Co nám dala chladnokrevná "zimní škola"

7. 1. 2016 Josef Našinec Autor fotek: Josef Našinec, M. Kůstková

Já to vím už jen z doslechu, že venkovské děti chodily do školy hlavně v zimě, kdy v hospodářství nebylo tolik rukou zapotřebí. A v říjnu jsem si na to vzpomněl, s tím, že i v novodobých zimách může vzdělávání přinést prospěch nám, účastníkům vzdělávání - posluchačům.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích podporuje chovatele chladnokrevníků dlouhodobě - už pátým rokem tady probíhalo kvalifikační kolo kombinované soutěže chladnokrevníků, a v roce 2011 se zde konalo i Mistrovství republiky v tomto sportu.

A právě tady, na půdě zemědělské fakulty, která v době zásadní přestavby areálu sídlí ve dvoře školního hospodářství, pro zájemce připravili doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc., a Ing. Hana Civišová (oba z Katedry zootechnických věd) odborný kurz - Šlechtění chladnokrevných koní a jejich uplatnění.
Tento proběhl ve čtyřech po sobě jdoucích sobotách - od 14. listopadu do 5. prosince 2015.

Chladnokrevník v zootechnickém postoji

Nosné téma i témata jednotlivých dnů byla dána, ale v diskuzích a po otázkách posluchačů došlo i na ostatní témata, která trápí současné i budoucí chovatele těchto krásných koní. Na jedné akci jsem se setkal s názorem „dyť jsou to jen begani", dokonce na jednom renomovaném webu o koních bylo dlouhou dobu jako záložka uvedeno „Begani" (odstraněno a přejmenováno až po velkém tlaku odborné veřejnosti). Ale jak jde čas a všichni mají na koně méně času a potřebují na nich občas někam dojet a nebo někoho svézt, zjistili již mnozí, že i chladnokrevník může pod sedlem nebo ve voze, mnohdy v lepší pohodě a klidu než teplokrevník, splnit požadavky jezdců na příležitostnou projížďku, nějakou koňsko-společenskou akci či povozit hendikepované děti. V tom spatřujme možnost a perspektivu chovu chladnokrevníků, když z polí a teď už i z lesů je těžká technika vytlačuje a leckde už zcela vytlačila.

Bylo povzbuzující, že se nás na tomto kurzu sešlo na čtyřicet, mými „spolužáky" kurzu byli jak celoživotní chovatelé, tak lidé o chovu zatím uvažující, bez nadsázky z celé republiky. My jsme jezdili z Klatovska, část posluchačů byla budějovických, jedni manželé (s dcerkou v „povijanu" - tedy nejmladší účastnicí!) byli od Kladna, dva z Vysočiny a jedna účastnice každou ze sobot jela cca 280 km z Hanušovic (okr. Šumperk, Olomoucký kraj).

Chladnokrevné vzděláváníPrvní sobotu jsme věnovali původu koně vůbec, začali jsme 2 tisíce let před Kristem a skončili u problému chovu ČMB a SN v letošním roce 2015, probrali plemena chladnokrevných koní napříč kontinenty, zabrousili mezi shiry i mezi vladimirské chladnokrevníky, došli až do Čech v dobách rytířských, kdy kůň byl majetkem pro běžného člověka nepředstavitelným, a končili tím, že koně má dnes kdekdo.

Další - 2. - sobotou se neslo šlechtění a jeho genetický základ, podmínky výběru pro plemenitbu v malé populaci chladnokrevníků (jaká je v současné době u nás), selekční kritéria a jejich praktické užití v současnosti, překážky rozvoje chovu.

Třetí sobota byla „výživová" a patřila Haně Civišové, která shrnula současné možnosti výživy koňovitých vůbec, praktické užití této výživy a nedostatky z toho plynoucí, využitelnost jednotlivých krmiv tuzemských ale i dovozových, která nejsou vždy lepší než naše, jak si snad stále někteří chovatelé myslí. Důležitým tématem byla výživa hříbat, potažmo jejich matek v době březosti a kojení, a pak jednotlivé problémy výživy v době odstavu. Kůň, který má být produktem rodné hroudy, by se neměl chovat na druhém konci světa, odkud není, neb tam bude velmi pravděpodobně výživově strádat.

Chladnokrevné vzděláváníPoslední - 4. - sobotu, zrovna na svátek sv. Mikuláše, jsme se věnovali do oběda etologii, pastvě, welfare koní, ustájení a zoohygieně, odpoledne jsme teorii doplnili praktickými ukázkami nově zrekonstruovaných ustajovacích prostor univerzity, a praktickým zapřeháním a jízdou s párem chladnokrevných klisen.

Samozřejmě, že se v průběhu jednotlivých sobot konaly i různé „odbočky", které byly z praktického života, Miroslav Maršálek se chovu koní, jejich hodnocení, jakož i výzkumným úkolům koní se týkajících věnuje celý svůj profesní život na vysoké škole, což v roce loňském znamenalo už 30. rok !! V naší republice máme jen málo pedagogů, kteří se koním věnují delší dobu, navíc si vysoko ceníme přístup tohoto vysokoškolského pedagoga, který nám nejen na Klatovsku přednáší pro běžné chovatele již celé desetiletí, vždy vhodně volí jak téma svých přednášek, tak hlavně slovník a uchopitelnost myšlenky tak, aby každý rozuměl a přednáška pro něj byla přínosem. Díky za to!

Vůbec celé vzdělávání se neslo v pěkné přátelské atmosféře, dobrý oběd v blízké restauraci byl také vhodným doplňkem teoretických informací, co víc si přát ... snad jen to, aby nám to vzdělání v chovu chlaďasů bylo k užitku, a bez nadsázky jsme mohli jednou, třeba za 30 let, říct našim potomkům - tohle je chladnokrevník, to je kůň, kterého jsme měli celý život rádi my, a věříme, že i vy ho budete moci celý život milovat.

Za všechny spokojené posluchače Ing. Josef Našinec, Klatovy

Podobné články

Asociace svazů chovatelů koní České republiky a Hřebčín Františkův dvůr – Klokočov zvou všechny chovatele a příznivce chladnokrevných plemen koní na…

Náchodský svaz chovatelů koní z.s. a Chov koní Dvorka zve na Přehlídku teplokrevných a chladnokrevných plemenných koní, která se koná 10. srpna 2024…