Historie chovu koní na Klokočově

Historie chovu koní na Klokočově sahá do roku 1953, kdy bylo započato budování odchovného zařízení při státním statku Vítkov. Jako objekt byl pro tento účel vybrán Františkův Dvůr, ucelená zemědělská zástavba vzdálená asi 1 km od obce Klokočov. Spolu s objektem bylo pro zajištění provozu vyčleněno i 470 ha zemědělské půdy. Ihned po převzetí začaly adaptace stávajících stájí na vazné i volné stáje pro chov koní. Současně se připravovala výstavba nových stájí, oplocených výběhů a pastvin.

Chovatelským záměrem byla produkce mohutných, všestranně použitelných teplokrevných koní. Souběžně s Klokočovem byla uvedena do provozu farma Hořejší Kunčice, jejímž úkolem byl chov chladnokrevných koní typu slezského norického koně. Na této farmě však nebylo pro chov koní příliš velké pochopení a došlo k výraznému zhoršení jeho úrovně, především během let 1961-1963. Následně byl zbytek chovného stáda přesunut do Klokočova, kde byl zrušen chov teplokrevných koní a chovatelský program se přeorientoval na slezského norického koně.

Toto typicky slezské plemeno tažného koně se začalo formovat ve druhé polovině 19. a začátkem 20. století, jako důsledek sílícího požadavku po výkonnější tažné síle především pro zemědělství. V cílevědomě zmohutňovacím procesu byli použiti hřebci norického plemene, pocházejícího z alpských oblastí. Pojmenování norik je odvozeno od starobylého názvu těchto oblastí z doby Říše římské (provincie Noricum). Potomci těchto importů v dalších generacích již byli označováni přídomkem „slezský".

Chovné stádo bylo po převzetí početně zvyšováno a každoročním tříděním hříbat byla zvyšována jeho plemenná kvalita. Zvýšenou poptávkou po koních tohoto typu došlo k navýšení chovného stáda na 96 matek. Toto početní maximum v roce 1988, kterého Klokočovský chov dosáhl, činilo společně s ročníky hříbat 478 koní.

V důsledku politických i hospodářských změn po roce 1989 došlo k postupnému snižování početních stavů. Docházelo i ke změnám majitelů. Po zrušení státního statku Vítkov byla majitelem Klokočovská firma Promed, od poloviny roku 1997 je majitelem firma Vítkovská zemědělská s. r. o. se sídlem v Klokočově. Od roku 2009 přechází správa budov a chovu koní hřebčína na smluvního partnera, firmu FRANTIŠKŮV DVŮR s. r. o. se sídlem v Klokočově.

Chov slezského norického koně

Za dobu existence chladnokrevného koně v Klokočově působilo několik vynikajících hřebců. V období chovu v Hořejších Kunčicích nejvýrazněji ovlivnili kvalitu plemenného materiálu tito plemenní hřebci:

• 2568 Klosterjager - bavorský import,
• 1262 Gothenscherz - bavorský import.

Vzhledem k pokročilému věku těchto hřebců bylo využito jejich plemenitby krátkodobě, přesto zanechali několik vynikajících klisen, které založily významné rodiny.

V období konsolidace chovu byl v první fázi použit hřebec:

• 2305 Henos.

Do plemenitby byl zařazen jeho syn:

• 2001 Hegar,
• 2387 Hegar,
• 2414 Hegar - 1.

V roce 1967 byl pro kmenové stádo vybrán jako hlavní plemeník hřebec:

• 2914 Gofal po importovaném bavorském hřebci 1262 Gothenscherz.

Hřebec Gofal působil v Klokočově v letech 1967-76 a významnou měrou ovlivnil úroveň chovného stáda. Během jeho působení v Klokočově se narodilo 65 klisen, z nichž 47 bylo zařazeno do chovného stáda.

V období let 1968-74 působil v chovu souběžně hřebec:

• 2869 Neumur.

Úroveň chovného stáda ovlivňují významnou měrou rodiny některých význačných klisen, např:

• 13-2759 Chata po Klosterjager,
• SM-564 Nela po 2305 Henos.

Souběžně s vlastní plemenářskou prací byl zaveden specifický způsob odchovu,který měl zajistit přípravu koní již od ranného věku na jejich budoucí působiště, tj. těžkou práci v lese.

 

Chovné stádo

Momentálně v chovu působí hřebec 2637 Ryo (linie 2500 Ritz Vulkan VIII).

Chovné stádo čítá 23 chovných klisen, letos 13 narozených hříbat, 2 roční hříbata a 4 dvouletá hříbata. V letošním roce bylo připuštěno 9 klisen, ostatní klisny jsou zařazeny do agroturistiky, potažných prací a sportovních aktivit.

