Slečna Michelle Payne se narodila v roce 1985 jako nejmladší ze sourozenců Paynových, kterých je celkem deset. Po půl roce však její maminka zemřela při dopravní nehodě a jejich otec, trenér dostihových koní, se o všechny musel postarat sám, tak jak nejlépe uměl, na jejich rodinné farmě ve státě Victoria. Z deseti sourozenců se stalo devět žokeji a desátý sourozenec, který je postižený Downovým syndromem, se stará o dostihové koně jako ošetřovatel u trenéra Darrena Weira. Byl to právě on, kdo vodil sestřina vítězného koně, Prince of Penzance. Rodina Payneových je tedy v dostihovém sportu etablovaná a doposud nejslavnějším Paynem byl Patrick Payne, častý partner australského šampióna Northerly. I Michelle se po vzoru svých starších sester též vyhoupla do sedla nejrychlejších koní na planetě.

Být žokejkou v téměř ryze mužském prostředí není lehké

Ženy to obecně v dostihovém prostředí nemají vůbec snadné, i když se píše již rok 2015. Dostihové prostředí je extrémně konzervativní, je třeba si uvědomit, že moderní dostihy fungují de facto podle stejných pravidel už několik století. A i přes to, že existují už dávno rutinované testy DNA, dodnes není povolena inseminace či jakékoliv techniky umělého oplodnění a diskuze o možné změně ani nejsou na pořadu dne.

Obecný předpoklad, že žena nedokáže dostihového koně odjezdit a ve finiši podpořit tak jako její mužský kolega, má samozřejmě své racionální opodstatnění, protože ačkoliv se to feministkám nelíbí, faktem je, že mužům byla do vínku dána větší síla, razance a nakonec i bojovnost. To vše je pro ně výhodou a taková žena musí opakovaně prokazovat, že je stejně dobrá jako její kolegové, ba lepší. Každá prohra nebo nepovedený dostih se pak neobejde bez komentářů, že kdyby na koni seděl muž, tak se to nestane. Žen je tedy ve světovém dostihovém provozu obecně velmi málo. V australských dostizích mohou jezdit licencované žokejky teprve od roku 1979.

Kariéra Michelle v dostizích

Michelle již jako malé dítě snila, že zvítězí v Melbourne Cupu. Svoji kariéru žokejky zahájila v roce 2004, při dostihu v Sandownu se téhož roku stala málem fatální nehoda, když si zlomila při pádu lebku. Bylo to jakési memento mori, neboť starší sestra Brigid zemřela po pádu v tréninku o několik let později. Michelle ale měla svůj sen a chtěla za ním jít. Její nejskvělejší sezóna přišla v roce 2009, když zvítězila v sedle koně Allez Wonder v Gr.1. dostihu Toorak H. a byla jí nabídnuta jízda v kultovním Caulfield Cup nejlepším australským trenérem Cummingsem.

Michelle Payne se tak zapsala do historických análů jako teprve třetí žena, která jezdila v Caulfield Cupu, i když v něm nevyhrála. S klisnou Allez Wonder se také díky své muší váze 50,5 kg poprvé zúčastnila svého dětského snu, Melbourne Cupu v téže sezóně, a umístila se šestnáctá. Opět přepisovala historické tabulky v roce 2010, když jako žena zvítězila s Yosei v klasických Guineas, ale to nejdůležitější teprve mělo přijít. Vítězství v Melbourne Cupu.

ZDE najdete video o rodině Paynových a další o sourozencích Michelle a Steviem a šancích před Melbourne Cupem.

Melbourne Cup

Nesnadno se popisuje význam a kult Melbourne Cupu v srdcích Australanů, je to zdaleka nesrovnatelné s mánií kolem Velké pardubické, rozruch kolem Melbourne Cupu překračuje vše myslitelné. V okamžik odstartování dostihu se celý národ zastaví a sleduje dostih, který letos oslavil 155 let existence. Odtud tedy přezdívka „race that stops the nation". Melbourne Cup má historii plnou velkých příběhů a celou řadu legendárních vítězů, včetně dvojnásobného vítěze Phar Lapa, nejlepšího australského dostihového koně všech dob. Michelle Payne zvítězila v tomto dostihu s koněm, který byl původně vypsán v kurzu 100:1 a historie zná jenom tři další vítěze v tomto kurzu během 155leté existence.

