Chlorella

Chlorella je sladkovodní jednobuněčná řasa. Je typická vysokým obsahem chlorofylu v porovnání s ostatními rostlinami. Tvrdí se, že je nejbohatším zdrojem chlorofylu vůbec. Je schopná na sebe vázat těžké kovy, které jsou z organismu následně vyloučeny. Je bohatá na některé vitamíny a minerály (vitamín A, biotin, betakaroten, vitamín C, vitamíny B, železo, zinek, vápník, měď, fosfor, hořčík) a esenciální mastné kyseliny (Nicoletti, 2016). Podporuje normální funkci střev, stabilizuje mikrobiální osídlení střev, působí jako antioxidant a napomáhá udržovat normální činnost jater, srdce a cév.

Chlorella má buněčnou stěnu tvořenou z nestravitelné celulózy, je tedy potřeba ji nějakým způsobem dezintegrovat – to je ale potřeba dělat šetrně, aby se tímto procesem nezničily i cenné látky uvnitř buněk (Safi a kol., 2014). Některé firmy na to dokonce mají své vlastní patentované technologie.

Chlorella ve své buněčné stěně obsahuje také vlákninu a látky, které jsou na sebe schopny navázat toxické látky ze střev, které poté s trusem odchází z těla. Za tuto detoxikační schopnost je zodpovědná zejm. látka sporopollenin. Sporopollenin je nejstabilnější biologický polymer a je chemicky nereaktivní. Chemická struktura sporopolleninu není dosud přesně známá – je to především díky jeho chemické stabilitě a odolnosti k degradaci enzymy i silnými chemikáliemi. Pravděpodobně se jedná o směs mastných kyselin s dlouhým řetězcem, fenolů, fenylpropanoidů, lipidů a karotenoidů.

Další zajímavou složkou je růstový faktor CGF (Chlorella growth factor). CGF vzniká během fotosyntézy a umožňuje řase rychlý růst. Podobně působí i na střevní mikroflóru – nastartuje množení střevních bakterií a podporuje tím správné fungování střev a trávení.

Chlorella obsahuje velké množství chlorofylu – zeleného pigmentu. Chlorofyl je pro rostliny důležitou látkou, jelikož absorbuje energii ze slunečního záření a pomáhá rostlině syntetizovat sacharidy z oxidu uhličitého a vody v průběhu fotosyntézy. Z chemického hlediska patří mezi porfyriny s hořčíkem ve středu molekuly. Zajímavostí je, že jeho molekula je velmi podobná hemoglobinu (krevní barvivo u obratlovců, které má ve středu molekuly železo). Není tedy zřejmě náhodou, že má chlorofyl pozitivní vliv na krevní obraz zvířat i lidí (podporuje tvorbu hemoglobinu a podporuje tvorbu červených krvinek).

Kromě chlorofylu obsahuje významné množství betakarotenu – barviva, které má za úkol zachycovat sluneční záření, stejně jako chlorofyl.  Oba tyto pigmenty mají řadu pozitivních účinků na tělo – jsou to antioxidanty, chrání sítnici před degenerací, regulují hladinu cholesterolu v krvi a posilují imunitní systém (Safi a kol., 2014).

Chlorella obsahuje více než 60 % bílkovin. Zvláštností bílkovin chlorelly je jejich odlišné aminokyselinové složení na rozdíl od jiných rostlinných bílkovin – obsahují totiž všechny esenciální aminokyseliny potřebné pro tělo zvířat i člověka. Tyto esenciální aminokyseliny si tělo nedokáže samo syntetizovat a je potřeba je přijímat v potravě v dostatečném množství. 

Spirulina

Spirulina je rod vláknitých sinic. Vlákna jsou stočena do levotočivé šroubovice – odtud vznikl i její název. Domovinou sinic rodu Spirulina jsou subtropická a tropická jezera Afriky, Asie a Jižní a Střední Ameriky. Jako potravinu ji využívali už Aztékové a další původní obyvatelstvo Střední Ameriky.

