Máte-li co říct, řekněte to!

29. 12. 2009 Katka Lipinská

Anotace by měla říkat, o čem článek bude, měla by čtenáře zaujmout a naladit. Pochybuji, že jakákoli anotace by vás dokázala nalákat na článek o tom, jak psát, zrovna na koňském serveru. Na druhou stranu, přečtení tohoto článku zabere chvilku a možná vám poskytne některé užitečné tipy. A čím lépe svůj článek napíšete, tím více potěšíte nejen nás, ale především čtenáře.

Málokdo dokáže napsat článek jen proto, že má chuť něco napsat. Většinou na začátku musí stát nápad. Něco, s čím chce seznámit ostatní, o čem je přesvědčený, že by mělo být sděleno. Je-li to 'něco' zážitek, ať již z mezinárodních závodů nebo z ranní romantické vyjížďky, není příliš o čem hloubat. Chci-li se podělit o nějaké odbornější informace, je to náročnější. Nemá smysl psát něco, co je v běžně dostupné literatuře desetkrát popsáno, nemám-li nic, co bych k tomu dodala. Tím neříkám, že se nutně musí jednat o úplně nové téma. Klidně pište na téma použití chambonu po stoprvé, přinesete-li něco nového, nebo najdete-li zajímavý úhel pohledu.

V každém případě je vhodné vědět nejen, o čem chci psát, ale také proč o tom chci psát.

Než začnete

Mně se velmi osvědčuje si před napsáním každého článku udělat svůj vlastní 'brainstorming' (není-li po ruce někdo, koho bych mohla zapojit). Kromě svého mozku zaměstnám i svou knihovnu a strýčka Google.

  • Všechno alespoň trochu související s tématem si poznamenávám. Díky tomu včas zjistím, není-li téma příliš široké nebo úzké a (většinou) nic podstatného nezapomenu.
  • Ujasním si také, kde mám mezery a co je potřeba domyslet.

Z těchto myšlenek, zatím bez ladu a skladu poházených na papíře, vznikne osnova.

Nejpozději v této fázi mě přepadne potřeba si o tématu znovu projít vše, co je dohledatelné. Včetně ujasnění si významu klíčových termínů a přesného znění definic. Člověk k nim sice při vzpomínce na školní léta může mít averzi, ale hodí se. Jejich používání přináší jakous takous jistotu, že čtenář si pod nimi představí něco podobného co autor. Budu-li psát článek o drezuře, asi bych měla umět (alespoň teoreticky) odlišit koně 'na otěži' od koně 'na přilnutí', rytmus od kmihu apod.

Jazyk, forma a podobné zbytečnosti

Když je hotová osnova, začněte psát. Dejte si práci s pečlivým formulováním - i tak vás někdo velmi rychle v diskuzi pod článkem chytí za slovo. Počítejte s tím, že během psaní se osnova mění, přehazují se jednotlivé body, něco se vynechá a něco zase přidá. Text se rozrůstá, osnova vám pomůže, abyste příliš neodbíhali, i když máte sto chutí napsat ještě o tomhle a o tamtom. Odolejte pokušení a držte se hlavních myšlenek. Nesnažte se psát o více tématech najednou (nejedná-li se o fejeton nebo podobný útvar). A pokud víte, že se ve svém článku strefíte do určité skupiny lidí, tedy, korektněji řečeno, vyvoláte něčí kritiku, vyberte si skutečně jen tu jednu skupinu. Slovy C. Sorensena: „strkat krk do více než jedné gilotiny, to není dobrý nápad."

Ani v odborně pojatém článku není problém být subjektivní - vyjádřit svůj názor, postoj, podělit se o osobní zkušenost nebo zážitek. Odlišujte ale subjektivní vsuvky od objektivních a potvrzených faktů. Nemáte-li další podklady, neměli byste vyvozovat obecně platné závěry jen na základě své (tudíž pravděpodobně omezené) zkušenosti. Vědečtí pracovníci, mající výzkumnou metodologii v malíčku, buďtež z tohoto pravidla vyjmuti.

