Není jistě lehké podělit se s ostatními koňáky o skutečnost, že marně řeším ránu svého koně. Pro každého jde o citlivé téma, navíc člověka frustruje, že se stále snaží a stále nic nepomáhá... Rozumíme tomu. O to více si ceníme odpovědí "čtyř statečných" :-), kteří se do soutěže přihlásili a jako tací si všichni čtyři zaslouží svou odměnu:

Soutěž o Anigran vyhrávají:

• Klára Vlčková a Lukava
• Roman Hanus a Antipa
• Petra Radilová a Kasekta
• Alena Klímová a Lutino

A protože jsme řekli výherců pět, první z vás, kdo nám od této chvíle ještě zašle svůj příběh, vyhrává Anigran také. Navíc u pátého výherce může jít i o akutní ránu.

"Protože každá rána je individuální a spotřeba u každého výherce bude jiná, v případě pozitivní reakce poskytneme výhercům produkt na kompletní dohojení rány.
Za Contipro Pharma a. s. Pavla Křížková"

Výhercům gratulujeme! Společnost Contipro Pharma a. s. si nyní projde všechny případy, vypracuje pro ně individuální návody k použití Anigranu a nejdéle koncem týdne rozešle výhercům balíčky s Anigranem, kazuistikou a návodem na sledování změn.

Těšíme se na vaše nové zkušenosti a držíme palce k brzkému zlepšení stavu!

 

A nyní již slíbený první příběh:

Příběh kobylky Lukavy

Ráda bych se podělila o příběh kobylky, její jméno je Lukava, je to ČT a letos oslavila pěkných 26 let. Nikdy neměla vážný úraz, kopýtka má v lepším stavu než nějaký mladý koník. Na konci roku 2012 někde špatně šlápla, na příčinu jsme dodnes nepřišli.

Její zranění začalo jednoho prosincového večera, kdy jsem přišla domů a kobylka ležela ve výběhu, už zdálky jsem tušila, že to není dobré znamení. Měla položenou i hlavu, běžela jsem k ní se srdcem v krku - ona si normálně nelehá vůbec... Byla celá promrzlá i v dece, kterou měla na sobě, sněžilo, byla tma a zima, trvalo mi půl hodiny, než jsem ji donutila postavit se. Jakmile se zvedla, bylo mi jasné, kde je problém - levou přední nohu vůbec nepoložila, měla ji ve vzduchu a byla vyčerpaná. Podařilo se mi ji po třech dostat do stáje, dala jsem jí druhou deku a volala veterinářku. Ta přijela druhý den ráno, diagnóza zněla nášlap v kopytě, začít se zapařovacími zábaly.

Prvních pár dnů jsem zkoušela zelí, ale nožka byla opuchlá ještě víc. Spěnka i korunka hořela, celkově tak třikrát větší objem. V mrazu zapařovat je docela umění, kobylka navíc pořád ležela, ale už v teple a suchu, vzhledem k jejímu věku jsem měla obavy z kdejakých komplikací. Po dvou týdnech zapařování jsem volala opět veterinářku, noha pořád horší, hnis nikde nevytékal a navíc se přidala horečka přes 40 °C.

Okamžitě se nasadila antibiotika a léky proti bolesti. Další dva týdny jsem jí píchala ATB, podstrkovala analgetika, ta sice zbrzdila léčbu, ale bez nich by to nezvládla. Každé tři dny jsem převazovala, v noci nespala, byly dny, kdy kobylka vypadala, že to už vzdává. Bolelo ji to hodně a stále měla jen tři nožky. Držel mě v naději každý její pohled, že ji to moc bolí, ale chce se dožít toho úžasného dortíku ze zeleniny, co dostává každý rok.

ATB jsem dávala dál, analgetika taky, v tuto chvíli už to byly tři týdny v kuse. Po dalším týdnu Lukava začala vnímat okolí a udělalo se jí lépe, protože začala odmítat analgetika, už o nich věděla, ukrývala jsem je do jablek. Už ležela i menší část dne a lehce opírala i nemocné kopýtko. Hnis se nakonec provalil vysoko ve spěnce po obou stranách. Drobet se jí ulevilo, ale na nohu stále nemohla došlápnout. Balilo se dál, teď už s višněvského suspenzí.

Další týden se udělalo RTG, jestli není komplikace s kostí. To se naštěstí nepotvrdilo. Byl vidět jen nějaký stín na patce. Opět spousty otázek... Udělalo se tedy i sono měkkých tkání, objevena byla píštěl a cizí těleso. Nožka se umrtvila a proběhl pokus o vyndání toho "něčeho", ale nezdařilo se, dostali jsme tedy ATB spray přímo do píštěle, veterinářka měla obavy z celkové anestezie, že by to nemusela kobylka přežít. Tak jsme opět balili střídavě do betadinového zábalu a střídala se černá mast i Tenazym. Kopýtko už měla hodně přerostlé, rohovinu začala vytlačovat nová, další hrůza, jestli se "nevyzuje", druhá nožka trpěla neskutečnou zátěží, zbytněly jí šlachy. Po sedmi týdnech jsme ostrouhali nemocnou nožku, aby se mohla líp postavit. Po 14 týdnech od zranění se podařilo vystrouhat i druhou zdravou nohu.

Nemáme vyhráno, ale narozeninový dortík s 26 se podával a doufáme dál v dobrý konec. Dodnes se rány nezhojily, ale Lukča pajdá s chutí sem a tam. Věřím, že kulhat přestane úplně, na nožku si stoupne a bude běhat po pastvinách až do dalších narozenin :-).

Redakce EQUICHANNELu děkuje a přeje úspěch v léčbě!

Anigran = český výrobek

Anigran je produktem české firmy Contipro Pharma a. s., která se více než dvacet let zabývá výzkumem, vývojem a biotechnologickou výrobou aktivních látek pro kosmetický a farmaceutický průmysl. Díky vynikající kvalitě produkce a rozsáhlému výzkumnému zázemí patří mezi přední světové výrobce kyseliny hyaluronové a z ní odvozených aplikací. Výzkumné aktivity laboratoří Contipra se mimo jiné zaměřují na hyaluronan, tkáňové inženýrství s přesahem do regenerativní medicíny, na hojení ran, vývoj nosičů pro cílenou distribuci látek a na stárnutí pokožky. Více o Anigranu si můžete přečíst v přiloženém PDF letáku.