Hned na úvod musíme říct, že nás moc potěšilo, že jste si našli čas a zamysleli jste se nad tím, co vám ti vaši koně vlastně dávají. A že jste nám o tom napsali! Dorazilo několik opravdu hezkých příběhů, ze kterých někoho v redakci mrazilo a jiné vaše povídání pro změnu dojímalo :-). Nebojte, o vyprávění vás neošidíme, již tento týden si budete moct přečíst jeden z výherních příspěvků. Jsme zvědaví, co na ně řeknete a jestli se vám také budou tak líbit jako nám.

A kdo si od nás zaslouží knihu Tao koně?

Na knihu Lindy Kohanov se může těšit Petra Janečková a Jana Zatloukalová.

Slibovali jsme vám cenu útěchy...

Tou je kniha Katky Lipinské Táňa - Jak se rodí jezdkyně. A tu rádi věnujeme Kateřině Mrázové a Petře Urbancové.

Děkujeme všem za účast v soutěži!

Oheň v kamnech pomalu vyhasíná, oči se klíží, nejvyšší čas ještě zkontrolovat koně a padnout do peřin. Atmosféra noční stáje v době, kdy se kolem nepohne ani myš, jen koně odpočívají nebo poklidně chroupou, v té zvláštní hodině mezi psem a vlkem, je něčím zvláštní. Člověk se cestou jen na chviličku usadí na slámu v rohu boxu, aby si vychutnal půlnoční klid, kontury koňské hlavy nad ním se začnou rozmazávat... a začnou se dít podivné věci. Stírají se hranice mezi živým a neživým, zvířecím a lidským. Kůň mluví lidským hlasem, nebo naopak člověk rozumí jeho myšlenkám? Tak či tak, je to neobyčejný pocit porozumění a splynutí dvou bytostí, silnější než jindy, než při hodinách snahy o co nejjemnější komunikaci, silnější než při nekonečných toulkách v lesích. Najednou je vám všechno jasné a svému koni rozumíte víc než kdy předtím. Víte všechno o jeho minulosti a trápeních, už chápete, proč přešlapuje při čištění a proč nemá rád bílé listy lopuchu. Víte, proč zatíná svaly, když se kolem něho někdo ohání koštětem, i když se ho to netýká.

Vlastně nejenže víte, v tu chvíli jste v jeho těle a cítíte úzkost, když se po vás lopuch natahuje, roste vám před očima a omotává vaše útlé nohy, které nemůžou utéct. Chcete uskočit, ale na druhé straně vás cosi nepříjemně dloubá do žeber... co je horší? A za chvíli pozorujete poletující koště a instinktivně se stahujete, protože víte, jak je nepříjemné, když nečekaně přiletí až k vám a praští vás přes nohu. Jak jste se tomu měli vyhnout, když nabručené „no tak přece ustup" se ozvalo až potom. A potom jste na závodech a cítíte stres a napětí všude okolo. Už to znáte, víte, že se vám nebude nic dít, můžete být v klidu, ale přesto nejste. Ten stres je nakažlivý.

Přichází jezdec - vlastně znovu vy - teď jste jedna bytost ve dvou tělech. Nasedáte a obě vaše těla splývají v jedno. Napětí jednoho přechází v napětí druhého. Chvíle před startem a najednou vás prostupuje zvláštní klid a soustředění. Jdeme na to. Je po všem, zaváleli jsme. A opět to víte. Obě vaše těla to vědí, to nahoře i to dole. To větší a silnější tělo dole cítí, že se něco povedlo. Cítí radost toho nahoře, nadšení a euforii. Sice nechápe, proč ho plácá po krku - nic moc příjemného - ale to je detail, důležitý je pocit. A ten je krásný... pak v noci, když všechno utichne, cítíte hlubokou spokojenost. Kdo vlastně? Ten malý, schoulený spící ve slámě, nebo ten velký čtyřnohý, co nad ním chroupe seno a dává pozor na každý svůj pohyb, aby mu náhodou neublížil?

A pak je náhle světlo, protíráte si oči a zjišťujete, jaká škoda, že nedokážete vyslovit nic z toho, co jste se v noci dozvěděli. Cítíte, že to bylo něco víc než jen sen. Ale ten pocit nezapomenete. Už ne.

A teď je řada na vás :-) Předvánoční chaos pomalu odplouvá a čekají nás dny, kdy se snad konečně zastavíme, přesněji řečeno posadíme a možná na nás i tajemno zapůsobí a trochu zapomeneme na materiální starosti všedních dní. Ideální čas na to si připomenout ten zvláštní vztah, který s koňmi máme. Nevěřím, že jste to nikdy ani na chvíli nepocítili. Jsou to možná prchavé okamžiky, zvláštní a nezapomenutelné, kdy se ocitáte na úplně jiné vlně. Nebo možná těžko vysvětlitelné zážitky, kdy koně vědí víc, než by měli.

Stalo se vám už,

• že vaši koně rozpoznali, že se něco závažného děje, a reagovali na to?
• že poznali místo, kde se stalo něco zlého a dali vám to najevo?
• že vás svým zvláštním chováním upozornili na něco, co se poté stalo?
• že vám četli myšlenky a reagovali na ně?
• třeba i na takové, které jste si sami nepřipustili?
• že se chovali neobyčejně dobře/špatně k lidem, u kterých byste to vůbec nečekali?

Podělte se s námi o své zážitky, abychom si společně připomněli neobyčejnost našich každodenních parťáků. Pojetí ponecháme na vás, ale byli bychom rádi, kdybyste se alespoň částečně drželi skutečnosti.

Odměna bude tematická - všechny krásné příspěvky zveřejníme a dva nejlepší dostanou knihu Lindy Kohanov Tao koně. Pro ty ostatní tu bude možnost „ceny útěchy", která se vám jistě bude také líbit.

Zasílejte nám své příspěvky na redakční email info@equichannel.cz do pátku 2. 1. 2015. Výherci budou zveřejněni v úterý 6. 1. 2015.