:) Gratulujem k udrzaniu váždnej tváre ja by som asi vybuchla do smiechu a nikto by ma nezastavil...

Normálka, kolem stáje, kde jsme byli s koněm ještě loňskou zimu, tak vede turistická stezka, je tam pořád plno "civilistů", nikdo nás teda neoslovil přímo, ale když jsme míjeli třeba rodinku nebo důchodce, tak jsem slýchávala: Ten kůň je takovej divně barevnej, dívej se jaký má černý nohy a černej pruh na zádech, není on třeba zpocenej? Taky míváme částečný střih. Ale co mě hodně dostává přes léto je, když vodíme koně do výběhu s protimušíma maskama: Ti musí být asi zlí, když se nemůžou koukat na cestu... Nebo jsou slepí nebo nemocní, že jim nesmí svítit sluníčko do očí... Většinou lidem vysvětlujem co a jak, aby měli radost, že zas ví něco nového. Jednou jsme na vyjíždce potkali skupinku lidí, koně zelený slinty kolem držtiček a jeden pán smrtelně vážně poznamenal: Ten kůň vám slečno brzo umře, má pěnu u huby, to já poznám.

Na dostihoch nám bežal valach s tienidlami a dievčatko sa pýta mamičky..... mamiiiiiiii ten koník je slepý???

Arabka s ostříhanou hlavou "co se jí stalo, že to má tak vylysalé?" Na vyjížďce 2 arabi, jedna poncla 149cm a malá hucula 137cm (cca)..."Jééé, podívejte, koníčci...a tady paní jede na hříbáátku...to je krása!" Kamarádka na poncle bez sedla, já s 2 letou arabkou na ruce a šly jsme s nimi pocachtat se do rybníčka. Cestou zpátky jsme potkaly nějakého dědu s babčou. Dědouš pochválil koníky a pak se zeptal, proč já na tom svém nejedu. Tak jsem mu vysvětlila, že to je ještě hříbátko, že na tom se ještě nejezdí. No...neuvěřil mi, jelikož hříbátko bylo větší než ten druhý, na kterém se jelo..."Ale kdeže, ty na to prostě neumíš vylézt!" OT.: Jako malá jsem měla trpasličího pudlíka. Při večerním venčení jsem potkala 2 přiopilé pány. Oba se zastavili, jeden zůstal zírat s otevřenou pusou, načež z něj vypadlo "He-hele...vole...vovečka!"

Mám blue merle kolii. Takže stříbrňáka, plesnivku, modráska. Tohle všechno jsou přezdívky takhle zbarvených psů mezi "lidma od fochu". Kolie byla právě odrostlé štěně, takový ten vytáhlý pes v pubertě na všechny strany, ale pořád štěně. Moockráát jsem slyšela, že ten pes musí být děsně starej, když je celej šedivej :-DDD Také v téhle fázi jsem si poslechla, že mám asi křížence s jezevčíkem (to se zrovna koliák natahoval do délky) nebo co že to mám za plemeno :-D Asi nás hodí do bažiny, ne? .-DDD

:oD teda, báječně se bavím. U nás se nestříhá, ale celé stádo nosí v létě masky, ty černobílý s prodloužením na čumák. V létě mě taky nenápadně oslovil jeden starousedlík, jestli ty koně jsou jako nemocný, nebo mají na hlavách nějakou vyrážku, že nosí ty "kapucky"? Tak jsem mu vysvětlila, že to je na mouchy.....s blaženým výrazem vědoucího to šel fofrem oznámit sousedovi:o))

Taky mám bílou pudlici a na kecy "vo vovečce" jsem už docela alergická. U přiopilých to nezní tak blbě, jako když babička ukazuje vnoučátku, jakou má slečna ale krásnou "vovečku". A pak mám šimla, v té době čtyřletý, hodně tmavý s prošedivělou hlavou a paní "od koní" se mě ptá, kolik mu je, protože vypadá aspoň na dvacet. Se střihem to nemá moc společného, ale napadají mě další a další historky :-D Třeba skorotchýně, když jdu večer krmit koně (někdy mezi 18-20 hod) - "a to je jdeš krmit teď???" nechápavý výraz "v takové tmě??" Nevím, jestli se smát nebo brečet :-)

