buď špatně čtu nebo jsi to napsala poněkud chaoticky - jmenuje se to ježdění na ohlívce, píšeš, že se s ním bez udidla nemůžeš dohodnout a ptáš se, jaké máme zkušenosti s ježděním bez ohlávky my. No já jsem ve výcviku poněkud zpožděná, takže jezdím buď na ohlávce nebo na udidle zcela bez ještě ne :-) kůň si musí na každý nový druh komunikace mezi člověkem a sebou zvyknout, naučit se to. Je-li to nový koník, nevím jak moc nový a kolik práce už jsi s ním udělala, tak si musí zvyknoutna tebe, nabýt k tobě důvěry, pak si snáz zvykne na navé komunikační prostředky - tedy ohlávku místo udidla, doporučila bych provazovku ne stájovku. Já mám s ježděním na ohlávce zkušenosti dobré, jezdíme tak na špacíry a do výběhu, na práci si beru uzdečku s klasickým nebo dvakrát lomeným stihlem.

:) Tak u nás je to podobné, až na to, že občas i bez :) Kůň nejlépe reaguje na to, na co je zvyklý. Takže se můžeš dostat až k našemu paradoxu, že když mi kobyla nerozuměla na páce, tak jsem si ji sundala, a opravila si komunikaci bez :) Takže k dotazu - s novým koněm nejprv buduju komunikaci ze země, nejlépe na tom, na čem pak budu jezdit. Takže pokud chceš jezdit na ohlávce, pracuj s ním na ohlávce. Až si budeš jistá, že ti rozumí, můžeš na něm s tou ohlávkou začít jezdit.

Ja jezdim jen na ohlavce. Mam klisnicku ,penaska. Behala dostihy a je hodne temperamentni, ale vychazime spolu moc dobre. Necham ji vyblbnout, a to, co chce ona a potom muzeme pracovat =) Nijak se nehadame, mam ji sice dlouho ale taky mi dlouo trvalo, nez jsem ji presvedcila, ze spolu muzeme vychazet. Na vyjizdkach ji vzdycky popadnou dostihovy pudy, ale mne nejaka ta rychlost nevadi ;), docela ji chapu. Nevim, proc se lidi boji, vzdycky koukam, jak ti lide se boji na kone vylezt bez sedla, bez bice a bez uzdecky, nekdy jezdim jen s voditkem :) Taky jsem si driv delala obavy, co kdyz se neco stane? Pak jsem to zkusila jen takhle "nalehko" a slo to. Naucila jsem si ji na to a hodne lidi mi zavidi, jak nam to klape =) Podle me, kdyz nechcete nejak pracovat a skaakt zavratny vejsky, ale jen tak pro srandu, je to lepsi, nez tahat kone nesmyslne za kus zeleza v hube... =)

Inu, Kettysku, kdybychom se znaly osobně, asi bych nepatřila k těm, kteří ti závidějí; spíš bych se přiřadila mezi ty, kteří by tě v té fázi blbnutí (pardon, dostihových pudů) tvé kobylky opravdu nechtěli venku potkat. Ani pěšky, ani na koni. No a - vlastně kdybych to svý zvíře tahala nesmyslně za kus železa v hubě, asi by mě pěkně rychle sundalo... kobylka je sice, pravda, tuhá a tupohubá, ale zas ne až tak, myslím. Víš ono je to kapku riskantní takhle psát - je možné, že jste spolu jedno tělo jedna duše atp., jenže jedna věc je, jak opravdu jezdíte, a druhá, jak to vyzní když to napíšeš, jaks to napsala. No a nevím, jak je to u vás, ale tady u nás je takové pravidlo, že koně se venku míjejí krokem. A fakt bych moc nerada potkala nějakou holčičku, která teď při četbě zajásala a následně se vydala experimentovat na koni s vazákem na uzel na ohlávce, ufff. Bydlet v liduprázdné a koňoprázdné stepi, tak není problém. Rychlost mi taky problém nečiní, ale kontrolovaná! A pánbů nám, myslím, dal určitou dávku strachu proto, abychom nedělali hovadiny.

