Všem příznivcům velšských plemen bych ráda představila malou stáj v holandském městečku Dordrecht, která ve světě velšských koní dosáhla nejvyššího možného úspěchu – vítězství na největší a nejvýznamnější výstavě velšských koní na světě na Royal Welsh Show, která se každoročně koná v červenci ve Velké Británii. Úspěch této stáje je o to cennější, že jen několikrát v historii dokázali na této výstavě zvítězit koně z kontinentální Evropy. Stáji Kaszicht se to podařilo. Hřebec welsh mountain pony Bruinderink’s Arno se stal vítězem RWS v kategorii show zápřah pro sekci A a B a jeho stájový kolega hřebec Zelhemshoeve Wesly se umístil na krásném pátém místě.
Pro české chovatele a majitele velšských koní by se stáj Kaszicht mohla stát inspirací a příkladem, jak pony využít tak, aby přinesli radost a úspěch nejen dětem, ale i všem členům rodiny. Welsh mountain pony nemusí být jen „hračkou" pro děti, ale je schopen nabídnout fantastické sportovní zážitky i náročným dospělým jezdcům.
Stáj Kaszicht zde představuji také proto, že je názornou ukázkou stáje, jejíž tréninkové možnosti jsou omezené, stáje, která nedisponuje luxusním zázemím s mnohamilionovými investicemi a i přesto docílila mimořádných výsledků i v mezinárodním měřítku. Nechci tvrdit, že pro sport a chov velšských plemen není třeba mít k dispozici finanční prostředky, ale stáj Kaszicht ukázala, že je reálné prosadit se na nejvyšších místech bez toho, aby váš areál měl krytou halu, kvalitní jízdárnu a jiné vymoženosti moderních tréninkových center, jejichž provozování či nájemné užívání je pro mnoho majitelů pony finančně nerealizovatelné. Pro vítězství na RWS vám stačí skromná stáj, zkušenosti a velké nadšení pro věc. Jak se ukazuje, mnoho dalšího již není potřeba…
Pro stáj Kaszicht ale velkým přínosem jistě bylo a je, že se jí podařilo navázat spolupráci s dlouholetým úspěšným jezdcem spřežení a chovatelem v jedné osobě, panem Theodorem Barthem, kterého si na stránkách našeho časopisu představíme v některém z následujících čísel.
Majitel stáje Kaszicht, pan Andries de Geus, je velmi milý, vstřícný a příjemný člověk, který svým koním věnuje, vedle svého zaměstnání, veškerý volný čas. Tuto stáj jsme v posledních letech navštívili několikrát, a to i proto, že nadějný mladý hřebec Shamrock The Cool Colonel je dědeček palomino hřebce Bernarda, který v Hřebčíně Amerika bude již v letošním roce nabízen českým chovatelům k plemenitbě. Při poslední návštěvě, v listopadu 2010, nás doprovázela také fotografka a šéfredaktorka Zuzana Buráňová s Jiřím Tillerem (vydavatelem časopisu Koně a hříbata).
Celý tým stáje se nám po celou dobu návštěvy plně věnoval a připravil pro naše fotoaparáty nejen bílou hvězdu stáje, hřebce Bruinderink’s Arno, ale i ostatní hřebce připravované v této stáji pro show zápřah. V zájmu kvality fotografií nás dokonce nechali „strašit" i chovné klisny a hříbata.
Během našeho listopadového setkání jsem požádala pana Andries de Geuse, zda by českým čtenářům alespoň stručně nepředstavil historii a úspěchy své malé – „velké" stáje.
„Můj zájem o velšská plemena začal asi před 27 lety. Můj první pony, klisna welsh mountain pony Hazepad’s Anneke se stala důvodem, proč jsem po letech chovu KWPN toto plemeno opustil a nadchnul se pro „divokou jízdu" s velšskými horskými pony. S Anneke jsem několik let jezdil jednospřeží, ale v roce 1985 jsem pocítil, že nastal čas pro další, náročnější pony. V mé stáji se tedy ocitla klisna Rondeel Currant, která je, mimo jiné, také matkou v Holandsku vysoce hodnoceného, elitního a preferent prémií oceněného plemenného hřebce Nachtegaal’s Captain.
