Historie Světových jezdeckých her

30. 6. 2014 Michaela Burdová

Počet fotografií: 7

Jednou za čtyři roky slaví jezdecký sport velkolepý svátek všech disciplín a letos v Normandii se utkají nejlepší jezdci a koně světa již po sedmé. Pojďme se ohlédnout za krátkou historií této události. Začala v roce 1990 ve Stockholmu.

Od myšlenky k realizaci

Uspořádání světových jezdeckých her bylo jen logickým vyústěním mnoha desetiletí vývoje a tisíců let tradice a horsemanshipu. Zcela vážně se o tomto projektu diskutovalo už v osmdesátých letech a nejsilnějším hlasem, který tuto myšlenku podporoval, byl princ Filip. Původně se mělo jednat spíše o jednorázovou záležitost, i když eventuální úspěch vzbuzoval naději na další pokračování.

Organizace Světových jezdeckých her

Konají se jednou za čtyři roky v mezidobí mezi letními olympiádami. Jedná se o mistrovství světa ve všech sedmi disciplínách najednou, aby se nemusely šampionáty každé disciplíny konat odděleně. O sloučení všech šampionátů do jedné akce se diskutovalo už dávno, ale až do konání prvních světových her se to nepodařilo zrealizovat.

Každé čtyři roky se také vybírá nová hostitelská země pro následující ročník. Velmi blízko k pořadatelství měla v roce 1990 města Lisabon a Řím, nakonec však měl tu čest prvopořadatelství Stockholm. Není divu, toto město bylo již velice dobře zapsané jako organizátor olympijských her zahrnujících jezdectví v roce 1912 a 1956.

Pořadatelství od roku 1990

V průběhu let se na postu pořadatele vystřídali:

1990 Stockholm
1994 Haag
1998 Řím
2002 Jerez de la Frontera
2006 Aachen
2010 Lexington, Kentucky

Stockholm - první a úspěšné

WEG 1990 Organizační výbor a švédská jezdecká federace dokázaly zajistit hladký průběh i sponzoring. Zájem o vstupenky předčil očekávání, navíc analýzy prokázaly, že pořadatelství se ekonomicky vyplatilo. A jak se ukázalo, bylo těžké takto úspěšnou organizaci světových her zopakovat. Stockholm nasadil laťku vysoko - v pořadatelství i ve sportu.

Už tyto první hry zaznamenaly legendární výkony a jména. Gem Twist z USA byl nejlepším skokovým koněm her, ale mistrem světa se nestal. Jeho jezdec Greg Best ho provedl všemi pěti koly až do finále, kde však Gem Twist skákal až příliš dobře i pod ostatními jezdci, ve hře byl také legendární Henderson Milton a dva Francouzi Eric Navet a Hubert Bourdy. V nervy drásajícím finále zvítězil Eric Navet s Quito de Baussy (FRA) před Johnem Whitakerem - Henderson Milton (GB), bronz získala druhá francouzská dvojice Hubert Bourdy s Morgatem.

Drezúře kraloval Rembrandt s Nikol Uphoff (GER), před Kyrou Kyrklund (FIN) a Monikou Theodorescu (GER).

Ve vytrvalosti si pro jeden ze tří titulů mistryně světa dojela Bety Hart s Grand Sultan. V roce 1990 se na start 160 km závodu postavilo 81 jezdců z 19 států, dokončilo 35. Na startovní listině ve Stockholmu nebyli jezdci ze Středního východu. Zlato ve všestrannosti získal v soutěži jednotlivců pro Nový Zéland Blyth Tait s koněm Messiah.

Haag - špičkové výkony a chaos

WEG 1994 Prezident FEI princ Filip varoval, že tři roky je příliš krátká doba pro jakoukoliv národní federaci, aby dala dohromady tak náročnou a sofistikovanou organizaci nutnou k řízení velkého projektu. Bohužel jeho varování nabylo reálné podoby v roce 1994 v Haagu. Navzdory vynikajícím sportovním výkonům těmto hrám vládl chaos a skončily finančním krachem. Hry se těšily velkému počtu diváků, návštěvnost ale mohla být mnohem vyšší, kdyby dobře fungoval prodej vstupenek.

Dalším zajímavým aspektem těchto her byly zásadní politické změny odehrávající se ve východní Evropě. Z mapy zmizel Sovětský svaz, a tak se na startovní listiny dostali jezdci z nových zemí - Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Dále se po rozpadu Jugoslávie her zúčastnili jezdci ze Srbska, v roce 1993 po rozdělení Československa tu byli jezdci z České republiky a ze Slovenska. A samozřejmě místo NSR a NDR startovali v Haagu „jen" zástupci Německa.

I přes organizační nezdary byli diváci v Haagu svědky vynikajících výkonů. Ve skocích kralovala „modrooká lady" Weihaiwei s Franke Sloothaakem (GER), který na rozdíl od Grega Best vítězné tažení v pěti kolech dovedl až do finále. Německo mělo ještě jednu skvělou dvojici - Ludgera Beerbauma s Ratinou Z, kteří získali stříbro, bronz si vybojoval Michel Robert s Miss san Patriagno (FR).

