...Ahojky, přesně tohle mám v zádech....(1.7.2009), k tomu byla ještě zlomenina pánve - takže trochu horší, nemohla jsem hned vstát a běhat... V jakém stádiu léčby jsi? Už chodíš o berlích a v korzetu? Jinak já jsem začala lézt na koně už na podzim minulého roku - pěkně na madla, ve vestě. Od ledna jsem jezdila normálně - krok, klus, občas cval. Dneska už zkouším zas i trochu pracovat.... Není to tak hrozný. Teď spěchám na koníky, ale odpoledne se sem přihlásím a řeknu ti, cokoli budeš chtít vědět.... Nebooooj, budeš zas jezdit, jen nevím, jak to skákání, asi na sebe budeš muset dát větší pozor....

Reakce na 1358314: to musí být nepříjemná zkušenost s pádem.... jak se to přihodilo? nicméně jestliže ti operativně zasahovali do páteře, opravdu dej svému tělu dost času na to aby se s tím srovnalo, aby se zahojilo, srostlo tak jak má.... každým uspěcháním jen znehodntíš to, kolik práce na tobě doktoři odvedli... Rok se zdá dlouhý - jako že sezona v háji a tak, ale když to srovnáš s invalidním vozíkem (jasně, přeháním, ovšem tělo si hříchy nasčítává) Nevím kolik ti je, jako mladou by mě to taky trápilo, ale od určitého věku jsem opravdu pro aby člověk dopřál svému tělu kolik času potřebuje a už jsem oželela spoustu různých věcí na mnohem delší dobu.... pokud tě nechají na koni rehabilitovat cca od podzima, před koncem zimy zahájíš přípravu a příští sezonu nebo její druhou půlku třeba budeš už v pohodě.

...Přesně tak, nic neuspěchej (ono ti to tělo zpočátku stejně moc nedovolí). Nejdřív se musí zahojit kosti (to myslím kontrolovali cca po 2měsících), potom se musí prohojit měkký tkáně, to trvá zhruba další 1,5 - 2 měsíce. Potom začne rehabilitace - užívej si jí, budou se o tebe skvěle starat, já měla hlavně cvičení v bazénu a jinou vodoléčbu.... Až se ti prohojí i měkký tkáně, choď plavat. Do tý doby aspoň tonizuj svaly (rehabilitační ti poradí, jaký cviky, mají to zmáknutý). Nebuď překvapená, že delší dobu neucítíš svaly na místech, kde byl řez, mě se cit vracel dlouho a ještě teď to není úplně OK. Jestli ti brali štěp z pánve jako mě - to bolelo docela dlouho... Pohyb pomáhá k uzdravení hodně, ale chce to jen takový, který ti neublíží (opět - poraď se s rehabilitačními a s lékaři). Jinak - já po úraze jezdím jen ve vestě, nejen pro případ pádu, ale vesta mi i obratel drží pěkně fixovaný, takže nebolí.... Co se týká ztráty jezdeckých schopností, nic jsem nezapoměla krok, klus, cval žádný problém, jen jsem byla ztuhlá a neměla žádnou kondici. To se ale pomalu zase spravuje..... A ještě jedna rada, po prvních 3 měsících jsem cítila krutou únavu, pomohly vitamíny. Teď se dopuju calciem, zinkem, hořčíkem a dělá mi to dobře, doktoři mi to nepotvrdili, ale mám pocit, že tělo se opravováním kostí vyčerpalo a potřebovalo podpořit... Přeju hodně zdaru a trpělivosti......