Na nánosníku jsem mívala žlutého beránka. A kdykoli jsem se dostala mezi lidi, slyšela jsem: "Jéééé paní, to je krásnej koník, ale proč má to na nose? On ho má zlomenej?" Ne, to je ozdoba. A následovalo protáhlé a nevěřícné "Faaaakt?? Tohle??" :-)))) S kamarádama motorkářema jsme jednou zastavili v hospodě a těsně před tím jsme jeli kolem nějakých pastvin a jeden kůň hned u silnice měl taky masku, nešel přehlídnout. Samo že hned jak se sundaly přilby, začaly dohady, co že to na tý hlavě měl. A jeden kámoš, který všechno ví a všechno zná, prohlásil, že to je "moc drahej kůň, tak aby si neporanil oči o bodláky a ostrou trávu".

umírám smíchy! :D

To je dobre. Pridam do mlyna. Kdyz jsem kobcu koupila neumela zrat pres udidlo. Tak si vzdy natrhala trsy travy a s tim sla dom. Jednou jsme potkali maminku s ditkem. Ditko " Proc ma ten konik v puse travicku?" Mama chvilu premysli " Pamatujes si toho pejska, ktery si nesl kosticku k zhrabani? Tak konik si nosi travicku". No temer jsem lehla se sedla. Pri jine vyjizdce mela cerna kobyla bilou cabraku. Po otazce pokukujiciho ditete "Proc ma ten konik ROHY?!?" jsem nebyla pul hodiny schopna rict ani slovo.

Kdysi jsem chodila jezdit plnokrevného hřebce. Pravda, měl "trochu" senné břicho :) Jednou jsem na něm tak jako vždy projížděla okolo domu jednoho důchodce, který se mnou vždy prohodil pár slov. Toho dne na mě ze zahrady volal: ,, Tak co slečno, kdy budete mít hříbátko?" Já na to: ,, Hříbátko nebude, to je hřebec." Následoval dotaz: ,, A hřebci nemají hříbátka?" Na to už jsem nedokázala odpovědět, jen mi padla čelist... :D

Reakce na 1425802: :D :D jj, koník "s rohama" to taky občas slýchám :-)

pred rokom a pol co som nastupila na miesto kde som teraz som sa spoznala s jednymi tunajsími "KONIARMI" boli sme pokecat ze ake kone tu budeme chovat a podobne. Vtedy začal majiteľ rozprávať že má koňa a je nejaký divný, že asi mu niečo je. Splietal ze je iný, oproti minulému roku, že po zime. Nechápala som. Tak mu hovorím že sa na neho môzeme pozriet. Cítila som sa ako idiot, na koni som nevidela ziaden problém a on že to je vidiet...Tak mu hovorim nech mi ukáže na co mysli...A potom z neho vyliezlo, pozri na hlavu a na chvost ake tam ma biele chlpy...co to je??? on to mal cierne... Neverila som, tak sa ho pytam či vie o tom ze má belúša, že on vybledne... neveril mi :) už verí... u starej kobylky sa stazoval ze sa zacala bát z jednej strany... netusím odkedy, ci k nemu tak prisla, no ked som kobylu spoznala ja - na jedno oko bola komplet slepa... a to su majitelia koni v mojom okoli... už sa nesmejem je mi do placu z toho a dalsi sused na otázku preco nechodi so svojou kobylkou s nami jazdit odpoveda minimalne 6 mesiacov ze kobylka bude mat zriebatko... Darmo som ho hovorila ze kobyla mu horuje a kazde dva tyzdne...ze nieje zrebná.Ze stále ušťáva ked idem okolo na zrebcovi... Cakal este mesiac po termíne a tvrdil ze prenása a poukazoval na jej senne brucho... nastastie sme ho presvedcili dat ju vysetrit. Bola prazdna a sama cysta... pripustil ju zasa a zasa veri ze je zrebna... Má 20 a nikdy nemala zrieba a nikto mu nevysvetli ze mat ani nebude...

