Jsem na tom s časem podobně. Minulou zimu jsem v týdnu jezdila středa, pátek. Víkend byl samozřejmostí. Jinak kůň přes den v ohradě, přes noc v boxu. Ve všední den jsem po příjezdu hned sedlala a vyjíďěla podle potřeby a možností buď na jízdárnu nebo do terénu. Čištění a ostatní ňuňání jsem nechávala až po ježdění.

Jezdím jen o víkendu, ve vąední dny s koněm pracuje slečna co mi s ním pomáhá.

aj ked halu mame, v zime casto jazdim aj vonku a po tme (tiez pracujem a ku konom chodim az po piatej uz po tme). minuly rok bola mierna zima, podklad nezamrzal a dalo sa na jazdiarni jazdit uplne v pohode. kona som postupne zvykala a dnes nema problem jazdit aj v uplnej tme v znamom prostredi. pokial jazdis v terene, ktory poznas (vylucujem vychadzky, myslim jazdiaren), potom by to nemal byt problem. moj kon to zvlada aj sam, je to dokonca lepsie ako ked je viac koni po tme, lebo nehrozi riziko ze sa zrazia. ked sme jazdili dve, vzdy sme sa dohodli, ktora kde bude, aby sa sa nezrazili, pretoze niekedy fakt nebolo vidiet ani po cumak .... ine je ked zamrzne, nemyslim sneh, ale taky hnusny suchy mraz ked zamrzne rozrite blato a vsetky terenne nerovnosti sa stavaju tvrdymi ako kamen. v takom pocasi vymeknem a neriskujem starcove nohy.

Loni jsem chodila jezdit buď ráno před prací nebo po práci - a to už ve tmě. Chodila jsem jak sama, tak s ostatníma. Jen známé trasy krok, klus. Spousty známých (nekoňáků) se mě ptali jestli mám na hlavě hornické světílko, že přece nemůžu nic vidět :-) Naopak lepší je to bez světla a ještě lepší, když napadne. To s tím pak nemám žádný problém a koně taky ne.

ahoj, jsem na tom podobně. Sloužím 12 hod. služby a po denní přijdu na stáj kolem 19:00.Jezdím po tmě, hned jak přijdu. Buď jízdárnu, nebo i do známého terénu, pokud není takový ten nebezpečný mráz po dešti, kdy je všechno jako sklo. Jezdím ven s čelovou svítilnou, sice by bez ní někdy bylo vidět i líp, ale bojím se myslivců. Na sobě nosím i takovou tu "popelářskou" reflexní vestu.Po příjezdu chvíli vodím, pak dám odpocovací deku a dám kobylu pást (bydlí venku 24/7), zatím vykydám malý výběh u jejího přístřešku, dostelu přístřešek, doplním vodu a tak (kobí je už nakrmená od služby, co zavírá - v zimě kolem páté odpoledne). Případně doplním trochu sena, když se mi zdá, že už má málo :-) a když jsem měkká, tak i hrstičku jádra, nebo nějakou dobrotku...Mezitím mi kobyla uschne (v zimě se snažím ji tolik nerozpumpovat a nezpotit, chodíme po delším vykrokování hlavně dlouhé úseky v klusu, na rozdýchání a posílení svalů, občas trochu málo cval, pak zas klus a déle krok), tak jí přivedu, vyberu z kopyt, sundám deku a trošku jí "přelíznu" (slepená srst, co po zpocení zbyde, prý neizoluje tak dobře).No a pak už dostane kobí pusinku, dobrotu a hurá domů...(Naštěstí mi na kobylu taky chodí holčina, takže jí někdy bere ona a já nemusím tohle podstupovat při každé denní)

Teda s těma myslivcema mě to vůbec nenapadlo. Myslíš, že choděj i v úplný tmě? Mě by tady jeden nejradši odprásknul i za bílýho dne. Když si postavjěj posed u koňostezky, tak s nějakym tim koňem občas musej počítat, ne?

Myslivci chodí jen když je měsíček, po tmě se bojí. Za tmy chodíme my, pytláci, kteří jsme pro koně neškodní :-)))

Ja jezdim tak do konce listopadu, ale uz jen do terenu prosinec maji cely mesic volno a v lednu zase zaciname nadelavat kondicku a jelikoz bydlim pod orlickymi horami a je tady povetsinou dost snehu tak delame skirink( nevim jak se to pise) ridime si kazdy lyzar kone sam mame je na to naucene.

To nemáte ani nějakou špuntovku? Co když vás napadne třeba něčí hříbě? ;-)Já nevím, jak chodí myslivci, ale pravda je taková, že jim moc nevěřím a tak si říkám, že mě světýlko na hlavě zas tak nezatíží...