Haló, anketa! Jak trávíte Vánoce s koňmi?
Venku to vypadá spíš předvelikonočně, tak v rámci ladění atmosféry vypisujeme anketku! Řešili jsme v redakci dilema, jak na Štědrý den skloubit koně a rodinu a jak ho vůbec strávit. Jak to máte vy? Moc by nás to zajímalo, takže nabízíme výměnu. Počtěte si o našich zážitcích a zkušenostech a na oplátku nám napište ty vaše vánoční. Jak si užíváte svátky nebo co pěkného (nebo „pěkného“) vás potkalo letos v souvislosti s Vánoci. A navrch zodpovězení dotazu, zda může být vánoční výzdoba pro koně jedovatá (překlad velmi aktuálního článku z magazínu The Horse).
Na vaše zážitky se těšíme na redakčním mailu do 29. 12. Na Silvestra si, doufám, pěkně počteme (a počtete :-)).
Naše a vaše redakce letos funguje ve složení Katka Lipinská, Tereza Kucharská (redaktorky) a Šárka Dolanská (editorka a korektorka). Každá z nás napsala pár řádků, jak tráví Štědrý den.
Katka Lipinská
V rodině, ze které pocházím, je v podstatě celý Štědrý den přípravou na večer a večeři o čtyřech chodech: rybí polévka, černý kuba, kapří řízky s bramborovým salátem a jablečný „štrůdl". Takže se od rána vaří, zdobí stromeček a zabalují dárky. Když k tomu připočtete slavnostní návštěvu kostela a krátkou společnou procházku před večeří, koně se tam nikdy nevešli, což mě dost mrzelo. Když jsem se vdala, manžel donesl ještě další „tradici", za kterou bych ho zaškrtila - na Štědrý den se vypraví do lesa na předem vyhlédnutou borovici a leze pro jmelí. Musí mi ho přeci z lásky utrhnout vlastnoručně. Vzhledem k tomu, že na tento den v podstatě vždycky buď prší nebo mrzne (občas obojí najednou), s napětím očekávám, kdy nadejde ten Štědrý večer, který budeme trávit na pohotovosti. Poctivě chodíme s ním (abychom ho v případě potřeby posbírali) a alespoň cestou přineseme něco dobrého do krmelce zvířátkům, což je zas tradice mého dědečka.
Jelikož součet všech těchto tradic způsoboval, že jsem byla zralá na Bohnice, zavedla jsem tradici novou - na Štědrý den už žádná práce ani přípravy. Beru si volno den předem, kdy uvaříme (té rybí polévky se odmítám vzdát, je sice pracná, ale báááječná) a všechno připravíme a Štědrý den je v klidu a stihne se les i koně. Nic speciálního pro ně nevytvářím, dostanou k běžné večeři do kyblíku směs jablek, mrkve a pečiva a pokud má dané zvířátko nějakou speciální laskominku, dostane ji. Jeden z mých valachů miloval banány, dceřina ponička Horalka zase horalky... nebo tatranky, na tom prý nezáleží. :-)
Speciální zážitek spojený s Vánoci... asi nic zvláštního, pokud nepočítám fakt, že má u nás vždycky někdo namále. Tedy někdo manžel. Když už nepadá ze stromu, zpravidla při procházce s koňmi na ruce dostane chuť zkusit, jestli ještě úplně nezapomněl, jak se na tom sedí. A zpravidla zjišťuje, že zapomněl, a ani koně nenesou úplně libě, že se na ně sápe chlap ještě navíc bez sedla. Většinou si oddechnu, když sedíme u večeře... do chvíle, než se přesuneme ke stromečku, kde jako každý rok zjistím, že ježíšek přes můj výslovný zákaz (máme dvě potrhlé děti) naaranžoval a zapálil svíčky!
