v inzerci, jiné zkušenosti nemám, zatím vždy proběhlo vše očekávatelně (očekávatelně podle toho, jak jsem to odhadla při první komunikaci s majiteli)

Náhodou...na "rejpání" lidiček, co tam jeli pro jeho polobratra. Vyplatilo se a splnilo se nad očekávání vše, co sem chtěla. Jinak čučim po inzerci, takže pokud bych nesehnala koně opět přes známé, tak asi přes inzerci či prodejní stáje.

pres inzerat jsem jela na 3leteho hodneho obsedleho a privezla si od nich jineho trileteho, zlobiveho a neobsedleho, ale zatim to vypada, jako dobry tah

A co ty prodejní stáje? Viděla jsem pár koní od nich, ale měli příšerně nataženou cenu..

celej život inzeráty Fauna a Jezdectví

Hříbata (odstávčata) přes inzerci (Equichannel) a sporťáky přes známé :o)).

Reakce na 1492522: jelikož se u koní hodně pohybuju a mám dost velký přehled dneska bych si troufla koupit koně jen přes známé. Podle mě ty dobří koně se do inzercí ani nedostanou.

Přes inzerci (převážně zde a bazoš), poslední zkušenost přes prodejní stáj. I když ji tu mnoho lidí nemohlo přijít na jméno, mám výbornou zkušenost se slečnou Becáničovou z Nýřan.

Nu zkušenost mám jednu, nabízela mi výměnu kus za kus, kus zdravého za kus chromého a hlavně pro mě težce zarolovaného, tak jsme šli od válu :) a kobylu mám do teď doma. Pak mají zkušenost ze stáje od sousedů, byly se tam podívat na hřebce (byl nedávno v inzerci) a údajně zdravý koník s čistým RTG tak úplně fit také nebyl, nato že nabízela do vyššího sportu... Asi takhle videa jsou vždy úděsná, koně zarolovaní až běda a skáčou leckdy co není úměra jejich věku a vždy bych chtěla RTG. A teď k mým zkušenostem. První kůň - inzerce - katastrofa, která mě díky skryté vadě stála balík, kůň se složitě vracel a já přišla za 14 dní jeho vlastnictví cca o 30 tis. Další dvě zkušenosti jsou z hřebčína, tam je to OK, ceny úměrné, předvedou kolekci a hlavně záruka!!!! i na křivé chlupy....prostě nelíbí, tak nám je vraťte. Kupovali jsme kobylu a plemenného hřebce. Nyní se sle složitě chystáme dal dalšího hřebčína - bohužel do Maďarska, zatím poslali kolekci, my jí zúžíme na původy, necháme si předvést kolekci a uvidíme. Další kobylku mám z NH Kladruby, zkušenost výborná, opět ředvedení na sto způsobů, mohla jsem vidět rodiče, předvedení na ruce a pod sedlem, chování ve stáji atd. Na inzerci již ne, výše někdo měl pravdu, ti dobří se tam nedostanou a záruku Vám dnes dá opravdu jen ten kdo si to nemůže dovolit být pohaněn, nebo ten kdo je opravdu solidní.

Tak já od ní brala kobylu s kompletním veterinárním vyšetřením a RTG, odpovídala inzerovanému stavu. Co byla u ní, očkovala, odčervovala, udělala krve, zaplatila poplatek u ČJF. Přivezla mi ji až před barák, pomohla vyložit, nandat deku, zajímala se, jak se aklimatizuje v nových podmínkách i několik dní po prodeji. "Zarolovaná" na videu byla kobyla taky, ale po 15 minutách uvolňující práce ji takhle "zaruluju" na 2x lomenným udidle taky. Naopak, dostala jsem "manuál", že kobyla nepotřebuje jezdit s bičem ani špornama. Jestli někdy budu kupovat dalšího sportovního koně, tak se budu zajímat, co má zrovna v nabídce. Jinak za poslední 4 roky jsem kupovala 8 koní přes inzertní servery a všichni byly při jejich prodeji milý a ochotní, protože potřebovali prodat....

Reakce na 1492743: Nu třeba diskuze zde jí pomohla k tomu, aby se paní "probrala" ze sna, já jen psala mou zkušenost a ta pozitivní nebyla, do kontaktu jsem přišla s totuto paní před více jak rokem. Já bych koně zde ale nekoupila, jejich prezentace se mi nelíbí, vím že za to ti koně nemohou, ale pokud bych chtěla do koně investovat částku okolo sta tisíc, která většinou šla do jednoho našeho, tak jinde a s větší pravděpodobností dalšího rozvoje výcviku a prezentace. My to máme asi lepší - nekupujeme sportovce :) :), nekupujeme skokany :) a proto výběr mám o mnoho jednodušší. BTW měla jsem za úklo jednou prodat kobylu do reiningu a za levno zrovna nebyla, do inzerce se také nedostala, jen co se to rozkřiklo, druhý den byl kupec.

