Helena Terberová (1963)

• disciplína: vytrvalost
• kůň: Nikaya de Paute

Poslední úspěch

• letos v květnu 4. místo na CEI *** 160 km v holandském Ermelu

Vrcholy kariéry

S Korynou:

• 3 starty na MČR, z toho 2x zlato a 1x stříbro
• 2x titul Kůň roku, v r. 2005 jsme spolu jako první dvojice v historii české vytrvalosti dokončily ME. Konalo se v Compiegne ve Francii a skončily jsme na 30. místě.

S Joulikem de Villeneuve:

• President´s Cup v Abu Dhabi v únoru 2012. V závodě na 160 km pouští jsme v hodnocení týmů získali bronz (Joulik nejlépe z týmu - 38. ze 127 startujících)

S Nikayou de Paute:

• ME 2011 Florac (Francie) 17. místo
• MS 2012 Euston Park (Velká Británie) 29. místo, v týmech 7. Nikaya zdolala 160 km trasu průměrnou rychlostí 18,94.

Cyclop

• V roce 2012 účast na závodech v Aldam Estate (JAR) - 120 km v sedle vypůjčeného koně Cyclopa - 9. místo.

Co byste nám prozradila o klisně Nikaya de Paute, se kterou budete startovat na Světových jezdeckých hrách?

Nikayu de Paute, 13letou angloarabku francouzského majitele Gerarda Larieho, mám tu čest ošetřovat a jezdit od roku 2011. Je to kůň nesmírně náročný na management. Na správné nasedlání, přesnou práci kováře, přiměřené chlazení či zahřívání během závodu a na taktiku závodu samotného. Pokud je toto všechno dokonale zajištěno, je schopna podat fantastický výkon. Na ME ve Floracu šplhala 160 km vysokohorským terénem, překonala převýšení 4 500 m a poslední etapu zaběhla rychlostí téměř 20 km/hod. Po Koryně se tak stala druhým koněm, který v českých barvách dokončil ME. Následující rok na MS byly podmínky diametrálně odlišné - 160 km po rovině, téměř výhradně cvalem. I přes velice nestandardní způsob přípravy Nikaya dokázala, že si zaslouží přezdívku Železná lady, kterou jí dala moje dcera Markéta.

Proč nestandardní trénink a jak vypadal?

Nikaya je každý rok jiná. Ze sedla vyroste, než bys řekl švec a jen tak nějaké jí nepadne. V r. 2012 jí žádné dostupné nesedělo. Trénovat mohla jen bez jezdce vedená na vodítku z jiného koně. Tehdy nám vyšel vstříc Jiří Jirsa a během pár týdnů ušil Nikaye sedlo na míru. Hned při prvním větším tréninku si ale klisna utrhla podkovu i s kusem kopyta. Přestože kovář dělal téměř zázraky, kopyto po sebemenší práci hřálo. Trénink pod sedlem nebo vedle koně nepřicházel v úvahu. Řešením byl nakonec liběšický rybník. Téměř denně jsme spolu chodily ve vodě, kde ještě stačila, podél břehu sem a tam a střídaly jsme to s plaváním. Problém byl, že ona plavala mnohem rychleji nežli já. Vždycky mě obeplavala a šup ke břehu. Tak jsem to vyřešila ploutvemi, aby byly síly vyrovnanější. Ještě teď mám husí kůži, když na to vzpomínám. Bylo chladno a mně se do té vody tak ukrutně nechtělo! Přiměřeně před MS jsme přeci jen ještě stihly dva větší cvalové tréninky. Bylo z toho nejlepší české umístění na MS.

Jak vypadá příprava Nikayi na Světové jezdecké hry?

Začalo to podobně jako před MS. Nikaya „vyrostla" z původního sedla a tentokrát ani sedla Jiřího Jirsy neseděla. Takže opět tréninky na vodítku vedle jiného koně. Po hledání v půlce Evropy jsem padnoucí sedlo našla téměř doma - u kamarádky Hanky Keltnerové. Díky, Hani. Nyní se chci zaměřit na zvýšení cvalové rychlosti, při které Nikaya dokáže šetřit silami. Posunout rychlost, nezvyšovat únavu. Protože se část závodu poběží po pláži, čeká nás i práce v písku. Pro zvýšení kondice určitě zařadíme i chůzi v hluboké vodě a plavání. Důležitá je i péče o zdravotní stav koně. Tu nám již několik let zajišťuje MVDr. Mojmír Dvořák. Klisna je také pod pravidelnou kontrolou MVDr. Zuzany Žežulkové, která nám radí s výběrem sedla, kontroluje pohybový aparát a doporučuje vhodná uvolňovací cvičení.