Na vašem článku je samozřejmě nejdůležitější obsah, ale kolik z něj čtenáři pochopí a třeba si odnesou, ovlivňuje i forma. Zejména prosíme o kontrolu pravopisu. Nejsme jazykoví puristé, čárky apod. nás nechávají v klidu, ale taková shoda podmětu s přísudkem nebo dva překlepy v každém odstavci... však víte.

Přehlednosti pomůže, rozčleníte-li článek na přiměřeně dlouhé odstavce, vložíte mezi ně několik mezititulků a nejdůležitější termíny, myšlenky nebo definice napíšete tučně. Po werichovsku - přiměřeně, přiměřeně. Způsob psaní je dobré přizpůsobit nejen zvolenému žánru, ale i typu čtenářů. Ze statistik Equichannelu vyplývá, že téměř tři čtvrtiny čtenářů jsou dospělí, část i celkem 'zralí' lidé. Pokud to tedy nenarušuje váš umělecký záměr, počítejte s tím.

... píšete reportáž

Budeme moc rádi, pošlete-li nám reportáž ze zajímavých akcí nebo třeba z vaší stáje. Reportáž není jen zpravodajství z místa činu. Je to snaha podělit se se čtenářem o svůj prožitek. Musí být objektivní, pravdivá a bohatá na fakta a informace. Neznamená to ale, že by se mělo jednat jen o suchý popis toho, co se dělo. Naopak, reportáž může a má být pestrá. Můžete do ní vložit své prožitky, emoce, postoje... Její součástí může být pohled do zákulisí nebo rozhovor.

A ještě něco

Odkazy na další webové stránky, nebo seznam literatury, ať již použité nebo doporučené pro další studium dané problematiky, se velmi vítají. Citace moudřejších vašemu dílu dodají kredibilitu a dokáží, že téma máte skutečně prostudované. Osobně se dívám zcela jinak na články, vycházející z hodnotných zdrojů, poskytující reference a odkazy 'kam dál'. Tiše doufám, že s touto 'úchylkou' nejsem jediná...

Bez písemného povolení není dovoleno kopírovat, překládat ani opisovat dílo nikoho jiného vyjma doslovných krátkých citací s uvedením autora a zdroje.

Nemusím myslím dodávat (ale přesto to výslovně napíšu), že na tomto webu nechceme texty ani jejich části, opsané odjinud, ani z webu, ani z knih, jakož ani fotografie a jiné materiály, podléhající autorským právům bez svolení autora. Totéž se týká i překladů. Bez písemného povolení není dovoleno kopírovat, překládat ani opisovat dílo nikoho jiného vyjma doslovných krátkých citací s uvedením autora a zdroje. Další a myslím dostačující informace, jak citovat, naleznete třeba ve Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bibliografick%C3%A9_citace

První článek trvá nejdéle. Berte to jako útěchu, vypiplejte si ho a s každým dalším to půjde lépe a samozřejměji. A nejtěžší částí článku je název. Proto já s oblibou jeho vymýšlení přenechávám Dominice, případně Heleně. Když se ubrání, vymýšlím vhodný název někdy déle než píšu celý článek.

Anotaci také píšu na konec, protože to je skoro stejný problém jako titulek. Měla by říkat, o čem článek bude a měla by čtenáře zaujmout a naladit. A podobně 'pitomý' je i závěr - měl by shrnout řečené, zanechat ve čtenáři určitý dojem, může odkazovat dále, provokovat k diskuzi... ovšem ne vždy člověka, vysíleného dlouhým přemýšlením, napadne ještě něco moudrého, takže mě prosím omluvte. Přeji hodně štěstí.

PS: Kdyby se vám náhodou zdálo, že od některých zde vypsaných chytrých rad se ve svých článcích více či méně odchyluji, nedivte se. Sbírala jsem je totiž až dnes!

Podobné články

Časopis Jezdectví dnes vydal tiskové prohlášení o změně na postu šéfredaktora, které níže otiskujeme v plném znění.

/data/imgs/00313045l.jpg

Milí přátelé, zpráva měsíce května pro všechny naše fanoušky je tu! Portál EQUICHANNEL a časopis Jezdectví se spojují pod křídly nové mediální…