Drezúra se skvěla ve znamení tří hvězd - zvítězila Anky van Grunsven - Olympic Bonfire (NED) před Isabell Werth - Gigolo FRH (GER) a Nikol Uphoff - Rembrandt Borbet (GER). Lesk výkonů těchto tří královen drezúry později zastínila hojně používaná metoda rollkur.

Ve vytrvalosti zvítězila slavná americká jezdkyně, chovatelka a trenérka Valerie Kanavy s Pieraz před silnou pětkou francouzského týmu, sedmým místem se blýskl Pierre Arnould, který je v poslední době jedním z nejsilnějších hlasů v boji za čistotu disciplíny. Ve zmíněné silné francouzské pětce okusila slávu Benedicte Atger, matka jedné z nejúspěšnějších jezdkyň světové vytrvalosti Virginie Atger - a opět se potvrdilo přísloví, že jablko nepadá daleko od stromu.

Řím - italský triumf

WEG 1998 Řím 1998 byl velice úspěšný a to na přípravu her měli Italové jen jeden rok poté, co Dublin vypadl kvůli neochotě státu tento podnik finančně podpořit a organizačním problémům. Bylo to už podruhé, co zvolená pořadatelská země nedokázala hry uspořádat. Pro Irsko to bylo velmi dramatické, neboť je to země s bohatou jezdeckou tradicí. Naštěstí po debaklu Irska se nabídlo dalších sedm zemí.

FEI nakonec váhala mezi Aachenem a Římem a když se rozhodla pro Itálii, neočekávala nic menšího než zázrak. Důvěru však vzbuzoval prezident italské jezdecké federace Cesare Croce, který se do projektu pustil s velkou odvahou. Jestliže princ Filip předpokládal v roce 1991, že tři roky nejsou dostatečná doba na přípravu takové kolosální akce, jak by tohle mohli zvládnout Italové za rok? A přesto navzdory všem špatným vyhlídkám byl úspěch her v Římě triumfální. A stejně jako ve Stockholmu a v Haagu byly tyto hry naplněny skvělými výkony sportovců. Finanční aspekty velmi obratně hlídala Andrea Riffeser z Monrif Group, prestižní italské vydavatelství, a co je známo, tak všechny náklady spojené s pořádáním her byly uhrazeny.

Ve skocích opět bylo na co se dívat - ve finále se sešli odlišní koně i jezdci. Ve strhujícím boji o medaile zvítězil Rodrigo Pessoa s Gandini Lianos (BRA), stříbro bral Franke Sloothaak se San Patrignano Joly (tentokrát jel v německých barvách), bronz vybojoval Švýcar Willi Melliger s nápadným ohromným běloušem Calvaro.

Svou druhou zlatou medaili ve všestrannosti na světových jezdeckých hrách po osmi letech dokázal znovu získat Blyth Tait (NZ) na Ready Tedy, také stříbro putovalo na Nový Zéland zásluhou Marka Todda s Broadcast News.

Vytrvalostní šampionát byl přesunut do Dubaje. Spojené arabské emiráty hostily 162 jezdců a jako „Největší jezdecký světový šampionát ve vytrvalosti v roce 1998" byla tato událost zaznamenána v Guinessově knize rekordů. Poprvé zde bylo měření času výhradně elektronické.

Jerez de la Frontera - promyšlená organizace

WEG 2002 Když se pořádaly čtvrté jezdecké hry ve španělském Jerez de la Frontera, budoucí fixní náklady musely být zajištěné; což byla přirozená reakce na minulé zkušenosti. Španělsko získalo statut pořadatelské země už v roce 1997, mělo tedy do roku 2002 dostatek času na přípravu.

Ovšem ani tyto hry nebyly bez ohrožení. Epidemie slintavky a kulhavky v roce 2001 nedávala důvod k optimizmu, přesto se situace zklidnila a Světové jezdecké hry v Jerez byly velkolepé. Organizátoři v Jerez založili pracovní skupinu, která profitovala ze čtyřech úrovní místních a národních samospráv, což zvýšilo hladkost průběhu her. Přidali také nové projekty pro vylepšení rozpočtu, jako např. tombolu, a rozpočet byl jasně rozčleněn na náklady na infrastrukturu, přípravu a průběh her, čímž se usnadnila alokace prostředků a dodržení rozpočtu. Nicméně fakt, že byly velmi dobře zorganizované, také znamená, že byly dražší, než být mohly. Poprvé se zde také představila disciplína reining, který zaznamenal obrovský zájem diváků a médií, což přineslo zisky hostitelskému městu i celé provincii. Navíc Andaluzie, kde Jerez leží, je země s bohatou tradicí jezdectví sahající o mnoho staletí zpátky.

Ve skocích se zlatá medaile stala nečekaně kořistí Irů. Nenápadný syn farmáře Dermott Lennon (IRL) si k překvapení všech dojel suverénně pro vítězství ve skokovém šampionátu s fenomenální klisnou Liscalgot - porazil sběratele medailí Erica Naveta (Dolly du Murier Hts) z Francie, Peter Wyld udělal radost Američanům bronzovou medailí s Fein Cera. Na skokanské schopnosti Liscalgot se můžete podívat zde.

