Kerry bog pony: Kdo jsem a odkud pocházím?
Kerry bog pony, jehož původním domovem jsou rašeliniště hrabství Kerry v jihozápadním Irsku, je jedním z nejvzácnějších plemen koní světa a je malým zázrakem, že se s ním i ve 21. století stále ještě můžeme setkat. V roce 1994 se totiž podařilo shromáždit posledních dvacet kusů tohoto v mnoha ohledech výjimečného a starobylého plemene…
Kdo jsem a odkud pocházím
Kerry bog pony je plemeno pony, které je v současné době řazeno do skupiny horských a vřesovištních pony plemen (Mountain And Moorland Pony Breed) a pochází z hrabství Kerry v jihozápadním Irsku. Původ plemene je nejasný. Z konce šestnáctého století se ale dochovaly archiválie, které dokládají přítomnost malých koní s morfologií blížící se dnešním kerry bog pony na této lokalitě.
První písemnou zmínku o plemeni lze nalézt v publikaci anglického architekta Isaaca Wareho (1704-1766), který se ve svém díle zmiňuje o malých koních, s kterými se setkal v mokřadech hrabství Kerry a kteří mu svým exteriérem evokovali starobylé plemeno malých koní, které viděl v oblasti Auturie v severním Španělsku. Toto španělské plemeno koní (nazývané Asturcón), pohybující se typicky v mimochodu, popsal již Plinius starší ve svém spise Naturalis Historia.
Pony žijící v jihozápadních oblastech Irska nikdy neměli ideální životní podmínky. Nemuseli se potýkat jen s náročným terénem, nedostatkem potravy a extrémními povětrnostními podmínkami, ale i se zásahy člověka, které se pro něj, ve výsledku, staly téměř rozsudkem o úplném zániku.
V minulosti se tito malí pony využívali především k přepravě těžené rašeliny a mořských řas z pobřeží do vnitrozemí. Pracovali jak v roli soumarů a tažných zvířat, zapřahaných do menších vozů, tak i jako koně jezdečtí. Kerry bog pony byl v této souvislosti proslulý svojí schopností se bezpečně a samostatně pohybovat v obtížně odhadnutelném terénu zdejších bažin a rašelinišť a také svou mimořádně dobrou krmitelností a odolností vůči klimatickým podmínkám.
Poníci zde byli vždy chováni polodivoce. Žili volně na rašeliništích a odchytávali se pouze, pokud měli být využiti k práci. Neexistoval tedy žádný šlechtitelský plán, reprodukce probíhala přirozeně, bez zásahů člověka.
První likvidační vlna, při níž došlo k prudkému poklesu stavů kerry bog pony, přišla v souvislosti se Španělskou válkou o nezávislost (Poloostrovní válka, válka na Pyrenejském poloostrově, která trvala mezi lety 1808-1814).
V tomto období odvedla britská kavalerie z Irska velké množství těchto poníků a většina z nich se z válečného konfliktu na území Irska nikdy nevrátila.
Druhým nešťastným obdobím pak bylo pro toto plemeno období Velkého hladomoru, které Irsko postihlo v letech 1845 až 1849. Velký hlad, který způsobil rozsáhlý výskyt plísně bramborové, vedl k masivnímu úbytku obyvatelstva především na západě a jihu (oblast výskytu KBP) ostrova. V černém roce 1847 zemřel na vyhladovění téměř jeden milion obyvatel Irska. Následně z této oblasti další milion obyvatel emigroval. Celkově došlo k 25% úbytku populace obyvatel. Je logické, že za dané situace se stala obětí hladomoru i malá, a tedy i velmi citlivá populace kerry bog poníků.
Další ranou byla pro kerry bog pony konkurence v podobě oslů, kteří byli dováženi ze Španělska. Cena rašeliny, dříve velmi ceněného paliva, výrazně poklesla a hlavní využití, které kerry bog poníci měli, tak pozbylo na významu. Po roce 1850 pak byly farmy konsolidovány a stále více byla využívána strojní mechanizace.
