VIII. Mistrovství světa dvojspřeží v Kecskemétu

Za ideálního počasí a úžasné divácké atmosféry proběhlo ve dnech 18. - 22. srpna 1999 osmé mistrovství světa ve dvojspřeží v maďarském Kecskemétu. Nejvýznamnější světové soutěže se zúčastnilo dvacet dvě země, včetně Austrálie, USA a Argentiny. Česká republika byla zastoupena trojčlenným družstvem ve složení Jiří Nesvačil, Ladislav Jirgala a Roman Kala. Maďarsko, země koní a zápřahového sportu, žilo světovou událostí stejně, jako jiné země žijí fotbalem, hokejem nebo tenisem.

Župní město Kecskemét je největším městem Dunajsko-tiského meziříčí a leží 85 km jihovýchodně od Budapešti. Již v roce 1978 bylo pořadatelem mistrovství světa ovšem pro soutěže čtyřspřeží. Tehdy se úspěšně zúčastnila i Česká republika (J. Kocman, J. Dymeš, J. Šebek), která získala v družstvech čtvrté místo (původně sice medailové třetí, ale pak došlo ke korekci výsledků a medaile se, bohužel, museli předat Angličanům). Maďarsko bylo organizátorem mistrovství světa ve čtyřspřeží ještě v roce 1984 v Szilvasvarádu, kde se opět účastnilo české družstvo, tentokrát ve složení J. Kocman, J. Dymeš, J. Nims, A. Chmelíček a obsadilo páté místo. O rok později se zde konaly mezinárodní závody spřežení, na nichž byla udílena také cena nejlepšímu zahraničnímu jezdci, kterým se stal Jiří Kocman. Tehdy získal tříletou lipickou klisnu, jejíž dovoz do republiky by stál rovněž za vyprávění. Tolik alespoň stručně z česko-maďarské historie soutěží spřežení.

Mistrovství světa pro spřežení

V soutěžích spřežení se celosvětově začínalo soutěžemi čtyřspřeží, ty měly své první mistrovství světa v roce 1972 v Münsteru. Pro zajímavost si můžeme uvést, že tehdy zvítězilo družstvo Velké Británie, před Švýcarskem a Německem.

První mistrovství světa ve dvojspřeží se jelo v roce 1985 v Sandringhamu ve Velké Británii a zvítězilo Švýcarsko, před Německem a Velkou Británií. V pravidelných dvouletých intervalech pak následovala další mistrovství světa pro dvojspřeží - Riesenbeck (SRN), Balatonfenyves (Maď.), Zwetl (Rak.), Gladstone (USA), Poznaň a opět Riesenbeck. Všech těchto mistrovství se pilně zúčastňovalo Maďarsko. První úspěch se dostavil v roce 1987 v Riesenbecku, kde Maďarsko získalo druhé místo v družstvech, následující mistrovství na domácí půdě vyhrálo. V Gladstone získal Vilmos Lázár druhé místo v jednotlivcích, v Riesenbecku na předposledním MS zvítězil jeho bratr Zoltán Lázár, když se vedoucímu Vilmosovi zlomila oj během překážkové jízdy. Účast našich jezdců se datuje od roku 1989. K vícenásobným účastníkům patří Jiří Nesvačil (1989, 91, 95) a Kateřina Kastnerová (1991, 95, 97), která je rovněž mezi dvacítkou žen, které se kdy na MS kvalifikovaly a měly odvahu se ho zúčastnit.

První mistrovství světa v jednospřeží se jelo v loňském roce v rakouském Ebbsu.

Česká reprezentace

Do Maďarska přicestovala česká ekipa moravských jezdců pod vedením E. Dudy již v pondělí 16. srpna. Pro Jiřího Nesvačila to bylo již čtvrté MS, Ladislav Jirgala a Roman Kala zde měli letos premiérový start. Po čtvrtečních a pátečních drezúrních zkouškách obsadili naši jezdci 38. místo - Ladislav Jirgala, 46. místo - Jiří Nesvačil a 52. místo - Roman Kala a to v poli 62 soutěžících. Nejpříznivějšího hodnocení se našim jezdcům většinou dostalo od J. Borky a H. Koloucha.

Sobotní maraton bývá nejsilnější stránkou našich jezdců spřežení. Štěstí v této zkoušce si však naši jezdci zřejmě vybrali na závodech v rakouském Altenfeldenu, kde J. Nesvačil obsadil třetí a L. Jirgala druhé místo. V Kecskemétu chyběla jízdě větší rychlost a odhodlanost a určitě ono zmíněné štěstí, přidala se i nervozita jezdců a únava koní. J. Nesvačil se zdržel na překážce č. 4 a J. Jirgala na třetí a šesté překážce (+20 bodů za opravený omyl). Roman Kala byl v opačné situaci vzhledem k Altenfeldenu, překážky projel bez kolizí a tak se mu v této zkoušce podařilo předřadit před své zkušené kolegy (R. Kala 46. místo, J. Nesvačil 48. místo, L. Jirgala 54. místo). Všechny překážky maratonu byly postaveny v rovinatém terénu, technicky byly ovšem značně náročné, rakouský závodník G. Moser měl dokonce pocit, že jsou příliš úzké (odpovídaly však samozřejmě mezinárodním pravidlům soutěží spřežení).

