Nemohl chybět Josef Váňa, rekordman a osminásobný vítěz Velké pardubické. Čtyři vítězství získal v letech 1987 – 1989 a 1991 se Železníkem, v roce 1997 zvítězil s Vronskym a svou řadu vítězství zakončil hattrickem v letech 2009 – 2011 v sedle Tiumena.
Pozvání přijal také Josef Vavroušek, kterému při jeho vítězství s Letcem v roce 1956 bylo pouhých 19 let a je dodnes nejmladším vítězem Velké pardubické.
Pravidelným hostem je také Libor Štencl, který zvítězil v roce 1993. S Rigolettem byli jediní, kdo tehdejší ročník Velké pardubické dokončil.
Pavel Liebich vítězil v letech 1981 – 1983 se Sagarem, který měl pověst “zlobivého koně”, který nerespektoval překážky, a jen chytrá taktika Pavla Liebicha ho dovedla k úspěchu.
František Vítek poprvé ve Velké pardubické zvítězil v roce 1963 s Koranem a přerušil tak éru sovětských koní, podruhé triumfoval v roce 1965 v sedle kobylky Mocná.
Dalším dvojnásobným vítězem je Karel Benš. Zvítězil s legendárním koněm Velké pardubické Morem v letech 1974 – 1975. Mor startoval ve Velké pardubické šestkrát a vždy se umístil.
Rok po posledním Benšově vítězství se do seznamu zapsal František Zobal. Jeho osudovým koněm byl Limit.
Karel Zajko zvítězil v jubilejním 100. ročníku Velké pardubické v sedle Libentíny (1990), první vítězství ovšem získal už v roce 1986, když kolem cílové podkovy proběhl na první pozici s Valenciem.
V roce 1980 zvítězil Vlastimil Knápek, a to v sedle polokrevného Simona.
Hostem setkání byl také Jiří Kocman. Ve Velké pardubické startoval v šedesátých letech. Nevyhrál ji, ale úspěchy pak sbíral později ve vozatajství. Sbíral umístění a tituly, řídil (mnoha)spřeží při různých událostech, hrál ve filmech a pohádkách a velmi rád vzpomíná na večeři s britskou královnou Alžbětou II. Jeho vnuk Jakub už trať Velké pardubické také okusil.