Chovame s priatelom sportove kone cca 30 kusov.Pripravovala som sa na nadchadzajucu sezonu.Mam 32 rokov.Jazdila som mladu talentovanu,ale velmi silnu kobylu.Po skoku,ktory bol vyborny a mala som z neho vyborny pocit spustila ale seriu neprijemnych kozlov,ktore som necakala.Mam bohuzial nove sedlo,do ktoreho som sa zatial poriadne neusadila.Takze som sa porucala k zemi kolmo na chrbat.Loca,kedy ti budu tie inplantaty vyberat?Mne povedali,ze za rok.Operovali ma v rakusku,kde aj zijem.Mobilna som prakticky od operacie.Korzet mi nedali,vraj sa pri tejto metode uz nedava.Ide mi o to ci budem moct s inplantatmi skakat a zase plnohodnotne jazdit.Pridavam odkaz na nas web. www.meidlinger-sportpferde.com

Zřejmě máte každá zkušenosti s jiným zraněním. Já mám skušenost s rozdrcením obratle, ne u mě ale u velmi blízké osoby. Rehabilitace trvala asi 3/4 roku, podobně jako u Loca4h i s odebráním štěpu z kyčle a po operaci cca měsíc jen na lůžku. Ale na koně už nesedne a neni to (jen) ze strachu. Doktoři říkají, že pokud utrpí tvrdší pád je možné poranění míchy a ochrnutí. Chápu, že pokud chováte 30 sporťáků je to nejspíš tvá práce i život, ale zjisti si nejdřív u doktorů do jakého rizika jdeš, když budeš znovu jezdit. Držim palce a brzký uzdravení!

Reakce na 1358341: O vyndavání implantátů jsme se bavili s lékařem v horizontu dvou let... i když upřímně - moc se mi nechce prodělávat ty bolesti a srůstání svalů + jejich znovuoživování znovu. Uvidíme. Jezdím jen rekreačně a spíš drezuru, před úrazem jsem skákala jen pro zábavu a malé překážky, takže pro mě "plnohodnotně jezdit" znamená určo něco jinýho než pro tebe. Já problém nemám, pomalu se mi vrací kondice a bolesti jsou stále menší a víceméně ničemu nebrání (měla jsem prasklá ramínka stydké a sedací kosti, levou sedací zlomenou - a dneska dám i pracovní klus - bez problémů). Na implantáty si časem zvykneš - trochu to tlačí, ale naučíš se to kompenzovat, problém vidím fakt v tom případném pádu.....Mě lékař řekl: "Jezdit můžete, ale nesmíte spadnout", to samozřejmě úplně ošetřit nelze, ale snažím se + nosím vestu. Život bez koní si neumím představit, ale kdybych nemohla jezdit, asi bych se přesunula na zem a byla s nima nějak jinak.....

Na nohach som stala uz dve hodiny po operacii aj ked ma bolest okamzite zlozila na lozko.Bolo mi povedane,ze tato metoda umoznuje relativne rychlu mobilizaciu pacienta.Dnes som dva tyzdne po operacii,doporucene mi bolo co najviac lezat,ale tym,ze som doma skoro cely den sama,priatel sa stara o kone,musim sa aj postavit.Clovek je hladny,smadny,potrebuje na toaletu atd...Step z panvy mi nebrali,mala som cistu zlomeninu.Obratel nebol roztiesteny.Stat,ale nevydrzim viac ako 3-4 minuty.Boli to hodne.Kone boli pripravene na sezonu,bohuzial je to v cudu...Ale jedna vec je ista,ak si este na kona sadnem,tak bez vesty ani ranu.Keby som ju totiz mala toto sa nemuselo stat.Clovek sa fakt moze zabit aj na kriziku.

...počkej, na ten nádhernej pocit, až se to začne hojit. To jsem se ráno vždycky vzbudila a v nohách jsem měla takový příjemný vlny - vracela se energie... Hlavu vzhůru, hlavně to pořádně odlež a počkej až srosteš a "prohojíš se".... Když si vezmeš, co všechno se mohlo stát (např. se mohla poškodit mícha), dopadla jsi výborně.... Ať se ti daří a dej vědět, jak se hojíš....

