V roce 1828 zakoupil heřmanoměstecké panství kníže Rudolf Kinský z Vichnic a Tetova. Tím se dostává knížecí rod Kinských do oblasti podhůří Železných hor. V roce 1855 se ujal správy majetku Ferdinand Bonaventura Kinský, který v roce 1875 nechal vystavět moderní konírny, ty slouží svému účelu dodnes. Původně bylo ze zámecké budovy vidět přímo do stájí, výstavba města však pokročila a na zámek již v dnešní době není vidět. Kinští zde měli ustájeni koně pro hony, pólo nebo kočárové koně. Dohromady zde stávalo okolo 30 koní. Každý kůň měl svého ošetřovatele. Vnitřní halu pokrýval písek a ve stájích byly na zemi rohože, které tlumily zvuk kopyt.
V roce 1945 byl zámek i s celým majetkem rodiny Kinských vyvlastněn na základě Benešových dekretů a místní stáje byly připojeny ke Státnímu pokusnému hřebčínu ve Slatiňanech. Roku 1992 se stáje v Heřmanově Městci staly součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem, který je využívá jako výcvikový areál pro starokladrubské vraníky.

V areálu výcvikových stájí se dochovala unikátní galasedlovna, ve které se nachází historické knížecí postroje staré téměř 200 let, výstroj na koňské pólo a soubor unikátních historických sedel a dobových obrazů.
Výcvikové stáje v Heřmanově Městci prošly v letech 2021 – 2022 rozsáhlou rekonstrukcí. Cílem rekonstrukce bylo dosažení podoby areálu tak, jak byl na konci 19. století knížetem Kinským vystavěn. Byly odstraněny nepůvodní přístavby či jiné utilitární úpravy. Zároveň však bylo pamatováno i na soudobé potřeby výcviku koní a do areálu byly citlivě zakomponovány některé úpravy, především nová krytá kruhová jízdárna a kruhový trenažer pro koně.  

Během úprav došlo i k rozšíření venkovní jízdárny včetně realizace jejího nového povrchu.

Prohlídky výcvikových stájí v Heřmanově Městci probíhají od pátku do neděle od 10 hod. do 16 hod., a to až do 31. října.