Prince of Penzance

Nenápadným a poněkud upozaděným koňským hrdinou tohoto příběhu je hnědý valášek Prince of Penzance, který je navzdory svému kurzu dobrým koněm. Narodil se na překrásném Novém Zélandu a je připravován trenérem Darrenem Weirem, který rodinu Payneových dobře zná. Koně vlastní dostihový syndikát složený výhradně z mužů, jednoho pediatra, skupiny inženýrů, producenta a experta na řešení problémů. Vlastnit a provozovat dostihového koně je finančně velmi náročné a značně nerentabilní (viz článek o penězích ze série Mýty kolem dostihů), proto jsou syndikáty zcela běžnou věcí. Koně koupili jako ročního a jako správní muži to tajili před svými partnerkami, které by jim za takové splachování peněz do WC vynadaly :-) Měli však štěstí a vybrali správného a šikovného koně.

Jedná se o univerzálního koníka schopného zvítězit na tratích od 1 300 až 3 200 metrů, a doposud včetně Melbourne Cupu absolvoval 24 startů. Ve 23 startech ho v sedle doprovázela právě Michelle Payne, v jednom jediném ne, když právě měla ten den zakázaný start v dostizích za nebezpečnou jízdu předcházející dostihový den. Spolehlivý koník se pouze 6x neumístil, jinak byl vždy do pátého místa a sedmkrát zvítězil. Zvítězil již ve svém úvodním startu 8. března roku 2013, ale doposud jeho nejcennějším vítězstvím byl zisk Gr.2. MVRC Moonee Valley Gold Cup a v listed dostihu Mornington Cup Prelude loni. Kůň ovšem měl zdravotní problémy, má 2x operované klouby a také prodělal vážnou koliku. Regenerace a návrat na dráhu již odepsaného koně pak probíhala v úzké spolupráci trenéra Weira a Michelle, koně ošetřoval její bratr Stevie.

Stevie se narodil s Downovým syndromem, srdci své sestry je zřejmě nejbližší a již deset let s ní sdílí domácnost. Bratr a sestra dostali tu nejvyšší důvěru Darrena Weira a majitelů sdružených v syndikátu, kteří jim svěřili svého nejlepšího koně, a sourozenci se jim za to bohatě odvděčili. Stihli to doslova na poslední chvíli, neboť mezi posledním startem v listopadu 2014 a prvním letošním koncem srpna uběhlo 287 dní.

Ročník, který vstoupil do historie

V poli bylo 24 koní, z toho mnozí byli excelentními závodními koňmi, jako např. Criterion, Max Dynamite, japonský šampión Fame Game, znamenitý Trip to Paris, velice populární Red Cadeaux, Kingfisher, Snow Sky, Bondi Beach a mnozí další. Většina z nich přiletěla do Austrálie samozřejmě s nejvyššími ambicemi. V takové konkurenci a se skoro roční přestávkou byl Prince of Penzance pouhou popelkou, a proto odstartoval jako outsider. Dostih se odvíjel podle představ Michelle a nic jim nestálo v cestě za vítězstvím. Momentálně nejlepší žokej planety Frankie Dettori měl v nejkritičtějších chvílích problém se vymotat z klubka koní s favorizovaným Max Dynamite a zaútočili příliš pozdě. Už bylo jasné, že vítězkou Melbourne Cupu je žena na jednom z největších vítězných outsiderů v historii dostihu. Dávný sen se stal skutečností...

Mnoho videí a krásných fotografií si snadno dohledáte pod "Michelle Payne wins Melbourne Cup" a stojí za to. Dostihy jsou úžasné tím, že přináší velké příběhy a toto je příběh s velkým P.

Michelle Payne zatím odjezdila 3016 dostihů, z toho 350 dostihů vyhrála (12 %) a 704x se umístila do třetího místa. Mezi nejcennější vítězství se řadí ta v Toorak Handicapu s Allez Wonder, s Yosei v Guineas a s Prince of Penzance v Melbourne Cupu. Můžeme se jen těšit na další velké věci, které ještě může dokázat. Ale nesmrtelnou se stala již nyní.