Nemáme sice čistého amerického klusáka (jeden rodič je francouz - myslím). V sulce běhal jen krátce. Ve čtyřech letech pro zranění skončil, letos je mu šest. Je to zlatíčko, učenlivý, milý, ochotný. Někdy má ještě pubertální náladu ( prý klusáci pořádně dospívají až kolem osmi let :-)), ale to je spíš už jen výjimka. Občas má lekavou - prostě někdy mu vadí věci, kterých by si jindy ani nevšiml - nejedná se o věci co běžně potkává, ale třeba špatný zvuk, otevřený kontejner, povalená popelnice atd. Někdy věci podobného typu prostě vadí a jindy si jich ani nevšimne, nebo se jen vykuleně podívá a jde dál, nedávno jsme klusali a přeběhl nám po cestě zajíc, jindy by to asi vadilo, ale zrovna ten den si ho vůbec nevšiml. Na sedlo si zvykl úplně v pohodě, ale díky rekonvalescenci po zranění měl opravdu dost času. Ze začátku mu dělali problémy terény - neuměl chodit do kopce a z kopce a nosil špatně hlavu - ale rychle se to přeučil, v podstatě skoro sám rychle pochopil, že s hlavou v klusáckém stylu ty kopce nepůjdou.Podle našich info by se klusáci neměli moc lonžovat a dělat kruhy - prý mají nějakou kost (klíční?) jinak než ostatní koně a mohly by si ublížit - ale to ať někdo radši potvrdí, nebo upřesní. Taky většina špatně reaguje na ostré udidlo - my jezdíme bez udidla, ale dostali jsme doporučení na gumové udidlo, ale už koníka přeučovat nebudeme. Takhle nám chodí dobře.Jinak zatím máme pocit, že je to koník, co by byl schopný se uštvat - že si neumí rozvrhnout a šetřit síly, ale už nám párkrát dal najevo, že už je unavený, ale přesto by běhal - bylo docela těžký pochopit, co nám naznačuje, alespoň pro mně (zkušenější majitelka to pozná) - nemám s mladými koňmi moc zkušeností, a ještě míň s takhle běhavými. Úplně mi tento typ koně nevyhovuje - mám radši macaté klidnější menší koně, ale přesto mě mlaďoch vždycky dobije energií, a posledních pár jízd už jsme si taky rozumněli líp - trochu jsem změnila svůj přístup - jsem nervák a nervovala jsem si ho sama, takže jsem se nejdřív musela sklidnit a i v rizikových situacích dělat, že já NIC nevidím.Kromě občasného lekání - ale zvladatelného- je to super koník, myslím, že endurance by bylo OK, taky jsme nad tím přemýšleli, pokud by to dovolil vet - kvůli zranění, ale zatím stejně nejsme ve stádiu výcviku, kdy bychom si na nějakou takovou akci troufli vůbec jet.Držim palce ať si s kobylkou sednete :-)

Jezdila jsem na klisně stažené z dráhy. Myslím, že má povahu která se vidí jen málokdy. Velice milá, učenlivá, neuvěřitelně citlivá na sed a hubu a s velkou chutí dělat něco nového. Jediné větší negativum byla její citlivost na ušiska, uzdit ji mohlo jen pár vyvolených, protože v okamžiku, když už jsem ji naučila, že nemusí zvedat hlavu až do nebes a že jejím ouškům neublížím, tak se na ni muselo pořád jemně. Každou špatnou manipulaci si pamatovala a to samé bylo s ježděním. Vždycky bylo vidět že minule ji někdo, byť nechtěně, ublížil, protože byla roztěkaná a odmítala udidlo. Takže děti měly zákaz vstupu.Přeučování bylo velice zajímavé a dlouhé. Pod sedlo chodí denně, dnes vozí jak děti, tak s kamarádkou jezdí v sezóně dvakrát měsíčně parkury a je celkem úspěšná. Sice ze začátku pořád chtěla cválat, když zjistils že fakt může ale už se uklidnila, což nemění nic na faktu, že na parkuru mívá nejlepší čas:)Když do kobylky dáš dostatek nervů, lásky a získáš si důvěru a hlavně jií dáš dostatek času, bude z ní to co si přeješ. Ale to samozřejmě záleží jen na tobě.