Na vyjížďce po našich valašských kotárech jsme potkali turisty z Čech :) Dva koníci měli na předních botičky... "Hele, mámo, koukej, voni maj ty koně normálně vobutý bačkory!"

Koně jsem radši neholila, už tak se tipovala její barva na "králík" a oholená by vypadala velešíleně Po drezuře koment u fotek (na koně s bandážemi)- proč má ten koník ty ponožky?? Jinak jsem před pár lety seděla na tribuně na MČR vedle starších důchodců (mám na ně na závodech nějak štěstí :D) a debata byla ve stylu- "Hele a jak ten kůň pozná kterou překážku má skákat?" "Na to tam má přece ty čísla, ne?" Další (po vyštycování jedné slečny s "drobnou" nadváhou)- Jo holka, až zhubneš tak bude teprve skákat. Bylo to ošklivý ale prostě mi ty koutky zacukali... PS: O psovi ani nemluvím, leopardě v blue merle s modrejma očima je všude středem pozornosti, zatím mám hyenu s labradorem, zfetovanýho dalmatina apod :D

Úžasný téma! Taky něco přidám: Vracela jsem se z vyjížďky přes vesnici, kde u hospody seděla rodinka na výletě. Klučina- odhadem tak 6 let začal vzrušeně volat: "Jé, hele, kůň! Mami, tati, kůň!" Ovšem rodičové nic, žádná reakce. Dítko znejistělo a říká: "Je to kůň, ne...?" Ještě že už jsem byla k nim zády, měla jsem se co držet abych neupadla smíchy na asfalt...

V létě šli okolo naší pastviny turisti a prohlíželi si koně s maskama proti mouchám,když jeden pronesl:A chudáci,ty musej bejt nemocný...

Jak jsem psala už vedle, když jsem měla ostříhanou plavku, setkávala jsem se s nechápavými dotazy "co to je sakra za divnýho tvora?", a já odpovídala "peruánská lama křížená se saharským velbloudem švihlá českým teplokrevníkem..." :) http://www.facebook.com/photo.php?fbid=102492593195704&set=a.102477129863917.5082.100003048914200&type=3&theater

Super tema :)) Jazdila som kedysi na uzasnom konikovi, ktory mal zlaty charakter, ale krasy bohuzial moc nepobral - bol to taky krpaty, bruchaty usaty tmavsi simlik... Raz sme boli v terene s dalsimi konmi a stretli sme tam mamicku s dcerkou a dcerka krici: Jeeeee mamiiiii koukniii konici .... a heleee tamta panii sediii na hriiibatkuuuuu :)) To uz ma zamrazilo, ale maminka svoje dieta zahriakla - "ale anicko, to neni hribatko!" tak sa mi ulevilo, ale len kym maminka nedodala - "To je prece oslik!" No tak nejak sme dopadli :))

:oD Já slyšela na adresu grošovaného šimla "Ten má asi nějakou kožní nemoc." A pak taky 2x chytrého tatínka: "No a podívej se, pan kovář teď koníčkovi sundá kopyto a dá mu tam podkovu." "To jsou ponožky aby koníčkovi nebyla zima" = kobyla dostávala !v červnu! šlachovky

[quote=moniiii] Taky mám bílou pudlici a na kecy "vo vovečce" jsem už docela alergická. U přiopilých to nezní tak blbě, jako když babička ukazuje vnoučátku, jakou má slečna ale krásnou "vovečku". [/quote] :-) Máme pudlíky nevím posledních 30 let? Vyslechla jsem si řadu invektiv, jako že to není pes, ale labutěnka a tak, ale za ovci mi je nikdy neoznačili. Asi že jsme měli vždycky černé :-) Nejvíc jsme si užili na cvičáku od majitelů německých ovčáků a jiných "opravdových" psů. Ale vždy jen do té doby, než začalo jít do tuhého a moje labutěnka zvládala všechno první a s bonusem za provedení. Včetně základů obrany. No tady musím přiznat, že takovej zákus do rukávu v podání trpasličího pudla je opravdu komickej. Prvně se nám odboural i figurant. A pak si dal figurant peška za krk a náš miláček mu na obličeji vyrobil šlicnu na pár stehů. Jednou, to už byl postarší a díky šedému zákalu takřka slepý, jsem ho nechala přivázaného před obchodem. Když jsem se vrátila zpátky, ňufala se tam s ním nějaká paní s holčičkou. Říká, to je ale hezké štěňátko. Hm, tomu štěňátku je 12 let. A jaké má hezké oči,. Ehm, no, má šedej oční zákal. Paní se rozesmála a povídá, tak aspoň vidíte, jak rozumím psům :-)

