Kování

Kristýna Brandejsová

Vloženo 21.3.2006 - 19:44
Ahoj, chtěla bych se zeptat, jaký Váš názor na kovávím za tepla nebo za studena??jaké jsou pro a proti??díky

Jana Dolečková

Vloženo 22.3.2006 - 8:17
můj názor vůbec na kování není dobrý. ale dřív jsem také kovala (nevědomost a neinformovanost) a preferovala jsem za tepla. také to bylo tím, že kovář co koval za tepla mi více vyhovoval a dával si záležet, natozdíl od pouhého přitlučení. Podkova se neuvolňovala a nespadla za dva týdny

Ludmila Tůmová

Vloženo 22.3.2006 - 9:20
Jestli má kůň zdravá kopyta, je většinou lepší nekovat, to už se tady probíralo stokrát. My preferujem kování za studena, (špatné zkušenosti s kovářem, co kul za tepla; vždycky kopyto úplně spálil, aby se moc nenadřel a ono se to za týden udrolilo a kůň okulhal). Kování za studena je ke kopytu šetrnější, ale je pracnější. Nám podkovy drží bezvadně i po osmi týdnech, ale než se okuje, trvá to hrozně dlouho.

Simona Fialová

Vloženo 22.3.2006 - 9:30
Já nevím, názory, že má-li kůň zdravá kopyta tak automaticky nekovat mi přijou zcestné...nezáleží to tak náhodou na zátěži a typu zátěže, co ten kůň má? Anotabene podkova patří pouze na zdravé kopyto, právě problémová kopyta by se měla léčit bez podkov a až potom nakovat....jinak preferuji za studena (i když mám momentálně 2 roky na boso...na sezonu už kovat budu)

Jana Dolečková

Vloženo 22.3.2006 - 10:25
to už je na každém majiteli, jestli okuje nebo ne. Kobyla co jezdím problémová kopyta má a obávám se toho, že právě díky podkovám. Chápu/nechápu, že se některým majitelům sportovních koní nechce kopyta často upravovat a připravit na zátěž. Myslím si, že nebýt podkov, není tolik úrazů lidí i koní a nemocí pohybového aparátu a tím i utrácení koní v nejlepších letech pro zmrzačené nohy. Na druhou stranu, kdo pustí koně za pár set tisíc a více do ohrady na 24/7? Osobně do toho nevidím, protože takového koně nemám:-) a asi ani nikdy mít nebudu. Při návštěvách velkých sportovních stájí je to pro mne smutný pohled vidět koně za mřížemi, ale ve sportu to asi jinak nejde. jak jsem psala v jiné diskuzi, v létě sama uvidím, jestli je kobča po roce a půl připravená na vysokou zátěž bez podkov

Simona Fialová

Vloženo 22.3.2006 - 10:41
Ale to píšeš o něčem jiném - vzhledem k povrchům, které se na kolbištích ČR nacházejí je velmi obtížné najít takový, na kterém můžeš s neokovaným koně m závodit - drezuru "NO PROBLEM", rovný terén obdélníku je předpokladem a většinou je povrch pískový...paráda, ale na skoky? Nevím, nevím...nemluvím o endurance, tam má spousta lidí z "dlouhých štrek" dobré zkušenosti s bosými koňmi, ale na parkurech? Na vyšších parkurech? Do toho bych nešla...Z, jo, ZL, asi taky jo...ale dál?