Mela jsem taky po padu z kone zlomeninu L2 cista zlomenina doktori v motole po 2 dnech rekli operace po tom co mi bylo vzdeleno ze by nebyla jedna operace ale dve a ta druha brichem jsem podepsala negativni reverz a jela domu.. 3 mesice jsem si nesmela sednout .. pouze jsem lezela a nebo stala ... jezdila v leze na kontroly. ted to bude trictvrte roku od padu a celkem vse v pohode ..Jezdit jsem zacala po 3 mesicich co mi doktori rekli ze od ted uz muzu delat vsechno...nesmim spadnout presne nosim vestu i helmu bez toho uz nedam ani ranu.. Fakt hodne te to ponauci ta bolest myslim a to jak behem vteriny jses napul mrzak a hlavne kousek od toho stat se mrzakem... drzim palce .. myslim ze ted uz bude vsechno fajn a jen se budes hojit pokud jsi neochrnula do ted ted uz jsi vlastne skoro vyhrala pokud se podle toho ted budes chovat....

Mna prave zaraza,to ako som uz pocula,ze:Jazdit mozem,ale nesmiem spadnut.Co to znamena?Ze kosti sa uz plnohodnotne nezrastu?Hrozi pri dalsom pade totalna destrukcia chrbtice?Alebo je po vylieceni chrbtica zase plnohodnotna a clovek moze dalej fungovat ako pred nehodou?Ono totiz jazdit parkur s pocitom,ze nesmiem spadnut nieje nic moc.Clovek sa s psychickym blokom nikam neposunie.Tak neviem...

Myslím, že nejlépe by bylo, kdyby ses na tyhle otázky zeptala přímo toho doktora..Ten nejlíp ví, jak velké bylo poranění, jak se ti to časem zhojí, jak to bude vypadat u tebe konkrétně a on by ti měl dát odpovědi, kterou budou správné. My všichni se tady můžeme jen domnívat, ale každé zranění je jiné, hojení je individuální a i když dva lidé mají totéž, není to stejné. Krom toho (snad se nikoho nedotknu) nikdo z nás tu není spondylochirurg. Přeji brzké uzdravení bez komplikací a hodně sil.

Reakce na 1358378:No ved ja som sa ho pytala.Pokrcil len ramenami a povedal,ze uvidime casom.Ja len zistujem,ci nemal niekto podobnu prihodu a zranenie ako ja.Samozrejme,ze kazdy pripad je individualny,ale presto su si velmi podobne a mozu dat aspon predstavu.Okrem toho na kontrolu idem az v polovici maja.Dovtedy som zavreta doma.Takze skusam zhanat nejake info.Od toho predsa diskusie su.Inak na 90 percent otazok tohoto fora odpovedaju neodborne laici.To by sme museli vymazat vacsinu diskusie equichannelu.

Jj, já to chápu, ale ty info musíš brát s rezervou, že u tebe to může být lepší i horší, prognózy se liší a hraje tam roli víc věcí. Je fajn, že zjistíš nějaké rámcové info a to si sama pak poskládáš ještě s informacemi od doktora a budeš je průběžně aktualizovat s tím, jak se budeš léčit. Snad jsem svou myšlenku vyjádřila srozumitelně:)

Reakce na 1358388:Ano tak nejak to vnimam aj ja.Pre cloveka ako som ja,ktory je denne zvyknuty odjazdit niekolko koni a je pri nich od rana do vecera je tato situacia naozaj hrozna.Hlavne ta bezmoc.Nikomu ten pocit neprajem.Tymto by som chcela apelovat na jazdcov a jazdkyne,aby nepodcenovali bezpecnost a investovali do nej.Nic nie je dolezitejsie ako zdravie,ktore mame len jedno.V sekunde sa moze vsetko zmenit,ale potom uz je bohuzial neskoro.Malokto si to uvedomuje az kym sa nieco nestane.Ja som mala stastie...vdakabohu...

