elektrický ohradník a bouřka

M Kovar

Vloženo 19.7.2005 - 12:51
Ráda bych to téma oživila. Uvažujeme s kamarádkou o využití el. ohradníku, protože dřevěná ohrada pomalinku odchází a není čas budovat novou+problém sehnat materiál bez nutnosti si samy kácet, problém je ten, že ráno dáme koně do ohrady-na konci vesnice, z jedné strany zahrady s domy, z druhé pole mírně do kopce a pak jsem v práci (obě majitelky koní dojíždíme do města a na třetího majitele spolehnutí není). V létě koně jsou i za bouřky venku, dřív pokud jsme byly doma, tak jsem pro ně běžely, ale koně byli vždy v pohodě a my to pak odstonaly, tak je tam necháváme. Odpověď Karola mě zas tak moc neujistla, že by se něco stát nemohlo, máte s tím někdo teď aktuální zkušenost-ohradník+bouřka? Děkuji.

Eva Marková

Vloženo 19.7.2005 - 13:08
My máme tiež kone na pasienku ohradenom elektrickým ohradníkom. A tiež počas búrky naháňam všetkých okolo zachraňovať kone. :-D Manžel mi ale tvrdí, že blesk by pásku roztavil a zdroj by ohrozený nebol. Čo sa týka ohrozenia koní - 100-percentná ochrana pred bleskom neexistuje, dá sa len minimalizovať riziko zásahu.

Aneta Kratochvílová

Vloženo 19.7.2005 - 14:32
Na noc mám koně jen na zhradě mezi barákama v el. ohradníku a zrovna v noci byla bouřka, měla jsem celkem strach, ale koník byl úplně v pohodě, navíc v tom vedru malé ochlazení jen prospěje..Takže jde spíš o to, minimalizovat riziko zasažení blesku...Takže nejlogičtější je asi ohradník vypnout a tím chránit jak koně tak i zdroj, ale ne vždy tato možnost je (noc, vzdálenost, práce...). Takže jak při zapnutém ohradníku v bouřce koně nejlépe ochránit? Správné uzemnění? Je správně smontovaný el. ohradník i tak v bouřce nebezpečnější než klasická ohrazení? V el. se vůbec nevyznám...

M Kovar

Vloženo 19.7.2005 - 15:09
Otec je elektrikář i revizor, ale jestli ho k analýze toho dostanu,tak to bude zázrak, s časem je na tom podobně jak koňáci...;o)

simona Pivoňková

Vloženo 19.7.2005 - 15:15
myslím, že bez uzemění by ohradník vůbec být neměl.... podle mne je větší riziko odpálení zdroje než úhyn koně, ale mě se to mluví, když mě koně neutíkaj, takže ten ohradník vlastně ani nezapínám.... každopádně to, co psal Karol je asi možné a pokud se koně tlačí u východu v naději, že půjdou domů, tak zcela jistě budou stát kolmo k pásce... takže za hnusného počasí hrozícího bouřkou bych asi řešila situaci nezapínáním elektřiny, však oni na to zas tak rychle nepřijdou, že je to nepraští nebo bych omezila, alespoň v místě, kde opravdu postávají blízko pásky a kolmo k ní, přístup, třeba natažením ještě jedné pásky bez elektřiny alespoň dva metry před, aby prostě nemohli přijít nebezpečně blízko....

