najdeme v páté generaci Herzensdieba. Když dražební kladívko předního německého dražitele Uwe Heckmanna odkleplo tohoto mladého hřebce za cenu 275 000 eur, historická hala Holstenhallen se málem zřítila. Ještě nikdy tam totiž nebyl hřebec prodán za tak vysokou cenu.

Tolik peněz byl za tohoto šampiona ochotný zaplatit americký pár Douglas a Louise Leatherdaleovi. Před několika lety tento pár také koupil hannoverského šampiona His Highness (po Hohenstein), a to za 515 000 eur, což vyvolalo senzaci v celé koňské komunitě v Německu. Oba hřebci našli svůj nový domov v hřebčíně Jense Meyera v malé vesničce Dorum u pobřeží Severního moře. Oba tyto hřebce lze vysledovat zpět ke Caprimondovi, vnukovi Arogna, kterého mnozí považují za dokonalý příklad krásného koně.

Když ředitel trakénské PK Lars Gehrmann nazval na show konané při příležitosti International Trakehner Stallion Market Caprimonda moderním Pythagorem, dav začal šílet. Přirovnávat plemeníka k Pythagorovi je totiž stejné jako přirovnat moderního vědce k Albertu Einsteinovi, muzikanta k Leonardu Bernsteinovi nebo skladatele k Mozartovi. Pythagoras byl totiž otcem neuvěřitelného počtu 70 licentovaných plemeníků během pouhých třinácti let v rozmezí 1932 až 1945.

Druhá světová válka ukončila Pythagorův život, ale jeho jméno má od té doby magický nádech. Gehrmann musel dobře vědět, co znamená srovnávání Caprimonda s Pythagorem, ale také věděl, jak Camprimond zlepšil pověst trakéna u všech teplokrevných plemen v Německu. V dnešní době najdeme jeho jméno v prvních třech generacích u 52 licentovaných plemeníků a ve sportu je stále úspěšný, i když je mu už 19 let. Soutěží na úrovni Grand Prix s dcerou svého majitele Burkharda Wahlera, sedmnáctiletou Theresou Wahler.

Caprimond a Hohenstein

Caprimondova kariéra začala v roce 1987, kdy skončil na druhém místě v trakénské klasifikaci, kde ho porazil Kostolany, Gribaldiho otec. Caprimond byl také vybrán jako hřebec v nejlepším typu. Jako tříletý byl druhý na spolkovém šampionátu a ve výkonnostním testu získal mimořádně vysoké známky za jezditelnost. Po celou svou kariéru působil Caprimond v hřebčíně Klosterhof Medingen hodinu jízdy jižně od Hamburku. Jako desetiletý získal status elitního hřebce a to jako nejmladší hřebec, který kdy byl tímto titulem oceněn.

Caprimond

Caprimondův oficiální odchod do důchodu se uskutečnil 28. srpna 2006, kdy je během Světových jezdeckých her v Cáchách velká předváděcí akce plemeníků. Jeho vliv v rodné plemenné knize neustále roste. V roce 2003 celkem 18 % hřebců předvedených během výběru mělo krev Caprimonda, o dva roky později to již byla téměř třetina (32,7 %). Také musíme dodat, že v roce 1994 zvítězila na německém národním šampionátu rodin (všech plemen) rodina Donauquelle II se dvěma klisnami po Caprimond (Donaumärchen I a II) a Donaufürstin von Klosterhof (Sokrates).

V poslední dekádě byli Caprimond i Hohenstein vždy v čele statistik hannoverské plemenné knihy, v popředí stáli často díky jezditelnosti a typu potomstva. A Caprimondův hannoverský syn Contucci CWS (z matky po Lungau) je velmi populární v USA.

Mnoho licencovaných hannoverských hřebců je z matek po Caprimond, ukázkovým příkladem je Dacaprio po Davignon I.

Hohenstein, stejně jako jeho otec, soutěžil na úrovni Grand Prix a vítězil na úrovni Prix St Georges. Tento hřebec je považován za jednoho z nejlepších producentů matek v hannoverské plemenné knize. Jeho syn His Highness, který se kvalifikoval na Spolkový šampionát 2005, byl slibným FEI koněm, jak řekl americký drezurní kouč Klaus Balkenhol, který vedl trénink velkého černého hřebce od jeho vítězství na hannoverské licentaci v roce 2002.

Hohenstein

Jiný, téměř černý syn Hohensteina, Insterburg (z Indiry po synu Arogno Giorgio Armani), byl třetí s Carolou Koppelmann na mistrovství světa mladých drezúrních koní i na spolkovém šampionátu. Experti očekávají, že dvojice má velký potenciál pro mezinárodní kariéru. 

Insterburg

 

Dánské dynamo

A pak tu je Münchhausen. Jeho jezdkyní je Dánka Fie Skarsoe. Münchhausen má kariéru snů. Šampion plemeník na licentaci, super šampion na výkonnostních zkouškách, stříbrný na světovém šampionátu mladých drezúrních koní ve Verdenu, poražen jen Cherie FRH s Karin Rehbein. O dva roky později se dostal do finále Nürnberger Burgpokal šampionátu (neoficiálním německém šampionátu pro budoucí naděje soutěží FEI). Nakonec byl v roce 2005 vybrán pro dánský reprezentační tým na mistrovství Evropy v Hagenu a v Cáchách, kde se umístil ve finále útěchy.

Münchhausen

Tento úžasný hnědák se nyní soustředí jen na sportovní kariéru, takže chovatelé ho mohou využít pouze prostřednictvím mražených dávek. Má tři licencované syny, dva jsou z plnokrevných klisen, Sambatänzer a Meraldik. Meraldik je z pravé sestry Heraldika, jednoho z nejvýznamnějších plnokrevníků v Německu v posledních patnácti letech. A vynikající dcery ukazují, že Münchhausen kráčí po cestě, kterou nastolil jeho slavný předek Arogno.

To samé také platí pro otce Herzensdieba, Tamboura po Hohenstein z matky po Consul. Opět je středem zájmu jezditelnost.

Nezáleží na tom, kterou cestou se vydá německá chovatelská politika. Jedna věc je jistá: trakénský teplokrevník zde zůstává. Ve všech chovatelských asociacích dnes mají trakéni více respektu než před patnácti lety. Díky cílenému chovu s důrazem na výkonnost, nikoliv krásu, se povedlo zlepšit pověst a počet chovatelů, kteří nyní přemýšlí o využívání trakénských hřebců, stoupá. Cesta zpět na vrchol, kde trakéni dříve byli, byla možná dlouhá, ale směr je jasný. Tak tudy, trakéni!

První díl série naleznete zde.

Druhý díl série naleznete zde.