ak je moznost,najlepsie je zacat hned odmalicka,aby si zrieba zvyklo a naucilo sa na teba.Ale zo zaciatku len velmi jednoduche veci ako vodenie a pod a priatelska hra.To je podla mna najlepsie.

Máme 10 m hřebečka a začali jsme vlastně od malička. Ohlávka, nožky,česání, hodně chodíme na vycházky (zvykání na všelijaké ruchy), přátelská hra, pracujeme s tlakem. Ale hlavně se snažíme budovat vzájemný vztah a budovat důvěru. Neunavit a neotrávit, ale potěšit a rozveselit. Vždy jen chvilku, ale častěji za den.

Honza Bláha říkal pustit na pastvinu s ostatními koňmi a vzít si zpátky dvou až tříletého koně, který bude vychovaný od koní. Víc, než základní ošetřování (chvíli postát a zvedat nožky) umět k hříběcímu životu nemusí.

já bych řekla, že na koně je kladeno mnoho nároků z nich některé jsou takové, že k nim potřebuje být ve stadě, aby dokázal zapadnout do davu a chovat se v něm. Na druhou stranu chceme od koně i věci, které ve svém přirozeném životě nepotřebuje a čím dřív začneme, tím podle mě lépe, Takže celý den pobyt ve stádě je super a když ho z toho stáda 3x za den odlovíš na 5-10 minut a budeš zlehýnbka působit, tak ještě lépe. Protože člověk bude jeho patrnerem po zbytek života právě tak jako to člověčí prostředí s auty, cestami, světly, rámusem, denním režimem a spoustou požadavků na způsob chování v lidském stádě. Myslím, že tříletý kůň z pastvin je puberťák, který už bude mít potřebu zkusit, zda by se neprosadil a tak je práce trochu komplikovanější. Hříbátko bude jistě tvárnější a přirozeně hravější. Ale k dotazu v úvodu - já začínám s tím, co mám - valach 12 a valach 14 let :-))) a jde to taky

Myslim, ze to co rikal Honza Blaha je velmi moudre. Hribeci hry nejsou pro cloveka. Hribe je jeste dite a dela mu potize rozlisit co je prace, co si smi a nesmi dovolit a automaticky zkousi na cloveka to, co hribata bezne delaji mezi sebou - staveni se, kopani, utikani. Clovek si to pochopitelne neda libit a vznikaji prvni neporozumeni a konflikty. Uz hribe by se melo naucit, ze je clovek nedotknutelny, ale to obnasi, ze s nim bude travit minimum casu a takoveho, aby prilezitosti k 'nevhodnemu' chovani nebylo moc. Treba cisteni, kdy stoji uvazane vedle jineho kone a ma moznost kopirovat jeho klid. Z moji zkusenosti (ovsem relativne omezene) nevyplyva, ze by zvirata, se kterymi se do dvou, tri let nepracovalo, byla enjak vyrazne znevyhodnena. Naopak, rychle se naucila vse potrebne a neosvojila si tu jistou doternost a nekdy i zlozvyky hribat, kteri jsou s lidmi vice. A to nemluvim o zdravotni strance ani o tom, ze hribe se dokaze soustredit jen velmi kratce.

Naprosto souhlasim. S Honzou jsem se o tom osobně bavila a řikal,ať hříběti necham hříběcí léta,že dospělým koněm bude ještě dlouho. Taky řikal,že často za nim chodí lidi,že když učili hříbě jako mladé,tak bylo strašně hodné a najednou se z něj stal "zmetek". Takže bych asi taky opravdu doporučila jen základy-zvedání nohou, čištění, chození na vodídku a nějakýma ostatníma věcma,jako jsou ustupování,couvání, točení kolem předku a zadku a podobně bych se zabývala až dýl.

ahoj, vím že o tomto tématu se tu hovořolo mnohokrát,ale témata jsou poměrně stará. Chtěla jsem se zeptat jestli někdo nevíte o kurzu přirozené komunikace ve středních čechách a pokud možno do podzima. Za odvovědi děkuji