To máš pravdu, bohužel, málokdo je tak "osvícený", co jsem viděla některé jezdce v tréninku, co skáčí až do úrovně T, nikdy jsem je neviděla trénovat s helmou (o vestě ani nemluvím)..:((( Na můj dotaz, proč, tak odpovědi jsou v rozmezí - v tom vedru bych měl(a) strašně zpocenou hlavu, když spadnu, tak aspoň neochrnu a umřu hned, toho koně znám, ten nic neudělá, jedu ven jen na krokovku. Kdo neviděl, nezažil, nepochopí.

Tak, tak a pokud nědko v helmě a vestě jezdí a není to dítě zbytek osazenstva stáje si ťuká na čelo, jinak jsem viděla trénovat i na crose bez vesty... Sue mary držím palce ať je vše v pořádku a rychle se hojíš. Jsem po také po úrazu páteře, ale ne po tak těžkém a složitém jako dítě mě porazilo auto a byli z toho vychýlené obratle bederní páteře cca 6 týdnů jsem si poležela v nemocnici a po té mi byly koně dporučeny jako rehabka no a už jsem u nich zůstala. Takže případ v opačném sledu, ale padat taky nesmím a z jakého si důvodu nejsem schopna nosit vestu:-(((

Dakujem velmi pekne.Vzdy som skakala s helmou a tak isto som s nou prijazdovala mlade kone.Ale bohuzial bez vesty.Kratko pred nehodou som bola na verejnom treningu,kde mali helmu len deti a ja.Neviem ako sa rozhodnem,ci budem este jazdit,ale ak ano,urcite s kvalitnou vestou.A ci si bude niekto tukat na celo je mi uplne jedno.Ako som uz pisala zabit sa da aj na kriziku,aj na krokovke.Nemusi tam stat 150 cm oxer.Nahoda je blbec...

...kdyz to tu po vas ctu... zacala jsem o veste premyslet. V helme ted uz jezdim, z detskych let jsem davno vyrostla.. vim, bylo to tu uz stokrat, nemate nekdo tip na kvalitni, pohodlnou vestu? Jinak co se tyka zraneni patere, na zavodech casto vidam jezdce s krcnim krunyrem. Casto si my lidi zahravame tak dlouho, nez se nestane neco opravdu fatalniho:-(.

...vlastně mám jednu vyjímku, kdy lezu na koně bez vesty - a to na hiporehabilitaci. Jinak jí nosím pořád. Kdybych byla zdravá, asi bych jí nenosila pořád, ale určitě alespoň v těchto situacích a) vyjížďka b) kůň, kterého neznám c) skákání Já jsem se porouchala na vyjížďce na koni, na kterém jsem seděla poprvé, kůň dával všelijak najevo, že nemám čekat nic dobrýho. Doprovod jsem na to několikrát upozornila, ale nebral to vážně. Kůň to se mnou nakonec sbalil a po zběsilé jízdě v lese bez třmenů, které jsem ztratila při jeho dovádění u louží, jsem vyletěla při jeho obratu do pravého úhlu vlevo... Odnesla jsem si jedno ponaučení - "naslouchej koni". Když cítím, že je to opravdu špatný a mám pod zadkem sud s dynamitem, neriskuju..... Ať si okolí ťuká na hlavu jak chce, oni si za mě pak na ortopedii lehnout nepůjdou, dokonce mě tam ani nenavštíví.... Bezpečnost je jen a jen můj byznys..... JEZDÍM TAK, ABYCH MOHLA JEZDIT I ZÍTRA....... Jinak já používám tuto vestu http://www.janhauzr.cz/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage.tpl&product_id=2250&category_id=279&option=com_virtuemart&Itemid=1 (je docela pohodlná, předtím jsem měla klasickou a byl to opravdu želví krunýř). Pošilhávám po této http://www.janhauzr.cz/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage.tpl&product_id=24&category_id=279&option=com_virtuemart&Itemid=1 ale na tu si budu muset našetřit...

