Cadre Noir očima koně
Abychom vám přiblížili, jak to chodí v Saumuru, přinášíme vám trochu odlehčené povídání o tom, jak si žijí koně v Národní jezdecké škole – z pohledu koní.
Jak to vidím já: Cadre Noir očima koně
Jak jsem se stal koněm v Národní jezdecké škole v Saumuru?
Stejně jako všichni moji bratři a sestry z Národní jezdecké školy jsem se narodil někde ve Francii. Po celý rok několik důstojníků z naší školy jezdí po celé zemi, aby mi našli nového kamaráda nebo kamarádku. Navštěvují chovatele, veletrhy a aukce mladých koní a pak z několika stovek zvířat každý rok vyberou a zakoupí na třicet nových nadějných koní.
U nás ve škole se nacházejí především koně, kteří patří do plemene „francouzský jezdecký kůň". Já jsem francouzský jezdecký kůň. Někteří z nás mohou být také z plemene angloarab nebo plnokrevník podle toho, pro jakou disciplínu jsme vybráni a kterou trénujeme a praktikujeme.
Když se dostaneme do školy a ukončíme růst, jsme obsedáni. Bydlíme po čtvrtích, kde se o každého z nás starají jednotlivě.
Je nás tu 300 koní. Umíte si tedy představit, kolik místa zabereme! Jak rosteme, stávají se z nás postupně koňští „dospěláci". A tak nás naši mistři jezdectví, kteří se o nás starají, začínají nutit k serióznější práci. Každý z mistrů jezdectví má na starosti tým 5 až 6 koní různého stáří a různých zkušeností. Samozřejmě jsou mezi námi staří mazáci, kteří se už účastní úžasných galapředstavení. Dále jsou mezi námi zkušení dospělí koně a taky jeden nebo dva, kteří jsou zatím ve výcviku a konečně i mladíci, kteří se teprve učí řemeslu profesionálního sportovního koně nebo koně na představení.
Náš koňský život se v Národní jezdecké škole dělí na tři etapy: doba výchovy a vzdělávání, závodní období a období, kdy se předvádíme při jezdeckých představeních, a nakonec zasloužený důchod.
Podle našich schopností a typu se nám nabízí řada možností. Z některých mých kamarádů se stanou drezurní koně, další, ti sportovně zdatnější, se věnují skokovým soutěžím, soutěžím všestranné způsobilosti nebo vytrvalosti a další z nás jsou zapřaháni. Jsme totiž všestranní atleti. Nejsilnější jsou ti kamarádi, kteří předvádějí figury vysoké školy, dělají kurbety, krupády a spektakulární kaprioly. Potřebují spoustu energie, aby mohli cviky dokonale předvést. A konečně je tady kůň našeho šéfa. Ten je ze všech nejkrásnější a taky to o sobě ví! Museli byste ho vidět, jak se naparuje, když řídí představení, ješita jeden. Taky jako jediný může chodit výrazným školním krokem (je to specialita Cadre Noir, takto může chodit jen šéfjezdec - pozn. překl.). Velmi elegantní!
V Národní jezdecké škole se o nás opravdu starají jako o vlastní.
Škola je samozřejmě kompletně vybavena na to, aby nám zajistila dokonalý komfort a plnou péči. Při kování je nás šest, kdo dostanou najednou nové podkovy. Kování je sice hlučné, ale rychlé. Ve velmi dobře vybavené veterinární klinice se o nás také starají dva veterinární lékaři s dvěma techniky a jedním ošetřovatelem. Mají tam rentgeny, operační sál a ošetřovací boxy. I kamarádi zvenčí se u nás léčí.
V Národní jezdecké škole jsme nejen žáci, ale také koňští profesoři.
Cílem školy je vzdělávat vyšší jezdecké kádry, proto i my koně jsme špičkoví. Vše, co nás naši jezdečtí mistři naučili, předáváme žákům z Francie a také z dalších zemí Asie, Austrálie nebo Severní a Jižní Ameriky.
Našimi žáky jsou vynikající vyškolení jezdci, kteří se k nám do školy přicházejí zdokonalovat a také proto, aby získali tolik žádané osvědčení pro výuku jízdy na koni. To je také důvod, proč jsme my koně tak dobří. :-)
Cadre Noir.
Během pravidelných představení Cadre Noir jsme hrdí na to, že můžeme publiku představit, co všechno jsme se naučili z figur vysoké školy. Publikum nás miluje a znovu si nás žádá, ale co naplat, nemůžeme být všude. Ostatně být žádaný není nepříjemné. Vidíte, že jsme tak trochu komedianti. Po letech dennodenní práce nás samozřejmě potěší nadšení davu a potlesk publika.
Klidný a zasloužený důchod.
Poté, co jsme pět let okouzlovali publikum, nastal čas zpomalit tempo a postupně se připravit na zasloužený odpočinek. Většinou jsme nabízeni k prodeji a obvykle si nás zakoupí naši jezdečtí mistři pro osobní potřebu nebo pro své rodiny. Odcházíme také do hiporehabilitačních center, kde oslňujeme svou dokonalou průpravou. Je nám 12 až 20 let a ještě umíme být užiteční při výkonu méně fyzicky náročných činností než v naší škole.
Přeloženo se svolením autora. Původní článek ve francouzštině najdete na ww.hipponews.be a www.equinfo.org.
Galerie
Další těžká rána postihla rodinu Schumacherových. Tentokrát se vyrovnávají s odchodem milovaného koně Gunners Enterprise, který musel být uspán.…
Čína začala klonovat závodní koně. Přidává se k sílícímu byznysu, klonů šampionů jsou stovky
Čínští vědci představili prvního naklonovaného plnokrevného koně, který přišel na svět v Číně a získal zde úřední registraci. Takto zrození koně by…