Vytrvalost se v roce 2002 v Jerez dostala poprvé na rozcestí, když zde přišli o život dva koně, jeden na trati ve čtvrtém kole, druhý po absolvování celého závodu. Výsledky vyšetřování odstartovaly změny pravidel týkající se stewardů, počtu veterinárních kontrol, kvalifikací a funkcionářů. Mistrovský titul získal jezdec Ahmed bin Mohammed al Maktoum z UAE.

Vozatajství ovládl Ijsbrand Chardon z Holandska a získal svůj třetí titul mistra světa. Ve všestrannosti si obtížnost cross country pohrála s pořadím, dvojnásobný světový šampion Blyth Tait a pět německých jezdců bylo vyloučeno. Zvítězil Jean Teulere z Francie s Espoire.

Aachen - mediální hvězda

WEG 2006 Páté jezdecké hry se konaly v Aachenu a zůstanou ve vzpomínkách všech příznivců jezdeckého sportu na dlouhá léta. S 576 tisíci diváky, kteří navštívili stadion, a bezprecedentním mediálním pokrytím se tyto hry staly výjimečným veřejným a sportovním úspěchem. Ukázalo se, že jezdecký sport má potenciál pro enormní zájem veřejnosti. Po čtyřech ročnících konaných na dočasně vybudovaných areálech Aachen poskytoval kompletní zázemí pro koně a perfektní organizaci. Hry výjimečně zahajovala disciplína vytrvalost a také to byly první jezdecké hry pro prezidentku FEI princeznu Hayu.

Vytrvalý déšť prověřil povrch kolbiště, který náporům vody odolal a zůstal korektní a pružný. Skokové soutěže gradovaly k finále s převahou žen. Meredith Michaels Beerbaum (Shutterfly), Beezie Maden (Authentic) a Edwina Alexander proti jedinému muži, kterým byl Jos Lansing na precizně skákajícím Calvaro Kumano. Ve finále se utkali 4 jezdci v 16 kolech a diváci měli možnost vidět 14 čistých kol! Shutterfly neúměrně rozrušený přesedláváním shodil pod Edwinou Alexander, která tak skončila čtvrtá. Na třetím místě skončila Meredith Michaels Beerbaum, stříbro získala Beezie Maden a zlato suverénně vybojoval Jos Lansink startující za Belgii.

V drezúře se recyklovala známá jména - Isabell Werth zvítězila na Satchmo, Anky van Grunsven byla druhá se Salinero. Zara Philips (GB), dcera evropské šampionky z roku 1971 a olympijské vítězky z roku 1972, pokračovala v rodinné tradici a získala zlatou medaili ve všestrannosti a přispěla ke stříbru britského týmu.

Kentucky - trojí prvenství

Poprvé v zámoří. „Je to poprvé, co FEI Světové jezdecké hry překročily oceán, aby přinesly na druhý kontinent to nejlepší z našeho sportu. Jsme svědky nového začátku, který podpoří rozšíření magie jezdeckého sportu a bude inspirovat mladé jezdce k nejvyšším cílům," to byla slova prezidentky FEI.
V Kentucky se také Světové jezdecké hry mohly poprvé opřít o oficiálního sponzora.
Poprvé osmá disciplína - paradrezura

632 jezdců a 752 koní z 58 zemí tvrdě bojovalo o 81 medailí. Objevily se nové tváře, sešli se zkušení jezdci s těmi méně zkušenými. Ve skocích na trůn mistra světa usedl Philpe de Jeune na Vigo D´Arsouilles (BEL). Erik Lamaz v sedle legendy jménem Hickstead skončil až třetí, když si sáhl pro stříbrnou medaili jezdec ze Saudské Arábie Abdullah Al Sharbatly na Seldana di Campatto. Říká se, že nejlepší věc, jak jezdit cizího koně, je dělat toho co nejméně. Tento přístup se Al Sahrbattly vyplatil: „Rozhodl jsem se, že bude lepší, když se nebudu snažit, aby se mi přizpůsobili, a to se mi vyplatilo."

V drezúře byl neporazitelný Totilas Moorland s Edwardem Galem (NZ), ač největší ovace publika patřily španělské krvi a kastanětám (Fuego). Paradrezuru ovládli Britové jak v týmech, tak v jednotlivcích (Lee Person).

Vytrvalost měla také svůj příběh výjimečnosti - Maria Mercedes Alvarez Ponton sedm týdnů po narození dcery se svým superkoněm Nobby zvítězila a navázala tak na vítězství v evropském šampionátu v roce 2009 a na mistrovství světa v roce 2008. Německo v Kentucky vůbec poprvé získalo zlatou medaili ve všestrannosti v soutěži jednotlivců (Michael Jung - La Biostetique).

Rok 2014 na svou historii teprve čeká. Kopyta nejlepších koní světa se do půdy v Normandii otisknou 23. srpna.