Aktualizace 26. 2., 20:00: ČJF diskutované ustanovení stáhla!

Zhruba hodinu po zveřejnění našeho článku nám dorazila zpráva, že toto ustanovení bylo bez náhrady staženo. Navzdory tomu, že mezi sportovci mělo mnohé příznivce, hlasy z řad rozhodčích a subjektů byly zjevně silnější.

Zde je vyjádření ing. Metelky z VV ČJF:

"Protože na základě podnětů od členů ČJF bylo přehodnoceno ustanovení čl. N 10.8 ( Střet zájmů) Všeobecných pravidel, uvádím zde znovu jeho původní podobu, tak jak je od včerejšího dne uvedena na oficiálních stránkách ČJF:
Střet zájmů. Na národních závodech nemůže být členem sboru rozhodčích žádný blízký příbuzný, majitel koně, nebo trenér startujícího sportovce nebo koně ve všech soutěžích se subjektivním rozhodováním ( drezura, hodnocení stylu, voltiž, reining apod, u skokových soutěží toto omezení platí též u rozhodčího u vodního příkopu). Za trenéra je považována ta osoba, která koně nebo sportovce trénuje více než jedenkrát týdně."

Rozhodování drezurních soutěží je jednou z nejožehavějších a nejdiskutovanějších otázek moderního drezurního ježdění. Nejen u nás, je tomu tak všude ve světě. Problém preferování expresivních chodů a dynamiky koně v tenzi oproti na pohled méně atraktivní souhře a uvolnění řešili i drezurní rozhodčí na posledních olympijských hrách. Koncem loňské sezóny naše redakce opět zaznamenala několik stížností různých drezurních jezdců na jinou věc, která je u nás snad ještě větším problémem - jedná se o objektivitu rozhodování drezurních závodů.

V drezuře se rozhodčí bohužel nevyhne jisté míře subjektivity - neexistují tam měřítka shodil-neshodil ani penalizace za čas. Je potřeba každý cvik ohodnotit a ocenit známkou podle mnoha kritérií - tedy zda je vykonaný přesně, ochotně, přiměřeně aktivně, s koněm na přilnutí, přiměřeně shromážděným, v rovnováze odpovídající danému stupni, nevykazujícím známky nepravidelnosti nebo tenze, atd... zkrátka faktorů, které musí zohlednit, je mnoho a cviky v úloze za sebou jdou velice rychle. Jedna drezurní rozhodčí mi dokonce prozradila, že si udělá přesnější obrázek o kvalitách dvojice, když výkon sleduje v klidu na tribuně, než v budce, kde chytá každý cvik, uvažuje nad ním a diktuje známky. Už tady tedy může dojít ke zkreslení a svou roli v hodnocení samozřejmě hraje i podvědomí rozhodčích. To je ovlivněné jak vnějším dojmem závodníka, tak tím, zda ho rozhodčí zná. U zkušeného závodníka, který do obdélníku vpluje sebevědomě a pozdraví rozhodčí se sebejistým úsměvem, budou mít vždy tendenci hodnotit jinak, než u někoho méně zkušeného a nejistého. A pokud navíc vědí, že je známý...

Známý a „známý"

Nejde ale jen o všeobecnou známost. Subjektů pořádajících u nás drezurní závody je poměrně málo, zpravidla na nich „pískají" stále stejní rozhodčí a kdo se trochu pohybuje v drezurním prostředí, už ví, co ho na kterých závodech čeká. Není neobvyklé, že začínající závodník dostane rady typu „Pokud chceš jít vyšší soutěž za slušná procenta, nebo si vyjet kvalifikaci, jeď tam a tam." Anebo naopak, „Tam nejezdi, nemá to cenu, jsou tam místní jezdci i rozhodčí a ti jsou vždycky vpředu." Na celkem malé drezurní scéně u nás není reálné dosáhnout toho, aby se jezdci a rozhodčí navzájem neznali, alespoň podle jmen a tváří. Nicméně letos měla být do Všeobecných pravidel jezdeckého sportu zahrnuta nová podmínka, která by alespoň částečně tuto známost omezila. Již dříve v nich stálo, že jezdce nesmí hodnotit blízký příbuzný, majitel koně nebo trenér jezdce či koně ve všech soutěžích se subjektivním rozhodováním (tedy nejen v drezuře, ale např. i ve skokové soutěži zaměřené na styl). Letos byla ale mezi národní úpravy přidána nová formulace:

8. Střet zájmů. Na národních závodech nemůže být členem Sboru rozhodčích žádný blízký příbuzný sportovce, rozhodčí, který hodnotí sportovce z vlastního klubu, majitel koně nebo trenér startujícího sportovce nebo koně...
(Všeobecná pravidla, článek N10: Funkcionáři národních závodů)

Znamená to tedy, že pokud jsem členem klubu JK Alfa, nemůže být členem sboru rozhodčích žádný rozhodčí, který je taktéž členem klubu JK Alfa. Výborné rozhodnutí, které by mělo, když už ne zabránit (obejít se dá všechno), tak přinejmenším zkomplikovat stav, kdy subjekt vypíše závody, kterých se zúčastní několik jeho členů a hodnotí rozhodčí, který je též jeho členem. Je tedy zřejmé, že i kdyby nechtěl, vždy bude ovlivněn tím, že hodnotí své klubové kolegy, které dobře zná.

Tato úprava, která je nepochybně krokem k větší spravedlnosti při posuzování na závodech, má také svou stinnou stránku - bude to značná komplikace pro pořadatele, kteří tak budou nuceni zvát možná vzdálenější a méně známé rozhodčí. A pravdou je, že drezurních závodů (případně skokových závodů na styl, kterých se to také týká), zejména těch menších, pro začínající jezdce, u nás moc subjektů nepořádá. Abychom zjistili, jak moc velká komplikace to bude, nahlédli jsme do seznamu rozhodčích ČJF. Aktuálně ČJF eviduje 401 drezurních rozhodčích. Z nich 127 rozhodčích je národních nebo specializovaných. (Pro vaši informaci, na každých závodech musí být jeden hlavní rozhodčí, který musí být buďto národní nebo v případě soutěží ST a T specializovaný; „obyčejný" rozhodčí smí hodnotit soutěže maximálně do stupně S včetně a nemůže vykonávat funkci hlavního rozhodčího). Samozřejmě, to, že někdo vlastní licenci rozhodčího pro danou disciplínu, automaticky neznamená, že ji také rozhoduje, přesto se domníváme, že vzhledem k počtu vypisovaných závodů to není až tak malý výběr.

Jednou z často kritizovaných věcí je fakt, že na závody jsou stále zvaní titíž rozhodčí, zpravidla zkušení, kteří rozhodují dlouhá léta. Jejich zkušenost je na jednu stranu výhodou, na druhou stranu ale s sebou často nese určitou rigiditu a neschopnost se přizpůsobit vyvíjejícím se trendům. Možná tedy tato úprava způsobí, že dostanou více šancí noví rozhodčí, kteří si budou postupně zvyšovat kvalifikaci a naše drezurní scéna se trochu „osvěží". To ale ukáže jen čas.

V každém případě, aktuálně je otázkou, zda navrhovaná úprava vůbec vstoupí v platnost, protože se již ozvali její odpůrci. Zde otiskujeme dopis, který byl rozeslán všem klubům a který s navrhovanou úpravou nesouhlasí:

Věc : Úprava všeobecných pravidel 2014 - NÚ 10.8 - střet zájmů - ....... „Na národních závodech nemůže být členem sboru rozhodčích ...... rozhodčí, který hodnotí sportovce z vlastního klubu" ......