Mám klusačku a pár klusáků jsem potkala. kůň příjemného temperamentu, výborný charakter, ta moje je trochu plašan, ale měl ji kdysi v parádě prý jakýsi kovboj, takže ji holt něco zůstalo. Ale věří člověku, takže by klidně stojíc prostála splašené stádo kroužící kolem nás. Kůň chodivý ochotný, pokud mu dáš oporu a bude ti věřit tak vleze leckams. Absolvovala jsem s ní dva menší endurance (40 a 60 km) - dobrý výsledek, super svezení a evidentní radost koně ze závodu. Chce to trochu jezdeckých zkušeností pro přiježdění a klidně s klusákem můžeš chodit drezurky či skákat. je pravda že občas motá nohy, že člověk žasně co vlastně s kterou nohou dělá když prchá tak jedněma nohama dokáže klusat a druhýma cválat a vzápětí to prohodí. Jinak si myslím že americký klusák je dobrý kůň na rekreační ježdění pro člověka, který má raději živější koně, ale asi bude trošku klidnější než plnokrevník, arab a angloarab.

To, co tady píšete je naprosto přesné, jako byste mluvili o mém koníkovi. Mám valáška, deset let, v osmi skončil s dostihovou kariérou - taky po úraze - neznám klusáka, který by závodil a nezdemoloval si nohy. Na předkách mívají úrazy šlach, zadníma nohama točí všelijak. Nelonžovat, plííís. Zaplantaj si do sebe nohy. Kdyžtak jen krátce a na celou délku lonže jen krok a pomalý klus - pokud už to umíte ;-) Rok jsem mu nemohla sáhnout na uši - asi jim je kroutí, když vyžadují poslušnost. Teď už se nechá hladit s radostí, a to všude, nebojím se chodit v jakékoliv blízkosti jeho zadku či zoubků. Co se týče povahy: miláček, - inteligentní, uenlivý, vstřícný, trochu nedůvěřivý, trochu bojánek, ale jak jsme začali dělat trošku Parelliho dost se to zlepšilo, je klidnější. Povaha mírná, spolupracuje, rád vyhoví, je chodivý, temperamentní ale spolehlivý - má rád rychlost, ale nikdy se mnou neutek. Toleruje mi moje chyby a snaží se pochopit, co po něm chci. Velice jemný a citlivý na sed, na pobídky, na udidlo velmi tvrdý - čím víc ho držíš tím víc se do toho opře a bude trotlovat jak blázen až ti vyklepe kosti. Trvalo nám skoro rok naučit se pracovní klus, ale teď už opravdu nemusím ani vysedat, pohodička, adrží krásně tempo a dlooouho, na endurance ideální, umí perfektně dýchat, ale musí se naučit držet stálé, pomalejší tempo. To je problém ve cvalu. na tom teď chci zapracovat. Zatím vždycky vyletěl jak čert ale po pár metrech se unavil a už nemoh. Zatím teprve začíná chápat, že cválat se dá i pomalu - hop hop. Ale už se to párkrát podařilo, nezkoušej to na malých kruzích!!! To bolí.. fakt!!! Měla bys ho vidět, jak se tvářil když jsme to zkoušeli - chudinka. Nejlíp začít véééliký kruhy na rovince, pokud to nejde, tak do kopečka v terénu. Klusáci bývaj taky trochu méně ohební, ale cvičením to spravíš, můj už se ohýbá opravdu hezky. Běhali je po rovné dráze, a to je třeba si uvědomit. Ze začátku mi nepřešel kavaletu, musela jsem ho vodit a uklidňovat, než jsem po něm mihla chtít, aby to přešel se mnou na zádech... ale to už je dávno. V terénu ho už teď máloco překvapí a začínáme skákat malinkaté překážky, zatím v klusu, ten cval musíme ještě vylepčit, na skoky to zatím není... :-) Přejde kaluže, výmoly, všechno bez zaváhání. Jak píše ten přede mnou, někdy se leká blbostí, někdy si ničeho ani nevšímne, podle nálady, - jsou náladoví, je to na nich hrozně vidět a cítět, takže můžeš snadno předvídat, jak se budou chovat na vyjížďce třeba. Někdy vidím, že se mu vůbec nechce, jindy je celý nažhavený, někdy nervózní a lekavý atd... ale skoro vždy dobře spolupracuje a je příjemně temperamentní, opradu, ze začátku mu většina koní nestačila ani v kroku, natož v klusu ;-) a ve cvalu nemluvím...A to je po dost těžkém úraze. Tihle koně opravdu chtějí běžet a poběží, dokud nepadnou. Je potřeba to hlídat. Jeho typickým rysem je tzv. já tomu říkám frnění, je to takovej můj frňák, když je rozrušený, chce ven, něco se zájmem sleduje, pořád mi takhle frňí. Jezdíme na parelce a on je velice spokojený, nezneužije toho, nezdrhá. Jen se mi na parelce tak hezky neohne. Někdy jde fakt jak prkno, ale to asi taky bude mým špatným sedem. Zjistila jsem, že tenhle k´ůň umí úplně všechno, i některé drezurní prvky, ten kdo se musí učit, jsem já. Jen umět mu dát ten správný pokyn a udělá úplně všechno, - třeba stojku na hlavě ;-) Ano, jsou temperamentní i trochu nervní, ale míň jak plňasi a arabi, zároveň v sobě mají jakýsi klid - snad z mají ještě v genech něco z těch prérií, je to blíž než u evropských koní, ale jsou elegantní a jaksi ušlechtilí, mi přijde. Takový je můj kůň :-)