Přes inzerát z Bazoše - zkušenost velmi pozitivní..na druhou stranu to, co jsme předtím, než jsme našli tuhle objeli a viděli kolikrát tak pozitivní nebylo, ale v podstatě se nedá říct, že by mě to nějak odradilo...protože mě zajímají Qh, Ph, tak hodně koukám, co nabízejí různé ranče a sítě rozhodím i po známých...

Přes známé a téměř na slepo. Celkem tři koně jsem před koupí ani neviděla,ale nikdy jsem se ještě nespálila. Tenhle přístup,ale raději nikomu nedoporučuju :-).

Vždycky jsem objížděla inzeráty (od roku 2001 zde na EQCH:-), ale to je fakt o nervy. Posledního koně (odstávče) jsem koupila tak, že jsem zavolala do většího hřebčína a nechala si předvést několik hříbat z ročníku, ze kterých jsem si vybrala. Viděla jsem oba rodiče, pravé sourozence, podmínky odchovu, hřebčín má dobré jméno a kdybych to bývala udělala rovnou, mohla jsem si ušetřit tak dva tři tisíce zbytečně najetých kilometrů, o času nemluvě:-))

Já své dřívější koně pořídila spíš tak nějak, že na mě někde v okolí nebo přes známé zbyli, ale pak jsem koupila dvakrát hříbě přes inzerci, neměla jsem velké požadavky. A zhruba před rokem jsem zakusila první skutečné vybírání a to už bych nerada znovu podstoupila. To těžké rozhodování!!!! Jako prohlížet inzerci a "cvičně nakupovat" to by mi šlo, to když o nic nejde, to se vybírá snadno. Když na to ale došlo, tak kromě kritérií na svého vysněného koně jsem řešila ještě to, že sama autem dojedu max. 100 km a to ještě spíš jen tam, kde to znám a jinak jezdím vlakem. Takže s tímhle cestovat po republice a obhlížet to co si vyberu v inzerci, tak jsem měla obavy, že vezmu první, co bude mít 4 nohy. Navíc jsem chtěla vybírat nejraději z více koní, abych měla i pocit, že si mě ten který nějak sám i vybral. A tak mám vlastně obrovské štěstí, že chovy menších rekreačních koní mám nedaleko hned dva - 5 a 25 km. V obou chovech jsem si vybírala z nabídky minimálně 5 koní. V obou jsem si vybrala favorita a i váhání mezi těma dvěma bylo těžké, ale myslím, že jsem vybrala správně. V obou případech jse neměla z prodávajících pocit, že se mi cokoliv snaží vnutit, dozvěděla jsem se o koních dost informací, pochopitelně oba rodiče k vidění.

Reakce na 1492522: Svého nejlepšího koně jsem koupila přes dnes již neexistující web konskytrh.cz,paradoxně jsem ho koupila s westernovým sedlem kůň neměl s westernem nic společného byl to příslušník lucemburského teplokrevníka s drezůrním původem a následně dosáhl výkonnosti TT ve skákání :o),další koně jsem kupovala přes equichannel,bazoš někteří byli od chovatelů,někteří od soukromníků.Buď se mě kůň líbil a odvezla jsem ho,nebo nechala být.Je jasné že né všichni nabízení koně jsou té kvality co inzerenti inzerují,ale dá se koupit slušný kůň za rozumnou cenu.I já mám v současné době dva koně vhodné do sportu na prodej jak jinak než za rozumnou cenu...A kupci ....,spíše jsou to slečny co si chtějí dopisovat a nejlépe smlouvat o ceně a to koně ještě neviděli,to mě dostává...Když já chtěla koupit koně jela jsem rovnou s hengrem a buď jsem ho koupila,nebo jsem jela s prázdnou,ale nikdy jsem nesmlouvala po e-mailu :o)....Asi je jiná doba...

Já už přes inzerci (kdekoliv v časopise, netu) - nikdy. Nikdy v životě už si nekoupím koně od lidí které osobně neznám, nebo koně nemám možnost sledovat delší dobu. Ne, že by se mi stalo něco strašnýho, ale stojí to potom dost peněz -ptž lidi dneska neuvěřitelně kecaj, nebo mlžej, a nebo (to se vždycky uklidňuju) to myslejí dobře, ale zas až tak tomu nerozuměj....

Reakce na 1492718: Podívej se ještě jednou na její videa a potom běž do knihovny a vem si knížku světoznámého trenéra Ernesta Dillona Výcvik skokového koně, prohlédni si fotky a pak se zamysli nad tím, jestli ti nejsou trochu povědomé:) Píše se tam, že skokový kůň by se nikdy neměl porovnávat s drezurním. Drezurní koně chodí více zpříma a zlehka, ale skokani potřebují být prostupní a jsou mnohem pevněji na udidle. Zaměř se hlavně na fotku vpravo (u textu jsou fotky drezuráka a skokana). Jen tak pro srovnání:)

Souhlasím s Petrou,kupovat od cizích lidí je fakt risk. Já kupuju z větších prověřených chovů, kde si špatnou reklamu nemůžou dovolit. Mám záruku dobrého původu,můžu si vybrat,koně jsou známí,i jejich rodiče. Nevýhoda je vyšší cena.