Tak ta poslední věta mě pobavila, ale tím to nechci zlehčovat, naprosto s tím souhlasím :-) jenom bohužel na některý pánbu asi při rozdávání zapomněl...

Mám nového koníka a chtěla bych na něm jezdit na ohlávce.Nevím ,jak přesně bych měla začít,tak mi prosím poradte jaké máte se žačátky ježdění na ohlávce zkušenosti.

Jezdil jsem na stihle, pak na pace... Pak jsem si poridil parelku, dal ji svemu hrebcakovi na hlavu a zacal na ni jezdit ;o) A posloucha na ni lip, nez na jakemkoli udidle ;o)

Ale pravda, musim podotknout, ze obcas jsem jezdil tak, ze mel kolem krku voditko a kone velmi dobre znam, mam ho od hribatka celych 13 let. Na ciziho kone bych takhle nesednul ;o)

Já mám kobylku 6 let. Je hodně temperamentní a výbušná.. Běhala dostihy a pořád to v ní je a zůstane. Dlouho jsem ji přemlouvala, že to půjde a jde to. Jezdíme jen na řemínku, nebo ji vodím nohama. Ale ven, nebo na jízdárnu jen s ohlávkou. Je to v pohodě, nic s ní nedělám, tak proč jí rvát do huby kus železa. Když jezdíme jen tak "nalehko" je mnohem přístupnější a ochotnější, než když má uzdečku =)

hm, nerikam, ze ji necham delat, co chce, jen ji nepotrebuju spraskat bicem, kdyz se v ni projevi kun a ne stroj, ktery se nemuze ani uleknout, kdyz nekde vystreli srnka. A ze by delala takovy blbarny, asi bych nejezdila na ohlavce. A taky nechci rikat, ze nekoho tahate za kus zeleza, nevim, jakym zpusobem jezdite, jen to, ze pro me je s touhlou kobcou udidlo zbytecny. Kdyby me nemela v lasce, sundala by me okamzite, ale nema to zapotrebi. Jak jsem to napsala? U nas jsou westernaci, kteri jezdi jen na ohlavce, nebo na remincich. A nikdo tam nejezdi na uzdecce, takze to nikomu nevadi, vsichni to delame stejne. I parkurovi kone jezdi casto takhle i parkur. A jen tak, neexperimentuju, jezdim dost dlouho na to, abych poznala hranice a kone. Mam triletyho hrebce, obsedala jsem ho, vyhazoval, hazel hlavou a jako kazdy mladoch se me snazil sundat, na toho bych si ohlavku nevzala, ale na tuhle kobylu, kterou znam skoro celej svuj jezdeckej zivot si ji beru. =)

bohuzel, uz je to tak :-)

Myslím, že experimentuješ dost :-) Ježdění na provazové ohlávce je v našich podmínkách součástí výchovy koně pomocí metody PNH. A při jejím použití kůň při obsedání nevyhazuje, nehází hlavou ani ničím jiným, nesnaží se nikoho sundat, ale snaží se naopak vyhovět. Po zvládnutí práce na ohlávce a jednom vodítku následuje práce na otěžích, bez ohlávky a práce na udidle, podle zaměření majitele. To, že kůň nereaguje na zvěř úprkem, ale jen pozorností nebo jedním skokem bokem, znamená, že je dobře vychovaný, ne že je "stroj" :o)

Nejprve si koně připravit ze země a teprve až bude vše ze země na takové úrovni, že víš, že koně bezpečně v každé situaci ovládáš a on to přijímá bez obav a odporu, pak teprve začít jezdit. To platí pro ježdění na jakémkoliv druhu uždění.

