Všechny velikonoční zvyky a obyčeje patří k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara a obsahují pohanské prvky ochranné a blahonosné magie. Nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin teologizována, zasazena do křesťanského rámce a dnes křesťanská víra a předkřesťanské kulty zdárně koexistují.

V českém prostředí jsou Velikonoce spojeny s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, ne všechny jsou ale stejně praktikované a živé. K těm věkem zavátým a téměř zapomenutým patří obřadní jízdy na koních.

Historie obřadních jízd

Smyslem těchto objížděk kolem vesnicím přilehlých polností byla v době předkřesťanské prosba za dobrou úrodu. Objížďky tedy plnily ochrannou a prosperitní funkci. Později, s nástupem křesťanství, se jejich obsahem stalo zvěstování zprávy o zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Jízda kolem osení, jízda za Bohem, křižacka procesija, Saatreiten, Osterreiten nebo křižerjo jsou zvyky patřící do evropské kulturní tradice a stále ještě se s nimi můžeme v tradičním pojetí na některých místech Evropy setkat. Různé podoby velikonočních obřadních jízd jsou i dnes praktikovány v Lužici, Polsku anebo v Rakousku. Na našem území byly tyto jízdy tradiční součástí Velikonoc zejména na severní Moravě, ve Slezsku, v severních Čechách a také v některých enklávách střední a jižní Moravy. Původně tedy velikonoční jízdy kolem osení byly i naším kulturním dědictvím a z českého prostředí se vytratily až po druhé světové válce.

Velikonoční prosebné průvody do polí

První zmínky o prosebných průvodech do polí lze datovat až do období starověkého Říma. Prosebné průvody do polí a objíždění polností patří mezi velikonoční zvyky, které jsou založené na archaické představě ochranného působení magického kruhu a obsahují staré mimo křesťanské elementy. Prosebné obcházení polí se ovšem nevykonávalo výhradně o Velikonocích, ale i na sv. Jiří, na Prvního máje nebo na svátek Nanebevstoupení Pána.

Obřadní jízdy na koních: Jízda kolem osení, rajtování, zvěst o Zmrtvýchvstání

Obcházení polí se v některých lokalitách rozvinulo do rozsáhlejších obřadních forem, které zahrnovaly také jízdy na koních. Smyslem starobylého pohanského zvyku velikonočního obcházení polností a magických míst na koních byla snaha vymýtit zlé duchy a znemožnit jim vstup na území objetých pozemků. Snahu zajistit dobrou úrodu pro následující rok doprovázelo množství dalších rituálů a magických praktik. Šlo například o sázení rozkvetlých vrbových ratoletí kolem objetých polí, rituální koupele nebo očistu sídel. To vše mělo lidem pomoci naklonit si božstva, a tak podpořit plodnost a růst.

V předkřesťanské době byl tento zakořeněný zvyk převzat, dostal ovšem nový ráz a byl naplněn novým obsahem. Objíždění či obcházení polí se zachovalo, na místo objíždění pohanských kultovních míst bylo ale zavedeno objíždění kostela a návsi. Průvod, v jehož čele byl nesen kříž, zamířil do polí. Vítal jaro, prosil o požehnání úrody a oslavoval zmrtvýchvstalého Krista. V rámci vývoje těchto obřadních jízd tedy postupně došlo k synkrezi předkřesťanské podstaty s křesťanskými prvky. Ve velikonočních jízdách na koních, které se dodnes dochovaly, jsou proto obsaženy jak prvky oslav Zmrtvýchvstání Páně katolické náboženské kultury (procesí s přenášením kříže nebo sošky Vzkříšení a zvonění), tak i prvky pověrečných obyčejů, pro které je charakteristické zdobení náboženských předmětů prvním zeleným osením nebo ratolestmi.

A jak je tomu u vás? Konáte i vy obřadní velikonoční jízdy na koních? A pokud ne. Není tento obyčej hoden i vašich stájí?

Nestihli jste a chtěli byste? V nejširším smyslu trvá celá doba velikonoční padesát dní. Od neděle Zmrtvýchvstání až do Letnic, které letos připadají na 28. května. Můžete se tedy pokusit naklonit si pohanské bohy a odehnat zlé mocnosti až do Svatodušních svátků. Proč by ne? V českých zemích se Letnice, jedna z nejvýznamnějších křesťanských slavností vůbec, slaví od příchodu křesťanství. V lidové zbožnosti přesto ale zůstaly živé některé aspekty pradávných pohanských obyčejů, které se k tomuto období váží. Můžete tedy po vzoru předků odvést na koních třeba obětní dary do přítmí lesa ke studánkám. Nová stájová tradice? Proč ne! Slavnosti se skupinovými jízdami na koních byly v Evropě vždy velmi hojným a běžným jevem. Pokud je tedy oživíte, jistě nic nezkazíte! 

Veselé Velikonoce!