Reakce na 1425828: Ten můj byl stříbrný :)

Reakce na 1425828: K pudlíkům, po pratetě jsme zdědili malou toy pudlici, černou, s pitomým jménem Iva. Tak jsme ji překřtili ještě pitoměji na Milušku (místní Miluška odpustí, pitomé jméno je to pro psa). Miluška Miju měla podkus a vyvalený oči. Na chalupě jsem s kamarádkou chtěla jít na procházku a že vezmeme Miju s sebou. Ale neměly jsme vodítko, a to bylo třeba, protože Miju by nám utíkala zpátky za mámou. Tak jsme vzaly prostě to koňský tlustý lano, karabina těžší než pes :D a vyrazily jsme. Miju si roztomile capkala. Potkaly jsme rodinku - tatínek, maminka a malá holčička. Holčička už zdálky valila oči hrůzou a lepila se na maminku s tím, že "pomoc mamííííí peees!" My na to s kamarádkou taky valily oči, a já si neodpustila, když jsme byly na jejich úrovni, syknout na holčičku: "Ukousne ti HLAVU!!!" :) :) :) I za ošklivý pohled maminky mi to stálo, řehtaly jsme se ještě pěkně dlouho. :D

Ja som sa starala o žriebä, ktoré po narodení matka odvrhla, vychovala ju iná kobyla, ale stále sa to nepodobalo na koňa, keď sa odstavila, brávali sme ju za koňmi von, celá bola taká nijaká, šmatlavá, chlpatá, bruchatá, sval žiadny a raz ma tak pristavili deti a vraj : " Teta, to je osol ? " :D No o tom, že kone musia mať podkovy nás nedávno zase poučil ujo, čo čapoval v krčme, kde sme sa zastavili, pivo a kofolu, zvony ľudia pravidelne nazývajú topánočkami a tak ďalej :)

Já mám taky jednu historku, kdy jsem se dost nasmála. Jeli jsme cca 20 koní takovou závěrečnou vyjížďku něco jako hubert. Já jela poslední na mém haflingovi. Snad nemusím vysvětlovat že hafling má bílou hřívu. No a u cesty kudy jsme jeli stálo auto, a z něho vyskákali dvě děti s rodiči. A pozorovali radostně koníky. No a když jsem projížděla já jako poslední děti nadšeně vykřikli "Jéé mami koukej, poslední jede dědeček" Takže chudák můj celkem ještě mladý kůň je rázem dědečkem kvůli bílé hřívě, asi už ze mě zešedivěl, chudák :D

Super téma, dlouho jsem se tak nepobavila (vovečka a labutěnka vedou na celé čáře :D) Už jsem to tu psala, bylo to téma Mýty kolem koní nebo tak, ale já se při té vzpomínce bavím do dneška. Do vsi, kde máme koně jezdí na prázdniny chalupáři z Prahy, postarší pán- bývalý vysokoškolský profesor, tedy velice sečtělá a inteligentní osoba- s vnučkou si chodívali hladit koníky, občas povozit. Jednou tam takhle přišli, když jsem si chystala kobylu s hříbětem na vyjížďku. Pán se ptá, kam dnes pojedu, tak říkám, že "Jen tady dozadu za seník, do polí, abych nemusela s hříbětem přes silnici" načež se mi dostalo odpovědi "Jo, protože nemá podkovy, jo?" Hříběti mohly být v tu dobu nanejvýš 2 měsíce, po prvotním šoku (dělá si ze mě srandu??) jsem musela zalézt do maštale a tam se dostatečně vyřehtat, totálně mě zboural, pan profesor! :D

