Reakce na 1546599: no musíš ho na tvrdé připravit. Pokud nemá problém chodit naboso, tak asfalt je pro přípravu lepší - ony ty kamínky na cestách lezou do kopyt, koně na nich opravdu neradi neběhají (až na bláznivé výjimky). Takže na asfaltu krokovat + přidávat pomalu klus, prodlužovat vzdálenost ujetou v klusu. My tak připravujeme koně přes zimu - jsou naboso a asfalt je často jediný sjízdný povrch.

Máme to stejně, jako Vlaďka. V lednu se začínáme více hýbat a většinou chodíme právě po asfaltu, který bývá nejlépe sjízdný. Nejdříve krokovky, pak začínáme i klusat. Mám vypozorováno, že můj kůň nemá vůbec rád měkké, naopak pevnější lesní cesta je mu daleko příjemnější, takže jakmile se hlavně v závodě dostane z bahnitého na pevnější podklad, úplně ožije.

Holky, díky za odpověď, pozoruji to samé, na asfaltu jde ochotněji, na lesní cestě zdánlivě měkké, mi při pobídce nasraně mrská ohonem, a když si trvám na svém, tak se ještě ožene hlavou směrem k holeni, no prostě se mu tam klusat nechce... ale jsou tam drobné kamínky, před vystrouháním to nedělal...:-( Pole jde pouze ve vyjeté koleji, kde je polotvrdo, vyloženě na měkkém poli dochází ke vzteklému čemusi (hlavu dává mezi přední nohy, ale hrba nehodí nebo se pokouší zdrhnout nejbližší cestou na asfalt...

Reakce na 1546651: rozlišila bych - klusat se mi nechce po kamínkách x hlava mezi přední nohy. Ta hlava mezi přední nohy může být spíše snaha si uvolnit hřbet a krk, popř. snaha se vyhnout působení udidla. I když - pokud se snaží zdrhnout na asfalt, tak mu to na poli může klouzat a může z toho být nervozní - je mladý. Možná je zatím galantní a hrba nehodí, ale kdo ví, co příště:-).

Reakce na 1546653: No, ono to vypadá jako snaha o hrba, ale zatím musím zaklepat, nicméně, nechci aby mě vysadil, protože se tak naučí "aha, když hodím hrba, tak mám volno a můžu lítat jak praštěnej", což teda fakt nechci, takže se zatím těmto situacím vyhýbám, ... udidlu se podle mě nevyhýbá, chodíme na zahozené otěži (zatím)když v lese nebo na asfaltu oklušu, případně na pár lesních cestách se dá i cválat, už to nedělá, připadá mi to čistě jako přebytek energie, možná jestli já v sedle nejsem vyvážená, ale to by to dal najevo i na tvrdém či v tom lese. Tam na tom poli, dle mojí intuice hraje hlavní roli to, že by se rád proběhl beze mě, případně se mnou, ale mnohem rychleji, což ho nenechám. Když mi hodí hlavu mezi nohy, tak mu ji opatrně vytáhnu nahoru a zasednu si (tedy obráceně, prvně si sednu co nejhlouběji a pak až se snažím jemně vytáhnout hlavu, abych eliminovala toho hrba), čímž mi přejde do klusu, případně kroku. Hmm... ještě že vás tady mám, co znám lidi v okolí, tak jedné holčině čtyřletá kobyla háže hrby v terénu už rok, takže jí se ptát nebudu a zbytek lidí neznám nebo se mi jejich přístup ke koním nelíbí... Jo Vladko, to o tom klouzání asi bude ono, přeci jen ještě neumí pořádně jezdce nosit i na kluzkém, měkkém.

Reakce na 1546667: habib také klouzavé a měkké nemusí, dává přednost tvrdému. Další 2 valaši zas obráceně. No proběhnout rychle s nevyváženým koněm po klouzavém poli není můj šálek kávy. Já bych ho umravňovala nějakým cvičením. On prostě pospíchá. S tímhle nám pomáhala kamarádka, protože jsme stále nemohli najít ten správný zpomalovací čudlík:-).

