Jedinou vítězkou doposud zůstává Lata Brandisová, které jsme se rozsáhle věnovali nedávno (zde), nebo jejímu vítězství, a tak si jenom stručně shrneme: VP vyhrála za mimořádných okolností roku 1937 na plavé klisně Normě, ve vypjaté atmosféře před blížící se druhou světovou válkou porazila Němce. „Naše slečna" zůstane již navždy zapsána v historických tabulkách, ale co ostatní statečné ženy amazonky?

Eva Palyzová

Její pokračovatelkou po druhé světové válce byla Eva Vítová, později Palyzová. Ta pocházela ze staré selské rodiny a byla vychovávána svým otcem jako kluk, uměla také střílet a otec ji záhy přihlásil do jezdecké školy v Mladé Boleslavi. Bylo to vyhlášené místo plné legend, neboť jména důstojníků jako Klement, Dobeš či Býček v každém vyvolávají respekt a úctu. Dostalo se jí tedy znamenité jezdecké průpravy, o které si dnes málokdo může zdát. První dostih jela, když jí nebylo ještě ani dvanáct let. Ještě tentýž rok viděla poprvé na vlastní oči Velkou pardubickou. Cestou domů prohlásila, že jednou VP také pojede.

S Latou Brandisovou se seznámila při předávání cen o dni VP roku 1949, kdy jí gratulovala. Latu a Evu dělilo plných čtyřicet let, ale v tento moment si pomyslně předaly štafety. Prvním velkým koněm v životě Evy byla Tosca, se kterou vyhrála Poplerův memoriál. Ten získala později i se Salajkou, kterou chystal osudový muž Evy, Ferdinand Palyza, vítěz VP s Junákem. Debut ve VP přišel „až" roku 1959, dvanáct let po výroku „jednou pojedu VP". Klisnu Vanda II však rozhodil opakovaný start, zůstala stát a pak odskočila, ale ve své zbrklosti proletěla druhou překážkou a obě upadly. Další šance přišla až roku 1965, kdy se zúčastnila s někdejším vynikajícím rovinovým koněm Cavaletem. Cavalet výborně skákal, celý dostih odvedl a do cílové roviny vbíhal jako první. Bohužel však začal ztrácet síly a toho využila Mocná. I přesto, že byli „jen druzí", byla oslavována po celé zemi. Dostihu přihlížela i Lata, která ji však za dostih start-cíl nepochválila a to Evu nepotěšilo.

Zatímco Cavalet odešel do chovu, s jeho nástupcem Harlekýnem roku 1967 byla sedmá i přes dva pády a roku 1970 jedenáctá. V mezipauze spadli s Blankytem na Taxisu v roce 69, ale díky pádu se zjistilo, že Blankyt trpí měsíční slepotou a to znamenalo konec jeho kariéry. Životním koněm Evy byl Metál, vysoce inteligentní a bojovný hnědák. S ním startovala v r. 1971, kdy celý dostih byli aktivní a když padla Vezna II na Velkém anglickém skoku, ocitli se v čele. To se mu nelíbilo, tak raději počkala na další koně, včetně Koroka. A to se jim stalo osudným, Korok měl vynikající formu a udatně bojující dvojici zdolal o dvě délky. Eva byla opět druhá. O rok později pochopitelně patřila Eva k favoritům, ale osud zahrál kartami již dříve, když Metál v týdnu před VP měl na jedné překážce špatnou zkušenost. V dostihu pak nechtěl Anglický skok skočit a pak mu spadla přímo pod nohy Vezna. Eva sice rychle nasedla znovu, ale ztrátu už nedohnali a přišli čtvrtí. Roku 1973 jela s Metálem VP potřetí a naposled ve svém životě. Stopku jim vystavil Taxis.

Eva Palyzová uzavřela bilanci ve VP následovně: 2x 2. místo, 1x 4. místo, 7. místo, 11. místo a 3x nedokončila. Dodnes zůstává ženou s největším počtem startů ve VP a tuto její bilanci těžko kdy kdo překoná.

Zatímco k Latě Brandisové i Evě Palyzové je dostupných mnoho informací, tak se totéž bohužel nedá říci o dalších hrdinkách VP, kterými byly Jana Nová a Renata Charvátová.

Jana Nová

Rodina Nových už v 70. létech v Chrástu u Plzně pouštěla dostihové koně v tréninku do výběhů, takže jejich koně byli pro jezdce příjemní. Pan M. Nový trénoval např. i Bledaxe, který se nechvalně zapsal do historie VP tím, že jako volný kůň - po dlouhém hledání kudy domů - srazil již vítězícího Flanga s Fr. Grasslem. Nicméně s Bledaxem paní Jana Nová zvítězila třeba v Bratislavě a s jiným koněm Vlhíkem byla druhá ve Velké karlovarské steeplechase. VP se zúčastnila v roce 1972, když se vyhoupla do sedla známé bílé Lukavy. Lukava je spíše spojována s L. Izsraelem, s nímž vypadala dlouho jako vítězka, než padla na poslední proutěnce, nebo A. Riškem, se kterým byla druhá ve VP 1970.

Tehdy třináctiletá Lukava s J. Novou na Taxisu sice upadla spolu s dalšími deseti koňmi, ale dvojice pokračovala dále a i přes pád na Velké vodě dostih dokončily jako poslední dvojice - do cíle dorazily na pěkném osmém místě. Vítězem se stal potřetí legendární Korok. Po dostihu prohlásila, že Taxis je úplně normální překážka. Po smrti manžela se odstěhovala do ciziny, ale v Pardubicích na ni nezapomněli, roku 2007 byla pozvána na exhibiční jízdu žen - účastnic ve VP.

