A zde jsou správné odpovědi.

Článek 1:

1. Jaké způsoby silového (posilovacího) tréninku jsou ve článku popsány?
Zrychlení, překonávání setrvačnosti. Práce do svahu. Skoky, konkrétně skokové řady. Schody - výskoky a seskoky. Přidávání hmotnosti koni (závaží do sedel). Shromážděné drezurní cviky.
2. Za jak dlouho se dostane zpět do kondice kůň po kratší (2 měsíce) zimní přestávce?
Základní kondici (základní vytrvalost, rychlost i sílu) získá přibližně za 3 - 4 měsíce.

Článek 2:

1. Proč a k čemu je tak důležité střídat práci v natažení a ve shromáždění?
Střídání práce v natažení a ve shromáždění koně motivuje. Stimuluje ho to k lepší práci,když ví že mu potom jezdec dovolí se natáhnout dolů. Také to zabraňuje bolesti svalů. Protože tímto způsobem se nezatěžují stále stejné svalové skupiny a tím pádem se v nich nehromadí odpadní produkty, svaly se neokyselují a tudíž nezačnou bolet, jako v případě kdy kůň pracuje ve stejném držení těla.
Dále je střídání mezi prací a natažením dobré pro účinné budování svalů.
Třetím důvodem je to, že natažením začíná vše, co vede k úspěchu. Pokud koně před a po tvrdé práci nejdříve protáhnete, provede vám shromáždění mnohem lépe, použije správné svaly, protože je připravený dělat správné věci - čili vyklenout se hřbetem nahoru. Musíme vždy usilovat o to, aby byl kůň před výkonem nějaké práce předem správně"nastavený". Neztěžovat mu to jenom kvůli hloupé touze "hned mít to dobré". Místo toho jej "nastavte na úspěch"! Pomůžeme mu, aby pro něj bylo skutečně snadné provést požadovaný cvik správně.

2. Ježdění v pozici „dopředu a dolů" je potřebné pro uvolnění, ale nemělo by se v ní jezdit dlouho - proč? (Uveďte minimálně dva důvody, zmíněné v článku)
Natažení narušuje rovnováhu koně. Svaly také nesmí pracovat ve svém krajním natažení, nanejvýš v mírném natažení. Práce naprosto zkrácených svalů vyvolává křeče.

Jednalo se o články Příprava na sezónu: Kdy, kde, proč, jak... trénovat (autor: Dominika Švehlová) a o jeden díl ze seriálu Theresy Sandin Práce a natažení. Tady přišlo několik špatných odpovědí, do seriálu jste se trefili všichni, ale díl jste tipovali jiný.

Štěstí měla „jahoda-borůvka" Marcela Marková a druhým byl tentokrát muž: Jiří Srnec. Gratulujeme a prosíme, aby nám na redakční mail (info@equichannel.cz) zaslali svou poštovní adresu, aby mohly knížky vyrazit.

A nyní, čtvrté kolo!

Opět se budeme věnovat korektnímu rozvoji pružnosti a síly koně a tentokrát se (konečně) dostáváme i ke článkům o hyperflexi, neboli rollkuru - jak někteří mylně předesílali již v tomto kole. Abychom oprášili i jiné články, podíváme se dále než k Therese Sandin - v jejím seriálu proto tentokrát nepátrejte. I když o „díly" se jednat bude. Což je myslím dostačující nápověda a nyní otázky:

Článek 1:

• 1. Jak se cítí kůň pohybující se v hyperflexi z hlediska rovnováhy?
• 2. Který jezdec v sedmdesátých letech „oprášil" a začal první používat tuto Baucherovu metodu přehnaného ohnutí krku?

Článek 2:

• 1. Z jakého důvodu jsou koně ježdění v hyperflexi tak poddajní a poslušní (i když se jedná o pozici jim dost nepohodlnou)?
• 2. Vidí koně na otěži (resp. v hyperflexi) dále než na špičky svých vlastních kopyt?

Opět nám zašlete správné odpovědi na čtyři soutěžní otázky na vám dobře známý redakční mail (info@equichannel.cz) a nezapomeňte na názvy článků! Uzávěrka je v pátek 15. 2. v 8 hodin ráno.