Tereza Kucharská
Díky tomu, že mám již pár let koně doma pod okny, trávíme nejen Štědrý den po jejich boku. Po ranním úklidu jejich prostranství často nasedláme naše bílé arabské Jurášky (kteří v zimě nejintenzivněji mění všechny odstíny šedé a hnědé barvy) a za výjimečného doprovodu přítele i psí smečky vyrazíme na krátkou a lehkou vyjížďku - společný relax a oddych. V posledních letech tomu trochu chybí kouzlo bílé zimy, kdy nás doprovázel zvuk křupajícího sněhu pod kopyty, i tak si ale užíváme klidu a ničím se nestresujeme.
Po obědě se již věnujeme přípravám večerní tabule a těsně před setměním jdeme ke koním se speciální „bohatou" večeří zahrnující ovoce, tvrdé pečivo a voňavý horký čaj. Ježíšek většinou naděluje i koním, a tak po večeři a rozbalování koně zpravidla slastně olizují Horslyx a již ne tak slastně pozorují, jak se raduji z nových jezdeckých doplňků nebo jiných nezbytností, co jim zkouším na těle :-).
Obzvláště „štědrý" den jsem zažila před mnoha lety, kdy jsem ještě coby asi sedmiletý člen oddílu byla na vyjížďce s doprovodem. Nedělo by se nic zvláštního, nebýt souhry mnoha okolností, jak už to tak bývá. A tak jsme se ocitli poblíž železniční tratě, po které zrovna mohutně hučela historická železniční souprava v čele s parní lokomotivou. V tu samou chvíli odpálila skupina lidí na nedalekém kopci menší ohňostroj a to už bylo i na výjimečně hodnou huculskou učitelku moc. S čelenkou pod helmou, kterou od této příhody nenosím a nedoporučuji ani nepříteli (byť to maminka myslela dobře), jsme se tryskem řítily z kopce dolů. Čelenka mi spadla přes oči a dodala této situaci na dramatičnosti. Skončily jsme obě na zemi po přeskoku strouhy velikosti zhruba hadího příkopu. Tehdy jsem opravdu viděla hvězdičky na nebi! Dodnes tento pád vévodí mému žebříčku, ale konec dobrý, všechno dobré. Dárky potěšily i s otřesem mozku a zlomená ruka začala bolet až druhý den. Na tuto příhodu ale zpravidla nevzpomínám, Štědrý den se snažím si užít v klidu a s těmi, které mám ráda.
Šárka Dolanská
Koně, nebo rodina? Obojí! Jelikož jsou koně součástí mého běžného dne už několik let, ani o tom svátečním dni tomu nemůže být jinak. Musí se stihnout vše ‒ ráno šup za nimi se snídaní a s léky pro nemocnou kobylku. Potom doma nachystat vše zbývající a udělat tu pravou vánoční pohodu. Také mám ráda, když už na ten Štědrý den není žádný velký shon, mám radost, že se nám to posledních pár let daří ‒ stromeček přichystaný a ustrojený, salát odpočívá v chladu od předchozího večera, kapr připravený na obalení a smažení, snad jen ty dárky by to ještě chtělo dozabalit. Tradiční odpolední procházka se vždy spojovala s návštěvou u koníků, holt pro jednou dostali večeři o něco dřív. Letos mám trochu dilema, jak to provést, aby kobylka dostala své léky pokud možno v obvyklou dobu. Odskočit si mezi večeří a rozbalováním dárků u stromečku? To by mi asi neprošlo...:-) Udělám si procházku, až bude po všem, aspoň mi vytráví. :-)
A jestli mí koně poznají, že jsou Vánoce? S oblibou říkám, že moje zvířata mají Vánoce po celý rok ‒ tu dostane 24letá kobylka pikslu Alavisu, aby se jí lépe chodilo, nemocná má zajištěný pravidelný přísun léků, aby se jí lépe žilo, do výbavy obě dostaly nové deky, které jsou v pastevním ustájení tak trochu spotřebním zbožím... Valachovi dopřávám častější péči o kopyta a mladá nějak vyrůstá z ohlávky ... a neměla bych zapomenout na předvánoční návštěvu zubaře... No však vy to znáte! Do kbelíčku ale určitě něco „navíc" dostanou, to by jinak nebyly Vánoce!