Je bohatým zdrojem bílkovin, vitamínů, minerálů, antioxidantů (vitamín E, karotenoidy) a esenciálních mastných kyselin (obsahuje kyselinu gama-linolenovou) (Finamore a kol., 2017). Na rozdíl od chlorelly tvoří její buněčnou stěnu polysacharidy, stravitelné pro člověka i zvířata. Stejně jako Chlorella je bohatá na chlorofyl. Obsahuje ale ještě další barvivo – fykocyanin, který jí dává charakteristický nádech do modra.

Fykocyanin je doplňkové fotosyntetické barvivo, účastnící se procesu fotosyntézy. Podle některých studií má fykocyanin v nízkých dávkách schopnost bránit rozvoji rakoviny a inhibovat růst nádoru (Belay a kol., 1993). Podílí se také na regulaci aktivity enzymů jako je glutathionperoxidáza, superoxiddismutáza a další, které hrají roli v ochraně před volnými radikály (Finamore a kol., 2017).

Spirulina sama o sobě působí preventivně před oxidativním poškozením tím, že vychytává volné radikály. Tímto také nepřímo snižuje riziko vzniku nádoru v těle (El-Baky a kol., 2008). Bylo také zjištěno, že potlačuje tvorbu prozánětlivých mediátorů – zejména TNF-α a některých prozánětlivých interleukinů (Finamore a kol., 2017).

Prokázaly se také její antibakteriální účinky proti několika druhům bakterií – je schopna inhibovat růst některých Grampozitivních (E.coli, Pseudomonas aeruginosa, Proteus vulgaris) a Gramnegativních bakterií (například Klebsiella, Bacillus subtilis, Staphylococcus aureus) (El-Baky a kol., 2008; Finamore a kol., 2017). Na druhou stranu extracelulární produkty spiruliny mají schopnost podporovat růst probiotických bakterií (Lactococcus lactis, Lactobacillus bulgaricus, Streptococcus thermophilus, aj.) a mají i stimulační efekt na tyto bakterie během fermentace (Finamore a kol., 2017).

Zdá se tedy, že Spirulina je užitečná také z pohledu mikrobiálního osídlení střev u zvířat i lidí – stabilizuje zdravou střevní mikroflóru a podporuje růst těch správných střevních bakterií. Pozitivně tím ovlivňuje nejen trávicí procesy, ale i imunitní systém celého těla.

Spirulina obsahuje velké množství vitamínu B12, stejně jako mořské řasy. Jiné rostlinné zdroje obsahují jen velmi malé množství tohoto vitamínu, je totiž obsažen především v surovinách živočišného původu. Je tedy vhodným zdrojem vitamínu B12 i pro vegany (Gutiérrez-Salmeán a kol., 2015).

Chlorella i Spirulina tedy mají na zdraví zvířat bezpochyby pozitivní vliv, jak prokázala řada studií na zvířatech. Není ovšem možné na ně pohlížet jako na všelék, ale spíše na obohacení krmiva o cenné látky, které mohou být v rostlinách nedostatkové. Zejména sportovní koně mívají vyšší nároky na některé živiny.

Literatura:

• Belay, A. a kol. (1993): Current knowledge on potential health benefits of Spirulina. Journal of Applied Phycology 5: 235-241
• El-Baky, H.H.A. a kol. (2008): Characterization of nutraceutical compounds in blue green alga Spirulina maxima.  Journal of Medicinal Plants Research Vol. 2 (10): 292-300.
• Finamore, A. a kol. (2017): Antioxidant, immunomodulating and microbial-modulating activities of the sustainable and ecofriendly Spirulina. Oxidative Medicine and Cellular Longevity. Vol. 2017.
• Gutiérrez-Salmeán, G. a kol. (2015): Nutritional and toxicological aspects of Spirulina (Arthrospira). Nutr.Hosp.32(1): 34-40
• Nicoletti, M. (2016): Microalgae nutraceuticals. Foods 2016, 5, 54.
• Safi, C. a kol. (2014): Morphology, composition, production, processing and applications of Chlorella vulgaris: A review. Renewable and Sustainable Energy Reviews 35: 265-278