Máte nějaký jezdecký/trenérský vzor?

V současné době nejspíš dcera Natálie. Jejím poctivým přístupem k tréninku a pevnou vůlí. Když jsem unavená, venku je ošklivo, jezdit se mi ani trošičku nechce, v hlavě už vymýšlím různé tréninkové alternativy, ve kterých je dnešní ježdění vypuštěno... Pak přijde Natka, prohlásí něco o blbým počasí, vezme sedlo a jede.

Jaká byla vaše cesta ke Světovým jezdeckým hrám - pamatujete si, kdy jste si poprvé v životě sedla na koně a se kterým koněm jste poprvé startovala v nejtěžší soutěži na 160 km?

Poprvé na koni? Byla jsem hodně malinká a ten „kůň" měl kolečka, plyšovou srst a byl to osel. Přestože jsem narozená ve městě, vždycky mě lákala příroda. Koně jsem obdivovala od malička. A když konečně přestalo rodiče bavit tahat holuby z peřiňáku a toulavé kočky a ježky zpod postele, zavedli mě v 10 letech do jezdeckého oddílu v Litoměřicích. Má touha po kontaktu s tím úžasným zvířetem byla uspokojena a rodiče měli jistotu, kde mě najdou, když nepřijdu včas domů. Když mě později manžel přivedl k vytrvalosti, krásně do sebe zapadla kolečka radosti z jízdy na koni, volnosti a toulání se přírodou. První 160 jsme pokořily s Korynou v roce 2005 v německém Fisherhude.

Váš životní kůň?

Koryna. Za těch 18 let, co se máme, jsme toho spolu hodně prožily. Těch vandrů a závodů... Když na mě ráno z ohrady udělá to svoje huhu, chtě nechtě se musím usmát a starosti přitom krásně odplouvají :-)

Jak se vám daří skloubit vaši profesi a sport?

Profesi a sport dobře. Domácnost pokulhává. Naučila jsem se tím netrápit.

Ujet 160 km na koni za jeden den je pro "nevytrvalce" neuvěřitelná fyzická zátěž nejen pro koně, ale také pro jezdce - jak se udržujete v kondici?

Koně si trénuji sama a na rozdíl od něj se po tréninku nemohu věnovat baště a odpočinku. Musím se mu o tu jeho baštu postarat, pěkně kmitat kolem něj a ostatních koní, chodit do práce a aspoň občas něco udělat doma. O mou kondici je tímto postaráno. Bezvadný trénink je i působení v roli „chladiče" na závodech. Od brzkého rána jste v jednom kole, taháte sedla a barely s vodou, běháte s lahví vody vedle koně a nemáte čas se ani najíst. Myslím, že funkce „chladiče" je leckdy fyzicky náročnější nežli výkon jezdce.

Jak vidíte vaše šance na umístění v letošních Světových jezdeckých hrách v Normandii?

Během vytrvalostního závodu je snad nekonečné množství možností, které způsobí, že veterináři nedovolí koni pokračovat. Pokud se alespoň 3 českým jezdcům podaří dokončit celou soutěž, máme šanci na slušné umístění v týmech. Pokud se podaří dokončit Nikaye, věřím v její umístění v první třetině startovního pole. A protože jsem pověrčivá, tak to, v co doufám, vám neprozradím:)

Češi do Normandie...

to je název benefiční sbírky, která se koná při příležitosti Alltech FEI Světových jezdeckých her konajících se v Normandii v roce 2014. Hlavním partnerem Her je mezinárodní společnost Alltech, která se zabývá vývojem nových řešení výživy zvířat. Partnerem Her pro Českou republiku je česká značka krmiv Fitmin společnosti Dibaq.

Stát se součástí české reprezentace na události, která se koná pouze jednou za čtyři roky, totiž vyžaduje kromě nesmírné píle neméně nesmírné finanční prostředky. A právě proto, spontánně a s nadšením, vznikl mezi fandy jezdeckého sportu projekt "Češi do Normandie". Svou troškou do mlýna může přispět každý z nás.

Jak se můžete zapojit vy? Informace hledejte v článku Sbírka na pomoc českým závodníkům..., aktuální informace najdete také na webu Češi do Normandie.