Na skřípání zuby, šklebení, hrozby kousnutím a kopnutím, bouřlivé švihání ocasem a podupávání si mnoho z nás postupem času tak zvykne, že tyto jasné projevy nevole už ani nevnímá.
Jak to, že někteří koně projevují odpor a vzdor právě v souvislosti se sedláním a dotahováním? Jsou to hysterické citlivky, nebo se nám svým chováním snaží sdělit jistou informaci?
Pokud se váš kůň sedlání a dotahování sedla brání, je možné, že dotahujete příliš rychle a necitlivě a koni je daný postup nepříjemný. Výsledky retrospektivní studie, která proběhla na veterinární fakultě University of California-Davis ale naznačují, že chladné ignorování averze koně při sedlání nemusí být ta nejlepší cesta. Pokud totiž koně předvádějí v tomto kontextu výrazná odmítavá gesta, ohrožují nás a nespolupracují, není vyloučeno, že se jedná o příznak onemocnění. Zdá se totiž, že přímá souvislost mezi nevhodným chováním koně při sedlání a zdravotními problémy až překvapivě často vyloučena není.
Retrospektivní studie, která v letech 2004 až 2016 probíhala na Kalifornské univerzitě, se pokusila dát do souvislosti tento nespecifický klinický příznak s možnými specifickými patologiemi. Do studie bylo zavedeno 37 koní, jejichž majitelé si na averzi koní při sedlání a dotahování podbřišníku stěžovali.
Ve výsledku byl u 92 % koní zavedených do této studie diagnostikován syndrom gastroduodenální ulcerace – žaludeční vředy, přičemž u dvanácti koní byla ulcerace žaludku diagnostikována jako velmi závažná, u deseti koní byly diagnostikovány ortopedické problémy, u třech koní se objevil problém s nevhodně padnoucím sedlem, jeden kůň trpěl neoplazií reprodukčního aparátu (novotvar) a deset koní různými jinými chorobami, včetně abscesu jater, aneurysma Vena cava superior. U jednoho z koní byla zjištěna také infekce močových cest.
Závěr studie:
Je jisté, že bychom žádnou averzi koně vůči vnějším podnětům nebo pomůckám (vyjma jisté opatrnosti u anglických plnokrevníků, kteří jsou v této souvislosti prokazatelně citlivější) neměli bagatelizovat a vždy bychom měli pátrat po jejích příčinách. Ne za vším je přecitlivělost, špatné návyky koně anebo necitlivý přístup člověka. Nevhodné chování koní při sedlání může skutečně korelovat s bolestí/diskomfortem. Pokud nedokážeme identifikovat příčinu (akutní úraz, špatně padnoucí sedlo…) anebo se vzdor při sedlání a dotahování podbřišníku objevil náhle či se objevuje občas a nepravidelně, vždy bychom měli konzultovat stav koně s veterinárním lékakařem a ideálně i s chiropraktikem.
Příčin odporu koně může totiž být celá dlouhá řada. Nezřídka se jedná i o blokádu obratlů, při které dochází k dráždění nervů vycházejících z páteřního kanálu v těsné blízkosti meziobratlových kloubů. V důsledku toho se následně objevují dysfunkce svalů a vnitřních orgánů, což doprovází celá řada klinických projevů, k nimž často patří právě tyto projevy – šklebení, kousání, kopání – při sedlání a dotahování. Takže – pokud nás náš kůň nevítá v boxe s otevřenou náručí, když se k němu blížíme se sedlem, něco je nejspíš špatně a my bychom nevoli koně neměli ignorovat, nýbrž řešit.
Neváhejte proto investovat do kompletního klinického a ortopedického vyšetření kyselého koně veterinárním lékařem.
Použité zdroje:
