Našeho prvního koníka jsem chvíli jezdila ještě u původních majitelů (než doběhla sezona a už mohl k nám do toho důchodu :-)), no zlatíčko. Když jsme si ho převezli, tak prvních 14 dnů pořád zlatíčko, než se rozkoukal a přivlastnil si všechny klisny... další 3 měsíce bestie a já nešťastná proč ho vlastně chtěla... ale pak se všechno usadilo, srovnali jsme vztahy a jeho nabytou svobodu, kterou dříve bohužel neznal, vyříkali jsme si to a je to úžasný stoprocentní stvoření :-) Když jsme si teď v létě dovezli další přírůstek, tak nás bývalá majitelka upozorňovala, že si velmi těžko zvyká na nový prostředí a ať počítáme s týdny... během dvou dnů bylo všechno zabydlený, usazený, vztahy mezi koníky vyřízený a je to tak pořád... prostě kus od kusu. tak hodně trpělivosti :-)

Kobylku 3/4 roční jsem kupovala po telefonu ze zahraničí, znala jsem ji akorát z kopie rodokmenu..:o) Čekala jsem na ní 3 měsíce kvůli nějaké chřipce, než mi ji povolili odvézt.. Po dovezení jsem musela první noc strávit v maštali, protože vedle stojící chlaďas se rozhodl, že se na ní skočí podívat skrz prostřední přepážku.. Kobylka byla docela zmatená, nedožraná, předtím nezažila nic moc péči, najednou měla spoustu žrádla a prostoru, lidi odmítala brát na vědomí.. Naivně jsem si myslela, že bude ráda, když se o ní někdo bude starat, ale utíkala po celém boxe, nenechala na sebe šáhnout, otáčela se zadkem, vykopávala do všech stran.. Děsné to bylo se žrádlem, když viděla kýbl, šla by přes mrtvoly.. Prvních 14 dní jsem na ni šahala kvůli vlastní bezpečnosti jenom zdálky koštětem, protože ona v těch kopýtkách měla neuvěřitelnou sílu a přesnou trefu :o) Fakt jsem byla nešťastná, co za děsný zvíře jsem si to za ty prachy přitáhla.. No, ani po roce z ní není mazlicí zviřátko, je taková dost svoje, ale máme se rády :o) Určitě buď důsledná hned od začátku a nenech si nic líbit, co bys normálně nedovolila - neomlouvej nepřípustné jednání tím, že si chudinka ještě nezvykla..

Mám docela stejný problém, pro koníka si jedu 1.12. Bude to můj první vlastní kůň (do teď kobyla v pronájmu), takže krom radosti a těšení i trocha nervozity. Nejhorší je to čekání. Jedu si pro 10-ti letého vychovaného valáška, tak doufám, že mu povaha zůstane. Počítám s tím, že než si trochu zvykne bude to trvat. Snad né dlouho (ne kvůli mě, ale kvůli němu, chci aby se měl co nejlíp). Držím palečky a Vám všem ostatním děkuji za rady i když nepatřily mě. Budu ráda, když sem pak písneš jak to šlo. Hezký den!

je pravda - hlavne se neleknout prvnich dni/tydnu... puvodne jsem se zarekla ze dostihaka nechci, ale pak volal znamej, jeli sme se mrknout, zkusebni jizda - sundal me, a hned ze ho berem, protoze mi byl sympatickej... :) a co s delat prvni dny? my jsme chodili s konikem z nove staje ven na prochazky - aby si okoukal okoli a poznal to tam, aby kdyby se neco stalo - trefil domu... a pak postupne zacit normalne vsechno ;) Hodne stesti ;)

Moje první kobylka byla docela vpohodě první měsíc a jak se pak rozkoukala tak byla neudržitelná jak dostihák,po roce soustavné práce to už bylo celkem dobrý,ale pořád nic pro rekreačního jezdce a nyní mám idruhýho koníka čerstvě ten měsíc,je to arab a krom toho že zatím nemám vyčíhnutý za které chyby mě odplatí vyhazováním,tak je fajn.Hned od začátku jsem si řekla že budu pracovat na respektu a doufam že to vyjde.(Jinak mimochodem se teď nemohu ani ohnout,protože jsem zlá a dovolila jsem si nejezdit 2dny a když jsem ho ten třetí den nenechala hned naklusat tak se nasral a zkopal mě(jela jsem bez sedla tak to šlo rychle):)hlavně se podle mě musí člověk přizpůsobit a nemyslet že to bude tak jak byl zvyklý.

Nechtěla bych být tvým koněm. Chyba není v nich, ale v tvém přístupu a ti koně nezlobí, ale jsou nešťastní. Chápu, že to bude těžké, ale zkus teď nezačít dštít hromy, blesky směrem ke mně, ale popřemýšlet o dalším sebevzdělávání, ať už formou četby, návštěvy nějakého semináře, či nějakých jiných individuálních aktivit.

Tyden pred privozem jsem jeste ani netusila, ze budu konika kupovat :o) Kup byl ale vyjimecne dobrej a s konikem jsem moc spokojena, zezacatku to byl takovej troubinek - a jak se rozkoukal tak uz sefuje ostatnim konikum :o)

Pokud je z pastvin ze stáda, tak si přece musí zvykat už na to, že teď bydlí v kleci, aspoň přes noc, žejo, takže se nedivím že je vyplašená. Každopádně vlastního koníka ti závidím a těším se, až mě to taky jendou potká, za pár let :) Každopádně si určo nekoupím mladou kobču, řekla bych že do začátku spíš tak minimálně šesti- sedmiletého valáška :) Zatím si utřiďuju výběr a přemýšlím, kde na to sakra vezmu.

A nakoniec dopadneš ako ja - vysnívaný koník: valach, vek tak 5-6 rokov, tmavý hnedák, ideál vraník, Arab...A realita: ročná kobylka, hnedka s ryšavým nádychom, mix kabardinca, shagya a holštyna, kvôli ktorej som sa zadĺžila a splácam to doteraz :o))) Ale nemenila by som ani za nič :o)