Reakce na 1358420:Zdravim Livie,som velmi rada,ze vas tato diskusia oslovila.To znamena,ze ma toto vsetko vyznam.Urcite najdete pre seba nejaku vhodnu vestu.Dnes su v ponuke naozaj kvalitne a pohodlne vesty.Je pravda,ze niesu najlacnejsie,ale toto naozaj nieje oblast kde by sa malo setrit.Prajem mnoho krasnych chvil stravenych s vasimi konikmi,a hlavne ziadne urazy.

Reakce na 1358435:Loca mozes sa predklanat?a od kedy?ako dlho to trvalo?mne sa zakazali predklanat doktory 3 mesiace.No dnes som sa pri obliekani pozabudla a rozdychavala som to pol hodinu... apropo ja som relativne rozumny jazdec.aspon si to o sebe myslim.na bedne dynamitu nesadam,radsej predlonzujem,doobeda maju vybeh a podobne.nejde o strach,ale na ozaj nevidim dovod preco sadat na kona,s ktorym by som mala pol hodinu bojovat a dokazovat si kto z koho.Pres tieto vsetky opatrenia sa mi aj tak uraz stal,aj ked sa znazim rizika naozaj eliminovat.Ono sportove kone v plnej kondicii sa naozaj niekedy ako casovane bomby chovaju.Ale to patri k tomu.Nedavno som si precitala diskusiu,kde Lavera opisuje svojho mladeho konika z ktoreho pravidelne vystupuje a pytala sa na rady ako ho zvladnut.V dalsej diskusii kde sa posudzuju styly skoku mladych koni ma tak isto foto kde skace mladeho ryzacka.Myslim,ze ide o toho isteho konika.To co ma trochu zaraza je to,ze skoro na ziadnej fotke ktoru som videla nemala helmu o veste ani nehovoriac.Samozrejme,ze to nieje moja vec,ale pride mi to trochu nezodpovedne a laxny pristup.Vzhladom na to,ze ako opisuje,pada z kona relativne casto.Lavere sa vopred ospravedlnujem,ze som ju tu uviedla ako priklad,v ziadnom pripade nechcem rypat alebo nieco podobne.To ma len tak napadlo.

Taky jsem jezdila bez vesty, ale s helmou. Ale od té doby, co mi lékaři řekli, že nesmím mít zlomenimu, jinak jsem horký adept na leukémii, tak na koně lezu jedině s vestou. A mám ji, i když pracujeme pouze ze země. A musím říct, že pár žeber mi už zachránila.

Kamoska co jazdi parkury od L vyssie tiez zo zasady helmu a vestu nenosi. Vysvetluje to tak, ze ked si da helmu a vestu, tak automaticky caka, ze sa bude diat nieco zle a tym to privola. Tym ze ochranne pomocky bojkotuje, sa jej pry nemoze nic stat, pretoze si to nepripusta... Hahaha keby to fungovalo takto jednoducho... Ja bez helmy na kona nesadnem ani v kroku. Mala som zopar padov a VZDY som spadla na hlavu (holt neviem padat). Bez helmy by som mala hlavu na polovicu, tutovo. Vestu som nosila prve mesiace, ked som sa zoznamovala so svojim sucastnym konom. Aj napriek ubezpeceniu, ze je hrozne hodny a nic nedela. Fakt nic nedelal, tak som ju postupne nosit prestala. Teraz uz treti tyzden nechodi pod sedlo a tusim, ze az znovu zacneme pracovat, tak vestu oprasim.