Dobrý den, zaujalo mě vyprávení o přirozené komunikaci s koněm. Mám vlastního drobečka a ráda bych se dozvěděla více, prosím o jaké koli informace, které by nám pomohli se více zorientovat. Jaká knížka je vhodná, co vše musím mít a jak na to :)) Děkuji všem Lucka a její drobeček

Ještě bych chtěla dodat, že s koníkem problémy nemám. Myslím si, že by se na přirozenou komunikaci hodil, vnímá mě, následuje, ve volnosti i přiběhne a rád. Nechci nic pokazit a tak s ním zatim nic nezkouším max to přivolání, couvání. Je moc vnímavý. Děkuji všem za info

Tak dej drobečka do stáda, ať přirozeně komunikuje tam :-)Fajn knihy ná Monty Roberts.

Monty Robertse doporučuji. Stádo také =´). Otázkou ovšem zůstává, co si vy pod pojmem přirozená komunikace představujete

Zkus třeba taky našeho českého Vaška Bořánka a jeho Horsemanship - Přirozené jezdectví, to je hezký úvod do toho všeho. Nebo francouz Hempfling, ale to už je spíš pro pokročilé. Hezká knížka se spoustou fotek a návodů.

Klaus Ferdinand Hempfling je Němec jako poleno ;-)

OOOPS :o) Chybička se vloudila :o) Jajo zajímalo by mě, co si konkrétně ty zrovna o něm myslíš.

Kdysi jsem ho viděla na Equitaně, bylo to v době, kdy vyšla jeho kniha Tanec s koňmi. Tehdá jsem o NH netušila vůbec nic a líbil se mi, koukala jsem tam na jeho video, něco předváděl i naživo. Hlavně první kontakty s mladými koňmi a pokládání sedla. Pokud si to pamatuju, tak to bylo opravdu hezké na pohled, skutečně nenásilné (aspoń ty ukázky, co jsem viděla) - narozdíl od toho, co jsem později viděla od Robertse či Parelliho a jejich přívrženců. Jsem ráda, že ta kniha konečně vyšla (kniha Poznej svého koně mě z tohoto hlediska zklamala, není tam nic krom rozjímání o koních).I v knize Tanec s koňmi jsou věci, s nimiž nesouhlasím, pak tam jsou věci, kde jsem přesvědčená, že to hodně zjednodušuje, chybí mi tam kus výcviku - třeba období od té doby, co si získám srdce (:-)) zatím syrového koně a pak až jsme spolu schopni shromážděně se pohybovat (ať už v sedle nebo na ruce). Koně se od přírody sami neshromažďují, bohužel, a z knihy vyznívá, že stačí udělat čáry máry a už chodí s přikrčeným zadkem :-) Ale jinak se mi kniha líbí, je tam spousta podnětnýcn nápadů, rad, postupů, pokud člověk už trochu něco ví o tréninku koně o principech shromáždění apod, tak je to docela užitečná knížka. Dokonce má u mě velké plus, že koně na fotkách se vážně skoro nikde nešklebí (jako třeba koně u Nevzorova a koně většiny horsemanů). Ale myslím, že Hempfling má kouzlo osobnosti a že jen tak někdo nebude mít s jeho metodou úspěch jako on, protože on to má asi zhůry dáno. A taky je u nás ještě stále málo lidí, kteří mají k dispozici španělské koně :-)

Tak k podobnýmu závěru jsme s kámoškou dospěly taky. Hlavně co se týká kouzla osobnosti, na tohle fakt musíš mít talent, šestý smysl nebo něco podobnýho. Hlavně je super, že je v knížce spoustu fotek, docela by mě zajímalo, jestli mu nevyšlo nějaké DVD..

Pokud jsi z okolí Prahy, tak 10.3. pořádám kurz s Vaškem Bořánkem. Je to úvod do této metody. Tak pokud máš zájem, písni na mejla..

DVD tehdy asi ne, ale k té knize Tanec s koňmi existuje i VHS se stejným názvem, je tam vlastně to, co v knize, scény, z nichž jsou fotky apod.