A otázka do pranice: Zdobíte o Vánocích prostory stájí?
Jeden čtenář časopisu TheHorse vznesl zajímavý dotaz, zda může být některá ze součástí rostlinných vánočních výzdob pro koně jedovatá.
Je určitě dobré se ve vánočním shonu na moment zastavit a ověřit si, že stájové dekorace nezpůsobí neočekávané problémy. Obecně se nemusíte bát použít u koní borovici a smrk. Jejich jedinou hrozbu představuje smůla, kterou, když se dostane do hřívy nebo srsti, může být následně bolestivé (a zatraceně pracné - pozn. red.) odstranit. Jelikož také může mírně podráždit koňské pysky, je lepší je zavěšovat mimo dosah zvědavých koňských tlam.
I když se v první řadě zamýšlíte nad bezpečím koní, je dobré pomyslet i na ostatní návštěvníky a obyvatele stájí, kterými bývají psi a kočky. Pro ně může představovat nebezpečí i dekorace, která je koním samotným nezávadná. To je případ cesmíny, jejíž listy a bobule jsou pro koně jen mírně toxické, zatímco psům a kočkám po jejich pozření může způsobit vážnější problémy trávicího traktu. (Zářivě červené bobule lákající k ochutnání jsou jedovaté i pro lidi, proto pozor i na děti - pozn. red.)
Čemu je lepší se úplně vyhnout, kvůlli riziku větších problémů, je jmelí. U koček, psů i koní je jmelí spojováno s poruchami trávicího systému, se srdečním selháním, obtížným dýcháním, abnormálně sníženou tepovou frekvencí a divným chováním. Pokud toužíte po polibku s vaším koněm pod jmelím, bude nejlepší donést ho do stáje z domova, provést polibek a poté odnést jmelí zpátky s sebou.
Rozšířeným mýtem je, že vánoční hvězda, která je oblíbenou vánoční dekorací od 16. století, je jedovatá pro lidi. Naopak, velké nebezpečí nepředstavuje, tato rostlina je jen mírně toxická pro domácí zvířata, ale i ta by musela pozřít poměrně velké množství.
I přes mírnost rizik spojených s většinou z těchto rostlin doporučuji umístit všechny dekorace mimo dosah koní. Vyhněte se také dekoracím, jako jsou pozlátka a podobně, které by mohly v případě konzumace způsobit ucpání. Nezapomeňte také, že kočky milují lesklé věci. Dejte pozor také na riziko zasažení koní elektrickým proudem od vánočních světýlek, stejně jako potenciální riziko požáru ve stáji. Ujistěte se, že případně použité světelné dekorace splňují bezpečnostní normy, jsou vyrobeny pro venkovní použití a vyhněte se používání prodlužovací šňůry a přetížení obvodů. Zvažte použití LED světélek, která méně hřejí i při delším používání - svícení.
Pokud máte ve stáji vánoční stromeček, zkontrolujte, že je osvětlení správně zapojeno, aby se snížilo riziko požáru. Umělé stromky mohou být bezpečnější variantou stájové výzdoby, obzvláště vyberete-li takový, který je označený jako nehořlavý. S použitím trochy selského rozumu je možné mít vánočně nazdobenou a bezpečnou stáj zároveň.
Galerie
Časopis Jezdectví dnes vydal tiskové prohlášení o změně na postu šéfredaktora, které níže otiskujeme v plném znění.
Milí přátelé, zpráva měsíce května pro všechny naše fanoušky je tu! Portál EQUICHANNEL a časopis Jezdectví se spojují pod křídly nové mediální…