Tak tak, už dávno mám tu zkušenost, že se mlaďoch při obsedání nesnaží člověka sundat, ale opatrně našlapuje, vyvažuje a snaží se vyhovět :)

Z mých zkušeností dělali při obsedání bugr koně, kteří byli obsedání velmi narychlo a násilně a vlastně se báli člověka. Přestože jsem nikdy PNH nedělala, obsedala jsem nebo byla přítomna u obsedání celé řady různých koní a vyhazování a stavění se neobjevilo, koně byli jak mílius, pokud byli předem řádně připravováni ze země. Mladí koníci, kteří člověku důvěřují (ale i ti, co člověka příliš neznají) mají úžasnou vlastnost vyhovět, až mě to kolikrát dojímá.

pises, ze i parkurovi kone u vas takhle casto jezdi parkur. K cemu to, kdyz na zavodech pokud se nepletu uzdeni byt stejne musi. Nebo asi u hobbiku to je fuk, asi jak kde. Taky si nekdy beru jednoho valacha jen na ohlavce, znam ho deset let od jeho narozeni a je to spis flegmousek, takze ho jen tak neco opravdu nerozhodi.

to je ta moje kobylka taky. Ten mladoch, nedelal caviky, ze by me chtel sundat nenavisti, ale zkousel, co muze. Pripravovala jsem ho na to celou zimu a par mesicu predem, sedlo znal, chodil na lonzi atp... Na ohlavce ty parkury skacou jen pri treninku, na zavodech maji uzdecky. K cemu, mame valaska, ktery skakani miluje, ale zavodne nejezdi, jen taksi treba skace sam pro radost. Bavi ho to a jde na to sam, k tomu uzdecku nepotrebuje, jsou to male skucky. Na verejnych trenincich byt uzdecka nemusi, tak s ni taky nemusi porad jezdit.

rozhodně nemám stroj a přesto mu může vyskočit zajíc mezi nohama a to doslova a nehne uchem... Ježdění na ohlávce je rovno jakémukoli jinému způsobu jezdění, není lepší a horší - je jen pro určitého koně vhodnější způsob a i ten se může s časem měnit. Jednoznačně souhlasím s Helou, že nejen to, co já zvládnu ale i myšlení na to, že když někoho potkám, musím se chovat tak, abych nebyla příčinou potíží dalšíc lidí. Ano, koně a nejen koně se venku míjejí krokem - i cyklisty, pěšáky, kočátky, totorkáře... míjíme krokem a proto pokud cválám a zaregistruji protichodce nebo vpředu někoho před sebou přecházím do kroku... to vyžaduje jednak přiježdění koně a druhak mát koně na pomůckách tedy pod kontrolou. Ne držet za hubu, aby nedošlo k omylu.... Právě tak souhlasím s těmi, kdo mají zkušenost, že vyhazovaní či stavění se v době obsedání je spíš varianta pro uši neznalých slečen z úst statečných chlapíků, než reálný obraz koní které jsem viděla obsedat... Viděla jsem takové dramatické obsedání mnohokrát... v televizi :-))) v praxi ani jednou. Udidlo mě osobně umožňuje velmi jemný dorozumívací most s mým koněm. není nesmyslný a ani za udidlo netahám. Lidi se možná bojí z neznalosti, přece jen ta moda přišla relativně nedávno a nesporně vyžaduje čas a postupnost, aby se otevřela ta zamčená brána nepoznaného. Škoda, že se nemůžeme poptat koní, zda preferují váhu rozloženou sedlem nebo sedací kosti těsně dosedající na jejich hřbet, zda je jim milejší kov v hubě a dělený kontakt na pravou a levou část huby nebo zda je lepší když jim vyvíjíme tlak na nosní kost a poměrně nepřesným umístěním... Ona provazovka není jemnější způsob ovládání, jak by se snad na první pohled mohlo zdát :-)