J

Moje klusanda byla týraná, což nan ní zanechalo následky, ale celkově je to milá, nenásilná, komunikativní a "klidná" kobylka, i když ve stresu má tendenci panikařit a lekat se. Pod sedlem jsme ještě moc nezapracovaly, ze země je skvělá, učenlivá. Do dostihů byla jen trénovaná, ale nezávodila. Do cvalu naskakuje na hlasovou pobídku (naučeno ve volnosti přes malý skůček). Ju a je jí 10.

Já tedy problém s lonžováním neměla, akorát jsem v ruce nesměla mít lonžovací bič. Ona celkové bič nesnášela, měla jsem ho na dvakrát a pokaždé jsem ho musela po pěti minutách zahodit.S udidlem ty samé zkušenosti, nemohla jsem do něj dát sebemenší tlak, jedině jemný kontakt s hubou a všechny pobídky probíhaly bez tlaku do udidla. Jakmile byl tlak, tak jsem lítala jak čamrda všude možně a zastavení bylo možné až se uklidnila.Klisna byla také prkno, ohýbání bylo něco:) A nikdy jsme nedali hlavu na kolmici jak si přála trenérka. Ta se sice čertila, že je to šílený, ale při každém pokusu byla klisna vynervovaná a vynesla mě někam do háje. Holt zázraky do dvou dnů ani dvou let nevedu:)

"skončil s dostihovou kariérou - taky po úraze - neznám klusáka, který by závodil a nezdemoloval si nohy."ja ich znam a dokonca niekolko. klusaci su kone ako vsetky ostatne-niektori su temperementnejsi,na niekotrych mozes vozit decka aj den pred dostihmi, niektori su plasani, niektori flegmatici. neda sa to obecne popisat. moze sa stat, ze natrafis na klusaka, ktory s "prerabanim" na rekreacne jazdenie nebude mat problem a za dva mesiace Ti bude chodit lepsie ako dva roky jazdeny teplokrvnik, ale rovnako sa Ti moze stat, ze zrovna ten Tvoj bude mat problem pochopit, ze cvalat sa naozaj da, aj pomaly a bez vyvratenej hlavy. suhlasim s tym, ze klusaci su dost neohybny, ale to suvisi s tym,ze tahaju za sebou sulku a tam sa ohnut na pate neda a musia si nadbiehat. ale poznam klusaka, ktory chodi barely, takze ani to nie az taky problem. Vela klusakov viac,alebo menej uspesne skace, drezuru si viem skor predstavit u kona, ktory na drahe nebol, alebo ma pripadne velmi pekne chody a nie taky plochy cval ako ma vacsina klusakov, westernove rychlostne discipliny myslim bez problemov a rovnako su aj vyborny na vytrvalost. Aby som to zhrnula, zalezi na tom, na akeho kona narazis, niekotry Ti moze dat zabrat a iny bude skvelym rodinnym konom :)

