Při péči o osiřelé nebo nechtěné koňské mládě je třeba myslet na dvě důležité věci:

• čím a jak ho krmit,
• jak mu zajistit dobrou socializaci.

Ani jedno nelze obejít, protože hříbě může dříve nebo později velmi strádat, pouze zajištěním obou podmínek - dobré výživy a dobré socializace - vyroste z bezbranného mláděte silný, zdravý a bezproblémový kůň.

Není mléko jako mléko

Mléko je základní potravou mláďat všech savců, po narození je po určitou dobu jediným zdrojem živin a energie i vody a minerálů, který dokážou přijmout a zpracovat. Mateřské mléko produkované krátce po porodu pod vlivem hormonů se nazývá mlezivo (= kolostrum) a je mimořádně výživné. Vyznačuje se především vyšším obsahem bílkovin, minerálních látek a vitamínů, díky tomu novorozeně dobře zasytí, podpoří jeho peristaltiku a vyloučení prvotního obsahu střev - tzv. smolky. U hříbat má ještě jednu důležitou funkci: je jediným zdrojem protilátek, které ho chrání před infekcemi, než si jejich nezralý imunitní systém dokáže vytvořit protilátky vlastní. Teprve, když mládě vypije mlezivo, produkuje se vlastní mléko. To se skládá především z vody a druhově odlišného množství tuku, bílkovin, cukrů, vitaminů, minerálů a dalších specifických látek. Mléka se často dělí na dvě základní skupiny podle hlavního druhu mléčné bílkoviny: na kaseinová (kravské, kozí, ovčí, aj.) a albuminová (koňské, prasečí, lidské aj.).

druh	voda	tuk	bílkoviny	cukr	popeloviny
prase	79,5 - 83	3,9 - 9,5	5,3 - 7,3	3,1 - 6	1,1
člověk	87	3,8 - 4,8	1,3 - 1,5	6,4 - 6,5	0,2 - 0,3
kráva	87,5	3,8	3,3	4,7	0,8
ovce	78 - 82	7,2 - 10,6	5,4 - 7,1	3,4 - 4,5	0,9
koza	86,8	4 - 4,5	3,8	4,6	0,8
kůň	88,9	1,9	2,5	6,2	0,5

(zdroj: Mléko savců, kde mimo jiné můžete zjistit i složení mléka mnoha dalších živočišných druhů)

Je více než jasné, že ve chvíli, kdy si pro krmení hříběte zvolíte jako zdroj živin mléko jiného živočišného druhu (nejčastěji kravské, někdy kozí či vzácněji ovčí), budete ho muset nějak upravit. Kromě toho, že tato mléka mají převážně jiný typ mléčných bílkovin (na rozdíl od koňského jsou kaseinová), vyznačují se výrazně vyšším obsahem tuku a nedostatkem cukru, proto se běžně pro hříbata ředí a doslazují. V současné době však již není problém řešit situaci tak, že si majitel hříběte koupí speciální mléko pro hříbata v sušené podobě, které dle návodu naředí.

Samozřejmě pokud musíte uměle dokrmovat hříbě od prvních chvil jeho života, například protože matka uhynula při porodu nebo ho nebyla schopná/ochotná nakojit, musíte si sehnat přímo hříběcí kolostrum. Buď se poptáte jiných majitelů čerstvých koňských rodiček, zda by nemohli mlezivo oddojit, nebo budete například na klinice VFU Brno žádat o kolostrum mražené.

Ohledně toho, jak, kolik a jak často krmit osiřelé hříbě, jsme přinesli už jeden článek MVDr. Markéty Sedlinské Když se hříbě narodí, další velmi zajímavé informace vám přináší obsáhlý text MVDr. Ivety Bečvářové, specialistky na výživu pracující na virginské univerzitě, který je přiložen pod článkem.

Proto zde pouze zdůrazním několik důležitých zásad a rad:

• Pokud se hříbě nenapije mleziva do 12 hodin po narození, bude mít pravděpodobně sníženou imunitu. Od té doby se totiž výrazně snižuje propustnost střevní sliznice pro protilátky; za 24 hodin po narození je již téměř nepropustná a protilátky bude muset hříbě získat jiným způsobem (např. injekční aplikace séra), a to co nejdříve. Pokud si nejste jisti, zda se podařilo hříběti dodat dost protilátek, je možné to zjistit z odebrané krve, ale počítejte s tím, že toto vyšetření několik hodin trvá a hříbě může být po tuto dobu zcela nechráněné proti infekcím.
• Několik prvních týdnů života je pro hříbě vhodné mléko v tekuté podobě; ideálně od jiné klisny. Pokud není dostupné, lze použít komerční mléčné náhražky určené přímo pro hříbata (nikoli pro telata či jiná mláďata!) nebo upravené mléko jiného živočišného druhu (obvykle kozí nebo kravské): použijte mléko odtučněné (okolo 2 % tuku) a oslaďte ho glukopurem či dextrózou v množství 20 g/l mléka.
• Pokud máte mléko od jiné klisny, myslete na to, že by měla být ve stejném stádiu laktace, jako je staré osiřelé hříbě. Během prvních měsíců laktace se totiž výrazně mění složení mléka a malé hříbě by mohlo trpět nedostatkem živin, pokud mu podáte mléko matky již staršího hříběte.
• Pokud upravujete mléko kravské či kozí (ovčí...), nikdy nepřislazujte běžným řepným cukrem (sacharózou), může být příčinou průjmu.
• Snažte se hříbě naučit pít z misky či kyblíku, může si tak vzít mléko, kdykoli bude chtít a nebude závislé na vaší přítomnosti. Nevypité mléko aspoň jednou za den vylijte, nádobku pořádně umyjte a naplňte čerstvým mlékem.
• Pokud hříbě pije mléko z láhve, nepoužívejte dudlíky pro telata, mají většinou příliš velkou dírku a hříbě by mohlo mléko vdechnout. Vhodné jsou dudlíky pro jehňata nebo některé dětské dudlíky. Ze stejného důvodu musí hříbě pít z láhve vždy ve vzpřímené pozici.
• Co nejdříve je dobré učit hříbě přijímat mléčné pelety, většinou již během 2. nebo 3. týdne, nejpozději ve věku 4 týdnů.
• Příjem náhražky se má zvedat průběžně o 100 g za týden, dokud hříbě nepřijímá asi 1,5 kg krmení denně ve věku 3 měsíců. Příjem mléčné náhražky se pak redukuje o litr na den, až je hříbě zcela odstaveno. V jednom měsíci věku může hříbě začít dostávat po trochách jádro, například směsi pro odstavčata. Začíná se s množstvím 0,5 kg za den (rozdělit do několika dávek) a každý měsíc o 0,5 kg zvýšit. Mléčnou náhražku je vhodné přestat dávat asi ve věku 3-4 měsíců, pokud v té době už je hříbě schopné přijmout adekvátní množství trávy, sena a jádra.
• Pravidelně kontrolujte výživný stav hříběte a jeho hmotnost; podle toho a podle konzistence jeho trusu můžete upravit ředění mléčné náhražky či volbu druhu/značky mléka. Stejně tak si pečlivě zapisujte množství vypitého mléka, především první dny jeho života.
• Pokud je hříbě nemocné a nepije dostatek mléka, je třeba řešit to s veterinářem, ideálně s klinikou chorob koní na VFU Brno. Stejně tak je nutné kontaktovat veterináře, pokud hříbě sice pije dost, ale nepřibývá.

Mléčné náhražky

Jedná se o velmi vhodnou alternativu, v našem případě už také dostupnou. Mají obsahovat asi 15 % tuku, 22 % bílkovin. U nás je vyrábějí například Premin (tuku mají 18 %, bílkovin 22,5 %), ERC Mnětice nabízí Fohlenmilch zn. Höveler (23,5 % bílkoviny, 10 % tuk), dále je tu Mare´s Milk Replacer zn. Baileys Horse Feeds (bílkoviny 21 %, tuk 14 %) nebo Pavo Foal Milk (21 % bílkovin, 16 % tuku).

Kojná klisna

Přestože se nejčastěji sirotci odchovávají na lahvích, nejlepší variantou je najít jim náhradní matku - kojnou. Tuto variantu doporučují i etologové, protože kojná hříbě nejen nejlépe nasytí, ale bude ho i vychovávat. Člověk při výchově malého roztomilého sametového hříbátka může udělat mnoho chyb, byť se jim snaží vyhnout. Náhradní matky však všechno toto zvládnou bez problémů.