Livie Petříková

Vloženo 19.7.2005 - 15:24
Ahoj, Pokusim se jednoduše odpovědět na tvé dotazy… Samozrejme, ze kone (jakakoliv zvířata, lidi) jsou (cca.2m od ohradniku i vice) ohrozena a jsou v nebezpečí. Pokud mate kone jen na louce, kde není strom, tak ani tak nejsou v bezpečí a blesk, pokud na toto misto uderi si vybere prave vase kone, jelikoz prave oni jsou nejvyssim bodem na louce…Zdroj by ti to odpalit nemelo, zdroj ma I stupeň prepetove ochrany, je na to „staven“ a mělo by se s tim pocitat. Pokud tedy blesk uderi do ohradniku, coz je velka pravděpodobnost, tak zvířata stojici asi tak dva metry a vsak i vice od ohradniku budou zasazena a pravděpodobnost, ze zemrou rozhodne není mala. Blesk ohradnik neroztavi, jelikoz se delaji tak aby měli alespoň na povrchu deset na minus sestou mm, coz postaci na to, aby ohradník povrchove vedl blesk. psala jsem tu uz jednou na nekoho dotaz, tak to jen zkopiruju, treba ti to take na nejakou otazku odpovi:-) Pokud se ptas, jak ochranit kone pred bleskem na rozsahlych pastevnich plochach (XYha), tak je to defakto nemozne, jelikoz na 100% neochranis ani objekt s klasickym hromosvodem (faradayova klec, tycova soustava). Pokud potrebujes chranit mensi plochu (vybeh, venkovni jizdarnu, staje...) existuji tzv. aktivni bleskosvody, ktere ti zajisti 100% ochranu danneho objektu ci mista. Jsou jimi chraneny napřiklad golfove hriste, dostihova zavodiste, kolbyště jelikoz zde je pri tvorbe bourkovych mraku velika pravdepodobnost, ze blesk do pohybujicich se hracu (jezdcu) uderi (z tohoto duvodu se jiz golfove hole delaji s izolanty, některé speciální boty mivaji izolacni hreby a existuje dokonce cidlo (detektor), ktery oznami, ze se tvori bourkove mraky a je dobre prestat hrat), aktivni bleskosvod chrani napr. golfove centrum Fukui v Japonsku nebo dostihove zavodiste na ostrove Penang v Malaysii. Pokud jste se ptali na lode, tak lode maji klasickou tycovou soustavu a svod, ktery v pripade zasazeni bleskem svede blesk do vody (na vode (otevrene plose) je velika pravdepodobnost, ze blesk do lodi uderi. Akt.bleskosvody je třeba chráněno vojenske námořnictvo ve Francii. Aklivnimi bleskosvody jsou v ceske republice chraneny napriklad staje: Horse Academy v Radimovicich, staj Cicovice, jezdecka hala na Trojskem ostrove... Pokud jedete na koni a zastihne vas bourka, je samozrejme nejlepsi se nepohybovat a jak nekdo jiz psal schovat se treba do rokle nebo nekam, kde zkratka nebudete vycnivat z plochy..a neschovavat se pod stromy:-). Pokud mate kone okovaného a blesk neuderi primo do vaseho zvirete, ale vedle, tak vas kun bude stejne zasazen, jelikoz diky podkovam je na stejnem potencialu jako zem do které blesk uderil. Pokud je kun bos, je od zeme izolovan. Takze když to shrnu, ochranit plochy (at uz je na nich cokoliv) je mozne aktivním bleskosvodem jehož princip je ve zkratce nasledujici: Aktivuje se na zacatku bourkovych mraku a vytvori ve svem okoli pole, ktere usmerni priblizujici se blesk na bleskosvod z mnohem vetsi vzdalenosti nez Franklinuv jimac (hovorime o tzv.casovem predstihu). Pri aktivaci elektronického bloku se vytvari pomoci vysokofrekvencnich pulsu vstricny vyboj znacne delky, který se spoji s hlavni vetvi blesku a svede jej k jímacímu hrotu a odtud do zeme. At Vam kone bez blesku jdou

simona Pivoňková

Vloženo 19.7.2005 - 15:30
Livie díky za podrobnou informaci, jen prosím doplnění o - kde zajistit, kolik zhruba stojí, je možno instalovat sám nebo to dělá firma, jakou plochu je možné ochránit ? díky simona

Aneta Kratochvílová

Vloženo 19.7.2005 - 15:49
Jsem el. antitalent...Takže při bouřce je lepší ten ohradník vypnout? i když jsou v něm stromy a je mezi barákama? Je to úzký obdélník široký tak 5 m, vyloženě zdravotní a nocovací, takže 2 metry od pásky nehrozí...

