Za Custera s Vydrou a se vzpomínkou
Za nepříznivého počasí se poslední srpnovou sobotu odjel na Hněvšíně 9. ročník Memoriálu generála Custera. A protože se jednalo o pravé vojáky, nikdo se nenechal vydatným deštěm odradit. Pojďme se podívat na průběh celé akce tak trochu jinýma, přímo zúčastněnýma očima vojína.
V pátek ráno se začínají jezdci se svými koníky sjíždět do stanového městečka, někteří vojíni už jsou poněkud v náladě ... Je asi kolem 26 stupňů, všichni staví své příbytky a ubytovávají své čtyřnohé kamarády, kteří se hlasitě zdraví. Ti hodnější dostali ohrádku a mohou se pást, ostatní mají mobilní boxové ustájení, k dispozici je pro všechny seno a voda.
Teplota se stále zvyšuje a většina z nás se začíná svlékat do spodního prádla, ti předvídavější do plavek. Panuje tu dobrá nálada a pohoda. Od 13 hodin je přejímka koní. Kontrola očkovacích průkazů, kopyt a vůbec celkového zdraví koní. Cca kolem 16 hodiny slyšíme zvuk trubky, která svolává jezdce k pěšímu tréninku. Vojíni, poddůstojníci a důstojníci se řadí do švadron, mají jasno, protože jsou tu po několikáté, kadeti (začátečníci) jsou zařazeni generálem Václavem Vydrou. Začíná pěší trénink do slova a do písmene. Přesněji řečeno, jede se klusem, klušou i jezdci. Uf, doklusáno, dokončeno a jde se sedlat.
Teď je tu pořádný šrumec a teprve v tuto chvíli začíná přehlídka různorodých koní, účastní se i poníci. Jezdci s koňmi se řadí na louce, opracovávají koně, zatímco někteří nemohou nervózní společníky dostat na louku. Generál s nenauzděným koněm srovnává všechny švadrony. Po manévrech a následné pochvale jezdcům se jde večeřet, první se nasytí koníci, pak jezdci. Před pódiem se nashromáždilo velké publikum, které čeká na kapelu Schovanky, jen malé množství jde do hajan.
V pět hodin ráno si koně připravili řehtací budíček, ten pravý, trubkou hlášený, je až v osm. Tato hodina bije pro poslední opozdilce. Generál svolává už kompletní sestavu pěti švadron. Kolem půl desáté začínají přijíždět diváci, kteří si zatím prohlížejí koně. Už od brzkého rána se honily mraky, teď propukl déšť. Zatím nikdo nikam nepospíchá, čeká se na signál. V momentě, kdy déšť maličko ustává, začíná se sedlat a 163 jezdců s koňmi se řadí za zvuků dobových pochodů na louku. Přes shluky deštníků zadní diváci pomalu nic nevidí. Přesto, že manévry probíhají bez chybičky, diváci se nejvíce těší na závěrečný útok. Dusotem se kolem obecenstva prožene 5 švadron, které jsou odměněny potleskem.
Přišel čas na další disciplíny, je připraveno sekání melounů, jízda zručnosti a parkur. Stále poprchává, vypadá to, že se celý letošní Memoriál generála Custera odjede za deště. Po obědě je na řadě zasloužený odpočinek, po kterém následuje 3 hodinová vyjížďka s přestávkou v hostinci. Většina má promočené uniformy a koňské dečky, a tak se nepřipojuje. Ještě při nástupu je kontrolována uniforma, někteří dostávají kvůli jiné barvě svršků modrou pláštěnku, jenž se některým koníkům nelíbí... Jakmile generál s ostatními odjíždí, začíná ukázka bitvy z indiánských válek.
Návrat z vyjížďky uzavírá 9. Ročník Memoriálu generála Custera. Všichni ho přežili ve zdraví a těší se na příští rok. Teď jezdce čeká už jen zasloužené povýšení. Generál Václav Vydra vyvolává po jménech každého z jezdců, předává diplomy a potřásá rukou. Noc ještě nekončí, jde se tančit v rytmech country live hudby. Brzká očekávaná únava jezdců zažene do stanů už něco po jedenácté hodině, někteří už odjíždějí dnes.
Je neděle ráno po bitvě, i koně jsou unavení, takže budíček si děláme pro tentokrát sami. Koně už jsou připraveni na návrat domů, jako by to čekali. Je tu ten poslední konec, jezdci mávají krásné krajině a těší se na odpočinek. Tak zase za rok.
Galerie
Velikonoce představují zlomové období ročního cyklu, v němž končí zima a přichází jaro. Lze je tak chápat jako svátky obnovy života, příchodu nového…
Velký pátek je vrcholem křesťanského liturgického roku. Je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista a proto se nese ve znamení smutku,…