Do Irska se v tomto období dostala i další konkurence, velcí tažní chladnokrevní koně. To vše poptávku po malých a „neužitečných" kerry bog pony dále redukovalo. Poníci začali žít v rašeliništích zcela divoce a stali se spíše vymírající lovnou zvěří, nežli pracovně upotřebitelným pomocníkem člověka.
Znovuobjevení
Ke zmrtvýchvstání plemene došlo doslova za minutu dvanáct a nebýt příznivé konstelace hvězd, zřejmě by k němu ani nedošlo.
Záchrana plemene je spojena s osobou pana Johna Mulvihilla, který byl provozovatelem hostince Red Fox Inn ve vesnici Kerry Bog nedaleko Glenbeith a Killorglin.
Tato vesnice byla v nedávné době za pomoci autentických stavebních technik 18. století rekonstruována a uvedena do původního stavu. Byly obnoveny tradiční irské doškové chalupy a vzniklo zde muzeum (skanzen) historie a kultury Irska.
Zájem o historii a autenticitu vesnice dovedl pana Mulvihilla v roce 1994 až k zájmu o plemeno kerry bog pony. Mulvihill, navzdory informacím, že plemeno kerry bog pony již vyhynulo, začal intenzivně hledat mezi místními chovateli koní možné zbytky populace kerry bog pony. A jeho úsilí se vyplatilo. Podařilo se mu najít několik poníků, kteří mu svojí morfologií evokovali vzpomínky na „poníky z bažin“, s nimiž se setkal v dětství.
U vytipované skupiny dvaceti pony, přičemž jedním ze skupiny byl i hřebec Flashy Fox, byly objeveny DNA markery, které prokázaly, že tito pony jsou představiteli jedinečného plemene, které se geneticky zásadně liší od obou dvou dalších původních irských plemen - connemara pony a irského tažného koně.
Zajímavé ale je, že jejich mitochondriální DNA se v některých aspektech shoduje například se shetlandskými a islandskými pony. Studie, která se uskutečnila v roce 2012, odhalila také genetickou vazbu mezi kerry bog pony a dartmoor, exmoor a welsh pony a následně doporučila křížení kerry bog pony s těmito plemeny z důvodů rozšíření genofondu.
Organizace chovu
Znovuzakladatelem plemene se stal hřebec Flashy Fox, který v letech 1995 až 2012 zplodil 140 hříbat. V revitalizaci plemene tedy tento hřebec sehrál skutečně významnou roli.
V roce 2002 byl plemeni přiznán status irským ministerstvem zemědělství a v témže roce vznikla i společnost Kerry Bog Pony Society, která definovala plemenný standard a začala vést plemennou knihu. Později její úlohu převzala The Kerry Bog Pony Cooperative Society, která sídlí v Irsku, ale má svoji pobočku i ve Velké Británii.
V roce 2005 plemeno akceptovala i Evropská komise (EC) a kerry bog pony se tedy stal oficiálně uznaným plemenem.
Protože je plemeno ohroženo úzkou příbuzenskou plemenitbou, bylo možné až do roku 2009 registrovat v plemenné knize všechna zvířata, která svým fenotypem odpovídala plemennému standardu.
V roce 2011 již bylo díky cíleným chovatelským snahám registrováno 335 klisen a 59 hřebců a počet zvířat každoročně stoupá. Přesto ale kerry bog pony stále zůstává kriticky ohroženým plemenem.
Každé zvíře, které má být zapsáno do plemenné knihy, musí projít speciální inspekcí. Plemenná kniha je rozdělena do čtyř oddílů. V prvním oddíle jsou evidována zvířata, která splňují všechny požadavky, které klade standard, v druhém pak pony, kteří neodpovídají výškovým limitům, ve třetím pony neodpovídající barvou a ve čtvrtém oddíle jsou evidována zvířata, která ještě inspekcí neprošla.