Klusáka jsem vlastnila cca tři roky, stažený z dráhy protože mu to moc neběhalo, kupovala jsem ho jako "pohodového koně na vyjížďky" co byl pod sedlem jen párkrát. Pohodové vyjížďky jsem si ale začala užívat až po tak cca roce a půl, venku zakopával o sebemenší kamínek, něco křuplo a už letěl, někdy ani nic křupat nemuselo, kůň zvednul hlavu, zfrkal a už letěl...Největší problém jsme měli právě s jeho hubou, u klusáků je to tak, že čím víc v puse cítí tím víc běží, takže když se mi jednou na louce rozběhl a já se ho snažila zastavit jak jsem byla zvyklá u ostatních koní tak jsem se nestačila divit proč jako pořád zrychluje... Takže jsme s ním začínali úplně od začátku, pomalými krůčky učili nacválat, na lonži, ohnutí, přilnutí...Měl pěknej jelení krk, ale časem se krásně celej přestavěl a nasvalil...Určitě nespěchat, povahou neznám lepší koně než klusáky, nikdy nevyhodil, nekousl, nekopl, největší mazel a pohodář. Jenom je pravda že mu občas nevyzpytatelně ruplo a rozběhl se jako vítr, asi radost zpohybu nebo nevím co..Ale opravdu strašně jemný koník, reagující skvěle na sed, na klusáky nedám dopustit. Zkoušely jsme s ním skákat ale moc spěchal, vůbec byl do všeho tak nějak hrrr hrrr, ale jako klusák měl skvělý odpich zadních nohou, takže skákal opravdu pěkně. Doporučovala bych pro tohle plemeno vytrvalost, podle mě všechny klusáky stažené z dráhy baví běhat, cválat, letět, prostě dělat to co se sulkou nemohli a byli za to trestaní. Takže trpělivost a pozor na tu jejich hubu :) Jinak fakt milionovy kone.

Ještě dodatek kobylu normálně lonžuji ve všech chodech na dost malém kruhu (je jí 16, mám ji 12 let) dokáže se maximálně shromáždit, cválat shromážděným cvalem. Lonžovat jsem ji ale začala až po roce ježdění, ze začátku nechtěla na lonži chodit a bála se biče, je to půler, takže je třeba koně přijezdit sedem a holení a umět koni otěž nabídnout, nelze takového koně brzdit taháním za špagáty, je to kůň, který se odvděčí za korektní výcvik.

díky všem za vaše příspěvky, až jsem se musela smát, jako byste popisovali našeho koně. Vše úplně sedí, přes náladovost, citlivost na sed i na hubu, ne-ohebnost, chuť lítat... prostě všechno. Ještě jednou díky za reakce a přeju ať nám to všem s koňouchy dobře šlape. Eva

U klusáků se pohybuju už 8 let a mám na toto plemeno velmi pozitivní názor. Ale téměř vše sedí,co už zde jiní napsali.kamarádka má letos devítiletou klusačku.Běhala dostihy jako dvouletá a tříletá a nyní je to výborně přiježděná klisna, která letos zahájila úspěšně parkurovou karieru. je přiježděná líp než kdejaký teplokrevník,výborně skáče a chystají se i na drezury. Vše záleží na trpělivosti a je fakt,že to musí být i v koni..

taky jezdím na klusačce, má za sebou dostihovou a úspěšnou keriéru se sulkou a nemůžu si jí vynachválit..soutěživost jí zůstala, je to teď zasloužilá matka, ale stále má velkou chuť..neleká se, je pod sedlem příjemná..hříbata po ní krása pohledět:)

Mam 3 leteho hřebce klusaka,ktery kradce běhal, je strašně pracovity a je to pohodař,když jsme byly poprve v terenu(šel sam bez koni)tak se choval apsolutně vzorně,nelekase na lonži se naučil dobře reagovat na hlas,tak že v terenu je to apsolutně v pohodě,jinak k tomu lonžovani,ten muuj vykrucoval jednu zadni nohu což je u klusaku dostběžne,a co jsem začala s lonžovani a praci na kruhah musel ji najednou podsazovat a vykrucovni přestalo(i na rovnych linijich)a nohy se mu nemotaji kruhy chodi pěkně,řekla bych že to lonžovani bude dost individualni