Jana Dolečková

Vloženo 22.3.2006 - 10:52
do parkuru nevidím, přiznávám se:-) maximálně hupnu nějaký padlý strom . To jsi myslela jako ohledně opotřebení kopyta? Asi máš pravdu, povrchy pro parkur v ČR v malíčku nemám a jelikož neskáču, je to pro mne španělská vesnice. V jedné chytré knize jsem se dočetla, že kopyto s podkovou absorbuje o 70-80% méně nárazů než s (otřesy v kroku na asfaltu jsou s podkovou 3x silnější než u neokovaného koně v kroku). V parkuru to musí být hodně velký rozdíl. Všechno co píšu nemyslím nijak zle proti kovačům, jen mě to zajímá:-) Docela by mne zajímalo, jak by dopadl pokus, kdyby byly dva mladí koně a jede se celý život koval a druhý ani jednou, oba dosáhli stejného stupně v parkuru a cca v 15-17 letech by se jejich kopyta a nohy porovnaly. Když přehlídnu zranění, koliky, nepředvídatelné věci.... :-)Zas je pravda, že neokovaného a zatěžovaného koně je potřeba mít pořád venku s dostatkem pohybu a s péčí o kopyta, na druhou stranu mít halu a pořádné zázemí. V ČR asi nemyslitelé:-)

Simona Fialová

Vloženo 22.3.2006 - 11:07
Ne, nemyslela jsem vzhledem k opotřebení kopyta, ale vzhledem k bezpečnosti jezdce i koně (podkova se štulnama je o něčem jiném než bosé kopyto)....o tom, kdo by měl zdravé kopyto zda kovací či nekovací koník nemusíme dělat pokusy, je to evidentní, že i při pravidlené podkovářské péči a co nejlepším managementu se do čela dostane nekovaný kůň, ale pro mě musí být sport i v rámci možností bezpečný na každém povrchu - parkur je dynamický, plný obratů a odrazů a dopadů, jezdí se na čas a já ho chci dojet ve zdraví a ne sebou někde praštit v obratu či ujet v odraze a skončit ve skoku či při dopadu a urvat šlachu...ano, je na místě namítnout, že musím přizpůsobit jízdu povrchu, ale to mohu v endurance (i když chci a můžu vyhrát), ale ne na parkuru (pokud chci vyhrát - když nechci, nezávodím, ale skáču pro radost)

Dominika Švehlová

Vloženo 22.3.2006 - 11:41
Pokud kovat, pak já rozhodně za tepla u kováře, který to za tepla dělat umí a má ohled na základní pravidla připalování podkov. Mimochodem v dubnovém Jezdectví by mělo vyjít na toto téma zajímavé počtení ;-)

Kristýna Brandejsová

Vloženo 22.3.2006 - 19:46
díky za odpovědi.. Já jsem se jen chtěla inf. protože kobyla byla dělaná za studena, ale teď naposledy ji pan kovář vzal za tepla. Nebyla jsem u toho, tak jsem se nemohla zeptat jeho :-).Jinak kováře máme dobrého a zkušeného. Přeju hezký den :-)

Roman Gronský

Vloženo 22.3.2006 - 23:00
potíž je v tom, že to zatím nikdo neudělal a přesto se najde dost lidí, kteří tvrdí, že ten neokovanej na tom bude líp. Jenže nedokážeš říct (teda já se neodvážím...), jestli je na tom neokovaný kůn líp proto, že se na něm prakticky nejezdí, žije venku a v metabolicky hladový kondici (protože nakovanej kůn bude většinou zavřenej v boxe, pravidelně ježděnej pod zátěží a krmenej spíš jádrem než senem), nebo jestli stačí mu jenom sundat podkovy. Bohužel, třeba p. Strasser to ví jistě - podkovy jsou jasné zlo, zodpovědné za prakticky jakoukoliv metabolickou i fyzickou poruchu u koní (teda kromě nepravidelnejch postojů - ty prej vznikaj tím, že hříbě po porodu neušlo svých přirozených dvacet kilometrů za den). Jak správně poznamenala - sporty vyžadující nakování koní jsou stejně jenom takový nepřirozený pitomosti, pro podstatu velké Myšlenky bosého kopyta zcela nedůležité (to byla odpověd na otázku, jaká má doporučení pro reningové koně při sliding stopu). Sorry, nějak se z toho semináře nemůžu vzpamatovat...