Anneke a Currant spolu začali chodit ve dvojspřeží a poměrně rychle se nám podařilo se prosadit. V roce 1990 jsme se umístili na třetím místě na Centrale Merrie Keuring (nejvýznamnější velšská chovatelská událost roku v Holandsku) v Kootwijku. Když Anneke a Currant byly starší, rozhodl jsem se, že nadešel čas opět se posunout o kus dál. A tak do Dordrechtu přišli první dva hřebci – Kasper a Marco. Oba byli, stejně jako Anneke a Currant, bělouši.
Bohužel nastalo období, kdy jsem byl velmi pracovně zaneprázdněn a neměl jsem příliš mnoho volného času. Až v roce 1997 jsem se ke sportu znovu vrátil a, naštěstí, hned úspěšně. Kasper se stal v Kootwijku Mistrem Holandska (Nederlands Kampioen) v jedničkách. Další velký úspěch, na který rád vzpomínám, mi přinesl rok 1998. S hřebcem Kasper jsem se ve švédském Göteborgu zúčastnil Mezinárodní výstavy velšských plemen, která se jednou ročně koná v některé z evropských zemí. Kasper se na této výstavě stal Mezinárodním šampionem (mistrem) pro sekci A a B.
S Anneke a Currant jsem v této době přestal sportovat a obě klisny začaly svou chovnou kariéru. Currant je matkou mého současného dvojspřeží bílých hřebců – Kaszicht’s Ronaldo a Kaszicht’s Dior – a Anneke měla po stejném otci palomino klisničku, kterou jsem se později pokusil dát do páry s její tříletou polosestrou. Toto spřežení nebylo úspěšné, ale mladší z obou těchto klisen – Kaszicht’s Anouk se se svojí jezdkyní, Laurou de Jongh, stala Nejvyšším šampionem jezdecké pony v ligy 2002, 2003 a 2004.
V roce 2005 přišel do mojí stáje Bruinderink’s Arno a začal zde svou kariéru v jednospřeží. V prvním roce jsem ho jezdil sám, ale nakonec se ukázalo, že nejsem schopen zvládat práci s Ronaldem a Diorem a současně také připravovat Arna. Tehdy mi můj přítel, pan Teo Barth, nabídl, že bude Arna jezdit. Od té doby pro stáj Kaszicht Teo Barth jezdí, pomáhá s přípravou mladých pony a trénuje.
Teo Barth s Arnem pracoval v letech 2006 a 2007 a společně se stali mistry Holandska a získali v Kootwijku trofej „Zilveren Zweep" – Stříbrný bič, což je cena určená pro spřežení s nejlepším předvedením (jemnost pobídek a celková elegance). V témže roce, zde v Kootwijku, Teo také zvítězil se svým dvojspřežím klisen welsh pony of cob type.
V roce 2008 začala Arna pod trenérským vedením Tea jezdit Laura de Jongh a Kaspera Rachel Steijeart. Obě tyto dívky byly v podstatě úplné začátečnice, které se vozatajství a show zápřahu nikdy nevěnovaly, přesto se jim ale v tomto roce podařilo získat velká vítězství. Rachel se s Kasperem stala na CMK v Kootwijku Mistrem Holandska a Laura s Arnem zvítězila ve Vozatajské pony lize, která v tomto roce měla 5 nebo 6 kol. Obě tedy měly výborný začátek!