Po seznámení se s novou úpravou tohoto pravidla jsem nejdříve nemohl věřit, že zodpovědní a problematiky znalí odborníci VV ČJF a jeho pracovních komisí mohli s takovou úpravou uvažovat, natož ji odsouhlasit. Okamžitě jsem jako zodpovědného pracovníka kontaktoval pana Ing. Metelku, který mi sdělil, že tento požadavek vzešel ze středočeské oblasti, ale že pravidla jsou stále ještě upravována a nejsou uzavřena.

Protože tento požadavek byl přes můj apel do pravidel zařazen, obracím se, se vší úctou a respektem, ke členům VV ČJF a pracovníkům jeho odborných komisí o revizi této změny, protože ve svém důsledku povede k úpadku kvality rozhodování a množství uskutečněných drezůrních soutěží.

Důvodem je, že zkušení rozhodčí budou z rozhodování vyřazeni, protože logicky jsou tradičně členy klubů, ve kterých je drezůra provozována na nízké i vysoké úrovni. A začínající rozhodčí smějí dle pravidel rozhodovat pouze do stupně „S".

Protože se jezdeckým sportem v celé jeho problematice, zvláště pak drezůrou, zabývám celý život a je mi 70 let, k tomu za oblast ČJF Praha již více jak 7 let schvaluji rozpisy závodů, ubezpečuji Vás, že v posledních letech značně poklesl počet pořadatelů ochotných pořádat drezůrní závody a z věkových a zdravotních důvodů se průběžně snižuje počet zkušených rozhodčích.

Tato úprava Všeobecných pravidel povede pouze ke snížení úrovně drezůrního sportu, protože soutěže budou končit maximálně v úrovni stupně „L" . Pořadatel totiž nebude mít peníze na další členy sboru rozhodčích, jejich cestovné, ubytování a stravování, protože těch zkušených není na žádném místě v republice nadbytek a museli by dojíždět. Druhá možnost by byla vyřazovat ze startovní listiny jezdce - členy klubu některého rozhodčího, což předpokládám nebylo Vaším záměrem (rozhodčí specialisté nemají problém odsoudcovat i soutěže „Z" do „GP") .

Tuto žádost nepíši pouze svým jménem, ale se souhlasem všech níže vyjmenovaných pořadatelů, rozhodčích, trenérů a jezdců - drezůrních „nadšenců" a všichni Vás znovu žádáme o revizi včlenění této klauzule do NÚ Všeobecných pravidel, protože to bude pouze ve prospěch drezůrního sportu. Přeci nebylo Vaším záměrem nutit mimo jiné renomované rozhodčí, kteří jsou členy jednoho klubu 40 a více let, aby buď přestali rozhodovat, nebo měnili klub tam, kde se neprovozuje drezůra (je jich neustále méně a bude hůř).

Přeji Vám pevné zdraví a dobré nervy při řízení jezdeckého sportu k jeho dalšímu rozvoji.

Zdeněk B e n e š
JK Troja Praha

Jak to vidíte vy, naši čtenáři, kterých se tato problematika týká? Souhlasíte s dopisem pana Beneše, nebo hlasujete spíš pro podporu snahy po větší nestrannosti?

Otázek je spousta, například: bude to pro závodníky znamenat, že se oni musí přizpůsobit při přihlašování uvedeným rozhodčím, nebo naopak pořadatel musí mít rozhodčí z různých klubů a pro případ, že se sejdou se závodníkem, nastoupí rozhodčí náhradní? A kdo a kdy to vlastně bude kontrolovat? Problematiku budeme sledovat i nadále a přineseme vám informace o vývoji situace i o tom, jak vše bude fungovat v praxi.

PS: Dle zákulisních informací „už to vypuklo" a drezurní rozhodčí na různých místech Česka „z osobních důvodů" hromadně mění subjekty, v nichž dlouhá léta působili.:-)

PPS: Nová pravidla najdete na stránkách www.cjf.cz nebo www.drezura-cjf.cz.