Než vybereme osiřelému hříběti kojnou, je třeba hledět na tři důležité body:

musí se jednat o povahově vhodnou klisnu

tato klisna by měla produkovat mléko takového množství, jaké konkrétní hříbě potřebuje

a její mléko by mělo být takového složení, jaké odpovídá věku a požadavkům sirotka.

ad 1. Výborné náhradní matky jsou chladnokrevné klisny nebo jejich kříženky, protože mají silný mateřský instinkt, dostatek mléka a málokdy cizí hříbě odmítnou. Ale používají se i mírné klisny jiných plemen, osvědčená jsou plemena paint horse, appaloosa, quarter horse.
Ve světě je nejeden plnokrevný hřebčín či chov, kde se mezi štíhlými ušlechtilými matkami poklidně popásají mohutné a třeba i strakaté chladnokrevné kojné, okolo nichž důvěřivě poskakuje malý adoptovaný plnokrevník. Těchto náhradních matek si velmi cení, protože vědí, že kdykoli budou potřebovat jejich nenahraditelnou službu.

Samozřejmě nelze zanevřít ani na zástupce jiných plemen; v teplokrevných a plnokrevných hřebčínech mívají často sirotky, o které se postará některá ze „stájových kolegyň". Může to být matka, jejíž hříbě právě uhynulo nebo ho odstavila (pozor na složení a množství mléka!), ale nejsou vzácné ani případy, kdy jedna klisna kojí dvě (někdy i více!) hříbata podobného věku: své a cizí.

ad 2. Pokud hledáte kojnou pro své hříbě a máte možnost si vybrat z několika klidných adeptek, volte takovou klisnu, která je podobného rámce, velikosti, typu jako sirotek. Je totiž pravděpodobné, že bude produkovat odpovídající množství mléka. Klisna denně vytvoří asi 3 % tělesné hmotnosti mléka, čili 550 kg těžká klisna dá asi 16 kg mléka za den a toto množství by mělo poskytnout jejímu vlastnímu hříběti dostatek energie, bílkovin a minerálů, aby mohlo růst do podobné velikosti. Ale taková belgická klisna těžká 650 kg dá denně 20 kg mléka - pro růst malého begánka to je akorát, ale adoptované hříbě lehčího plemene by mohlo růst nadměrně a s tím se zvyšuje pravděpodobnost vzniku vývojových ortopedických problémů. I když... v jedné studii prováděné v Kentucky sledovali růst hříbat pod kojnými, pod vlastními matkami a hříbat odstavených ve věku 5 dní a dále krmených mléčnými náhražkami. Hříbata u kojných byla po 6 měsících studie největší a první tři měsíce rostla rychleji než hříbata obou dalších skupin. Nebyly zaznamenány žádné vývojové vady.

3. Je dobré, pokud klisna je v takovém laktačním stádiu, jak je hříbě staré. Jde o to, že hříbě nejrychleji roste první 2-3 měsíce po narození a v tuto dobu mu navíc většinu živin pro růst dává pouze a jen mateřské mléko. Stejně tak klisna toho nejvíce vyprodukuje 2-3 měsíce po porodu, pak množství bílkovin, tuků a cukru v mléce výrazně klesá a ono ztrácí na své výživné hodnotě. Pokud je pod klisnu, která už kojí několik měsíců, umístěno malé hříbě, její mléko nemusí obsahovat potřebná množství živin, které toto hříbě potřebuje.

Pronajmu si kojnou...

V zahraničí není nic zvláštního, že si kojnou klisnu pronajmete - většinou na sezónu, na odchování osiřelého nebo nechtěného hříběte. Jsou dokonce farmy, stáje, které se specializují na chov a půjčování těchto klisen; ceny se pohybují okolo 1000-2000 dolarů za sezónu (plus veškeré výdaje na držení této klisny) a někdy majitel kojné klisny ještě po majiteli hříběte požaduje vrátit klisnu znovu připuštěnou. To aby měla mléko i příští rok.

Ale kojnou není nutné vždy připouštět; laktaci lze vyvolat podáním hormonů. Podmínkou je, aby klisna už někdy v minulosti měla vlastní hříbě, pak se hormálně vyvolá laktace (trvá to ca 8 dní) a může přijmout sirotka - pokud je k tomu vhodná velikostně a povahově. Za 14 dní klisna už nepotřebuje žádné další léky a bude si laktaci udržovat. Bohužel kolostrum tímto způsobem vyrobit nelze. Pěkně toto popisuje studie Peter F. Daels a kol.: Induction of Lactation and Adoption of Foals by Non-Parturient Mares, zveřejněná v annual convention of the American Association of Equine Practitioners. Když pak vědci nechali těmito klisnami kojit hříbata od 3. - 7. dne věku, kromě počátečního pomalejšího růstu nezjistili žádné rozdíly od kontrolní skupiny hříbat kojených vlastními matkami.