Nedělní den byl již od deváté hodiny vyplněn překážkovými jízdami zbývajících šedesáti účastníků. Parkur byl velmi těžký a málokdo stíhal časový limit. Devět soutěžících zajelo čistý parkur, ale pět jich ještě obdrželo tresné body za čas, takže závěrečné rozjížďky se zúčastnili pouze čtyři jezdci. Nejlepší překážkovou jízdu z našich jezdců předvedl L. Jirgala, který měl pouze dvě shození a 9,5 trestného bodu za čas (39. místo), J. Nesvačil shodil míček také dvakrát, ale za čas obdržel 18,5 bodu (53. místo). R. Kala měl 20 tr. bodů na překážkách a 19, 5 za čas (58. místo).

V celkovém hodnocení jsme jako družstvo obsadili až 15. místo a naši jezdci se umístili následovně: J. Nesvačil 46. místo (201,72 tr.b.), L. Jirgala 49. místo (204, 75 tr.b.) a Roman Kala 52. místo (214,28 tr. b.). Škoda, že jsme zaujmuli pozice až v druhé polovině výsledkového pole, nebyli jsme sice diskvalifikováni a nevzdali jako někteří další účastníci, ale sami jezdci byli z výsledků smutní. I když všichni tři účastníci absolvovali předmistrovské soustředění s E. Dudou, kýžený efekt se nedostavil, ač výsledky byly v porovnání s předchozími mistrovstvími o něco lepší. Komise spřežení bude muset slevit z optimismu a přidat v koncepčnosti systému přípravy a kvalifikací a před sezónou vždy jasně stanovit kritéria pro výběr na významné evropské či světové soutěže, aby současně nedocházelo k demotivaci některých jezdců.

Soutěže spřežení jsou však pro naši republiku disciplínou, které má velký význam se věnovat, neboť z hlediska světového porovnání je lepší zaujmout padesáté místo ve spřežení, než dvě stě padesáté ve skokových soutěžích, a to při srovnatelné intenzitě přípravy a práce.

Při této příležitosti je třeba poděkovat sponzorům, kteří podpořili výjezd české ekipy do Maďarska a to především Janu Vladíkovi a Josefu Kudláčkovi. Milá byla také velká účast moravských a některých českých fanoušků, kteří přijeli naše jezdce do Kesckemétu podpořit hlasitým skandováním, tleskáním a máváním naší vlajkou.

Slovenská reprezentace

Slovenskou republiku zastupoval jezdec Pavol Baláž, kterého jsme mohli v tomto roce vidět na závodech v Kladrubech n.L. P. Baláž je v současné době jediným slovenským reprezentantem ve dvojspřeží, který se zúčastňuje mezinárodních závodů. V Kecskemétu zaujmul po drezúře 55. místo, v maratonu se probojoval do poloviny výsledného pole (32. místo), v překážkové jízdě obdržel 21 trestných bodů a zaujmul 44. místo. Celkově obsadil 43. místo. Můžeme doufat, že se v příštím roce s Pavolem Balážem uvidíme na českých mezinárodních závodech častěji.

Národní svátek

V době konání mistrovství světa v Kecskemétu slavilo Maďarsko den vzniku svého státu. Národ si nemohl vybrat vhodnější disciplínu, kterou by tento svátek umocnil. Zdálo se, že každý Maďar, kterému mají koně co říci, se přijel podívat do Kecskemétu. A to ještě netušil, že se na závodech téměr "zopakuje" situace neporazitelné Kinczem - maďarského zázraku, a Maďaři vyhrají, co mohou.

I při drezúrních zkouškách byly obsazeny tribuny stadionu. Nutno podotknout, že kecskemétský fotbalový klub opětně propůjčil svůj krásný fotbalový trávník pro uskutečnění drezúrní a překážkové zkoušky! V sobotu již za časného rozbřesku proudily do obrovského areálu hotelu Tó, kde stála většina překážek, neuvěřitelné davy lidí. Překážky byly postaveny nejen technicky náročně, ale byly vyzdobeny mnoha ornamenty, které Vám na každém kroku říkali: "Podívejte se, my jsme maďarské překážky!" Národní identita byla k nepřehlédnutí. Pokud by se závodů zúčastnil někdo se špatným zrakem a žil by v domnění, že nebude dobře vidět své domácí jezdce, pak vůbec nemusel mít obavy. Řada lidí s ostřížím zrakem pro davy kolem překážek na své závodníky stejně nedohlédla, ale všichni bez rozdílu jim tak fandili, že podle hurónského křiku, bylo velice jednoduché poznat, u které překážky právě jejich miláčci jsou. Zde by bylo vhodné poznamenat, jak významnou součástí závodů jsou nadšení a fandící diváci. Některé naše tribuny či lavičky na závodech jsou sice relativně zaplněné, ale naše povzbuzování je ve srovnání s Maďarskem příliš vlažné. Během závodů se většina českých a moravských diváků naučila skvěle fandit.