Chovatelská skladba klisen vypadá následovně: 12 klisen je po hřebci 2415 Hugo - toto zastoupení je nejrozsáhlejší, 2 klisny jsou dcerami hřebce 2412 Gonet, další 2 jsou dcerami hřebce 2674 Heugot, 3 klisny jsou po hřebci 2636 Hene, rovněž 3 klisny jsou po hřebci 2367 Brys a zatím pouze 1 klisna zařazená v chovu je po hřebci 685 Gotlas. Letos dvouleté klisny jsou dcerami hřebců 2415 Hugo a 685 Gotlas, roční klisny jsou dcerami hřebce 2637 Ryo, letos narozená hříbata jsou potomky hřebců 2415 Hugo, 685 Gotlas a 2952 Brys slezský.

Letošní připouštěcí sezóna přinesla jak v přirozené plemenitbě, tak v připouštění inseminací 75% úspěšnost. Pro zlepšení reprodukčních ukazatelů bylo nutné u některých klisen upravit jejich chovnou kondici, proto byla i část chovného stáda po určitou dobu pracovně využívána. Letos je tedy březích 7 klisen po hřebci 2637 Ryo a 3 klisny po hřebci 2793 Nesan.

 

Současnost

Firma Františkův Dvůr s. r. o. se zaměřuje nejen na zachování stáda slezského norického koně, ale především na zvýšení ekonomické samostatnosti chovu.

Především pro prezentaci nového systému a částečně i jako prověrka realizačního týmu se v roce 2009 uskutečnily 3 sportovně nebo chovatelsky zaměřené akce.

Jako první bylo zorganizováno po několika letech třídění koní, kterého se zúčastnila odborná komise a tímto byl odstartován první krok k navrácení se k původním zvykům, tedy k velmi přísnému posuzování každého jedince, který má být vpuštěn do chovného stáda. Cílem je pomocí přísného výběru dosáhnout zvyšování kvality jak chovného stáda, tak i koní pracovních.

Další akcí byla kvalifikace na mistrovství Evropy, jež byla první zkouškou a testem nového týmu před samotným mistrovstvím Evropy konajícím se v září téhož roku, s jehož pozitivním výsledkem jste se jistě seznámili na stránkách Equichannelu.

Hlavním cílem je vytvořit turistické centrum s rozsahem služeb umožňujícím rekreační vyžití, jdoucí ruku v ruce s chovem slezského norického koně. Proto se postupně rozšiřují služby týkající se agroturistiky, došlo k rozsáhlým rekonstrukcím stájí, významně se zvyšuje standard ubytování, stravování, sportovního vyžití, jež zahrnuje především jízdu na koni a kočárem, ale také další sportovní aktivity jako rybaření, cyklistika, tenis a jiné. Dokonce i snowskating si našel své místo v těsné blízkosti farmy. Prostředí hřebčína a zejména neocenitelná krytá hala se plně osvědčilo pro zimní tréninky pejsků a jejich pánů pro agility.

Mezi aktivity firmy patří také služby týkající se ustájení koní, jejich výcviku, případně výcviku jezdců a kočích. Možnosti pro tuto výcvikovou a výukovou činnost jsou zde ideální jak v případě množstevní kapacity, tak v případě dostatečně kvalifikovaného personálu, jehož základní prioritou je spokojenost klientů a jejich koní.

Důležitým úkolem je přispět tomu, aby se chladnokrevní koně navrátili k práci v lesním hospodářství, k jejímž účelům byli původně chováni a šlechtěni. A to v takovém rozsahu, který zajistí nejen jejich přežití, ale i kvalitní místo na ekonomickém trhu. Byla proto navázána spolupráce se Správou Vojenských lesů a pro část pracovních koní je pro letošek zajištěn dostatek práce, pro kterou byli původně určeni a v dnešní době se pro ně shání velmi obtížně.

V letošním roce čelí firma FRANTIŠKŮV DVŮR s. r. o. poprvé náporu agroturistické sezóny a začínajících prací v lesním hospodářství v plném rozsahu, a proto se omezila na konání „pouze" jedné chovatelsko-sportovní akce - 28. 8. 2010 Den slezského norického koně.

Třídění koní na Klokočově.

Nezbývá než doufat, že těžké časy, kdy byl chov slezských noriků na Klokočově ohrožen, jsou za námi. Že díky nové a přesto tradiční koncepci se bude tento chov opět rozvíjet a pojem „slezský norik klokočovského chovu" získá zpět svůj nezaměnitelný význam.

Pokud se zajímáte o toto původní chladnokrevné plemeno, chcete na vlastní oči vidět jeho ochotu k práci a okusit jeho charakter jak v tahu, tak pod sedlem, nic vám nebrání přijet na návštěvu na Františkův Dvůr. Uvítá vás malebná krajina oderských vrchů a stádo slezských noriků.