umieram :DDDD toto je pecka :D S kamoškou sme v lete išli na vychádzku a môj koník sa dosť potí, po cvale sa mu vďaka poprsáku zapenil hrudník :D zastavili sme v jednej krčme a poprosili chalana aby nám do flaše napustil vodu. Ako mi podával flašu, pozerá na ten spenení hrudník, rozmýšla rozmýšla, a po chvíli : to je nivea??? O ušaniach sa hádam ani nemusím zmieňovať, koľko ludí sa ma spýtalo, prečo má ten kôň čiapku... Životne dôležité otázky tipu koľko kíl sena zožerie ročne a ako často ho treba OČESAŤ!! :D ma pobavili snáď už 100x.. Raz v zime som bola na vychádzke a prechádzala som cez neďalekú dedinu.. Po zasneženej ceste sa ku mne ženie dedulo na ukrajine a máva na mňa ostošesť a voľačo vykrikuje jak keby horelo.. Za ním sa dychtivo valí malá čierna prachovka, nejaká zmeska.. Zastavila som a čakala čo chce.. Došmýkal ku mne, vrhol sa na koňa a spustil :" To je krása, toto je nádhera, bože ten je hebký, aký je kráásny , neskutočné toto. jaaaj"... Medzitým sa jeho prachovka podozrivo priblížila k zadným nohám a po mojom varovaní, nech si psa odvolá, lebo by mohol schytať kopanec ujo hrdinsky zahlási: Nevadí, sr*ť na psa :DDDD no skoro som spadla s koňa... :) tiež na vychádzke, kričí na mňa robustný róm na koči: "panika, panika kúpim ho, koľko stojí??"..Kričím:" tolko nemáš".... "Mám panika, povedzte dám hocikoľko"... "100 000 "vravím mu.. Natešene zoskočil s koča, "mám tolko panika, dajte koňa".. Pýtam sa eur ?? Naskočil naspäť na koč pohnal koňa a smutne zašomre: "Tak toľko nemám" :DDD Debil :DD

Jsem si ještě vzpoměla....jela jsem na bílém ponclíkovi (kolik mi mohlo být, 15?). Projížděla jsem kolem hřiště, kde hráli místní borci volejbal. Tak jsem si co nejlépe sedla, pořádně se vyprsila, naklusala... nevím, co jsem čekala, ale to, že se ze hřiště ozve "Bohooooošu, pospěš!!!!" fakt ne.

úžasné téma :D:D:D taky přidám trošku do mlýna.... když jsem byla loni v boxovém ustájení a kobylu jsem dekovala, tak byla na plecích díky dece ošoupaná.... když to viděly "kolegyně" jezdkyně (jendou či dvakrát do měcíce si zajezdí na svých miláčcích) tak mi doradily, abych si k tomu svrabu zavolala veterináře, protože to je zcela jistě plíseň a ty jejich koníčci to rozhodně chytí :D byla jsem totálně mrtvá smíchy... a ještě když jsem v létě jezdila se síťovanou dekou a kolem školy - měla jsem koně pro Harryho Pottera nebo školky - tam měl koníček tričko a paní učitelka vždy odpověděla, že to je proti sluníčku.... jiná historka: procházka dětí ze školky, já kobylu na ruce na procházce a děti řvaly: "Jé koníček." až na jedno, které u nás hrdě prohlásilo, že to je kráva, ale rozhodně to není Milka, protože není fialová.... měla jsem co dělat, abych se tam nezadusila smíchy :D:D:D jinak v létě, když kobči nosí masky proti mouchám, setkávám se s otázkama, proč těm koním, proboha živýho, dávám pytle na hlavu?? letos šimla měla zánět třetího víčka a veterinářka ji tam nakapala nějaké kapky, jak se jmenovaly už nevím, ale potom měla zelený oko a jak to kapalo i z očka, tak měla i zelenou cestičku přes ksichtík. Kolem šli "civilisti" a ještě k tomu nerudní důchodci a pán povídá: "Ten koníček má skleněný oko nebo to je s něčím křížený jako ten pes.... Malamut nebo to je hasky??"