Vzhledem k tomu, že kerry bog pony byli importováni i do zahraničí (například do USA, Španělska, Rakouska), vznikla v roce 2016 i Mezinárodní asociace kerry bog pony, která sdružuje chovatele ze všech zemí světa.
Charakteristika a plemenný standard
Významným plemenným znakem těchto pony je jejich kohoutková výška. Nízká kohoutková výška souvisí s nízkou hmotností, která kerry bog pony usnadňovala pohyb v podmáčeném biotopu rašelinišť a bažin. Zajímavostí je také specifická mechanika pohybu těchto poníků. Kerry bog pony mají tendenci pohybovat se zadními končetinami v jiné stopě, než v jaké se pohybují končetiny přední, což na měkkém podloží rozkládá jejich hmotnost na větší plochu a stává se výhodou. KHV se má pohybovat mezi 102 až 117 centimetry u hřebců a 102 až 112 centimetry u klisen. Kerry bog pony má krátké, strmé spěnky a ostroúhlá kopyta. Požadována je, jako u ostatních M&M plemen, silná, krátká a plochá holeň. Povoleny jsou všechny základní barvy, pouze strakoši nejsou žádoucí, nejsou ale vyloučeni z chovu.
Jedná se kompaktního svalnatého a silného pony s konkávním profilem, malýma, špičatýma ušima a výraznýma očima. Nozdry mají být v poměru k velikosti těla výrazné a velké. Krk silný, středně dlouhý, hrudník hluboký, žebra výrazně klenutá. Bedra krátká a silná, končetiny silné, svalnaté a dobře úhlené. Ocas bohatý, dobře nasazený a dobře nesený. Akce končetin nízká a rovná, zajišťující dobrou rovnováhu.
Charakter plemeno definuje. Kerry bog pony musí být velmi lehce ovladatelný a přiměřeně temperamentní. Z populace se vždy vyřazovala nevyrovnaná a ariózní zvířata, s kterými nebylo možné v polodivokém způsobu chovu snadno manipulovat, takže typičtí představitelé plemene jsou velmi dobře jezditelní, mírní a všestranně upotřebitelní. Kerry bog pony jsou také velmi dobře krmitelní, dlouhověcí a zdraví.
V současné době našel kerry bog pony uplatnění jako Lead Rein a First pony, objevuje se i v pony sportu. Významnou pozici má ale i v cestovním ruchu a ekoturistice.
Objev „nového“ plemene na konci dvacátého století je ojedinělá událost, která vyvolala výjimečný zájem nejprve médií a následně i turistů. Zájem o chov plemene kerry bog pony v hrabství Kerry výrazně stoupá a souvisí nejen s charakterem, mimořádně dobrou krmitelností a nenáročností plemene (například ve srovnání s ovcemi), ale významně jej posilují i dotace.
V České republice se s plemenem kerry bog pony nesetkáte. Cestovat za nimi až do Irska ale již nemusíte. Několik příslušníků plemene kerry bog pony je chováno v hřebčíně Fairytales, který sídlí v dolnorakouském městečku Warendorf. V hřebčíně již bylo odchováno několik hříbat a i v letošním roce byli zdejší chovatelé úspěšní. Co vy na to? Vyrazíte za hipologickým poznáním? :)
Zdroje:
Webová prezentace The Kerry Bog Pony Cooperative Society a The Irish Native Rare Breed Society (INRBS)
Webová prezentace American Kerry Bog Pony Society
Galerie
Údolí klášterů v provincii Dornod bude novým domovem pro koně Převalského z pražské ZOO
Pražská ZOO a Správa přísně chráněné oblasti Nömrög v Mongolsku podepsaly dohodu o reintrodukci koní Převalského (v Mongolsku známých jako "tachi")…
Řádný termín pro odevzdání žádosti o oprávnění k plemenitbě na rok 2025 byl 30. srpen. Stále je ale možné o oprávnění k plemenitbě požádat.