Reakce na 1546706: My naštěstí zpomalujeme na lehké ztuhnutí stehenních svalů, takže dobré, ale je dost možné že někdy zkusí, uvidíme... No já o trenérovi uvažuji také, jenže jak už jsem psala, tady je v okolí snad jedna jediná paní a jediná recenze co na ni mám, je právě ta kamarádka s tou hrbákující remontou, což nevím no... to se mi prostě nelíbí. On je tak strašně senzitivní , vnímavý, že mám fakt strach, protože na jakýkoli přehnaný tlak reaguje totálním vzteklý protitlakem, takže je třeba postupovat jemně, citlivě, pomalu a pak je vše ok. Já jsem si kdysi vyslechla, že je to nedostatek respektu a nevychovanost, ale ne není, když se do toho cizí neplancou a má ten kůň klid, je úúúžasný, jakmile se o něco pokouší někdo cizí je to problém, no už mi to tady někdo říkal, prostě arab. Ono i na těch šutrech mi nasraně vztekle nakluše, ale já si ho hned pak zase zpomalím do kroku, nechci ho trápit, nicméně zase poslouchat se musí...:-D Teď v sobotu jsme byli 15 km (možná to bylo i 17 fakt nevím, endomondo se nepodařilo nainstalovat) a já pořád čekala, kdy se jako ten kůň unaví a půjdeme pouze krok, prdlajs klusal snad polovinu cesty a to i po asfaltu, poli no prostě všude, ale ještě na poli cestou domů cválal a tvářil se, že by cválal hooodně rychle, energie pořád strašně moc a já opatrně druhý den a i dnes nechala volno, protože to byla naše první pořádná vyjížďka, jinak jsme chodily okruhy 5 km, tady všude je vesměs všechno tvrdý a mám o ty nohy strach...

Reakce na 1546708: je to araboid, takže v citlivosti ho s nějakým němcem apod. měřit nemůžeš. Ten náš chtěl úplně jiný přístup než jsem zatím zažila, je hrozně senzitivní. Nešlo ho ani obsednout, protože na začátku byla velká chyba. práce na zklidnění hlavy byla na několik let, musela jsem najít toho správného člověka (kamarádku), která koně nedělá podle teorie platné pro všechny, ale naprosto individuálně. Zkouší, jak na toho koně jít, aby byl v pohodě. Teď už máme zajeté postupy, které fungují, když mu cvakne. Aby se znovu dostal do pohody. nevím, jak dlouho s mlaďasem chodíš, ale s Nurmim (ten je trochu jiná káva - kliďas), jsme šli první Z-ko (40 km) po 5ti měsících od obsednutí. Ale bylo mu 7 let a celou dobu žil na pastvině v horách.

Tak jsem ráda, že mi někdo potvrzuje, že to s nimi není lehké... on není čistý a hodně lidí to odsuzuje, ale maminka byla poloviční arabka bez PP a otec plnokrevný (papíry a původ z egypta jsem viděla a mám i gen. testy), ale nemá v čr licenci, paní je měla oba doma, krásní koně a já si původového nemohla dovolit, měla jsem limit 20 tis. - dárek k patnáctinám... Nicméně je z něj krásný talentovaný kůň, obsedání v pohodě, ale podle okolí pozdě - na šestém roku, obsedlý byl už ve čtyrech, jenže já otěhotněla pak mimino další kůň co potřeboval práci víc, pastevně byl do 2,5 let v horách ve stádě, no asi tak... Nyní stále pastevně. Je hodně houževnatý... Pod sedlem dva měsíce. Ráda bych šla na jaře první hobíky (20 km), protože na ofiko nemá licenci, ale budu si ji dodělávat.:-) Zkus se kamaráky zeptat, kdyby byla ochotná přijet, ráda zaplatím za někoho kdo pomůže koně dostat na otěž, já z toho mám přiznávám se trochu strach a nechci ho pokazit.

4,5 roku a nyní (to se zrovna vztekal, že by rád pásl :-D)... vidím markantní rozdíl a podle mě mu to pozdní obsedání jen prospělo...

