Reakce na 2433: Tipy a triky fungujú iba krátko. Dôležitý je manažment. Kôň má dobrú pamäť a to sa dá využívať. Keď som mal tieto problémy, tak som sa snažil aby práca vždy končila pre koňa niečím prijemným. Nielen cvikmi, ktoré kôň dobre a rád robil ale aj vykrokovaním a pred tým ako šiel do výbehu (alebo boxu) dostal hrsť ovsa alebo 20 minút paše. To si potom pamätal. Tiež keď som bral kone z výbehu, nešiel som hneď čistiť a sedlať, ale hrsť ovsa na štandarndom mieste, 5 minút prechádzka na ruke a potom čistenie, sedlanie. Kôň si potom odchyt vo výbehu spája s prijemnými zážitkami. Možné trápenie v tréningu je "prehlušené" niečím prijemným.

Reakce na 2433: Ono záleží co je to za koníka. Pokud už má špatnou zkušenost, tak třeba to odhánění vůbec nepomůže, naopak on může být rád, že má jít pryč. Strašně záleží na okolnostech. Mám koně, 15 let, býval jedním z největších útěkářů, když chtěl, byl nepolapitelný (pozůstatky velmi špatné minulosti). Až nějaký čas po tom, co jsem ho koupila, se to zlepšilo. Ale VŽDYCKY jsem mu něco přinesla, aby to měl příjemné a hlavně jsem k němu chodila i jen tak - přijít, podrbat, dát ňamku a hlavně odejít první, tedy dřív než kůň. Po čase se doba dobrovolného spolubytí prodlužovala, dnes už přijde na zapískání. Bylo to na delší čas, ale funguje.

Já to dělám tak, že jdu ke koni jak "postižená"; svešená ramena a hlava, nekoukat mu přímo do očí, ruce volně u těla a nejdu přímo k němu, ale oklikou směrem k jeho bohu, pomalu a podle toho jak reaguje, přátelsky promlouvat a když mě nechá přijít až k němu tak pomalu pohladit, pochválit, stoupnout si bokem k hlavě a pomalu a v klidu nasadit ohlávku. Takhle jdu třeba k mladému koni, nebo jsem takhle hned odchytla novou kobylu, kterou předtím asi hodinu honili po výběhu s jablkem. Myslím že je to po koňsku takové slušné přiblížení se...