Já teď třičtvrtě roku jezdím na 12 letém klusákovi. Tento klusák byl vyzkoušen na dráze, ale nacválával jim a tak ho ve třech letech prodali. V té době byl také obsednutý. Nevím, jaký měl přesně výcvik, ale co jsem slyšela tak zvládal jen takový cvalo trysk a střední a pracovní cval prý neuměl vůbec a stejně i klus. Když jsem na něm začala jezdit, tak jsem se snažila, aby cválal hezky pomalu, krásně všema čtyřma a ne zadníma klus, aby chodil hezký klus a sbalený. Cellých třičtvrtě roku s ním chodím na jízdárnu pod trenérku (ale jen krok klus) a beru ho vyvázaného do kruháku a po těch třičtvrtě roku se nedá poznat. Větší část hodiny chodí sbalený, zvládáme venku pracovní cval i pracovní klus. A nějaký tip. Mě se osvědčilo, že když zlobil, tak ho radši nechat jít krokem nebo klusem, protože klusáka skutečně neuženu. A cval je za odměnu. Dále se vyplatí víc kratší ale soustavná práce než nechat koníka hodinu a půl, aby si šel svým tempem. Musí se s ním pořád pracovat a pak jsme oba spokojení. Ten můj klusák není kůň, který by zvládl celý parkur cválat-daleko lépe se mu skáče z klusu, ale myslím, že když se na normální cval cvičí klusák od mlada, tak by to neměl být problém. Řekla bych, ž klusáci jsou pracovití a ochotní se učit, ale jen, když je to baví. Hodina nesmí být steretypní a nudná..No to je ode mě asi vše, tak ať se ti s klusákem daří :)

vynikající povaha k lidem, spokojenější v boxe, nepříjemní k jiným koním, trošku vykulení. Přijímáme každý druhý měsíc ty stáhlé ze závodů se sulkou. Zpočátku při sedlání, uždění, obsedání-trvá vše déle a je to složitějšíí, musí se s větším klidem a více pochval. Po zmáknutí základu jsou učenlivý, snaživý, jen klus je stále moc hrrrrrr a cvalu říkáme cvaloklus, předek cválá, zadek kluše. Tak nějak bych to popsala. Učí se rychle a ochotně, pokud se nechybí. Občas se někteří bojí o hlavu. Chce to čas. I cválání jde. Jen pomaleji................

Mám dotaz.Do kterého roku americký klusák ještě roste? Je to dřív než do osmilet? Dík

Reakce na 1260456: Dobrý den, ač je příspěvek zde poměrně starý, ráda bych se Vás zeptala na pár věcí ohledně klusáka, které teď řeším se svou kobylkou. Bylo by možné Vám napsat na mail a dotaz více přiblížit? Můj mail je případně: domijedomi@seznam.cz. Předem Vám moc děkuji, hezký den.

Mám ruského klusáka a ten se nikdy nenaučil pořádně nacválat.Jde:krok,rychlejší krok super rychlý krok(kdy jiní koně museji při něm už klusat...),pak klus a velmi rychlý klus(kdy ostatní museji při něm už cválat) a pak se snaží něco jako cval:-),ale to je,že předkem cválá a zadkem kluše...:-))neba taky mimochod...A pak rovnou trysk.Prošel si nesmyslnou turistickou jízdárnou,kde se samozřejmě nic pořádně nenaučil.Takže když jsem ho z ní vykoupila,našli jsme si svůj vlastní jezdecký styl....Protože měl z ledasčeho strach,ale neplašl se.Měl strach ze školního sedla,dostal drezurní.Měl strach z uzdečky,nechala jsem mu ušít slabounkou a bez nánosníku.Chodila jsem s ním všude jen v kroku i s ostatními koňmi.Pak jsem ho začala učit samostatnost,nezávislost na druhých koních.To je,že se když ostatní koně cválali,musel se zastavit a stát.Měl totiž tendenci-raději se uštvat,jen aby byl všude první,až si taky uhnal koliku.Začla jsem s ním chodit i hodně na procházky na vodítku,a učila ho hlasové povely ze země.Byl totiž vždy tvrdohlavý a nechtěl se učit pod sedlem novým kouskům.Jen dělal to,co považoval on za dobré.Pozůstatek z jízdárny...Teď je mu 23 let(mám ho 13 let) a je uplně super.Ale jak říkám,našli jsme si svůj vlastní styl.Nešlo to jinak.Něco z drezury,něco z westernu,něco z angl.ježdění.Ale že je jen hoby kůň,jde to.I když se tomu stylu hodně lidí diví,ale museli jsme s koněm uzavřít kompromis.Má moji plnou důvěru a on plně důvěřuje mne.A co ho mám,nedošlo k žřádnému karambolu.Využila jsem jeho předností a ty sem vyzvedla,aby se tím potlačily jeho nedostatky.