Reakce na 1546708: Tohle není nedostatek respektu ani nevychovanost, spíš jen prostě není zvyklý :) a je to způsobeno přesně jak píšeš, právě tou velkou citlivostí. Chce to čas a klid a pracovat opravdu jemně, přitom ale důsledně a klást jasné požadavky, na kterých si budeš trvat. Mně mladý taky reagoval vztekle nejdřív jak na holeně, tak na udidlo - přehnaný tlak pro něj byl i ten, o kterém jsem ani nevěděla, že ho vůbec vyvíjím... spolehlivě samozřejmě pozná jakékoliv ztuhnutí v kterékoliv části těla. Několikrát mi kvůli pro něj nesnesitelnému tlaku vyhodil, jinak na to reagoval spíš zrychlováním a snahou o úprk. Pomohl právě přechod na bezudidlové uzdění, ale hlavně postupné odstresování se z mojí strany a návyk na pomůcky jezdce z jeho strany. Když se tohle vyřešilo, stal se z něj na ježdění velice příjemný a nekomplikovaný kůň - sice pořád velmi temperamentní a s obrovskou chutí k pohybu, ale nesmírně ochotný a spolupracující. Celé to trvalo ani ne rok - koupila jsem ho v říjnu, zlehka jsem obsedla už po týdnu (jen sednout a konec), pak pracoval ze země v terénu, na lonži atd., pravidelně začal pod sedlo chodit v prosinci. Koncem června jsme odběhli první závod na 40 km (mimochodem, stejnou soutěž s Vlaďkou a Nurmim, v Pyskočelích :) ). Pak jsem ho z boxu přestěhovala na pastevko, kde jsme se psychicky ještě víc uklidnili oba dva, teď jsme v pohodě odjeli loveckou, zkoušeli jsme skoky na crossové dráze a podobně.. Ale bohužel ono to mixování krve někdy nedělá úplně dobře, když se sejde citlivost araba s nějakou teplokrevným charakterovým nedostatkem, není to nic moc a pak to tu práci ztěžuje. Shagyové jsou myslím obecně velmi charakterní, to je pak jen radost, když člověk přijde, jak na to...

Reakce na 1546599: Jinak klus po tvrdém bych přidávala jen po troškách, ale pokud se na klus/cval po louce či poli necítíš, prostě to nedělej... ono vám to neuteče, spíš trvej na tom, aby šel v klidu a vnímal, co po něm chceš :)

Reakce na 1546716: No, je to přesně tak jak píšeš, je extrémně citlivý na vše kolem sebe a do toho ještě na jedno oko skoro nevidí... No blbá kombinace, ale pryč ho dávat kvůli tomu nebudu, šel by chudák z ruky do ruky a to on fakt nerad. A hlavně, když už se s ním doprčic skoro šest let pachtím, tak teď to nevzdám...;-) Holky na které si zvykl respektuje ze země v pohodě, jen tedy musí mít pro jistotu k ohlávce připnuté udidlo, u kobyl se buzeruje, péro venku a už by připouštěl, bohužel si jednou skočil (šel přes ohradu 130 cm, prostě ji přeskočil a tradá za kobylkou, samozřejmě šel okamžitě pod kudlu, stejně mu ty koule jsou s jeho "nepůvodem" k ničemu)...:-( Měli jsme jedno hrozné extempóre s bývalou paní podkovářkou, která byla přesvědčená že je nevychovaný, ale vždy byl u strouhání v klidu VŽDY a problémy začaly až u ní, předpokládám, že je to tím, že měla vždy člověka na držení nohou, kterého on neznal, pokaždé někdo jiný, taky problém a ona se mi zdála u těch koní hrozně nejistá, já z ní měla takový pocit, možná i ten kůň. Nyní opět v pohodě, i když neříkám, že nezkusí nohu vyrvat, ale když si držím sama, ví že nesmí. Mě charakterově nepřijde špatný, je fakt zlatý a mouše by neublížil, jen využije každé nepozornosti a člověk musí být totálně v klidu v každé situaci, to je dost dobrý tréning i pro mě... O tom víkendu jsme šli po tvrdém dlouho, ale to zvíře chtělo jít tak moc dopředu, že říkám než slézat nebo se s ním prát, to už ho radši nechám jít, když bylo nutné zpomalil na požádání, jen prostě chce jít, má moc energie a s tím huculem se na pastvě moc nevyblbne...