Linda Vybiralikova

Vloženo 20.7.2005 - 6:57
K aktivním bleskosvodům: byly provedeny stovky exerimentů, které jen velmi málokdy poukázaly na zvášený účinek aktivních či pasivních bleskosvodů. Podle nezávislých měření v mnoha zeních neprokázaly aktivní hromosvody zvýšenou účinnost oproti klasickým bleskosvodním tyčím. Takže na aktivní bleskosvod bych se příliš nespoléhala. Ať el. proud vypneš nebo ne, páska bude pořád vodičem a proto může blesk přitáhnout, stejně tak jako cokoliv co "čouhá z krajiny", taky i koně. Aktivní bleskosvod je dost drahý a je na jedno použití, takže pokud náhodou se pan blesk trefí, běžíš pro nový.

Livie Petříková

Vloženo 20.7.2005 - 9:16
ano, k aktivnim bleskosvodum byly provedeny rady testu ve spelializovanych laboratorich a to uspesne, celkem me to bavi, ale kde jsi prisla na to, ze nepoukazaly zvyseny ucinek od pasivnich:-), fakt legrace. Proc myslis, ze se nazyvaji aktivni? podle tebe asi proto, ze jsou pasivni:-) hmmm. Maji certifikaty (mluvim konkretne o dvou vyrobcu aktivnich hromosvodu a to z Francie, za jine mluvit nemohu..)z KERI (Korea), LCIE (Francie), BSI (Velka Britanie), TU Ilmenau (Nemecko, IREQ (Kanada), maji statisice referenci po celem svete, u nas je chranena napr. Katedrala sv. Vita na Prazskem Hrade, rezidence presidenda CR, Sazka Arena Praha, mnoho nemocnic, skadu vybusnin, vodarny, plynarny...a tiscice dalsich objektu. Tezko Ti tu budu vysvetlovat, jak a proc a hlavne je to uplne fuk, slysela jsi nejakou hloupost a tu rikas.. Co jeste vyvratim je to, ze aktivaky rozhodne nejsou na jedno pouziti!!! Asi si vubec nedovedes predstavit, jak casto by jsi je musela menit a kdyz tu Ilisek pise, ze stoji statisice (coz neni pravda)), tak je to trosku nerealne, ze? Ani si clovek nedovede predstavit, kolik zasahu hromosvod dostava! Navic se na nejake stavby montuji i pocitadla zasahu blesku, tudiz, presne vis, kolik zasahu aktivak dostal... Megero:-), aktivni bleskosvod neni nejlevnejsi, tezko budu mluvit o konkretnich castkach (zalezi jak velky objekt (plochu) chces chranit), ale ochrani ti od toho nejmensiho do 107m ochranneho polomeru na jednu hlavici.. Vap, je jedno jestli ohradnik vypnes nebo ne, zasah muze dostat stejne, ale v tvem pripade je velka pravdepodobnost, ze zasah dostane strom nebo barak, ktery predpokladam, ma hromosvod:-).

Jitka Jiříková

Vloženo 20.7.2005 - 9:18
Takhle , bleskojistka chrání zdroj nikoliv koně. Po zásahu bleskem páska vyhoří a zasekne se u bleskojistky pokud tam je jinak vyhoří i zdroj a v pytli je vše. Co se týče koní, mnohem větší nebezpečí je páska pod proudem než bez proudu. To co je pod proudem přitahuje blesky mnohem víc, než to, co pod proudem není, byť je to z vodivého materiálu. Takže u nás se při bouřce (přes noc jsou koně doma) ohradník zejména jsouli v něm koně vždy vypíná. Pokud je totiž splaší bouřka, tak je jedno jestli je ohradník pod proudem, protože prostě budou vymagoření a projdou i páskou pod proudem. Takže proud útěku nezabrání, budouli dostatečně vyděšení a pokud se nebudou bát a budou v poklidu stát v přístřešku a tak, budou na tu chvíli respektovat i vypnutý ohradník a člověk má trochu klidnější svědomí, že pro věc udělal maximum. Pokud blesk udeří do vypnutého ohradníku či přímo do koně je to jen velmi blbá , smutná či tragická událost, ale ta pravděpodobnost je tam stejná jako uhození do jakékoliv jiné věci v okolí a tudíž jde o náhodu a té už zabránit nelze.....

