Elektromobily a hybridní auta jsou při pomalé jízdě výrazně tišší, než auta se spalovacími motory. Při nízkých rychlostech (do 30 km/h) jsou elektromobily dokonce tak tiché, že v současné době v rámci legislativy Evropy platí (pro všechna čtyřkolová elektrická vozidla a elektrické hybridy), že hlučnost takového vozidla musí být nepřetržitě – měřeno ze vzdálenosti 2 metrů – nejméně 56 dBA. 56 decibelů ale odpovídá hluku, který vydává například myčka nádobí, což v rušnějším prostředí rozhodně není nic moc. Vozy se spalovacími motory totiž vydávají hluk blížící se 65 decibelům a ani ten není v některých situací žádný problém přeslechnout. Elektrická a hybridní auta (jezdící na plyn a elektřinu) mimo to při nízkých rychlostech produkují zvuky o nižší frekvenci. To vyvolává otázku, zda jsou koně schopni slyšet hluk bezemisních vozů.
Podle statistik zveřejněných British Horse Society (BHS) jsou na britských silnicích zabiti téměř dva koně týdně a proto se na problematiku bezpečnosti elektromobilů zaměřila nedávno publikovaná studie, kterou iniciovala BHS ve spolupráci s Electric Vehicle Association (EVA) Scotland. a Robert Gordon University ve skotském Aberdeenu.
V rámci experimentu stáli koně s jezdci na silniční komunikaci po směru jízdy a auta (s různým typem pohonu) se k nim přibližovala zezadu. Hluk produkovaný vozidly byl zaznamenán pomocí vysoce citlivého mikrofonu a reakce koní byla zaznamenána pomocí videokamery. Získaná data doložila, že: „Nízkoúrovňové zvuky produkované elektrickými vozidly jsou koňmi detekovány poměrně brzy a koně jsou si vědomi přítomnosti vozidla mnohem dříve než lidé.“ Což samozřejmě je velmi dobrá zpráva.
Přesto je nezbytné, aby nejzranitelnější účastníci silničního provozu, což jsou chodci, jezdci na koních a cyklisté, věnovali provozu na komunikacích zvýšenou pozornost. Podle výsledků studie amerického Národního úřadu pro bezpečnost silničního provozu je totiž pravděpodobnost srážky elektromobilu s chodcem o 37 % vyšší, a s cyklistou dokonce o 56 % vyšší, než je tomu u vozidel se spalovacím motorem.
Sluchový rozsah představuje tzv. sluchové pole nebo-li oblast slyšitelnosti, které dokáže sluchový aparát živočichů vnímat. Nejnižší frekvence, kterou koně slyší, je 50 Hz, což je více než je nejnižší práh detekce člověka (20 Hz). A naopak. Koňský sluch detekuje vyšší frekvence, než které mohou slyšet lidé (33 kHz ve srovnání s 20 kHz u lidí). To znamená, že běžně nastávají situace, kdy kůň slyší zvuky, které lidé nejsou schopni slyšet. Kromě toho trychtýřovitý tvar koňského ucha zesiluje akustický tlak o 10 až 20 dB, což zlepšuje ostrost koňského sluchu.
V rámci interakcí koně a člověka je proto důležité zohledňovat, že odlišné sluchové schopnosti koní mohou mít zásadní vliv na některé aspekty chování. Kůň je velký savec s omezeným nízkofrekvenčním vnímáním, ale dobrým vnímáním ve vyšších frekvenčních rozsazích. Proto některé projevy koní, lidmi často považované za problémové chování, mohou souviset s tím, že koně mají jiný sluchový rozsah, než my.
Zdroje
Heffner HE, Heffner RS. Sound localization in large mammals: localization of complex sounds by horses. Behav Neurosci. (1984) 98:541–55. doi: 10.1037/0735-7044.98.3.541
Heffner RS, Heffner HE. Hearing in large mammals: horses (Equus caballus) and cattle (Bos taurus). Behav Neurosci. (1983) 97:299–309. doi: 10.1037/0735-7044.97.2.299
Fletcher NH. A simple frequency-scaling rule for animal communication. J Acoust Soc Am. (2004) 115:2334–38. doi: 10.1121/1.1694997
Basile M, Boivin S, Boutin A, Blois-Heulin C, Hausberger M, Lemasson A. Socially dependent auditory laterality in domestic horses (Equus caballus). Anim Cogn. (2009) 12:611–9. doi: 10.1007/s10071-009-0220-5