Dominika Švehlová

Vloženo 22.3.2006 - 23:08
Jsem ráda, že nejsem sama s takovými "kacířskými" názory :-) Nelze srovnávat tyto dva nesrovnatelné soubory koní. Pokud by se mělo zjistit, jak to s podkovami a bosými kopyty skutečně je, bylo by třeba dělat dlouholetý výzkum na dostatečně velkém souboru bosých koní sprotujících a žijících tak, jako "boxoví" sportující koně okovaní (správně okovaní) a naopak dostatek koní neokovaných hobby žijících v přirozených podmínkách a stejně tak okované koně žijících ve stejných podmínkách. Jinak jsou podobné výroky naprosto k ničemu a jedná se pouze o domněnky, kterým můžeme nebo nemusíme věřit. Myslím si, že bosý kůň na tom bude většinou lépe, ale pouze si to myslím.... Například nikdy bych neriskla dělat systematicky skoky (parkury, military, steeply, ani rovinové dostihy) s bosým koněm (ani s bosým pouze na zadek). Bohužel u některých koní či na některém povrchu nemohu risknout ani hobby naboso :-(

Jana Lohrová

Vloženo 23.3.2006 - 15:37
no možná bych chtěla být kůň strasserové spíš než profi sporťák, ale přece nemůže svoje myšlenky takhle prezentovat? se základem souhlasim-nekovat, ale jsou případy kdy je to opodstatnitelné-při velké zátěži se kopyto podkovami šetří. jestli je taková zátěž pro koně vhodná je jiná věc, ale pokud by koně měli jen běhat po pastvinách tak je asi už moc dlouho chovat nebudem, že...

Markéta Rychecká

Vloženo 23.3.2006 - 16:11
K tomu co napsal Lokki mě napadli dvě věci: jednou (už je to x let) jsem v nějaké knize o koních četla, že se s nakovaným koněm dá pracovat déle (co do počtu let) než s bosým. Jinými slovy podkovy prodlužují pracovní využitelnost koně. Nevím, co je na tom pravdy, ale takhle nějak to tam bylo. A pak k tomu hříběti, co by mělo ujít denně 20km: asi před měsícem mi jedna holčina, co jezdí drezůru říkala, ža by se měl kovat každej kůň, co ujde za den víc než několik set metrů (nevím kolik přesně to bylo), určitě to nebylo víc než 2 km, že prej tolik ujdou v přírodě. To mě docela zaskočilo, nevyznám se v tom, ale myslím, že kůň ujde daleko větší vzdálenosti ať už v "zajetí" nebo v přírodě. No, ale možná hříbata běhaj víc než dospělý koně :)

Jana Lohrová

Vloženo 23.3.2006 - 17:04
no podle mě záleží na tom kde ten kůň v přírodě žije. ale že by ušel míň jak 2km mi teda přijde hodně divný... to i na výběhu popocházením nachoděj naši víc.. nicméně mustangové ve skalnaté americe jistě museli dojít dál pro trochu trávy než koně třeba tady. takže je to opět kůň od koně jiné :-)

Kačka Benešová

Vloženo 23.3.2006 - 18:16
heh,možná se mi budete smát či něco podobného,ale-k jakému účelu tedy jsou podkovy?

Jana Lohrová

Vloženo 23.3.2006 - 18:32
-proti klouzání na trávě -jako ochrana kopyta(třeba u koní pohybujících se celý den na silnici, nebo hodně a často po tvrdém). -zpevnění kopyta, případně opravení nějakých vad postoje, kopyta.

Kačka Benešová

Vloženo 23.3.2006 - 18:43
tak to jsem si do dneška myslela taky. + ochrana šlach... další mě momentálně nenapadají... ale po přečtení této diskuse a diskuse -Sport bez podkov- začínám o tom pochybovat... nebo ne pochybovat,ale názory-kout jen na předek je blbost apod. mi přijdou zcela zcetsné...