Tak já se přiznám, že jsem jako těžká frajerka jezdila jednu dobu s kobčou bez přilby, jen v kšiltovce. Důvod byl ten, že je mi v tom létě vedro a prostě je to takový lepčejší. No a pak jsem jednou šla přiježďovat na louku a říkám si: "Hmm, tak já si tu helmu aspoň na to přiježďování vezmu." Tak jsem si ji vzala, no a jak na potvoru mě hodila ve cvalu zem. Že by nějakej šestej smysl? :) Spadla jsem přímo na záda, drobet jsem si vyrazila dech, tfuj, svou roli zahrál hlavně šok. Celá jsem se tak nějak posbírala, ale do špitálu jsme jeli- mám se zádama problémy. Na chvíli mě to opravdu poučilo a zastrašilo a helmu jsem nosila. Po měsíci jsem opět vyrazila bez.... Co mám ale svoje pubertální třeštiprdlo rodu mužského, helmu na něj nosím VŽDY! Na neznámého koně bych si ji též vzala vždy. Vestu tedy nemám a zatím ani nemám v úmyslu pořizovat. Kamarádka spadla jednou z kobyly a praskla ji plíce- pneumothorax s kolapsí levé plíce. Ležela ve špitále s drenama, léčení ještě na hodně dlouho, na koně nesedat aspoň 3 měsíce. Jen co ji pustili z nemocnoce, tak letěla ke koním (kde seděla venku, protože nesměla do maštale kůli prachu), no a ukecávala trenéra, ať ji pustí na koňa aspoň v kroku. Pustil. Což mi trošku připomíná sebe když mi bylo asi 13, 5 roku, spadla jsem z mladé pojančené hafly a zlomila si ruku. Tak jsem ke koním chodila jen čistit a pobejt. Když mi gyps sundali, doktor povídá, že aspoň 3 týdny na koně nesedat. Haha, a proč, že?!?! :-O Tak jsem sedla ještě ten den, zas na tu pohrkanou a do večera jsem měla sádru novou ;) Jojo, docela jsem se poučila a moje rodiče málem kleplo :D

Tak se také přidám, zatím se zády nic nemám (chválapánubohu), ale protože můj koník je všude přezdíván jako "drakouš" nebo "z ní ten temperament úplně sálá" apod :D, tak se jenom připojím k diskuzi vesty a helmy. Přiježďuji většinou bez helmy, to se přiznám, i když je to tak 60:40 kdy jí mám/nemám. Do terénu helma vždy a jakmile mám v plánu nějaký byť i překročení nějaký klády (natož skákání), tak helma, vesta a kobuše chrániče taky na všechny 4. Sice padám většinou saltem na nohy, tak minulý týden jsme spadli obě a i díky tomuto jsem měla jenom natažený vazy v rameni a kobuše lehce ťuknutou nohu, ale díky chráničům taky v pohodě (i když ty jsou již skoro na odpis). PS: Vestu mám z Německa, v místních 2 obchůdcích jsem si totálně nevybrala a kompromisy jsem v tomto dělat nechtěla, vesta mi sedí perfektně, nijak extrémně nepřekáží a i když je mi (už :D) 20, tak bez ní prostě nee. Mám podobnou této (přímo na netu jsem nehledala) http://www.equitation.cz/index.php?action=detail&idkod=4545