Tak to je super, jdu se po tom někam mrknout, díky moc.

Podľa mojich informácií mu vyšli 2 DVD - Dancing with horses a Coming together, videla som oba filmy a veľmi sa mi páčia. Kúpiť sa dajú na amazone, horse and rider books ale aj na iných stránkach.Nepripadajú mi až také "inštruktážne" ako by som očakávala, on to má proste v sebe a tak to aj vyzerá. Je pokojný, pracuje s koňom tak že je vidno že to s ním vie, ale spôsob ako to robí sa pozoruje len veľmi ťažko (teda pre mňa). Niečo vysvetlí ale zďaleka nie toľko aby to bolo ucelené. Ale na pozeranie je to super.

Co na tom vidíte v našem českém podání tak přirozeného?Že si kůň umí lehnout(tím vám ukazuje,že je vám podřízený a že vy jste ho zlomili a tím pádem jste ho připravili o jeho hrdost)...že za váma běhá jak pes.... (pro žrádlo cokoliv)že kůň stojí a vy ho podlézáte(proč ne,když ví,že kdyby nestál,tak dostane)... možná se na to dívám až moc optimisticky!Třeba na tom máte něco "pozitivního" (Nechci se hádat a ani vyvolávat"rvačky" jen mě zajímají vaše názory na celé tohle téma!)Dám příklad!Známý měl valacha jenž si uměl na povel(strhnutí ho přes otěž)lehnout!Strašná atrakce.. všichni ho obdivovali jaký je to velký "komunikátor"!Valáše nekonfliktní pohodový koník.. Ovšem.. vyjížďka.. valach se lekl a jako správný jezdec i můj známý koně stočil na malý kruh....pro cvičeného koně samozřejmě znamenalo lehnout... tak valach známého zalehl plné rychlosti!Známý měl sešroubovanou nohu,nakřáplou pánev a je rád,že je...Je to stále výhoda?Kůň jenž měl takovou hrdost,co to psychycky nevydržel!Neříkám,že všichni komunikátoři jsou takoví,ale..Měl krásného hřebečka.. hřebeček byl silný,statný,plný energie a hlavně měl svou hrdost.... jak se na něm jezdilo?.. chodil pod sedlem jak princ...co se naučil uměl hned 100% využít a použít!Ideální koník pro začátečníky..stačilo málo a koník vám udělal vše na co jste pomysleli.....přišel den D...hřebečka si koupil jeden z českých "komunikátorů" vzal tohoto mladého tehdy 5letého hřebce a začal s ním komunikovat... tak dlouho ho zkoušel pokořit.. tak dlouho s tímto koněm plným energie komunikoval až se mu podařilo koně svalit na zem.. pro komunikátora obrovské vítězství,vždyť kůň leží,ovšem pro koně poražení.... teď mi stojí na zahradě hromádka neštěstí.. od té doby hřebec ztatil prostě chuť do života.. celý dny stojí s ušima našišato a čeká kdo si s ním co udělá!Pod sedlem je to hotové neštěstí.. bývalý temperamentní koník se sotva plazí!!Nyní plánujeme hřebce vypustit na pastviny oddělené skoro od civilizace(myšleno 150ha pastvin pro chovné kobyly s hříbaty jenž se svádí vždy jednou za rok) a budeme doufat,že se teĎ už valáškovi vrátí jeho hrdost...Zdar komunikátorům....Chci slyšet opravdu jen názory k věci a né přesvědčování mne!Dal jsem jen tyto dva příklady s koníky a oba končí v podstatě dobře,takže doopravdy nepřesvědčujte a komentáře typu: však onit o dělaj taky...nemyslím si,že je to správný přístup..:)

No tak si myslím že je tohle opravdu horké téma.:0) Z jedné strany s tímto názorem naprosto souhlasím,oblbování koně až je z něj spíš osel než temperamentní kůň,nějak si nedokáží představit toho to "oblblého" koně na startu Velké Pardubické či military.:0)Jeslti někdo někoho takového zná,ráda se podívám.... na druhou stranu trošku oblbování (vyjma lehání a jiných debilit) asi neuškodí...každopádně neprovozuji vlastním pár koní a žijou bez toho a docela spokojeně..myslím....Takže určo bez toho jde žít :0)

