Před pár týdny proběhl v Lysé nad Labem 24. ročník nejvýznamnější české hipologické a mezinárodní výstavy KŮŇ 2017. Myslím, že nejsem jediná, kdo poněkud rozpačitě sleduje vývoj této události a neví, jak ji příliš nehanit a zároveň relevantně zhodnotit. Kůň 2017 bohužel nenabídl nic nového ani převratného, a to nejen v chovatelských ukázkách a odpoledních doprovodných programech, ale ani ve stáncích prodejců.
O to více mne zajímalo, jaká je situace v sousedním Rakousku. Srovnání je jistě na místě. Pro mnoho z nás je cesta do Vídně jen o nemnoho náročnější než cesta do Lysé nad Labem. A jak tedy dopadl můj soukromý "srovnávací test"? Apropos, který má obdobnou tradici jako "naše" Lysá – v letošním roce se uskutečnil jeho 26. ročník, získal, z mého úhlu pohledu, nesrovnatelně lepší skóre. Je totiž opravdu atraktivní.
Veletrh Apropos Pferd, největší rakouská výstava koní a všeho, co s nimi souvisí, proběhl ve dnech 5.-8. 10. 2017 v moderním multifunkčním areálu Arena Nova ve Wiener Neustadtu. Spíše než s českým Koněm ho lze srovnávat s německou Equitanou, a to hned z několika důvodů. Apropos sice nenabízí tak rozsáhlé výstavní prostory jako Equitana, disponuje pouze čtyřmi halami o celkové ploše 11 500 m2 (venkovní plochy a jízdárny mají cca 33 000 m2), ale i tento rozsah je nad síly standardní jednodenní návštěvy. Zvládnout projít, byť zběžně, stánky všech 250 mezinárodních vystavovatelů, ochutnat něco z mimořádně lákavé, skvěle odprezentované gastronomie a vidět alespoň "ždibec" z mnoha doprovodných programů, je totiž téměř nemožné a to i proto, že prostory výstaviště, tak jako na Equitaně, doslova praskají ve švech ještě v neděli po páté hodině odpolední.
Sortiment zboží, který je zde nabízen, je samozřejmě podobný nabídce, na jakou jsme zvyklí z "naší" Lysé. Je ale nesrovnatelně pestřejší a širší. I Apropos má vše od automobilů, přepravníků, krmiv, stájových potřeb až po různorodou jezdeckou výzbroj a výstroj. Tím ale, alespoň pro mne, veškerá podobnost končí.
V Lysé jsme si zvykli vídat poměrně stabilní, věrný okruh prodejců. Nové trendy, moderní design a ani stánky některých etablovaných českých výrobců, už zde, předpokládám, nikdo neočekává a ani nehledá.
Ano, i na Apropos najdeme stánky se zbožím "olepeným slevovými procenty", což je, mimochodem, skutečně skvělý tip na vánoční nákupy. V cenách od deseti do třiceti euro zde lze nakoupit i značkové oblečení a některé "in" doplňky. Většina prodejních míst je ale, spíše než slevovým zbožím či "nesouvisejícími cetkami", naplněna kvalitou a prodává se jen se standardními výstavními slevami. Současná ekonomická stabilita ale i tak zaručila, že téměř všichni návštěvníci Apropos odcházeli ověšení nákupními taškami s logy výrobců těch nejprestižnějších značek.
Ten, kdo má zájem nakoupit, má na Apropos opravdu z čeho vybírat. Opravdu může srovnávat, opravdu může hodnotit. Pokud máme možnost si reálně vyzkoušet, například, jezdecké boty za 120 euro a boty za 450 euro, je víc než pravděpodobné, že pokud můžeme, ty levné si opravdu nekoupíme. Dražší modely jsou nejen z kvalitnější kůže a v lepším střihu, ale nabízejí i zajímavější design – pro Brity jsou v nabídce boty s britskou státní vlajkou, pro Italy s italskou, frčí i lesklá kůže, v mnoha barvách, doplněná zářivými doplňky. Zkrátka vysoké jezdecké boty dnes můžete mít černé, bílé, červené, žluté či modré. A co víc. Vybrat si zde můžete z desítek různých modelů a vyzkoušet je lze ve všech velikostech. Což se nám, v Čechách, často nestane ani v kamenných obchodech. Takže, co se týče nakupování, za mě rozhodně palec nahoru.
Veletrh každoročně přivítá kolem 30 000 návštěvníků a naši rakouští sousedé sází nejen na pestrou nabídku zboží, ale i na přitažlivost doprovodných programů. Ty jsou skutečným magnetem výstavy. V hlavní hale je denně prezentován nejen doprovodný program, ale probíhají zde i oficiální sportovní soutěže – letos byly zřejmě největším lákadlem Arena Nova Indoor Opening – Internationales Springturnier CSI (mezinárodní soutěže v parkurovém skákání, celkově o 90 000 euro), Voltgiersupercup 2017 (Mistrovství Rakouska ve voltiži) a adrenalinové soutěže Jump&Drive. Tribuny byly v sobotu i neděli absolutně přeplněné po celý den, že si sednete, rozhodně nehrozilo, že uvidíte, byla jen malá naděje.
Venkovní kolbiště nabídlo divákům podobný kaleidoskop, na který jsme zvyklí z Lysé, snad jen byl pro nás, návštěvníky z České republiky, o něco méně "okoukaný". K vidění byla klasická paleta plemen koní (zpestřením pro Čechy se stala početná kolekce islandských koní, které u nás obvykle nevídáme) i ukázky obvyklých či méně obvyklých sportovních disciplín. Zajímavé bylo sledovat turnaj v horseballu, X-treme trail, ukázky jízdy v dámských sedlech (Isabel a Nicola Auinger, Sabine Deopito a Eva Haslauer) či Working Equitation, který předvedli členové německého týmu Equipe Thomas Turmer a Mihai Maldea v doprovodu dvojnásobné mistryně Rakouska Martiny Weteschnik.
Dospělé i děti upřímně pobavila svým cirkusovým vystoupením na skutečně vysoké úrovni "Mary Poppins" – Katharina Schneidhofer se svými poníky. Za zhlédnutí stála i přirozená komunikace, kterou prezentovala paní Livia Glaser, či možnost nahlédnout do metod práce paní Andrey Krieger, která organizuje kurzy zaměřené na bezproblémové a bezpečné soužití koní a psů.
Pro mne osobně byla nejpřínosnější možnost osobně se setkat s Timo Ameruosem, který zde představil svou novou knihu ZUM AUFGEBE IST ES ZU SPÄT! Fünf Dinge die Pferde uns über das Leben lehren (vydavatelství Rowohlt Tb., 2017). Timo Ameruoso je mimořádně zajímavá osobnost soudobého hipologického světa. Poté, co jeho slibnou sportovní kariéru ukončila tragická nehoda, je upoután na invalidní vozík. I přes tento svůj handicap se stal mezinárodně uznávaným odborníkem na psychologii koní a pravidelně pořádá workshopy, na kterých s koňmi pracuje podle vlastní výcvikové metody, založené na specifickém psychologickém přístupu ke koním, tzv. "principu autodynamické reflexe". Jeho práce rozhodně stojí za pozornost a doufejme, že v brzké době navštíví i Českou republiku. Tato možnost je v jednání.
Apropos Pferde – z mého úhlu pohledu – rozhodně stojí za návštěvu. Přijeďte se o tom v příštím roce sami přesvědčit.
