Jeho jezdkyně, neslavně - slavná v používání rollkuru, mu dopřává privilegovaný důchod ve svém jezdeckém středisku, kde je zvyklý. Užívá si pastvin, společnost mu dělá pony.

Když ho Anky viděla poprvé, bylo mu dva a půl roku, tou dobou týden obsednutý. Přestože jeho hektický cval, klus á la Hackney, výbušnost a lekavost mu nedávaly příliš nadějí, že skončí ve vysokém sportu, měl zvláštní nadání na prvky Grand Prix - na piafu, pasáž, piruety. Anky v těchto cvicích nemusela vyvíjet žádné zvláštní úsilí a v sedmi letech Bonfire startoval ve své první GP.

Valach byl v klidu na obdélníku při soutěži, ale nesmírně citlivý na sebemenší ruch poblíž, kdy byl schopen uprostřed úlohy otočit o 180 stupňů. Postupem doby se zklidnil, ale dojít na obdélník pro něj zůstala děsivá záležitost, kdy se rád schovával za zády otce Anky nebo jejího manžela a trenéra Sjefa Janssena.