Livie Petříková

Vloženo 20.7.2005 - 10:02
urcite, tak to souhlas, komplet s elektroinstalaci, montazi, revizi atd, to urcite vyslo mnohem vice! Jsou zakazky i za pul milionu, ale to neni tim, ze se jedna o aktivni (klasika by vysla jeste vice, jelikoz je potreba vice svodu, vice uzemneni..), ale proto, ze se jedna bud o velice rozsahly objekt nebo je hodne clenity a v takovych to pripadech se aktivni dokonce financne vyplati. Ale chranit tim pastviny - po financni strance kazdopadne silenost:-). Jinak jsou i aktivni s malym ochrannym polomerem a cenove v porovnani s klasikou nejsou zase o tolik drazsi (a nehyzdi Vam barak mnoho svodu, postaci vam jen jeden, ktery je mozno udelat skryte). jinak i u klasiky se muzes dostat hodne pres 15tisic, zalezi z ceho jsou svody (FeZn, Cu, AlMgSi), kolik je svodu, jake je uzemneni atd. Hezky jak pises: tuzemska vyroba neexistuje...jeste ze neexistuje a dlouho asi ani existovat nebude:-))).

Linda Vybiralikova

Vloženo 20.7.2005 - 10:54
Mam to přímo z diplomky z CVUT, takže jsem si říkala, ze by tudy nějaká hloupost jen tak neprošla. Dají se někde na netu sehnat ještě další informace?

simona Pivoňková

Vloženo 20.7.2005 - 12:03
LIvie díky za info, jinak proč "ještě že dlouho existovat nebude" myslím výrobu, vždyť nejsme přece žádní tupci a je-li toto díra na českém trhu, tak by snad na místě byl povzdech - škoda, že není český výrobce, bylo by pak dostupněji, levněji.... nebo jsem blázen ?

Livie Petříková

Vloženo 20.7.2005 - 13:11
ahojka, no vidis, jeden aktivak by jste pokud vim na CVUT měli mit, vid?:-). Never vsemu, co se uci ve skolach. Tezko ma vase škola takove laboratoře, ve kterých by mohla toto zarizeni testovat, tak proc byt tak negativni:-). Testace aktivního hromosvodu když to zkratim je nasledujici: Eqvipotencialni plocha vysokeho napeti simulující bourkovy mrak je instalovana nad testovanym zarizením a je ji dodavana energie jak se zapornym stejnosměrným napetim, reprezentuciji stale pole bouřkového mraku, tak s impulsním napetim, znazornujici pole, jez se zvetsuje vždy při udereni vudciho vyboje. Takze aktivni bleskosvody jsou testovany ale kde mas nejake atesty s vysledky na jednoduchy tycovy hromosvod ci dokonce Faradayovu klec?? Jinak informace lze najit v technickem komentari pro projektanty ci v ceskem prekladu franzouzske normy NFC 17-102 a urcite i v jinych materiálech firem, co se aktivnimi zabývají:-) Megero, neber to prosim osobne, vubec jsem to nemyslela nejak spatne:-))

Linda Vybiralikova

Vloženo 20.7.2005 - 14:21
Ta francouzská norma je fakt přeložená přeložená? Jinak jsem kapku zapatrala na elektrika.cz. Podle toho, co jsem vyčetla hodně závisí i na umístění bleskosvodu. http://www.elektrika.cz/data/clanky/kkah030403.