Bezpečnost na prvním místě

Náhradní matky dobře vědí, že to hříbě není jejich vlastní, ale jsou ochotné ho adoptovat, díky svým dispozicím, instinktům a povaze. Při seznamování kojné s hříbětem je třeba být opatrný, někdy bude nutné klisnu sedovat nebo znehybnit, aby hříbě nekopla, někdo zavírá kojnou při prvních několika napitích hříběte do „klece", jindy ji stačí jen přidržovat a hříbě hlídat. Rozhodně nelze je vypustit k sobě jen tak; nechat je o samotě můžete až ve chvíli, kdy klisna hříbě spolehlivě přijala. To se pozná například podle toho, že hříbě volá, když se od ní odvádí, a dovolí mu bez problémů se napít. Většinou už pak žádný problém není a klisna se chová k hříběti jako k vlastnímu. Celý proces může trvat několik dní.

Kromě toho je třeba se ujistit, že je klisna zdravá. Musí být dobře očkovaná a kvalitně a nedávno odčervená. Nesmí být nemocná nebo nakažená nějakou infekcí (k tomu slouží kromě klinického vyšetření hříběte také laboratorní vyšetření krve). Pokud si ji přivezete domů, je třeba zajistit i její karanténu; od ostatních (chovných) klisen by měla být oddělená ideálně 3 týdny. Tím se zabrání vniknutí různých patogenů do stáda, například herpesvirů, které mohou způsobit epidemii abortů. Samozřejmě to ale platí i naopak: i koně ve stádě mají být zdraví, aby tato zapůjčená klisna od nich nic nechytla. Rozhodně je třeba, aby se majitel klisny a hříběte na všem pořádně domluvili.

Nejen matka je pro hříbě důležitá

Vychovávat sirotka je práce velmi náročná na čas, zkušenosti - ale i na přítomnost dalších koní. Socializace s jinými koňmi je životně důležitá a je třeba na to myslet bez ohledu na to, v jakém stádiu hříbě osiří. Problémem hříběte vychovaného lidmi je totiž to, že se bude považovat za příslušníka lidského rodu, ne koňského. To je zpočátku hezké, ale může mu to hodně znesnadnit život. Pokud je hříbě vychováváno bez kontaktu s dalšími koňmi, bude se později koní bát a vyhýbat se jim. Jedna studie dokonce ukázala, že taková hříbata ani neví, jak se pást. A pokud jsme u té samoty - jak si má hříbě kvalitně osídlit střeva životně potřebnými bakteriemi, když nemá ve svém okolí k požírání žádné koňské koblížky?

A ještě něco navíc - mnozí majitelé sirotka litují a mají tendenci se k němu chovat jako k mazlíčkovi (i když to sami popírají). Hříbě sice lásku potřebuje, ale potřebuje také určit hranice svého chování, a to dokáže nejlépe zase a jen kůň, dobře socializovaný kůň. Ten hříběti nedovolí kousat a kopat, učí ho se podřídit, ale na druhé straně mu může dovolit různé hříběcí hry, které by už samy o sobě byly pro člověka nebezpečné, ale pro vývoj koní jsou potřebné.

Pokud není k dispozici kojná nebo jiná klisna, pak je vhodné, aby byla po ruce stáj a výběh s dospělými koňmi. Často je vhodný starší, klidný valach. Bude hříběti kamarádem i učitelem, bude ho učit řeči těla a vysvětlí mu zákony hierarchie. Jakmile se hříbě odstaví, má být s dalšími odstavčaty, aby dokončilo tuto sociální výchovu.

Školka pro osiřelá hříbata

U nás se zatím půjčování náhradních matek nerozmohlo; hřebčíny, kde se objevuje každoročně nejvíce sirotků, mají většinou „své" kojné i své postupy, jak tato hříbata odchovat, a stádo tet a dalších hříbat je výborný prostředek, který je také vychová. Problém většinou nastane tehdy, když osiří hříbě malochovateli nebo soukromníkovi, který nemá více chovných klisen či dokonce ani více dalších koní, kteří by malému hříběti dělali společnost. Na tento nedostatek zareagovala Zuzana Krištofová, která se rozhodla uvést do provozu zařízení pro výchovu a péči o osiřelá hříbata v obci Struhařov u Benešova.

Můžete se nám představit - s kým vlastně máme tu čest?