Ne všem amazonkám se dařilo

Dvakrát mohla startovat ve Velké pardubické i Hilda Kolátorová, bohužel její kůň byl vždy škrtnut kvůli zranění. I přesto, že jí vstup na pódium VP zůstal odepřen, alespoň zmíním vítězství s Mirabellem v Ceně č. asociace steeplechase r. 1971. Výbornou jezdkyní byla i Míla Hermansdorferová, ale i jí zůstala VP zapovězena.

Amatérka Světlana Kržová měla možnost startovat ve VP 1985 se Santosem, ale nakonec ho jel Kamil Kuchovský. Start jí nebyl umožněn, protože jí dostihová komise uložila trest za nezvládnutí koně při posledním kvalifikačním dostihu VP. Tak jezdkyni, která se Santosem tréninkově skákala jako jediná v historii Taxis a absolvovala s ním všechny překážkové dostihy, nebyl start umožněn. To ovšem ani Santosovi, který dostal výjimku na žádost majitele. Bohužel výjimka byla pro koně fatální, po doběhu mu selhala játra a později i ledviny. Marná byla snaha o jeho záchranu v pardubické veterinární nemocnici.

Charlotte Brewová

Další žena - účastnice přijela z exotické a většině zapovězené ciziny. Charlotte Brewová přivezla svého koně Barony Forta, kterého dostala k osmnáctinám. Jí bylo teprve 21 let, když s rezatým valachem startovala v nejtěžším dostihu kontinentu, ale spadli na Velkém vodním příkopu a po znovunasednutí pak na Malém Taxisu, kde již kůň jezdkyni utekl. Dříve se tohoto roku zúčastnila i Velké národní a znovu v ní startovala r. 1982 s jiným koněm. S dostihy úplně neskončila, když trénovala koně na point-to-point dostihy, ale jinak ji živila cateringová firma poskytující občerstvení na svatbách.

 

Renata Charvátová

Renata Charvátová se účastnila VP jako čtvrtá žena v historii, ale za poněkud zvláštních okolností. Roku 1990 tehdy startovalo pole plných 30 startujících a ona seděla na outsiderce jménem Monka, což byla polokrevná až černá hnědka po Sirano, která startovala v barvách St. statku Bruntál-Horní Benešov. Jubilejní 100. Velká pardubická byla dramatická už před startem, kdy bylo nutné eliminovat domácí koně, kteří podmínky pro ni splnili - kvalifikovali se, ale dostali přednost koně cizí, kterých se přihlásil vysoký počet. To samozřejmě vyvolalo obrovské emoce, ale i tak na startce zůstalo 30 koní. Jubilejní VP byla specifická i tím, že startoval aktuální vítěz Velké národní Marcus Armytage. Dramata pokračovala i v dostihu, kde jenom na Taxisu přišlo o šance deset koní a o dvě překážky později došlo k legendární kolizi na Popkovickém skoku, která připravila Železníka o čtvrtý triumf v řadě a přes něj upadnuvšího jednoho z favoritů Dynamita o naděje na překažení Železníkovy série. Na daném skoku padl i pozdější vítěz VP z r. 1993 Rigoletto. Dostih vyhrála Libentína nad Frází. A Monka s p. Charvátovou? Padly již na Taxisu a o rok později Monka startovala s jinou amazonkou, Martinou Růžičkovou, ale i ony skončily na Taxisu.

Martina Růžičková

Martina Růžičková tehdy ve VP s Monkou debutovala. VP pro ni zůstala mnoho let zakletá, až roku 1997 se zúčastnila v sedle Damiona. Bohužel stopku vystavil dvojici Popkovický skok, kde v hromadném pádu deseti koní padli i oni. Damion si způsobil fatální zranění a musel být utracen, což se jeho jezdkyně dozvěděla až ve vážnici. Následovala dlouhodobá pauza, kdy se dostihů účastnila pouze sporadicky. Když přišel další kůň do VP jménem Chailand, naděje na splnění si celoživotního snu „dojet do cíle Velké pardubické" zase ožila, aby skončila napřed na Velké vodě a o rok později již na Taxisu. Tím pravým koněm, který jí splnil tento sen, byl až Rubín. Premiéra dvojice roku 2010 skončila už na Popkovickém skoku, ale o čtyři roky později mohla dvojice slavit, když dojeli patnáctí. Následovala slavná pusa s J. Váňou po doběhu a radostné vydechnutí „můžu umřít"! :-)

Lucie Baluchová

Amatérka Lucie Baluchová startovala ve VP 1997 s poctivým Grettym, který byl jejím životním parťákem. Gretty byl dohlášen na poslední chvíli za zápisné ve výši 100 000 Kč. Podceněná dvojice v kurzu 30:1 si vedla na pódiu VP skvěle a získala neuvěřitelné třetí místo! Další šance se naskytla L. Baluchové o 13 let později, když se vyhoupla do sedla jemné dámské Ligrety, se kterou získala r. 2005 vysoce prestižní Cenu Vltavy. Ačkoliv cválaly opatrně za polem, jejich šance skončily na živém plotu.

A budoucnost?

Jezdkyň na překážkách mnoho není, ale určitě mnoho lidí zaujala Barbora Málková a její vítězství s Charme Look v Ceně Vltavy. Trenérkou nebyl nikdo jiný než Martina Růžičková a můžeme tedy věřit, že za rok, za dva budeme moci vidět další ženu na startce Velké pardubické v sedle talentovaného koně.

Speciální poděkování patří Janu Hukovi a Miloslavovi Nehybovi za pomoc s článkem.