Na podzim roku 2008 přišel do mojí stáje tehdy tříletý hřebec Zelhemshoeve Wesly, kterého v roce 2009 začala za stáj Kazsicht jezdit Rachel Steijeart. V sezóně společně zaznamenali mnoho úspěchů, přestože Wesly byl ještě velmi mladý a postrádal v průběhu soutěží sílu. Jejich výsledky byly ale vzhledem k věku pony výborné. Také Arno byl v roce 2009 stále lepší a lepší a získal s Laurou mnoho významných úspěchů. V tomto roce se stali Rezervními šampiony při významné soutěži, kde byl Arno s Laurou posuzován ve společnosti nejlepších holandských hackney a KWPN a dosáhli také vítězství v holandské Pony lize. Nejvýznamnějším úspěchem roku 2009 ale byla pravděpodobně naše účast na Mezinárodní výstavě velšských pony, která se v tomto roce konala v nám dobře známém Kootwijku. Jen nedaleko našeho domova se tehdy Arno s Laurou stali Mezinárodními mistry pro sekci A a B.
Rekordním rokem pro naši stáj se stal rok 2010. Wesley se v průběhu sezóny stával stále silnějším a Arno se již při svém prvním venkovním závodě umístil na druhém místě. Fantastický začátek! Arno získal v průběhu sezóny 2010 deset vítězství, z nichž sedm bylo v mistrovských soutěžích!
Tím nejkrásnějším zážitkem pro nás všechny pak bylo vítězství Arna s Laurou na Royal Welsh Show. Arno se stal vítězem „harness class" – vozatajské třídy pro sekci A a B! Nádherný den! Teprve pětiletý Wesley s Ráchel se umístili na dobrém pátem místě. Skvělé!
Aby toho nebylo málo, podařilo se v srpnu Lauře s Arnem získat Mistrovský titul a také Stříbrný bič na CMK v Kootwijku. Skutečně úspěšný rok pro našistáj! V roce 2011 bychom byli rádi, kdyby se podařilo, aby Teo Barth předvedl našeho nadějného mladého hřebce Shamrock The Cool Colonell v prvních soutěžích. Colonel je v naší stáji prvním rokem, ale je výjimečně nadaný a stává se stále silnějším. Rachel bude mít v práci hřebce Weslyho a Diora, ale není ještě zcela jasné, zda hřebci budou startovat v jedničkách, nebo spolu půjdou do dvojspřeží. Laura bude v roce 2011 samozřejmě dál pracovat s Arnem a přibere si ještě mladého hřebce Rivaldo, který je u nás teprve pár měsíců a bude se v průběhu zimy zapřahat. Uvidíme, co se nám v příští sezóně podaří…"
A nám všem nezbývá než doufat, aby se i v České republice přece jen našel někdo, komu krása a schopnosti velšských plemen natolik učarují, že se nechá úspěchy stáje Kaszicht inspirovat a v nejbližších letech zajistí účast České republiky v těchto elegantních disciplínách na významných zahraničních nebo mezinárodních výstavách…
Bylo by to, samozřejmě, nádherné!
Plemeno: Welsh mountain pony
Starám se o…: Limerika
Fotoseriál: Klus
Jedu, jedeš, jedeme: …do AJK Suchdol
Vizitka: Patrick
Nemoci koní: RAO
Sběratelská karta: Welsh mountain pony
Pohled: Paint horse, hřebec Spencer Bar Tinky
Plakáty:
A2: Shetlandský pony, klisna Zenny van de Hegelsom
A3: Trekpaard, hřebec Bruno van de Jacobahoeve
A3: Appaloosa, klisna Vanessa To Impress
A3: Quarter horse, hřebec Jacs Indy Striped a klisna Sunny Dolly Docs
Ostatní:
Hry s koňmi: Kompliment, lehání
Jak se stát majitelem fríského koně
Práce na kavaletách
Drezúrní abeceda: N
Hipocentrum Pá-Ja
Stal Kaszicht
Václav Vydra: S koňmi trochu jinak
Bondův ponykoutek a Žužuova poradna
Příběhy a foto čtenářů
Listárna a osmisměrka
Komiks Koniklec
…a další