Jana Lohrová

Vloženo 24.3.2006 - 9:23
s tou ochranou šlach myslim že je to dost diskutabilní... stejně jako kloubů, vazů a kostí. pokud se jedná o neklouzání, tak s tim určitě ochrana šlach souvisí, ale pokud jde o koně s dlouhodobou zátěží (např. vytrvalostní) tak myslim že karol někde zmiňuje že nepodkované kopyto si řekne, pokud nastane problém, ale podkova zmírňuje citlivost- a ty tedy nepoznáš když problém začíná a nezachováš se podle toho. asi je to trošku zmatený, doufám že pochopitelný :-)

Dominika Švehlová

Vloženo 24.3.2006 - 12:10
O tom, zda a jak se rohovina ve spojitosti s kutím za tepla vysouší, by se dalo polemizovat.... :-) Když srovnám pro a proti připalování, pak mi to u "normálního" koně přijde lepší, než kovat za studena. Třeba i proto, že kovář dokáže lépe srovnat podkovu a přizpůsobit kopytu. Ale nesmí se připalovat nevhodné kopyto a nesprávným způsobem.

Roman Gronský

Vloženo 24.3.2006 - 12:22
koně ujdou přes den někde od 15 do 50km, podle plemene, ročního období a typu pastvy. Stádo z hříbatama se pohybuje mnohem pomaleji - proto se taky rodí hříbata na jaře do dostatku pastvy a vody, aby se stádo nemuselo pohybovat na dlouhý vzdálenosti. Koně v ohradách bez pastvy kolem jedný kupky sena nachodí o poznání méně, ale furt rozhodně víc než 2kilometry za den. I boxovej kůn jenom popocházením v boxe nachodí víc. Když jsem to předevčírem psal, tak jsem ještě netušil, že paní Strasserová má v zásobě mnohem větší pecku, o kterou se s náma podělila v závěru kurzu (a určitě by jí nevadilo, že se o ní podělím s vámi) - měli by jste všichni vědět, že mechanika pohybu, úhlení kopyta a postoje končetin nejsou dědičné, jak jsme se doposud bláhově domnívali, ale jejich odchylky jsou způsobeny právě chybama v managementu chovu. Náprava je ovšem jednoduchá - podle plexisklové šablonky na které máte vyznačené správné (přirozené!) úhly kopyto seříznete (popřípadě necháte dorůst tam kde chybí) a vše se v dobré obrátí. Jo kdyby to náhotou krvácelo, nebo se vám koník přichvát, je vám samozřejmě k dispozici klinika. Abych byl sebekritický - bohužel jsem neprozřel, takže mi to spíš připomínalo kurz retrofrenologie (od Terryho Pratcheta) nebo, jak poznamenal jeden z přítomných podkovářů, Cimrmanův holící strojek.

Dominika Švehlová

Vloženo 24.3.2006 - 19:51
Pokud vím, pak by přiložení podkovy, rozžhavené maximálně do červena (teplotu ve stupních teď z hlavy nevím) nemělo trvat déle než 5 sekund a nemělo by se prodvádět vícekrát po sobě, než dvakrát. Můžu prozradit, že jsme dělali malý "polní" pokus, o němž bude informovat Jezdectví a pravděpodobně i EQ. Nejsem podkovář, ale podle toho, co od těchto lidí slyším, je obrovský rozdíl připravit podkovu na studeno a připálení podkovy nesmírně pomůže zjistit, kde je jaké nerovnost.

Milena Tyralová

Vloženo 25.3.2006 - 17:57
téda, docela lituji, že jsem tak zábavný seminář nenavštívila "Cimrmanoviny" miluju ;-))

Stepanka Kucerova

Vloženo 25.3.2006 - 20:11
milko, nemusi te to mrzet, zase takova legrace to nebyla. na druhou stranu, pokud se tam clovek nesel zasmat nebo dohadovat, to bylo docela prinosne - to abych se zastala tech, kteri seminar s dr. strasserovou organizovali a i dr. strasserove samotne. jestli te zajima neco vic, stav se, dokud to mam vsechno v pameti a prectu po sobe svoje poznamky.