Státní vyznamenání

Ještě než se dostaneme k nejúspěšnějším závodníkům mistrovství, sdělíme si, jaké pocty se v den státního maďarského svátku dostalo dvěma osobnostem zápřahového sportu. Dr. Várady Jenö, dřívější šéf maďarského reprezentačního družstva a György Bárdos, dřívější reprezentant ve čtyřspřeží převzali z rukou prezidenta Arpáda Göncze nejvyšší státní vyznamenání a to společně řadou vědců, profesorů a dalších osobností. Pro kočárový sport je to obrovská pocta a reklama. Bylo by pěkné, kdyby tyto řádky inspirovaly naše politiky k obdobným činům v oblasti jezdeckého a dostihového sportu a naše jezdce k maximálním výkonům.

György Bárdos je pětinásobným mistrem Maďarska, šestinásobným vítězem maďarského derby a držitelem dvanácti zlatých medailí z mistrovství Evropy a světa ve čtyřspřeží. V letech 1976 až 1984 je získal v soutěžích jednotlivců nebo v družstvech (ještě se Sándorem Fülöpem a Ferencem Muity).

Lázár tým

Posledně jmenovaný je trenérem nejúspěšnějších závodníků letošního mistrovství světa a zároveň trenérem maďarského reprezentačního družstva.

Po čtvrteční drezúrní zkoušce se vedení ujal Lázár Zoltán a to výsledkem 44,16 tr. bodů. Následující den ho pět jedzců předběhlo a to včetně jeho bratra Vilmose, který získal pouze 35,52 tr. bodů. V. Lázár vjel na drezúrní obdélník jako poslední dopolední startující čili těsně před obědem. Mohlo by se zdát, že rozhodčí již tou dobou nevěnovali sledování takovou pozornost. Ale opak byl pravdou. Vjezd V. Lázára na drezúrní obdélník se stal skutečnou bombou. Impozantní lipicáni Mythos a Mylord zaujmuly všechny přítomné bystrými kadencovanými chody, vznosným držením šíje a perfektním provedením všech cviků. Dvojice koní působila jako jeden kůň a jedna duše.

Při sobotním maratonu diváci málem ohluchli a ochraptěli zároveň, když fandili svým favoritům. Stovky či tisíce lidí přebíhaly od překážky k překážce, jen aby viděli co nejvíce z jízd maďarských závodníků. Ti, nadopováni obrovským povzbuzováním, závodili jako o život. Sobotní maraton vyhrál Zoltán Lázár, průběžným vítězem po dvou dnech byl Vilmos Lázár.

Nedělní parkur se dlouhou dobu nikomu nedařilo zajet čistě. Prvním účastníkem do rozjížďky se stal Francouz Pierre Jung, který vyměnil altenfeldskou smůlu v parkuru (pět shození) za bezchybnou jízdu na MS. Bezchybně jel také Sigfried Töpfer, kterého známe z loňského roku z Nebanic. Obdržel však tr. body za čas, ale po celou soutěž si udržel výborné čtvrté místo. Další tři bezchybní jezdci byli bratři Lázárové a Zoltán Nyul. Po shlédnutí jejich maximálně riskantních jízd bylo téměř jisté, že většina parkuru se musela procválat a V. Lázár procválal co mohl, včetně závěrečného kruhu, kde se málem převrátil. Ovace po jeho vítězné jízdě nebraly konce a jeho vjezd k závěrečnému ceremoniálu se téměř podobal triumfálnímu vjezdu Kleopatry do Říma.

Kam příště?

Příští rok se koná mistrovství světa ve čtyřspřeží v německém Wolfsburgu. V roce 2001 bude mistrovství světa ve dvojspřeží ve Švýcarsku v St. Gallenu a následujícího roku MS ve čtyřspřeží ve Španělsku v Jerez de la Frontera. K tomu Jana Fichtnerová, jako věrná divačka většiny mistrovství prohodila: "Tak nám FEI pěkně plánuje dovolenou."

Výsledky MS Kecskemét 1999:

jednotlivci
1. Lázár Vilmos (HUN) - 124, 35 tr. bodů
2. Lázár Zoltán (HUN) - 125,18
3. Nuyl Zoltán (HUN) - 132,55
4. Topfer Siegfried (GER) - 135,13
5. Van Tergouw Mieke (NED) - 137,87

 

družstva
1. Maďarsko 248,07
2. Německo 279,49
3. Rakousko 282,46
4. Holandsko 238,95
5. USA 290,01

Podobné články
Český rozhlas

Kůň je krásné zvíře a říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Ale není kůň jako kůň. V Novotnově Dvoře u Havlíčkova Brodu cvičí…

Slatiňany

Pětadvacetiletá kočí Lucie Maryšková s valachem Szogunem už nasbírala řadu národních i mezinárodních úspěchů. To i přesto, že letošní sezona byla…