Reakce na 1493874: Úplně tak nesouhlasím - znám případy ze svého blízkého okolí, kdy si více či méně známí koupili koně z velkých chovů (známých, hodně známých) a koně nebyli o nic lepší (spíš horší) než koně koupení náhodně od cizích lidí, třeba na inzerát. A naopak - našla bych i případy, kdy kůň na inzerát byl danajským darem. Takže já bych se tak ostře nevyhraňovala ani k jedné variantě, bývá to stejně tak jako tak o náhodě či cíleném hledání, které je zpravidla dost zdlouhavé, ale pokud nepospíchám a nekoupím prvního koně bez valného rozmýšlení, mám šanci si toho "svého" najít. My jsme zpočátku koně nakupovali, jak přes inzeráty, tak přes známé, vlastně i od koňského obchodníka/vyhlášené prodejní stáje - vždy to ale bylo o tom hledání koně splňujícího naše požadavky a naše konkrétní představy. Přesto i tak jsme časem některé koně opět prodali, protože jsme zjistili, že nesplňují očekávání, která jsme do nich vkládali - což ale nevylučuje to, že dalším kupcům ti koně třeba naprosto vyhovují a splňují jejich ambice. Vzhledem k tomu, že občasně odchováváme hříbata, i my se uchylujeme k občasným prodejům těchto odchovů a to hlavně formou inzerátů - a nemyslím si,že bych nabízela nějaké méněcenné šunty odchované ve chlívku na slejvkách a na plesnivém seně. Takže šmahem odsoudit inzerenty, to mi přijde dost nefér, vždy je to o konkrétním koni a konkrétním chovateli :-)

Dobrej kůň se do inzerce nedostane - hned jak se to rozkřikne - zítra je u něj kupec. Takhle myšleno se mi to moc líbí:).

Záleží na tom, co si kdo představuje pod pojmem "dobrej kůň". My třeba kupovali zásadně mladé koně, neobsednuté - a ti se v inzercích nabízejí, zrovna tak hříbata nebo chovné koně. Ale kupovali jsme tak i starší klisnu - tehdy sedmiletá, neshledali jsme na ní něco "nedobrého" :-), teď mám rozjednanou klisnu patnáctiletou, přišla jsem na ní jen díky jejímu inzerování. A dobrých hobby koní se v inzerci taky najde dost, jen se musí hledat a nekoupit první herku. A stále si nemyslím, že by v inzerátu nešlo najít i koně do sportu (vzpomínám třeba koně nabízené v inzerátech Kuřetem Napipi nebo Čarovničkou - kdybych v tu dobu sháněla, na ty bych se zrovna jela podívat), já se třeba chystám inzerovat čtyřletého valacha z naší Skové kobyly, tříletku vyrobenou v Německu a porozenou u nás, na odchovně mám na jaře dvouleťáka, který úspěšně prochází každým tříděním a bude určen k prodeji - tito tři koně mají předpoklady do sportu, několik mladých zdravých haflingerek importovaných z Tyrol, možno též využít do pony sportu - co je špatného na tom, že půjdou do nabídky přes inzerát?

Reakce na 1494052: Nemyslím, že by v dnešní době stačilo říct že prodávám toho a toho koně a hned by se po něm zaprášilo jen mezi známými a jejich známými. Tedy pokud není pod cenou. Myslím, že i dobří koně si za svou cenu na svého kupce musí počkat. A tu si můžou krátit pobytem v inzerci. Přes známé se kupuje i snadněji právě z důvodů větší jistoty.

Reakce na 1494062: Śpatného na inzerci není nic:)

Reakce na 1494062: Rumbo,ale já jsem nenapsala,že přes inzerát je všechno špatně. Napsala jsem ze známých chovů,to znamená,že to může být i inzerát,ale od člověka,který chová dlouho,je známý,popř.vystavuje,má prověřený rodiče atd. To jste teda i vy.

Já to ale napsala jen jako příklad potencionálních inzerentů - já si prostě nemyslím, že by se v inzerci vyskytovali jen samí matláci a šmajdové bez pořádných původů, bez potencionálu do sportu atd. Já si pořád myslím, že se tam občas fakt dobrý kůň najde. I když samozřejmě nepopírám, že nejlépe se nakupuje u známých (u dobrých známých) :-)

Reakce na 1494128: Já bych to ještě pro zadavatelku upřesnila - koníka jako hobby bych zas až tak neřešila. Pokud ale od koně očekávám nějaký výkon a chci ho do sportu - tak se raději jako první poptám u lidí které znám.