Tak já se k Vám do "páteřní" diskuse přidám ; ) Dopadla jsem o něco lépe - obratle mi srostly i bez operace a sešroubování, ale i tak přispěji svou troškou do mlýna. Je to cca 5 let, co jsem spadla z koně také na skoku a zlomila jsem si 3. a 4. lumbální obratel, ještě k tomu jsem měla mezi nimi prolomenou ploténku a nad nimi jednu vyhřezlou (tu mám dodnes). Doktoři se rozhodovali mezi operací a samotným korzetem, nakonec naštěstí pro mě byly zlomeniny "pouze" kompresivního charakteru, tudíž jsem dostala jen korzet. V nemocnici jsem strávila zhruba 3 týdny. Korzet jsem nosila 3 měsíce - nesměla jsem se ohýbat, předklánět a hlavně sedět. Prostě páteř musela být neustále v rovné poloze, aby se mi ty obratle nijak nepohly. Takže jsem pouze ležela pokud možno na tvrdším podkladu a pořád v rovné poloze, chodit a stát jsem mohla nicméně mě páteř bolela a navíc se mi v korzetu strašně špatně dýchalo, takže mi stačilo přejít byt a funěla jsem jak sentinel. Ještě mi kamarádka přivezla na půjčení tzv. "klekačku" na které člověk polosedí/ poloklečí - tu jsem měla také dovolenou od doktorů. Každé dva týdny jsem chodila na kontroly a přerentgenování. Po třech měsících jsem mohla korzet sundat. Po sundání mě nečekalo nic pěkného (snad jen krom toho, že se mi dobře dýchalo), cítila jsem jak kdybych měla záda z gumy, samozřejmě většina svalů opadla, takže páteř neměla skoro žádnou oporu. Začlo se s rehabilitací - chodila jsem do vířivky, na elektrošoky a na posilovací cvičení (cvičila jsem vleže nebo na míči). Obratle mi srostly výborně, jen mi zůstala vyhřezlá ploténka a jeden z obratlů mám zespodů takový odštípaný, hrbolatý, to se nespravilo, ale jinak jsem naprosto v pořádku. Je pravda, že když je změna počasí tak mě záda občas bolí, dávám si pozor na zvedání těžších věcí a hlavně se na koni chránim. Hlavně dodržuj to, co ti nakážou lékaři a nepodceň následnou rehabilitaci.. uvidíš, určitě se ti všechno spraví ; ) Mě se tento úraz stal na začátku prosince, tzn. do začátku března jsem nosila korzet, pak jsem do června rehabilitovala a v červenci jsem už sedla na koně, nejdřív jen krok, chvilku zaklusat (samozřejmě na spolehlivém koni, kterému budeš věřit) a hlavně se chraň vestou. Sama sice vlastním jen páteřák, neuchrání všechno, ale můžu potvrdit, že páteř mi už ochránil. Ještě k tomu skákání - ve mě se sekla psychika a nešlo to tři roky, měla jsem hrůzu i ze stružky na vodu nebo z bidla položeného na jízdárně.. začínala jsem opravdu od bidel v klusu, cvalu, postupně 30cm kavaletky atd, ale můžu ti říct, že i když ze mě dost strachu ze skákání opadlo, pořád to v sobě mám a nejen kvůli úrazu jsem se začala orientovat na drezuru. Přeji hodně štěstí a držím palce!!

Reakce na 1358446: S předkláněním byl dlouho problém, ale měla jsem berle, co mi spadlo, podávala jsem si jima jako hůlkama.... Chce to boty bez tkaniček a dlouhou lžíci. Jídlo zásadně do vyšších pater ledničky :)..... Předklon přestal bolet až po rehabilitaci, ale už nebolí...

Tak já se přidám z druhé srany, dřív jsem jezdila bez helmy i vesty. No prostě náctka jak vyšitá. V osmnácti mě načutal hřebec ( půjčily si ho malý holky a vzhledem k tomu, že měl už rok režim 23 hodin box a 0 práce, tak i z koníka pro postižené děti byl prostě hajz. Samo ho vyvedly a kůň na ně začal vychylovat, slečna na mě: Vem si ho radši, já se ho bojím. Vzala a strávila Vánoce a narozeniny na JIP s rozkopanejma játrama a otočeným žlučníkem) a to mě asi definitivně přešlo dělat něco s cizími koňmi. Když jsem obsedala kobylu svojí (A1/1), byla v pohodě ale přesto helmu jsem měla na sobě a vestu objednanou. Zatím jsem z kobyly za ty tři roky vystoupila jednou a to šla holka k zemi se mnou, přeci jen jezdím sama a tak si netroufám machrovat. Jezdíme kliďánko, přesto sem si i při tom jednom pádu vyrazila dech. Ovšem nemít vestu- jsem mrtvá jelikož jsem letěla na železnou tyč ohradníku. A pocit z vesty? Když jí mám jsem v klidu, bez ní se klepu jak ratlajs. Takže tak.... apropo myslím že je i vcelku slušivá :)

Vím, že je to mimo téma, ale prosím tě, jaká je to značka vesty? Je vážně pěkná:-) Teď mám období aktivního shánění vesty a ta tvoje nevypadá jako krunýř, ale jako vesta:-)