Livie Petříková

Vloženo 20.7.2005 - 15:08
ahoj, ano francouzska norma je prelozena.. je to clanek od pana Rouse, nebudu ho ani cist, je odpurce aktivnich bleskosvdou, takze vyvracet jeho "teorie" je na hodiny, ne na par radku na equi:-). kazdopadne jsem koukala, ze se ke konci zminuje o Kuala Lumpuru v Malaysii a testovani akvivnich hromosvodu na vyskovych budovach /pise to vzdycky:-)/. Kdyz je to tak spatne, proc je stale mnoho budov chraneno aktivnimi hromosvody? kdyby byli tolikrat zasazeny, jak pise, tak uz tam davno najsou a to ze jsem je tam na vlastni oci pres par lety videla, napriklad letistni hala v Kuala jich ma dokonce nekolik...:-)

Linda Vybiralikova

Vloženo 21.7.2005 - 8:15
Čím víc vím, tím víc nevím. Zatím mi ze všeho vyplynulo (v podstatě i ze článku p. Rouse), že velmi záleží na rozmístění bleskosvodů. "Správnym návrhom AB sa dá garantovať účinnosť až 0,98, oproti klasickej sústave, kde je účinnosť asi 0,7. Samozrejmä pokiaľ nejde o zavesené, klietkové (DEHN Isocombi) a pod. bleskozvody, kde sa tiež dá garantovať účinnosť až 0,98" Takže jedinou komplikaci vidím v tom, že přístroj neznají české ani mezinárodní normy. Vím že nejsou závazné, ale podle čeho bude rozhodovat soud v případě nehody? P.S. Norma je do 60 metrů, takže na vyšších budovách je to již hloupost instalovat.

Livie Petříková

Vloženo 21.7.2005 - 8:47
ahoj, no, pan Rous "kope" za DEHN, takze publikuje clanky jak se mu to hodi, ale existuji i jine materialy, ktere na zaklade atestu i logickeho vysvetleni vyvraci jeho spineni aktivnich bleskosvodu. Existuje mnoho norem zabivajici se aktivnimi bleskosvody. Ted co me zrovna napada, tak v Evrope maji normu Francie, Spanelsko, Slovensko (STN 34 13 91)...U nas jsou v souladu s francouzksou normou NFC 17-102. Norma neni jak pises do 60m vysky budovy! to co jsi tam precetla, neni vyska objektu, ale je to vyska akt.bleskosvodu nad nejvyssim bodem objektu!! Kdyz pan Rous ve svem clanku zminuje Kuala Lumpur, tak ja zminim treba zase to, ze v Novem Mexiku, v zemi nejvice postihovane zasahy blesku, jsou akt.bleskosvody jedinym hromosvodovym zarizenim, ktere nebyly poskozeny uderem blesku. To uz jsme se ale dostali trosku dal, nez je ohradnik a konicci:-)

Linda Vybiralikova

Vloženo 21.7.2005 - 10:21
Jasně, koníky nemáme na střeše :) Tohle téma mě prostě zaujalo a začala jsem shánět informace, takže se jich snažím získat co nejvíc. Normy bohužel jen tak nejdou sehnat, takže zatím mám jen to, co jsem vyčetla od jiných. Je správný anglický termín active lightning rod? U nás jsem toto téma našla právě jen na elektrice a u distributorů, kteří jen popíší zboží, případně princip. Pokud bys měla jakékoliv další informace mohu tě požádat o jejich zaslání? Článek p. Rouse je opravdu příliš zaujatý, teď jsem ho četla znovu. Děkuji

Livie Petříková

Vloženo 21.7.2005 - 12:54
ahojky, urcite to ale neni od veci, ze se tu nekdo zeptal! chvalim:-). Minuly tyden akorat ukazovali jak blesk zabil 10 krav, co se schovali chudaci v bource pod strom... mam k dispozici normu francouzskou a slovenskou. Jo je to lightning conductor.. Jo, jo, pan Rous je hodne zaujaty:-).

M Kovar

Vloženo 21.7.2005 - 13:06
Livie díky, je to víc jak vyčerpávající;o). (Tuším, že otec dělá i revize hromosvodů,tak mu to vytisknu, pamatuji, jak jsem se ho jako malá pořád na něco z el. vyptávala.) Já si z toho odnáším to, že el. ohradník a bouřka raději ne + během bouřky být zase opatrnější byť v okolních zahradách jsou stromy a vysoké domy.