K tomu jen dodám: mám dojem, že bez udidla často jezdí lidé, kteří jsou líní zdokonalit své jezdecké umění natolik, aby byli schopni sedět na jeho hřbetě hluboko a klidně, aby měli citlivé a nezávislé ruce, takže udidlo nebude mučící nástroj, ale dorozumívají prostředek. Víš, co je zajímavé? Viděla jsem spoustu fotek lidí "přirozeně jezdících" na koni bez udidla a sedla - koně cválali či klusali s hlavami ve hvězdách a hřbety křečovitě zatnutými, pokud jsem podobné scény viděla v reálu, tak nevíc byli často vidět, jak tito lidé poskakují koni po hřbetě a drží se regulerně za otěže jako tonoucí za stéblo trávy. Nemám dojem, že tito koně jsou ježděni šetrně a že jsou pod jezdcem spokojení! A ať mi podobní jezdci netvrdí, že kašlou na sedla a uzdečky, protože chtějí být přirození - kašlou na to, protože jsou líní fyzicky makat na svém těle. Ono je jednodušší držet se koně za parelku a křečovitě ho probodávat koleny a jásat nad tou přirozeností, než roky se zdokonalovat v sedu a citlivé koordinaci jemných pomůcek...

urco mas pravdu, pobavilo me to, hezky napsany. Taky jsem uz par takovych "kousku videla":-). Ja si beru valacha ne na parelce (nikdy jsme ji ani nevlastnili:-)), ale na normalni ohlavce a to opavdu jen nekdy. Kdyz jdeme plavit, tak ani nesedlame. Kun ma nasvaleny hrbet, uzasny "kulaty" cval, takze se na nem clovek opravdu moc hezky sveze. Je spolehlivy (samozrejme, ze je to "jen" zvire, ale mam ho od narozeni (10let) a troufnu si rici, ze ho dobre znam). Dobre reaguje na pomucky. Druheho valacha bych tak ted nebrala. Nebylo by to prijemne pro me ani pro nej:-). Jezdit bez uzdeni ci sedel za kazdou cenu a myslet si, ze jsem indian je nezodpovednost.

Musela jsem to napsat, už dost dlouho mě takové ty řeči fakt dost míchnou a když pak vidím, jak se ti koně na těch parelkách a pod bodlavými zadečky náctiletých holčiček či těžkotonážními pytly rádobykovbojů pohybují, rve mě to za srdce! Kdyby si ti lidé dokázali ty koně na těch ohlávkách aspoň natrénovat tak, že je koně vezmou na hřbet a hlavu ponesou zároveň s kouhoutkem - nechci po nich žádný pohyb od zádě nebo nedejbože shromáždění :-) Jenže to by museli umět jezdit, mít pro koně skutečný cit a nedržet se jen za otěže, které "přece na ohlávce koni nemohou ublížit" ... Pro mě je vzorem jezdec, kterému jeho koně chodí spokojeně, energicky, ochotně, prostupně a poslušně i na ostrém udidle či páce a chovají se pod ním tak, jako by všechen ten pohyb byl z jejich hlavy a ne požadavek jezdce...

jestli se totiz to jezdeni na parelce nestalo tak trosku modou (v nemalo pripadech vsak dost smutnou modou)...

velmi případná otázka, právě tak aktuální, jako nakolik je vůbec módou mít koně, mít ho doma, být chovatelem.... kolik rychlokvašek je kolem je až k nevíře... a asi to není jen otázka kolem koní, totéž zažívá svět psů a koček... jak módní je mít mainskou mývalí, modré kočky už jsou možná z kursu uvidíme co přinese druhá polovina roku. I u koní je to o módě... záplava žluťáků, pak strakošů, invaze quotrů a teď třeba tinkři... odjakživo tu byli lidé, co si s koňmi rozuměli a přesto se tomu neříkalo přirozené partnerství... no ono co je přirozeného na partnerství koně a člověka - zhola nic. Kůň člověka ve své podstatě nepotřebuje, nemá důvod a partnerství, to znamená rovnoprávný vztah a to kůň a jezdec rozhodně nemají, je nebo snad měl by to být vztah hýčkaného otroka a vlídného a rozumného otrokáře a taky zodpovědného.... Miluju svého koně, ale na zádech ho nevozím, na večeře do hospody ho neberu a do kina ho taky nezvu, nečiní mi radost žrát s ním z jednoho žlabu a vykusovat mu potvory ze hřívy, takže jaké partnerství... nepolidšťovat a zachovat identitu, to by bylo krásné

Megero a Jajo, naprosto s Vámi souhlasím. Krásně napsané!