Jmenuji se Zuzana Krištofová, je mi 30 let. Okolo koní jsem se začala pohybovat už jako malá, ale pouze rekreačně. Posledních 8 let již koně vlastním a chovám. Kvůli lásce ke zvířatům jsem se odstěhovala na vesnici, koupila statek a začala s chovem koní převážně s drezurním původem. Studovala jsem zemědělku, ale nedostudovala kvůli velké časové vytíženosti.

Jak vás vlastně napadlo vybudovat toto zařízení pro osiřelá hříbata?

Myslím, že se převážná většina lidí snaží sirotka odchovat doma a netuší, že z hříběte dělají psíka, který je roztomilý, ale v dospělosti životu nebezpečný. Když se jim stane, že hříbátko osiří, nebude se jim chtít dát mazlíčka do velkochovu na koně, což hřebčíny bývají. My se snažíme o rodinné prostředí a individuální přístup. Vzhledem k tomu, že již nějakou dobu koně chovám, máme tu různé věkové kategorie a takto utvořené stádečko dle mého je ideální pro pozdější začlenění sirotků.

Kdo hříběcí školku vede a má na starost koně i hříbata?

Školku vedu já s přítelem, který u koní vyrůstal a po několikaleté odmlce se ke koním díky mně vrátil. O vše se staráme my dva, aby bylo vše, jak má být. Zaměstnance nemáme, pouze paní na výpomoc; mám špatné zkušenosti s jinými ošetřovateli koní a chci mít jistotu, že o mimča bude postaráno perfektně.

Jaká hříbata a za jakých podmínek přijímáte do školky?

Naše cílová skupina jsou ti nejmenší, do 6 měsíců, ostatní po domluvě.

Pokud k nám někdo bude chtít umístit sirotka, potřebuje klinické vyšetření, na základě kterého může hříbě přivézt. Po příjezdu si majitele vyzpovídáme, zda mělo hříbě kolostrum a kolik, zda mělo či má nějaké zdravotní obtíže apod.

Pobyt v ceně od 1500 Kč hradí majitel, stejně jako sunar a veterinární péči. Přírodní mléko je v ceně pobytu (jen omezené množství).

Jak vypadá vaše péče o sirotky?

V případě, že půjde o hříbě, které bude příliš zesláblé nebo čerstvě narozené a déle než 10 hodin bez potravy, rovnou doporučíme brněnskou kliniku, aby mohlo dostat sondu a intenzivní péči. V případě, že půjde o čerstvě narozené hříbě, podáme kolostrum (v případě, že jej nemělo) a začneme s dokrmováním a odchovem.

Standardně měříme teplotu 2x denně a při obtížích dle potřeby.

Stáje také postupně dovybavujeme tak, abychom byli schopni spolupracujím veterinářům zajistit vhodné prostředí při řešení zhoršení zdravotního stavu našich svěřenců (oxygenerátor, závěs na kapačku atd).

Jak máte zorganizovaný pobyt hříbat u vás ve školce?

Hříbata žijí přes noc v prostorných boxech po dvou. Prvních pár dní se přes den seznamují ve volném ustájení s dospělým koněm, který jim dělá chůvu, a v případě, že si spolu sedí a nemají zdravotní potíže, chodí ve skupině do výběhu.

Pokud vás hříběcí školka zaujala, přečíst si o ní můžete také v Jezdectví, které vyjde 30. května 2012.

Péče o sirotky je náročná; máte už s tím nějaké praktické zkušenosti?

Se sirotkem již zkušenost mám, sama jsem majitelem takového mimča.

 

Další informace o odchovu osiřelých hříbat

J. D. Pagan: Feeding and Care of the Orphan Foal - článek o výživě osiřelých hříbat z pera odborníka na výživu koní.

Have Milk, Will Travel, Equinews, vol. 6, is. 2 - výborný článek z KER o výživě osiřelých hříbat a problémech s ní spojených

E. H. Grogan, S. M. McDonnell: Mare and Foal Bonding and Problems, Clinical Techniques in Equine Practice, Elsevier Saunders 2005 - normální a abnormální chování matky ke hříběti

Nápad pro provozovatele webů :-) - seznam náhradních matek a osiřelých hříbat

Společnost nabízející pronájem náhradní matky Newmarket Foster Mare Company

Orphan foals - my experience of dealing with an orphan foal - příběh jednoho osiřelého hříběte a péče o něj, včetně pár rad, co nedělat.

Velmi pěkná přednáška o mléce různých živočichů mimo jiné i s tabulkami složení jednotlivých typů mléka (česky)