Tato železniční trať tažená koňmi byla vybudována v letech 1825 - 1832 mezi městy České Budějovice a Linec. Později, v roce 1836, byla prodloužena až do Gmundenu. Jednalo se o nejstarší železnici na evropské pevnině. Její primát však nespočívá v užití kolejí pro přepravu. Používání primitivních dřevěných kolejnic je doloženo např. v některých dolech v Německu a v Anglii v 17. století.

Strážní domek č. 1 byl dříve součástí areálu nákladového nádraží. K jeho výstavbě bylo přikročeno až v roce 1828.  V domku se nalézaly 2 místnosti s kuchyní a byl určen pro hlídače areálu nádraží. V roce 1977 byl domek v důsledku rozšíření ulice přemístěn cca o 10 metrů jižním směrem a následně zrekonstruován. V současné době je zde umístěna stálá expozice, která popisuje nejen historii a současnost strážních domků, ale zároveň je i sondou do nelehkého života drážních strážníků - lidí, kteří se v hierarchii železniční společnosti nalézali na nejspodnějším stupínku.

Strážní domky byly zřizovány podél tratě od roku 1828. Domky měly jeden až dva pokoje, černou kuchyni, předsíň a byly velké 30 – 50m2. Stavěny byly u výhybek, křižovatek železnice se silnicí, velkých železničních mostů a zpravidla také v areálu stanic. Na Budějovické linii se nacházelo 53 strážních domků. Pro dohled nad tratí a ke střežení železničního zařízení byl ustanoven vlastní personál - drážní strážníci (hlídači). Každému strážníkovi byl svěřen dohled nad úsekem dlouhým cca 2.8 km (1500 sáhů), ale existovaly úseky kratší i delší. Na svěřeném úseku strážník kromě ostrahy prováděl zároveň nejnutnější práce na údržbě kolejiště.

Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec byla po krátký čas vůbec nejdelší železnicí a dodnes je první mezinárodní železnicí na světě. Její význam tkví v tom, že se způsobem výstavby, novými konstrukčními principy, organizací práce a intenzitou provozu stala přímou předchůdkyní železnic. Návrh na vybudování tzv. „železné silnice“ předložil František Gerstner (1756 – 1832), avšak až o 14 let později byl realizací projektu svého otce pověřen František Antonín Gerstner. Stavební práce byly zahájeny v červenci 1825 nedaleko Netřebic.

Památky koněspřežní stanice v Českých Budějovicích

• Lannovy loděnice (Čtyři Dvory) zde se stavěly lodě. Stavba nemá s koněspřežní stanicí bezprostřední souvislost, ale narodil se zde Vojtěch Lanna, který měl v letech 1835 – 1846 propachtovánu (pronajatou) přípřežní službu v úseku České Budějovice – Linec.
  
• Hostinec U zelené ratolesti – je původní zájezdní hostinec, který dal v roce 182 vystavět Tadeáš Lanna. Kromě přádelny vlny se zde nalézaly sklady Lannovy zasílatelské firmy, byty pro kočí, stáje a kůlny pro vozy.
  
• Nisslův dům (nároží dnešní České a Piaristické ulice)  - zde se nacházela pokladna pro osobní přepravu a úřadovny železnice. Objekt nebyl majetkem železniční společnosti. Protější nároží sloužilo jako nástupiště. Od roku 1827 se zde nacházel oficiální začátek železnice. K prodloužení k hostinci U zelené ratolesti byla využívána manipulační kolej.
  
• C.k. solní sklad v Českých Budějovicích (dříve Solní ulice, současná Česká ulice) – sloužil jako sklad soli. Do dnešního dne se ve své původní podobě nedochoval. Větší část budovy byla v roce 1902 stržena, z důvodu výstavby budovy gymnázia.

Zajímavost? 

15. prosince 1872 vyjel ze stanice Urfahr (Linec) do stanice Lest poslední vlak tažený koňmi. Po čtyřiceti letech tak skončila historie ve své době největšího železničního projektu. Z původní 53 domků se do současnosti dochovalo pouhých 22 objektů. Z některých zbyly již jenom ruiny. Většina zbylých strážních domků je přestavěna, jenom několik málo z nich zůstalo téměř v původní podobě.