V tom zmatku jsem tam napsala:ježdění bez ohlávky,ale má tam být ježdění s ohlávkou

Krásně napsané, jak říká majitel naší stáje kůň bez jezdce je stále koněm, jezdec bez koně je ale pěšákem. Ruku na srdce. Oni nás vážně nepotřebují, my neděláme službu jim, ale oni nám. Já jsem se vždycky snažila najít ke svému koni cestu dle vlastní hlavy. Ne podle knížek a věčného studování (i když nic proti němu) snažila jsem se řídit vlastním rozumem a citem. S rukou na srdci můžu říct, že se svojí klisnou mám dobrý vztah, což by potvrdil každý z mého okolí. Miluju jí a není věc, kterou bych pro ni neudělala. Ale také musím říct, že i když je pro mě vším, nikdy nezapomínám, na to že je to a to nijak ve zlém jen zvíře. Pokud bych s ní venku jela jen tak, tak nemůžu přísahat na to, že nenastane chvíle kdy budu muset zasáhnout. Nic proti ježdění na alternativních pomůckách bez udidla. Ale není lepší se naučit správně používat již vynalezené pomůcky? Protože ono i když budu pracovat třeba s pákou, ale správně, tak nebude mučidlem, ale pouhým pomocníkem. Kdo rve koni hubu, okopává ho, vlaje na něm jak prapor a nevím co ještě, tak ten se nemůže nazývat jezdcem to je člověk co se vozí, ale není to jezdec.

Hlavně člověk musí vědět co dělá a proč to dělá. Já tedy na ohlávce jezdim třeba každý den a to tak že koně na nich jezdíme na pastvinu a pak zpátky. Stejně tak dobře když jedem ven na pohodovku vyjíž´dku či plavit, uzdečku necháváme doma. Jezdíme kolem aut i chodců a nikdy nebyl problém. A pokud by se vyskytl nějaký extra problém, který bych na ohlávce nezvládly, tak to 100% nezvládnu o nic líp než na uzdečce! Ovšem když se jde jezdit na jízdárnu(a určitě není mým cílem bezúčelné kroužení po obvodu), tak mám samozřejmě uzdečku, protože přesnost pomůcek je prostě mnohonásobně větší, neříkám, že nejde jezdit jen na ohlávce a dokázat tak třeba sbalit a podsadit koně, provádět přesné obraty atd, ale zatím tak moc si se svým koněm ještě nerozumím, tak jezdím jízdárnu a normální vyjíždky na uzdečce. Já osobně jezdim western a tak vidím dost jezdců, kteří často pracují na ohlávce, většinou si myslím je vše v pořádku, ale najdou se tam i ti tzv, co honí módu - ale co si budem povídat, ti jsou všude! NApř. nyní mi přijde, že nějak dost lidí přechází na mechanické hackamore - pocit z toho co vidím je také dost neradostný. Ale to bude asi hlavní proud těch co právě chtěj za každou cenu jezdit co nejpřirozeněji a bezudidlově a na parellce to jaksi nezvládali, tak lup! - hackamore a je po problému - stále bezudidlové ježdění. Jenže to by to trochu aspoň museli vědět co dělají a jakou sílu vyvíjí. TAkže celý problém je v lidech bezhlavě honících módu, kteří si navíc nechtějí nechta poradit, protže přece oni ví vše nejlíp.

Díky Baddy,tahle odpověď mi sedla se vším všudy.Jestli dobře chápu, udidlo i bez něj, ale oboje rozumně. Danar