Myslím,že je rozdíl jak ty říkáš mezi "oblbováním koně" (s čímš souhlasím) a se základní výchovou:)Komunikátoři si nějákým způsobem přivlastnili třeba couvání(ale kůň má chodit za člověkem a couvání je základ) ustupování.. základní práce ze země před obsednutím koně apod:))Takže když to v podstatě shrneme.. komunikátorům vlastně patří spíše to podlézání koně,léhání koně a podobné cirkusové kousky jenž koním více škodí,než pomáhají,jak říkají "naslouchači koně" :)

Nějak sem doposud nepochopila využití koně v případě lehnutí,sednutí,lezení,plazení,stoupání na zádní na přední,postavování na hlavu a jiné kokotiny???K čemu je to dobré,tím myslím asmozřejmě v zájmu koně,když jsou všichni tak přirození nebo "přirození" :0D

To je v podstatě dobrá otázka.. já osobně neznám odpověď a myslím,že spousta "komunikátorů" jí znát taky nebude.... :)

A to bych se hádala,jen až se ráno probudí..bude plná diskuze jejich rečí,uvidíš.:0D A hlavně mi to určitě někdo vysvětlí,jak to vlastně je s tím "přirozením" :0))

No nějak se ten busines jmenovat musí, s přirozeností to asi dnes nemá mnoho společného, spíš jsou to způsoby jak ovládnout koně nikoli fyzickou, ale duševní převahou - připravovat si situace k vítězství. Na druhou stranu asi ńejde házet všechny do jednoho pytle, nesporně se najdou lidé, kteří se s koňmi domluví lépe a snáze než jiní, najdou se lidé, kteří dokáží přimět - záměrně nepíšu přinutit - koně k činnostem, do kterých se jim moc nechce a dosáhnout požadovaného jakousi formou koňolidské diplomacie. Hrdý kůň je krásný, někdy se s ním ale těžko spolupracuje, když jeho hrdost bude šlověku nebezpečná, je to asi stejně špatně jako když o svou hrdost zcela přijde. Nevyužívám žádnou z technik "přorozené komunikace" mluvím se svými koňmi po svém, sklízím občas posměch za příměry jako hrdý, galantní, opatrný na jezdce, se smyslem pro humor, nad věcí - jako označení stavu duše mých koní, přesto se s nimi domluvím aniž bych měla pocit dálkového ovládání mechanické hračky. Některé odpozorované modely jednání ve stádě ale přece jen používám - třeba odhánění dareby... respektuji své koně a oni respektují mě, aniž bych používala násilí. vystačím si s tím...

Meg souhlasím s tebou (stejný přístup ke koním vládne i u mne) ale nepochopila jsem záměr těchto "přirozených akcí".proto se ptám PROČ?

myslím, že to bude stejně přirozené jako skákání vysoko, daleko, hluboko, přeskakování 1-1, piruetění, honění telat, drandění kolem barelů či tahání čehokoli za zadkem- je to úkol, který před koně postavil člověk - nic z toho není pro koně přirozené dělat bezdůvodně na povel - i když ve volnosti si kůň jistě i lehá, i se staví na zadní i si přeskočí ve cvalu, dokonce i skočí přes něco... kokotinou je z pohledu koně cokoli co zdržuje od žrádla, chytání lelků, drbání se v kožichu a spánku pod dozorem kámoše... takže otázka asi není zda to či ono a proč, ale spíš jak toho bylo docíleno a jaké dopady to má na koně - myslím že jedno sednutí týdne nebude destruktivnější než jeden doskok na nevhodném podkladu po skoku či minutka pasážování - a zase je to otázka načasování, otázka připravenosti koně a cíle takového konání - těžko paušalizovat - kůň je služebníkem člověka a člověk mívá různé motivy - většinou méně zohledňuje zájmy sluhy a více zájmy své...