Judita Kabzanová

Vloženo 25.3.2006 - 21:50
Ja jsem kobcu dva roky kula za studena, pak jsme presli k Vincalkovi, ktery kuje za tepla. Jsem s nim velmi spokojena a doufam, ze nebudu muset menit, nejenze podkovy prestaly po mesici upadavat (mam plnasku s "papirovymi" kopyty), ale hlavne ma o hodne lepsi tvar a velikost kopyt nez predtim... ono to muze byt i kvalitami kovare, ne jen pripalovanim, ale pro me pripalovani znamena to, ze podkova bude drzet lepe a dele.

Roman Gronský

Vloženo 25.3.2006 - 23:59
nic na víc od textu knihy tam prakticky nebylo, kromě praktické ukázky vystrouhání kopyta - s typickým komentářem (kopyto zničené podkovou a boxovým ustájením), samo vystrouhání bylo provedeno bez ohledu na postoj končetiny (alespon přední, tu zadní sem vzdal, takže nevím) a trvalo (po odečtení časových prostojů komentářů a focení cca 35minut s tím,že by se to mělo za dva dny zopakovat. Sranda to opravdu nebyla, protože dost lidí přijelo s očekáváním návrhů řešení současné problematiky péče o kopyta a nikoliv na plošné odsuzování německého systému chovu koní. Pro lidi zvyklé na dokladování teoríí pomocí klinických studií a skutečných případů to bylo prakticky neuvěřitelný - většina lidí co se dohadovali prostě jen nebyla schopna uvěřit tomu, že to co slyší přednáší německý promovaný veterinář. Na druhou stranu seminář určitě přínos měl, v budějicích se jich o koních moc nedělá a navázaný kontakty taky nejsou k zahození. Kdyby byl o den kratší nebo by probíhal jako workšop, bylo by to asi snesitelnější.

Martina Pospíšilová

Vloženo 26.3.2006 - 10:47
Diskuze na téma kování či nekování sleduju pozorně, protože bych samam byla radši zastáncem nekování - bohužel realita je trošku jiná. Momentálně máme dva stejně staré tříletky - od narození venku a myslím, že těch kilometrů nachodili dost. Jeden má kopyta krásná, druhému asi před půl rokem začalo kopyto od korunky praskat a momentálně se stěny kopyta při každém pohybu viditelně hýbou. Podotýkám, že oba hřebečci mají stejné podmínky, co se týče výživy a pohybu - jediný problém je podle mě v genech. Matka hřebečka s prasklým kopytem na to rovněž trpí a myslím, že nebýt podkov, byla by už dávno v salámu. Dalším aspekt kování je opravdu využití koní - letošní zima byla opravdu extrémní a abychom mohli aspoň trochu jezdit, museli jsme pokaždé absolvovat docela dlouhou cestu po silnici - a to je bohužel na kopytech vidět. Takže řešení je buď nejezdit nebo nakovat - bohužel

Stepanka Kucerova

Vloženo 26.3.2006 - 13:16
já myslím, že nepočítala s účastí odborníků, že prostě přijela s připravenou přednáškou, kterou má ve svém systému vzdělávání zařazenou jako první a která je pro laiky. taky jsem se občas podivila, co jsem se dozvěděla.ale přičetla jsem to šumu v překladu. je pravda, že nejspíš ta její metoda funguje - někdy a v definovaných podmínkách ustájení, výživy a úprav kopyta. jen je potřeba přijmout tu její filozofii, což je pro průměrného majitele koně asi velmi složité až nemožné. nepíšu to jako její zastánce, naopak, seminář spíš prohloubil mé pochybnosti - ale ne o ní jakožto propagátorce té metody, nýbrž o mně jakožto o majiteli koně. touhle cestou se asi nevydám z důvodů subjektivních i objektivních.

Jana Horynova

Vloženo 22.11.2006 - 15:30
Ahoj, můžu se zeptat, co si myslíte o tom, nechat koníka nakovaného jenom na zadek? Dík Janča

Dominika Švehlová

Vloženo 22.11.2006 - 16:23
A důvod? Je to poněkud neobvyklé.
1 2